Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Tady se proháněl Vinnetou

  14:55aktualizováno  14:55
- Z úzkého chodníčku, klenoucího se nad hladinou jednoho z Dolních jezer, náhle zazní vysoký dětský hlásek. "Je ta jeskyně na druhé straně u bílých skal právě ta s tím ukrytým pokladem? A kde přesně bojoval Vinnetou a Old Shatterhand s bandity?" dožaduje se malý kluk urputně potvrzení scén, které viděl ve slavném filmu Poklad na Stříbrném jezeře.
Když se klukovi dostane ujištění, že je to skutečně ta jeskyně, je na něm vidět, že se m u splnil jeden z dětských snů. Na chorvatských Plitvických jezerech to stále ještě možné je. Pátrat po dobrodružstvích z celuloidu zde může každý, kdo se rozhodne prozkoumat soustavu šestnácti jezer o celkové délce osmi kilometrů, uspořádanou stupňovitě nad sebou a ležící v nadmořské výšce 500 až 640 metrů. Proč si ale vlastně vybírali Plitvice pro své záběry filmaři a proč se právě zde proháněl Vinnetou a jeho věrní? Příjezd do Národního parku Plitvická jezera bohužel dnes připomíná úplně jiné dobrodružství, jiné boje, o nichž zde již raději nikdo nechce ani slyšet. Nedávnou balkánskou válku. Při přejezdu vesnic v okolí parku jsou ještě patrné stopy bojů. Stejně nápadná je však i nová výstavba, někde až ostře kontrastující s opuštěnými a polozbořenými budovami. Lidé se však vrátili do domovů a opět ožily i Plitvice. Po několika nepříjemných minutách a vzpomínkách na válku se konečně objevuje velký nápis: "Dobro došli". Plitvická jezera jsou na dosah. Pátrání po Vinnetouovi začíná. Poměrně vysoký počet aut na parkovišti však všechny zaskočí. To, že má být ta romantika? Navíc je to kontrast s tvrzením, že Plitvice jsou opomíjenou turistickou atrakcí Chorvatska. Jak to bude vypadat u jezer, nedá-li se tady pomalu zaparkovat? Obavy se však ukazují liché. Rozlehlá oblast jezer zabírající 194 kilometrů čtverečních si kdysi poradila nejenom s filmovými štáby "mayovek", ale i s návštěvníky. "Odjezd! Nastupujte prosím! Odjezd!" zní naléhavě hlas vyzývající k nástupu do vláčku. Ten se snaží, seč může, supí námahou a jenom těžce zdolává některé úseky stoupání, ale z jeho oken se nabízí neopakovatelný pohled dolů: na neuvěřitelně modrozelené hladiny jednotlivých jezer, na jejichž okrajích lze zatím jen tušit šumící vodopády. "Vpřed!" velí průvodce po výstupu. Začíná zhruba čtyřhodinová trasa, vedoucí nejatraktivnějšími místy parku, od Horních jezer přes kaskády až k vodopádu z Plitvického potoka. "Sledujte dobře naši trasu a jděte pouze po ní. Ne všechny úseky jsou v parku již po rekonstrukci. Když odbočíte, kam nemáte, tak nemůžeme všude zaručit vaši bezpečnost," upozorňuje průvodce. Nehovoří sice o minách, které zde údajně byly za války položeny, ale podle všeho je má na mysli. "Částečně omezený vstup je i do okolních lesů. Tam navíc žijí také vlci a medvědi," říká ještě průvodce. První z jezer (Proščansko), na jehož břehu při této trase návštěvníci stanou, vítá všechny klidnou, téměř neměnnou hladinou a tichým šustotem rákosí. Stín stromů láká k dlouhodobém u a nerušenému odpočinku. Tak to se zde asi hrdinům Pokladu na Stříbrném jezeře nestalo. Leda tak v přestávkách natáčení. Dřevěné chodníčky a úzké stezky pak vedou podél břehů dalších jezer, jezírek a říček. Vedou kolem vodopádů, které se tu řítí ze skal z několikametrových výšek nebo vytvářejí drobounké třpytivé kaskády mezi jednotlivými jezery. Ta jsou většinou navzájem oddělena nepravidelnou hranicí z vápencovitých usazenin. Ostatně lehce rozpustný vápenec je základem zdejší krajiny. Největší pozornost přitahují právě vodopády. Nejen hukotem padající vody, ale i nezvyklými barevnými efekty, při kterých proudy vody mění svou barvu: podle hloubky, osvětlení a panujícího počasí. Tak to ve zfilmovaných "mayovkách" vidět příliš nebylo. Nejznámější vodopád nazývaný Veli Slap (má 78 metrů), který se stal i symbolem národního parku, pak najdete až v nejnižší části u takzvaných Dolních jezer. Někdy však tento mohutný a vysoký vodopád téměř mizí. "To bývají turisté velmi rozzlobeni, že vlastně neuvidí to nejzajímavější," vysvětluje s úsměvem průvodce. Vodopád je totiž tvořen vodami Plitvického potoka, který však během horkého léta částečně vysychá. "Přijeďte radši na jaře," zní proto rada zkušených. Nezvyklá podívaná se na Plitvicích ovšem nabízí i pod chladnou vodní hladinou. Díky průzračné vodě je možné v jezerech pozorovat hejna různorodých ryb, prohánějících se mezi padlými stromy. Jejich dřevo je prostupováno uhličitanem vápenatým a pomalu se mění v kámen. Málokde jsou vidět holé skály, svahy jsou porostlé smíšenými lesy, v jejichž stínu se výborně daří trsům světlých, fialově zbarvených bramboříků. Ostatně, kde by se skryl v holých skalách Vinnetou? To by nebylo žádné dobrodružství. A Plitvice by pak nebyly Plitvicemi.

