Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Tady to voní historií

  16:30aktualizováno  16:30
Docela obyčejný kopeček, jakých jsou stovky, řekl by jeden a mávl by rukou. Ale chyba lávky! Vrškem, zvedajícím se kousek od vesnice Libušín mezi Kladnem a Slaným, byť dnes skoro zastíněným haldou z nedalekého dolu Schoeller, rozhodně není nutné pohrdat. Ba naopak! Tohle místo zarostlé křovinami, ve sporém zimním slunci nijak vábné, mohlo být, a možná také bylo, vůbec nejdůležitějším v českých dějinách. Někteří znalci nevylučují, že se dotýká té nejdávnější historie Čechů. Stačí zapojit fantazii, a na první pohled nepříliš přitažlivý kopec znenadání zavoní slavnou minulostí.
Kněžna Libuše

Kněžna Libuše - Kněžna Libuše soudí rozvaděné sousedy Chrudoše a Šťáhlava. | foto: Dějiny v obrazech

Známý kronikář Kosmas z počátku 12. století totiž právě tento vršek spojuje s legendární kněžnu Libuší, spoluzakladatelkou rodu Přemyslovců. Tady prý nejmladší z Krokových dcer vystavěla "hrad tehdy nejmocnější, u lesa, jenž se táhne ke vsi Ztibečné, a podle svého jména jej nazvala Libušín".

Na zdejším ostrohu, jak tvrdí Kosmas, konala soud nad rozvaděnými sousedy Chrudošem a Šťáhlavem, odtud vyslala posly do Stadic k Přemyslovi, tady jej uvítala a slavila s ním svatbu. A konečně rovněž tady "česká Sibylla" věštila věhlas Praze, "městu, jehož sláva hvězd se bude dotýkat." Vydejme se teď blátivou cestou přímo na kopec, do míst, kde dnes trůní malý hřbitovní kostelík sv. Jiří. Věřte, nijak zvlášť se nezapotíte.

Ostatně nánosy bahna se směrem vzhůru statečně prodírá i prastará škodovka. Během výstupu se můžete alespoň pomyslně ponořit do šera dávnověku a představit si, že jste součástí procesí, které se hadovitě vine vzhůru, aby se mohlo poklonit moudré Libuši. První, co se nedá u hřbitovní zdi přehlédnout, je šestiboká dřevěná zvonice, krytá šindelem. Budí hodně starobylý dojem, dokonce jako by zastiňovala původně gotický kostelíček sv. Jiří, ale nenechte se mýlit. Zdání klame. S obdobím, po jehož stopách tu pátráme, nemá nic společného ani náhodou. A drobný kostelík obklopený novodobým hřbitovem jakbysmet. Vzápětí si všimnete, že temeno kopce je nějak podezřele rovné, místy se tu dokonce rýsuje cosi, co připomíná hradby. Že by právě tady země ukrývala pozůstatky onoho Libušina "hradu tehdy nejmocnějšího"?

Mnozí romantičtí badatelé minulého století o tom byli skálopevně přesvědčeni. A co na to soudobá archeologie? Dnešní vědci při zmínce o této svůdné hypotéze povážlivě kroutí hlavami. Moc je nebere. Na druhé straně, i když skoro nikdo z nich nevěří na historičnost postavy Libušiny, žádný si také netroufá vynést definitivní negativní verdikt. Co kdyby? Na svahu pod kopcem se dovádivě prohánějí dva dobrmani a stejně jako drobní broučkové, kteří oživují trsy zdánlivě mrtvé trávy, si tím určitě hlavu nelámou. Kdo ví, zda si obtížné dilema, skryté možná kdesi v útrobách kopce, na nějž hledí desetkrát či stokrát za den, uvědomují alespoň někteří z těch, co pravidelně čutají do míče na blízkém škvárovém hřišti. Jak se tedy věci z dnešního pohledu mají?

Archeologové se po řadě systematických výzkumů shodují v jednom: Na ostrožně opravdu stálo významné opevněné sídlo, slovanské hradiště. Právě proto je její temeno tak rovné. Vzniklo však až koncem 9. století, tedy mnohem později, než by odpovídalo době Libušině. A někdy počátkem 11. století zase zaniklo. Hradiště rozhodně nebylo na tehdejší poměry nijak skromné, celkem se rozkládalo na dvanácti hektarech. Z tří stran je chránily valy a proti přístupové západní straně byly obrácené tři příčné souběžné hradby. Ta střední je dodnes dobře na povrchu viditelná v podobě porostlého vyvýšeného místa. Dobrá, takže s určitostí stojíme na místě významného hradiště. Ovšem mladšího. A co tedy Libuše? "Zdálo by se tedy, že jakoukoli souvislost s mytickým obdobím českých dějin by bylo možno vyloučit, kdyby ...kdyby na témže místě nebyly učiněny nálezy, jež stavějí tuto otázku přece jen do jiného světla," napsal významný badatel Zdeněk Váňa.

