Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Žádné zbytky jídla, špína ani zpoždění. Co by Švýcar nikdy neudělal

aktualizováno 
Uprostřed propojené Evropy leží stát, který se s ostatními spojovat moc nechce. Je totiž v mnoha ohledech napřed a jeho obyvatelé netouží být Evropany, když už jsou jednou Švýcary. A přestože je Švýcarsko jednou z nejbohatších zemí světa, platí tu naprostý zákaz plýtvání. Ať už peněz, času nebo jídla.

Přestože na švýcarských jezerech jezdí parníky, většina z nich má kvalitu pitné vody. | foto: Libor Budinský, pro iDNES.cz

Dojídat, dojídat, dojídat

Ve Švýcarsku nenávidí plýtvání, a proto zde ze zásady nevracejí nedojedené jídlo. A pokud to náhodou uděláte, vysloužíte si nepěkné pohledy od obsluhy.

"Když jdou lidé do restaurace, tak platí zásada, že se všechno na talíři sní," vysvětluje Miluše Kůrková, která pracuje jako servírka v restauraci v Curychu. A není to způsobeno tím, že je zde jídlo velmi drahé, neboť běžný oběd v restauraci vyjde na nějakých 600 až 800 korun. V dojídání se odráží úcta k potravinám. Vypěstovat zemědělské produkty v nepříliš úrodné horské krajině bylo vždycky náročné, a proto si Švýcaři jídla váží a vše dojídají.

Jednou bohatě, příště skromně

Ale to neznamená, že by se lidé neustále přejídali. Samozřejmě, když jdou do restaurace, tak sní všechno, ale obědvat či večeřet po "hospodách" není běžný standard.

"Třeba na obědy se do hospod skoro vůbec nechodí. Nejčastěji se totiž jí sendviče, na jaře a v létě často venku, v zimě zase v kanceláři. I bankovní úředníci jdou na ulici, koupí si sendvič, sní ho v parku, a pak jdou zase do práce," vypráví Mirek Vejvoda, který zde již několik let pracuje a dodává, že spousta jeho kolegů v létě odchází v poledne na plovárnu, kde se převléknou do plavek, chvilku si zaplavou, pak si sní na břehu chleba se sýrem a jdou zase do práce.

A jak je to v zimě? Většina firem má vyhrazenou obyčejnou místnost (často je to současně i kuřárna), kam si jdou o polední pauze sednout, vezmou si noviny, sendvič, chvilku si odfrknout a vrátí se k práci. Přestože je Švýcarsko bohaté, lidé se tu chovají velmi racionálně a skromně.

Švýcaři dávají přednost národním produktům a ze zásady dojídají.

Švýcaři dávají přednost národním produktům a ze zásady dojídají.

Nádherná a nezničená příroda je jednou z nejznámějších vizitek Švýcarska.

Nádherná a nezničená příroda je jednou z nejznámějších vizitek Švýcarska.

Národní hrdost vládne obchodům

Zvláštní rys Švýcarů se projevuje také při nákupech, kdy dávají často přednost domácím produktům, i když jsou dražší než zahraniční výrobky. Je to paradox, ale peníze v tomto případě nehrají hlavní roli, důležitější je národní cítění, k čemuž jsou také vedeni. To se projevuje například při výběru vína. V mnoha restauracích (a samozřejmě i v obchodech) je v nabídce výborné italské, francouzské či rakouské víno, které je často až o polovinu levnější než víno švýcarské, ale pravý Švýcar si raději koupí víno z domácí produkce, které ho v restauraci přijde klidně na 1 000 až 1 200 korun za lahev. Ale většinou zase ušetří za vypité množství, neboť k celé večeři mu stačí jen jedna, maximálně dvě sklenky, a to nikoliv po dvou deci, ale po jedné.

Čas je náš pán

Tip na dovolenou

Vyberte si z pestré nabídky zájezdů do Švýcarska na dovolena.iDNES.cz.

Stejně jako se neplýtvá jídlem, neplýtvá se ve Švýcarsku ani časem a je naprosto běžné, že na schůzky se chodí na minutu přesně. Žádných patnáct minut akademické čtvrthodinky.

Také veškerá švýcarská doprava jezdí na minutu přesně. "Když jsem byl poprvé ve Švýcarsku, měl jsem itinerář zpáteční cesty a abych se dostal na letiště, musel jsem chytit tři navazující vlaky. A pěkně jsem se zděsil, když jsem viděl, že mám na přestup vždy jen tři nebo čtyři minuty. Bál jsem se, že jeden z vlaků přijede o pár minut později a uletí mi letadlo. Vrátil jsem se tedy do prodejny jízdenek a chtěl vyhledat nové spojení s větší rezervou, ale paní za přepážkou se na mě nechápavě dívala a vůbec nedokázala pochopit, o jakém zpoždění to mluvím. A měla pravdu, všechny vlaky jely na minutu přesně," vzpomíná cestovatel Jan Stach.

