Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Tady to voní historií

  16:30aktualizováno  16:30
Docela obyčejný kopeček, jakých jsou stovky, řekl by jeden a mávl by rukou. Ale chyba lávky! Vrškem, zvedajícím se kousek od vesnice Libušín mezi Kladnem a Slaným, byť dnes skoro zastíněným haldou z nedalekého dolu Schoeller, rozhodně není nutné pohrdat. Ba naopak! Tohle místo zarostlé křovinami, ve sporém zimním slunci nijak vábné, mohlo být, a možná také bylo, vůbec nejdůležitějším v českých dějinách. Někteří znalci nevylučují, že se dotýká té nejdávnější historie Čechů. Stačí zapojit fantazii, a na první pohled nepříliš přitažlivý kopec znenadání zavoní slavnou minulostí.
Kněžna Libuše

Kněžna Libuše - Kněžna Libuše soudí rozvaděné sousedy Chrudoše a Šťáhlava. | foto: Dějiny v obrazech

Známý kronikář Kosmas z počátku 12. století totiž právě tento vršek spojuje s legendární kněžnu Libuší, spoluzakladatelkou rodu Přemyslovců. Tady prý nejmladší z Krokových dcer vystavěla "hrad tehdy nejmocnější, u lesa, jenž se táhne ke vsi Ztibečné, a podle svého jména jej nazvala Libušín".

Na zdejším ostrohu, jak tvrdí Kosmas, konala soud nad rozvaděnými sousedy Chrudošem a Šťáhlavem, odtud vyslala posly do Stadic k Přemyslovi, tady jej uvítala a slavila s ním svatbu. A konečně rovněž tady "česká Sibylla" věštila věhlas Praze, "městu, jehož sláva hvězd se bude dotýkat." Vydejme se teď blátivou cestou přímo na kopec, do míst, kde dnes trůní malý hřbitovní kostelík sv. Jiří. Věřte, nijak zvlášť se nezapotíte.

Ostatně nánosy bahna se směrem vzhůru statečně prodírá i prastará škodovka. Během výstupu se můžete alespoň pomyslně ponořit do šera dávnověku a představit si, že jste součástí procesí, které se hadovitě vine vzhůru, aby se mohlo poklonit moudré Libuši. První, co se nedá u hřbitovní zdi přehlédnout, je šestiboká dřevěná zvonice, krytá šindelem. Budí hodně starobylý dojem, dokonce jako by zastiňovala původně gotický kostelíček sv. Jiří, ale nenechte se mýlit. Zdání klame. S obdobím, po jehož stopách tu pátráme, nemá nic společného ani náhodou. A drobný kostelík obklopený novodobým hřbitovem jakbysmet. Vzápětí si všimnete, že temeno kopce je nějak podezřele rovné, místy se tu dokonce rýsuje cosi, co připomíná hradby. Že by právě tady země ukrývala pozůstatky onoho Libušina "hradu tehdy nejmocnějšího"?

Mnozí romantičtí badatelé minulého století o tom byli skálopevně přesvědčeni. A co na to soudobá archeologie? Dnešní vědci při zmínce o této svůdné hypotéze povážlivě kroutí hlavami. Moc je nebere. Na druhé straně, i když skoro nikdo z nich nevěří na historičnost postavy Libušiny, žádný si také netroufá vynést definitivní negativní verdikt. Co kdyby? Na svahu pod kopcem se dovádivě prohánějí dva dobrmani a stejně jako drobní broučkové, kteří oživují trsy zdánlivě mrtvé trávy, si tím určitě hlavu nelámou. Kdo ví, zda si obtížné dilema, skryté možná kdesi v útrobách kopce, na nějž hledí desetkrát či stokrát za den, uvědomují alespoň někteří z těch, co pravidelně čutají do míče na blízkém škvárovém hřišti. Jak se tedy věci z dnešního pohledu mají?

Archeologové se po řadě systematických výzkumů shodují v jednom: Na ostrožně opravdu stálo významné opevněné sídlo, slovanské hradiště. Právě proto je její temeno tak rovné. Vzniklo však až koncem 9. století, tedy mnohem později, než by odpovídalo době Libušině. A někdy počátkem 11. století zase zaniklo. Hradiště rozhodně nebylo na tehdejší poměry nijak skromné, celkem se rozkládalo na dvanácti hektarech. Z tří stran je chránily valy a proti přístupové západní straně byly obrácené tři příčné souběžné hradby. Ta střední je dodnes dobře na povrchu viditelná v podobě porostlého vyvýšeného místa. Dobrá, takže s určitostí stojíme na místě významného hradiště. Ovšem mladšího. A co tedy Libuše? "Zdálo by se tedy, že jakoukoli souvislost s mytickým obdobím českých dějin by bylo možno vyloučit, kdyby ...kdyby na témže místě nebyly učiněny nálezy, jež stavějí tuto otázku přece jen do jiného světla," napsal významný badatel Zdeněk Váňa.

