Jak pomohla Olympiáda Austrálii po ekonomické stránce? Ještě v roce 1993, kdy padla volba právě na Sydney, odhadovali finanční odborníci, že Hry by do ekonomiky Nového jižního Walesu měly v letech 1993 - 2004 přinést šest miliard dolarů. Reálná čísla, která jsou k dispozici dnes, dokazují, že šlo a velice optimistickou předpověď. Vláda už ze začátku upozorňovala, že ekonomický přínos bude spíše jako dlouhý marathon; výsledky budou vidět spíše postupně v průběhu několika let. Nakonec se vše ukázalo jako krátký sprint.
Vláda Nového jižního Walesu do příprav na Olympiádu investovala 1,8 miliard dolarů, dalších 1,2 miliard spolkla výstavba sportovního areálu a zařízení v "olympijské čtvrti" Homebush. Samotná konstrukce vytvořila 35 000 pracovních míst. A ekonomika vzkvétala. Po skončení Her nevyhnutelně přišel úpadek. Stavby byly dokončeny, dočasná pracovní místa zmizela a turisté i obyvatelé Sydney přestali bezhlavě utrácet.
Premiér Nového jižního Walesu Bob Carr však stále věří, že ekonomika pořád běží svůj šestimiliardový marathon. Tvrdí, že olympijské události vytvořily 2 500 stálých pracovních míst a přilákaly investice ve výši 1,1 miliard dolarů. Firmy, které se podílely na organizaci Her, by zároveň měly získat výhodné nabídky z Číny, která plánuje utratit 30 miliard dolarů na Olympiádu v Pekingu v roce 2008. Za hlavní přínos loňských událostí však premiér považuje nedocenitelnou celosvětovou reklamu, z níž očekává příliv turistů a zahraničního kapitálu. Hoteliéři s napůl naplněnou kapacitou a zoufalí majité turistických restaurací a obchodů však zůstávají skeptičtí. Zvláště po americké tragédii 11. září se počet zahraničních návštěvníků rapidně snížil.
Obyčejní Australané však obrovských výdajů málokdy litují a chmurné ekonomické vyhlídky si s Olympiádou příiš nespojují. Pro průměrného obyvatele Sydney šlo o patnáctidenní svátek, kdy všichni byli hrdí na to, kde žijí, předsudky šly stranou a lidé alespoň na chvíli užili šťastnějšího Sydney.
 |
 |
 |
 |
 |