Znalci švýcarských železnic s nadsázkou přidávají postřeh, jaký je prý rozdíl mezi německou a frankofonní částí Švýcarska. Zatímco v první jezdí vlaky naprosto přesně, v té druhé mají občas i minutu zpoždění.

Švýcarské vlaky jsou přesné jako hodinky a většinou nemají ani minutu zpoždění.

Švýcarské vlaky jsou přesné jako hodinky a většinou nemají ani minutu zpoždění.

Švýcaři jsou dokonalí polygloti

A přidejme ještě jeden výrazný rys. Švýcar nikdy neřekne, promiňte, já vám nerozumím, tedy pokud na něj nespustíte česky. Je to neuvěřitelné, ale snad všichni Švýcaři mluví čtyřmi až pěti jazyky, Zatímco Američanům bohatě stačí angličtina, jazykově komplikované Švýcarsko vychovává polygloty.

Fotogalerie

V zemi se mluví německy, francouzsky a italsky, což ovládá téměř každý Švýcar, neboť pokud se narodil v německé části, učí se jako hlavní jazyk francouzštinu. A obráceně. Naprostá většina Švýcarů mluví také plynně anglicky a mnoho z nich ovládá i španělštinu. Prostě malý jazykový zázrak, takže se vám nestane, že se tu nedomluvíte. Ostatně i ve vlacích oznamují všechny informace německy, francouzsky, italsky a anglicky.

Čistota je kánon

Všichni Švýcaři jsou navíc hrdí na svou zemi, jednak na přírodní krásy, kterými je alpská země pověstná, a pak také na její čistotu. Nikdo si tu nedovolí odhodit na zem kus papíru či jiný odpadek, všichni Švýcaři jsou téměř obsedantně posedlí čistotou a pořádkem.

Navíc více než dvě třetiny energie získává Švýcarsko z obnovitelných vodních zdrojů a i díky tomu je zde životní prostředí ve skvělé kondici. Ostatně třeba švýcarská voda je jasným důkazem: několik tisíc jezer v celé zemi má kvalitu pitné vody. A to přesto, že se v nich běžně koupají lidé a jezdí po nich parníky.

Autor: pro iDNES.cz


Nejčtenější

Naivní Češi v sandálech jsou v Chorvatsku pojem. Znají je i záchranáři

Milovníci hor ocení při návštěvě Makarské výstup na vrcholky Biokova.

Makarska je klenot Dalmácie, ale umí být i nebezpečná. Nádherná a unikátní příroda totiž bývá při nepříznivém počasí...

V Paříži nainstalovali nové eko-pisoáry. Nechutné, bouří se místní

Pařížané si stěžují na výrazné pisoáry bez zástěn v centru města. (13. srpna...

Paříž přišla s novým nápadem, jak ekologicky využít lidskou moč. Nové červené pisoáry se slámou uvnitř dokážou vytvořit...



Slovensko bez turistů. Nejkrásnější dolina Nízkých Tater zeje prázdnotou

Dolina Štiavnica od Štefánikovy chaty

Za nejkrásnější dolinu Nízkých Tater bývá obvykle považována Demänovská dolina s turistickým střediskem Jasná a...

Nebuďte povýšení a nechovejte se jako stádo. Sedm cestovatelských hříchů

Vyrážet do světa bez zvídavosti je jedním z největších hříchů pod sluncem.

Chcete si prázdninové toulky po světě opravdu užít? Podívejte se na seznam zásadních chyb, které nesmíte na cestách...

Turisté si odvážejí z pláží Sardinie písek, úřady rozdávají vysoké pokuty

Ilustrační snímek

Úřady na Sardinii bojují proti turistům, kteří si z tamních pláží odnáší na památku písek, což poškozuje životní...

Další z rubriky

Domy měla špinavé od sazí, teď je Zalipie nejbarevnější vesnicí Polska

V Zalipii překvapí také malovaná kamna.

Na první pohled vypadají zdejší domy jako vystřižené z dětských omalovánek. Lidové malby se tu ovšem objevují na všech...

Chcete vidět Černobyl na vlastní oči? Máme návod k použití

Před opuštěním zóny absolvují návštěvníci dozimetrickou kontrolu.

Pozůstatek černobylské tragédie dnes ukazuje následky společenského selhání i panenskou přírodu. Proč stojí za to...

Do Pákistánu prý jezdí jen hlupáci, ale Žlutý cirkus si to stejně užil

Babu, trabant, který se nikdy nezastavil, se nám začal rozpadat. Čím dál jsme,...

Skoro čtvrt roku jsme cestovali Indií. Bylo to krásné, bylo to intenzivní, ale bylo toho dost. Před námi je Pákistán,...

Najdete na iDNES.cz