Může se hodit

JAK SE TAM DOSTAT

Když pojedete ze severu, tak trasa vede od Záhřebu přes Karlovac na jih po silnici E59 (ta pokračuje až do Splitu). Když pojedete z Istrie či Kvarnerské riviéry, tak se doporučuje cesta Senj Otočac - Plitvice. Doba jízdy je v tomto případě přibližně dvě a půl hodiny.

VSTUPNÉ

Vstupné na Plitvická jezera je 40 až 60 chorvatských kun, to podle doby, kdy přijedete (kuna je přibližně 4,70 koruny). Děti do sedmi let mají vstup zdarma. V ceně je také plavba výletní lodí po jezeře Kozjak a doprava eko vláčkem od vstupu až k Horním jezerům.

NA CO SI DÁT POZOR

Přestože vody Plitvických jezer viditelně oplývají rybami, v tomto národním parku platí na celém jeho území absolutní zákaz rybolovu, a to nejen pro návštěvníky, ale dokonce i pro místní obyvatele. Návštěvníci také musí dodržovat předepsané trasy, po nichž se mohou pohybovat.

Přírodní scenérie jezer k natáčení indiánek přímo vybízí.

Autor:




Nejčtenější

Petrova bouda v Krkonoších už zvenčí opět vypadá jako horská chalupa...
VIDEO: Krkonošská Petrovka už vypadá jako horská bouda, je pod střechou

Petrova bouda na hřebenech Krkonoš, kterou před šesti lety zničil požár, už znovu vypadá jako horská chalupa. Přes léto dostala dřevěná okna a střechu. Zima...  celý článek

Sedlo Zbojská
Divoký výlet do historie. Malý Slovenský ráj zbojníka Jakuba Surovca

Ve stínu legendárního Juraje Jánošíka působil v 18. století na Slovensku zbojník nemilosrdného jména Jakub Surovec. Jeho domovským rajonem byla oblast...  celý článek

Tisíc vojáků se střetlo u Slavkova u Brna. Připomněli si rok 1805, kdy...
Procházka za bitvou tří císařů. Sledujte unikátní přenos z okolí Slavkova

V rámci seriálu Cesty kulturní krajinou dnes ve 13:30 zavítáme do krajiny okolo Slavkova u Brna. Projdeme se pěšky a popojedeme kočárem taženým koňmi s hosty,...  celý článek

Pokuta za porušení zákazu kouření na thajských plážích může dosáhnout až 100...
Za cigaretu u moře pokuta 60 tisíc. Thajsko zakazuje kouření na plážích

Jedna z nejpopulárnějších turistických destinací zavádí od 1. listopadu zákaz kouření na vybraných plážích. Thajský turistický úřad k zákazu přistoupil poté,...  celý článek

Tak samozřejmě, polévání slečen v bikinách šampaňským je přesně to, o čem muži...
Ostrov bude plný sexu, drog a alkoholu, láká na svou dovolenou agentura

Neomezený sex, dvě dívky denně, vstřícný postoj k drogám, alkoholu a jídla, co hrdlo ráčí. Čarokrásné pláže, party na jachtě. Ony čtyři dny na soukromém...  celý článek

Další z rubriky

Jezero Como patří k těm lokalitám, kam se dá z Česka snadno zaletět na víkend....
Kam létat v zimě: k moři v Maroku se dá dostat už za pětistovku

Nebe nad Evropou nikdy nebylo tak plné, ceny za leteckou dopravu tak nízké a pro cestovatele z Česka se nově přibližují i některé destinace, do kterých...  celý článek

Pfaffenstein a königsteinská pevnost, tentokrát ze Spitzsteinu.
Liduprázdnou pustinou Labských pískovců do Saského Švýcarska

I v profláknutém Saském Švýcarsku se dají najít velice přitažlivá místa, kam masový turismus stále ještě nezatnul svůj drápek. Ba naopak. Na této dobrodružné...  celý článek

Baťůžkář v Maroku
Z fabriky do světa. Šampón a lunchmeat jsem hned zahodil, říká cestovatel

Jsou to dva roky, co tehdy jednadvacetiletý Vojtěch Kadera z Touškova na Plzeňsku seděl v kuřárně pro zaměstnance firmy, kde pracoval, a koukal přes plot. „Tam...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.