Pivnice proto zavíraly o šesté. Nepomohlo to. Muži si vzájemně platili rundy o to rychleji a opili se stejně. Pryč jsou dny, kdy jedinou vysokou budovou v roce 1954 byla věž rozhlasové stanice AWA. Teď zde stojí 118 mrakodrapů. Pryč jsou dny, kdy Juanita Nielsen-Smithová, dáma a krasavice, vedla předem ztracený boj ve snaze ochránit staré viktoriánské Sydney proti postupu stavitelů a finančních investorů a zaplatila krutou cenu: její tělo údajně protlačili strojkem na mletí masa. Práce najaté mafie. Pryč jsou dny, kdy se hamburgery mohly kupovat jen v mléčném baru společně se slavným sydneyským mléčným koktejlem. Pryč jsou dny, kde první sydneyská modelka "nahoře bez" Sandra Nelsonová vyrazila přední zuby svému příteli a slavnému šampionovi v karate Joe Meissnerovi lahví od piva. Dnes je Sydney uhlazené, úhledné a příjemné město.
Myslíte si opravdu, že New York má všechno? Sydney má víc. Je to australský New York se svěžím vzduchem a vodami modrého oceánu. Ano, staré Sydney zde ještě je. Ale vyčistili a naleštili je od hlavy k patě jako žádné jiné město. Stará přístavní čtvrť, The Rocks, kdysi domov vyděděnců plný krys, má nyní turistickou hodnotu miliard dolarů. Je přeplněna dárkovými obchody a zahradními restauracemi, voní jasmínem a parfémem frangipani. Ale jen v létě - v zimě jsou to růže. Moderní bohaté hotely jsou všude. I starý Kings Cross na vrcholku kopce a čtvrť červených luceren ze starých časů je turistickou atrakcí s travesty show fascinujícími i muže přes jejich přirozené výhrady. Dlouhonohé sydneyské krásky s těly vypěstovanými na plážích cupitají na vysokých podpatcích do kanceláří, kde je vždy čekají jejich šéfové. Ale pryč s každým, kdo by chtěl narušovat jejich nezávislost. Dávají přednost tomu, aby si své muže vybíraly samy. Všechno je tady jinak. Dnes Sydney patří mezi tři nebo čtyři nejkrásnější města světa. Záliv je naplněn přívozními čluny dopravujícími lidi do práce a zpět, plachetnicemi a zábavními parníky. Když slunce svítí, a svítí většinou, voda je modrá jako obloha. A pak jsou tu pláže. Rodinná zákoutí, pláže pro "nahoře bez", pláže jen pro pány, kde nazí muži se okukují navzájem s nelíčeným zájmem. Obrovské vlny Tichého oceánu, proměňující pláž Bondi Beach v superbílý prach, který je tak suchý, že se na člověka ani nepřichytí. Už ne tak čisté vody zálivu Botany Bay jsou plné vykládajících lodí a někdy žraloků, kteří se snaží zhltnout vše, co spadne přes palubu. Kousek dál se táhne na sever a na jih sedm mil pláží, dvanáct mil pláží, kde společnost nabízejí jen mořští rackové. Sydney je velké město. Čtyři miliony lidí. Každá rodina má vlastní dům a dva vozy. Někdy tři. Předměstí jsou rozptýlena na stovky kilometrů k severu a k jihu. Po Aténách a Soluni je to třetí největší "řecké město" světa. Čínština soupeří s jinými jazyky v Chinatownu. Italové vyplňují každou část svými dialekty, čilí tvrdě pracující Vietnamci ovládli trh orientálních restaurací. Jsou nejlepší a nejlevnější. Indové a Libanonci, Tchajwanci a Turci. Všichni zde zanechávají své znamení. Kypřané se specializují na holičské řemeslo. Kdysi se jedly jen ryby s hranolky. Ale zámožnější "Aussies" si nyní místo ryb oblíbili vařené krevety. A pak je tady spousta skvělého "australského" jídla, které přinesli Thajci, Indonésané, Číňané, Řekové... Mládež všech těchto národů jsou hrdí Australané. A každý teď uznává, že původní obyvatelé, Aboriginové, jsou prvními Australany a běda každému, kdo na to zapomíná! V Lapérouse, nedaleko Botany Bay, pořádal kmen Tuboygulů svůj kulturní festival jako předehru k olympiádě. Lid Kaymai předváděl fascinující tanec s podupáváním v botanické zahradě - všichni byli pomalováni a polepeni peřím ve slavnostních barvách. "Lidé od slaných vod" spalují obrovské hromady eukalyptového listí s jeho výraznou vůní u sydneyské Opery, tančí tam tanec korraborree za doprovodu dlouhé trouby zvané diggeridoo. Když skončí, všichni naskáčou do svých mitsubishi a jedou domů. Dnes Sydney se svým krásným přístavem a nejneobvyklejšími střechami klenoucími se jako plachty lodí na budově Opery dává celému životu vibrace. Lidé bojují o místa. Lístky jsou dávno vyprodány. A dá se toho tolik dělat a vidět. Je to město-klenot tohoto světa, dosud rostoucí. Dosáhlo již neslýchané slávy v bohatství, umění a kráse. Sydney se předvede třem a půl miliardy lidí na celém světě v televizi během her. Ti uvidí stadiony, jaké jsou všude. Ale Sydney má také svůj přístav Darling s podvodními akvárii, čínské zahrady, obří kino IMAX, dětské parky a tolik skvělých nákupních středisek! To však není zdaleka vše. Kde jinde se dá hledět na město z vrcholu přístavního mostu, kde vítr fouká za každého počasí, takže člověk musí nosit přílbu, zvláštní oděv, a navíc být uvázán na silném laně jako čistič oken? Kde jinde mají tucty pláží se zlatým pískem, každou s různým souborem vln a proudů? A kde jinde mají tak slavnou zoologickou zahradu? Navíc zahradu, z níž žirafy hledí na budovu Opery a na celý přístav? Může to být daleko, ale jděte a zkuste to sami. Můžete-li si to dovolit. Zklamán nebude rozhodně nikdo.