Během výzkumu se totiž na různých místech areálu objevovaly rozptýleně střepy keramiky pražského typu, primitivní, v ruce dělané, jež souvisí s počátky slovanského osídlení ve střední Evropě (6. až 7. století) - tedy obdobím, do něhož by bylo možno klást mytické vyprávění o moudré kněžně. "Je tedy zřejmé, že před vznikem hradiště existovala na libušínské ostrožně časně slovanská osada, a to ve výšinné poloze, což není pro slovanské zemědělce příliš typické," píše Váňa a vyslovuje domněnku, že měla kultovní charakter. Je dokonce možné, že výstavba pozdějšího hradiště zničila stopy po starším "hradu". Ať tak či onak, souvislost s pověstí o Libuši nabyla těmito nálezy konkrétnější podoby. Nové hradiště mohlo převzít tradicí udržené jméno původní vsi, nazvané podle Libuše, a spolu s ním i nějaké ústní podání, které mohlo být zárodkem Kosmovy pověsti o Libuši. Něco by na tom opravdu mohlo být... Ale ještě neodcházejte. Jedno si můžeme ověřit přímo tady, na samotném vnitřním hradišti. Jak psal Kosmas, Libuše vyslala poselstvo k Přemyslovi za hory, na něž "ukázala prstem". Pokud zrovna neprší, musíte je teď v dálce vidět i vy. Ano, vrcholky Českého středohoří. Jak psal Zdeněk Váňa, svědčí to o jednom: že Kosmas měl na mysli skutečně Libušín a nikoli Vyšehrad, s nímž spojovaly sídlo Libušino až pozdější kroniky a který vešel do všeobecného povědomí díky Jiráskovým Starým pověstem českým.

Může se hodit
JAK SE TAM DOSTAT: Nejlépe z Kladna městským autobusem přímo do Libušína a odtud od rozcestí turistických značek nad kostelem asi 1,5 kilometru po žluté ke kostelíku sv. Jiří. Máte-li rádi procházku lesem, dojeďte do Kamenných Žehrovic (z Prahy autobus od stanice Hradčanská) a odtud se vydejte podél Turyňského rybníka a dále po zelené turistické značce přes přírodní park Džbán do Libušína. Cesta měří asi šest kilometrů.

CO ČÍST: Zdeněk Váňa, Objevy ve světě dávných Slovanů Karel Sklenář, Slepé uličky archeologie Zdeněk Váňa, Přemyslovský Libušín Rudolf Turek, Čechy na úsvitě dějin


Autor:


Témata: hřbitov, Kosmas, Slunce


Nejčtenější

Petrova bouda v Krkonoších už zvenčí opět vypadá jako horská chalupa...
VIDEO: Krkonošská Petrovka už vypadá jako horská bouda, je pod střechou

Petrova bouda na hřebenech Krkonoš, kterou před šesti lety zničil požár, už znovu vypadá jako horská chalupa. Přes léto dostala dřevěná okna a střechu. Zima...  celý článek

Jezero Como patří k těm lokalitám, kam se dá z Česka snadno zaletět na víkend....
Kam létat v zimě: k moři v Maroku se dá dostat už za pětistovku

Nebe nad Evropou nikdy nebylo tak plné, ceny za leteckou dopravu tak nízké a pro cestovatele z Česka se nově přibližují i některé destinace, do kterých...  celý článek

V Kerkyře na Korfu je nejmenší přistávací ranvej v jižní Evropě
VIDEO: Káva a letadla nad hlavou. Pohodová atrakce na řeckém ostrově

Na Korfu je jedna z nejmenších přistávacích ranvejí v jižní Evropě. Piloti musí mít speciální výcvik, neboť z jedné strany je moře a z druhé nejvyšší hora...  celý článek

Na západě Francie se můžete přes Airbnb ubytovat třeba v letadle.
Recept na nudu na cestách. Noc v letadle, věži či perníkové chaloupce

Sdílená ekonomika nerezonuje jen v oblasti služeb pro přepravu osob, ale také na poli krátkodobého ubytování. Celosvětová platforma Airbnb získává stále více...  celý článek

Tak samozřejmě, polévání slečen v bikinách šampaňským je přesně to, o čem muži...
Ostrov bude plný sexu, drog a alkoholu, láká na svou dovolenou agentura

Neomezený sex, dvě dívky denně, vstřícný postoj k drogám, alkoholu a jídla, co hrdlo ráčí. Čarokrásné pláže, party na jachtě. Ony čtyři dny na soukromém...  celý článek

Další z rubriky

Celý svět i Peruánci tradičně spojují "objevení" skalního města Machu Picchu se...
Panika mezi cestovateli: Povolení na Machu Picchu budou do Vánoc pryč

Pokud plánujete cestu na Machu Picchu cestou Inků, zarezervujte si ihned povolení. Letos se totiž vydávají o tři měsíce dřív než obvykle a předpokládá se, že...  celý článek

Pfaffenstein a königsteinská pevnost, tentokrát ze Spitzsteinu.
Liduprázdnou pustinou Labských pískovců do Saského Švýcarska

I v profláknutém Saském Švýcarsku se dají najít velice přitažlivá místa, kam masový turismus stále ještě nezatnul svůj drápek. Ba naopak. Na této dobrodružné...  celý článek

V Kerkyře na Korfu je nejmenší přistávací ranvej v jižní Evropě
VIDEO: Káva a letadla nad hlavou. Pohodová atrakce na řeckém ostrově

Na Korfu je jedna z nejmenších přistávacích ranvejí v jižní Evropě. Piloti musí mít speciální výcvik, neboť z jedné strany je moře a z druhé nejvyšší hora...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.