Během výzkumu se totiž na různých místech areálu objevovaly rozptýleně střepy keramiky pražského typu, primitivní, v ruce dělané, jež souvisí s počátky slovanského osídlení ve střední Evropě (6. až 7. století) - tedy obdobím, do něhož by bylo možno klást mytické vyprávění o moudré kněžně. "Je tedy zřejmé, že před vznikem hradiště existovala na libušínské ostrožně časně slovanská osada, a to ve výšinné poloze, což není pro slovanské zemědělce příliš typické," píše Váňa a vyslovuje domněnku, že měla kultovní charakter. Je dokonce možné, že výstavba pozdějšího hradiště zničila stopy po starším "hradu". Ať tak či onak, souvislost s pověstí o Libuši nabyla těmito nálezy konkrétnější podoby. Nové hradiště mohlo převzít tradicí udržené jméno původní vsi, nazvané podle Libuše, a spolu s ním i nějaké ústní podání, které mohlo být zárodkem Kosmovy pověsti o Libuši. Něco by na tom opravdu mohlo být... Ale ještě neodcházejte. Jedno si můžeme ověřit přímo tady, na samotném vnitřním hradišti. Jak psal Kosmas, Libuše vyslala poselstvo k Přemyslovi za hory, na něž "ukázala prstem". Pokud zrovna neprší, musíte je teď v dálce vidět i vy. Ano, vrcholky Českého středohoří. Jak psal Zdeněk Váňa, svědčí to o jednom: že Kosmas měl na mysli skutečně Libušín a nikoli Vyšehrad, s nímž spojovaly sídlo Libušino až pozdější kroniky a který vešel do všeobecného povědomí díky Jiráskovým Starým pověstem českým.

Může se hodit
JAK SE TAM DOSTAT: Nejlépe z Kladna městským autobusem přímo do Libušína a odtud od rozcestí turistických značek nad kostelem asi 1,5 kilometru po žluté ke kostelíku sv. Jiří. Máte-li rádi procházku lesem, dojeďte do Kamenných Žehrovic (z Prahy autobus od stanice Hradčanská) a odtud se vydejte podél Turyňského rybníka a dále po zelené turistické značce přes přírodní park Džbán do Libušína. Cesta měří asi šest kilometrů.

CO ČÍST: Zdeněk Váňa, Objevy ve světě dávných Slovanů Karel Sklenář, Slepé uličky archeologie Zdeněk Váňa, Přemyslovský Libušín Rudolf Turek, Čechy na úsvitě dějin


Autor:


Témata: hřbitov, Kosmas, Slunce

Nejčtenější

Sovětské mapy světových měst byly jako Wikipedia a Google Maps v jednom

Sověti byli pečliví: takhle detailně zmapovali New York (vpravo) a přístavní...

Podle sovětských civilních map vlastních oblastí se spolehlivě bloudilo. A to byl záměr, měly totiž mást Západ i za...

Hitparáda turistických přešlapů. Čím zaručeně naštvete místní obyvatele

Turista si užívá krmení volně žijících hyen v Hararu v Etiopii.

Chtějí toho vidět co nejvíc a v neposlední řadě jsou důležitým zdrojem příjmů. Z pohledu místních obyvatel jsou však...



Nejkrásnější partie Krounky. Parádní výlet s ferratou, kterou zvládnou i děti

Krounka v Otradově

Doslova pohlazením po duši je putování údolím říčky Krounky na Chrudimsku. Nejhezčí pasáž pojmenovaná Šilinkův důl je...

Les nad Kateřinkami ukrývá tajemný pomník. Nikdo neví, kdo ho vztyčil

Vojtěch Mai objevil žulový pomník, který ve stráni nad Kateřinkami stojí...

Nikdo neví, proč tam je, ani kdo ho nechal postavit. Přitom ve stráni nad libereckými Kateřinkami stojí odhadem dobrých...

Český skialpinista nepřežil 300 metrů dlouhý pád ve Vysokých Tatrách

V Nízkých Tatrách zahynuli dva skialpinisté z Česka (26. listopadu 2017)

Český skialpinista ve čtvrtek nepřežil dlouhý pád ve Vysokých Tatrách na Slovensku. Informovala o tom horská záchranná...

Další z rubriky

Je třeba zabít Hitlera. Výlet do Vlčího doupěte, kde se měl změnit svět

Hitlerův bunkr měl šest metrů silné zdi a osm metrů silný strop.

Věčný stín, vlhko a miliony komárů. Tak působí na první pohled rozlehlý listnatý les, v jehož středu se nacházejí...

OBRAZEM: Jezdí po světě a maluje 3D. Leon Keer lidi baví i nutí přemýšlet

Nic k proclení, Aruba: Kombinovaná malba na podlahu a zeď vznikla na ostrově...

Leon Keer je světový umělec pouličního 3D umění. Do povědomí ho vystřelila malba Lego terakotové armády, kterou...

Skotský hrad ovládl rozzuřený jezevec, turisté se do sklepení nedostanou

Skotský hrad Craignethan pochází ze 16. století.

Hrad Craignethan, ležící ve Skotsku, musel být částečně uzavřen pro veřejnost poté, co hradní sklepení ovládl zuřivý...

Najdete na iDNES.cz