Myslíte si opravdu, že New York má všechno? Sydney má víc. Je to australský New York se svěžím vzduchem a vodami modrého oceánu. Ano, staré Sydney zde ještě je. Ale vyčistili a naleštili je od hlavy k patě jako žádné jiné město. Stará přístavní čtvrť, The Rocks, kdysi domov vyděděnců plný krys, má nyní turistickou hodnotu miliard dolarů. Je přeplněna dárkovými obchody a zahradními restauracemi, voní jasmínem a parfémem frangipani. Ale jen v létě - v zimě jsou to růže. Moderní bohaté hotely jsou všude. I starý Kings Cross na vrcholku kopce a čtvrť červených luceren ze starých časů je turistickou atrakcí s travesty show fascinujícími i muže přes jejich přirozené výhrady. Dlouhonohé sydneyské krásky s těly vypěstovanými na plážích cupitají na vysokých podpatcích do kanceláří, kde je vždy čekají jejich šéfové. Ale pryč s každým, kdo by chtěl narušovat jejich nezávislost. Dávají přednost tomu, aby si své muže vybíraly samy. Všechno je tady jinak. Dnes Sydney patří mezi tři nebo čtyři nejkrásnější města světa. Záliv je naplněn přívozními čluny dopravujícími lidi do práce a zpět, plachetnicemi a zábavními parníky. Když slunce svítí, a svítí většinou, voda je modrá jako obloha. A pak jsou tu pláže. Rodinná zákoutí, pláže pro "nahoře bez", pláže jen pro pány, kde nazí muži se okukují navzájem s nelíčeným zájmem. Obrovské vlny Tichého oceánu, proměňující pláž Bondi Beach v superbílý prach, který je tak suchý, že se na člověka ani nepřichytí. Už ne tak čisté vody zálivu Botany Bay jsou plné vykládajících lodí a někdy žraloků, kteří se snaží zhltnout vše, co spadne přes palubu. Kousek dál se táhne na sever a na jih sedm mil pláží, dvanáct mil pláží, kde společnost nabízejí jen mořští rackové. Sydney je velké město. Čtyři miliony lidí. Každá rodina má vlastní dům a dva vozy. Někdy tři. Předměstí jsou rozptýlena na stovky kilometrů k severu a k jihu. Po Aténách a Soluni je to třetí největší "řecké město" světa. Čínština soupeří s jinými jazyky v Chinatownu. Italové vyplňují každou část svými dialekty, čilí tvrdě pracující Vietnamci ovládli trh orientálních restaurací. Jsou nejlepší a nejlevnější. Indové a Libanonci, Tchajwanci a Turci. Všichni zde zanechávají své znamení. Kypřané se specializují na holičské řemeslo. Kdysi se jedly jen ryby s hranolky. Ale zámožnější "Aussies" si nyní místo ryb oblíbili vařené krevety. A pak je tady spousta skvělého "australského" jídla, které přinesli Thajci, Indonésané, Číňané, Řekové... Mládež všech těchto národů jsou hrdí Australané. A každý teď uznává, že původní obyvatelé, Aboriginové, jsou prvními Australany a běda každému, kdo na to zapomíná! V Lapérouse, nedaleko Botany Bay, pořádal kmen Tuboygulů svůj kulturní festival jako předehru k olympiádě. Lid Kaymai předváděl fascinující tanec s podupáváním v botanické zahradě - všichni byli pomalováni a polepeni peřím ve slavnostních barvách. "Lidé od slaných vod" spalují obrovské hromady eukalyptového listí s jeho výraznou vůní u sydneyské Opery, tančí tam tanec korraborree za doprovodu dlouhé trouby zvané diggeridoo. Když skončí, všichni naskáčou do svých mitsubishi a jedou domů. Dnes Sydney se svým krásným přístavem a nejneobvyklejšími střechami klenoucími se jako plachty lodí na budově Opery dává celému životu vibrace. Lidé bojují o místa. Lístky jsou dávno vyprodány. A dá se toho tolik dělat a vidět. Je to město-klenot tohoto světa, dosud rostoucí. Dosáhlo již neslýchané slávy v bohatství, umění a kráse. Sydney se předvede třem a půl miliardy lidí na celém světě v televizi během her. Ti uvidí stadiony, jaké jsou všude. Ale Sydney má také svůj přístav Darling s podvodními akvárii, čínské zahrady, obří kino IMAX, dětské parky a tolik skvělých nákupních středisek! To však není zdaleka vše. Kde jinde se dá hledět na město z vrcholu přístavního mostu, kde vítr fouká za každého počasí, takže člověk musí nosit přílbu, zvláštní oděv, a navíc být uvázán na silném laně jako čistič oken? Kde jinde mají tucty pláží se zlatým pískem, každou s různým souborem vln a proudů? A kde jinde mají tak slavnou zoologickou zahradu? Navíc zahradu, z níž žirafy hledí na budovu Opery a na celý přístav? Může to být daleko, ale jděte a zkuste to sami. Můžete-li si to dovolit. Zklamán nebude rozhodně nikdo.
