1 Orient
Náš jediný islámský minaret hledejte v zámeckém parku v moravské Lednici. Stavba přezdívaná Turecká věž byla dokončena v roce 1804 Aloisem I. z Lichtenštejnu. I když je zdobena citáty z Koránu a arabskými ornamenty, k muslimským modlitbám nikdy nesloužila. Je to prostě jen 62 metrů vysoká rozhledna postavená v tehdy módním orientálním stylu. Při výstupu po 302 schodech si však můžete vyprávět legendu, podle které měl majitel zámku muslimskou milenku.
2 Sibiř
Severské oblasti Ruska porostlé jehličnatými lesy připomínají chladné náhorní plošiny kolem loveckého zámečku Kladská u Mariánských Lázní. Díky rašeliništím a chladnomilným rostlinám tu jen stačí zavřít oči: lovci kožešin, vězni z gulagu i hledači tunguzského meteoritu. Rozsáhlé a neprostupné podmáčené smrčiny byly místy ponechány přirozenému vývoji, takže iluze severské divočiny je dokonalá. Ne nadarmo se jedna ze zdejších rezervací jmenuje Tajga.
3 Maginotova linie
Když se po zvolení Hitlera německým říšským kancléřem objevila hrozba napadení Československa, začalo budování pohraničního opevnění. Jednu z jeho nejzajímavějších částí si můžete prohlédnout u Náchoda. Tvrz Dobrošov je komplex železobetonových dělostřeleckých a minometných srubů propojených podzemními chodbami. Výstavba inspirovaná podobným opevněním ve Francii probíhala od září 1937. Při pohledu skrz střílny se neubráníte otázce: Měli jsme se bránit?
4 Moře
Naší největší vodní plochou je šumavská přehradní nádrž Lipno. Hladina „jihočeského moře“ pokrývá 4 870 hektarů. Neméně zajímavý je o skoro čtyři století starší (a takřka přesně desetkrát menší) rybník Rožmberk u Třeboně. Z jeho hráze můžete (podobně jako na moři) pozorovat zakřivení zeměkoule. Vodní plocha se tu táhne do dálky asi 2,5 kilometru. Pod obzorem hladiny tak na druhém břehu zmizí všechno, co je nižší než 40 centimetrů.
5 Blair Witch
Jedno z nejděsivějších českých míst hledejte pod poetickým názvem Pohádka v kopcích nad šumavskou vesnicí Čachrov. V roce 1991 se na samotu nastěhoval Ivan Roubal, později odsouzený na doživotí za pět vražd. Těla dvou jeho obětí se nikdy nenašla. Roubal se ale podřekl, že je vylákal na Pohádku, zabil a dal sežrat svým věčně hladovým prasatům. Dnes se opuštěný statek rozpadá. Odvážíte se tu přespat, nebo se bojíte zla, které tu možná kdesi číhá?
6 Džungle
Lužní lesy u Břeclavi připomínají vnitrozemí Jižní Ameriky. Povodí Amazonky jen stačí nahradit meandry řek Dyje a Moravy, exotické dřeviny pralesovitými porosty dubu a jasanu a vědě dosud neznámé druhy orchidejí jejich domácími „sestrami“ – kruštíkem polabským a Nordeniovým. Periodicky zaplavované luhy protkané sítí mrtvých říčních ramen, tůní a kanálů jsou ekosystémem s obrovskou biodiverzitou. Prostě jako v džungli, a to včetně bahenních želv.
7 Velehory
Učili jste se, že Sněžka měří 1 602 metrů? V únoru 2014 vrchol naší nejvyšší hory přeměřili geodeti. Pomocí leteckého laserového skenování zjistili, že správně je to 1 603,296 metru. Vrchol leží těsně za hranicí na polském území, ale nejvyšší bod Sněžky v Česku je jen asi o 10 centimetrů nižší. Pořád je to tedy 1 603 metrů. Mimochodem: na Mt. Everest (8 848m n. m.) byste museli ještě o 7 245 metrů výš. Do nejvyšší hory světa by se Sněžka vešla víc než 5,5krát.
8 Zambezi
Jedna z nejdivočejších světových řek s četnými peřejemi je snem všech vodáků. Afrika je daleko, ale čas od času se vám podobně divoký zážitek může splnit pod přehradní nádrží šumavského Lipna. Divoká zpěněná voda se tu takzvanými Čertovými proudy valí jen jednou ročně (letos to bude 24. a 25. srpna) a láká vodáky z celé Evropy. Připravte se na obtížnost WW 4–5 se spoustou technických míst. Nejextrémnější rafting široko daleko!
9 Neprobádaná propast
Že už u nás bylo vše objeveno a změřeno? Ale kdeže! Dodnes netušíme, jaká je hloubka Hranické propasti u Teplic nad Bečvou. V její zatopené části se jeskyňáři dostali na kótu –404 metrů od hladiny. V září 2016 tam pronikl robot, který se ale zasekl. Hranická propast se tak stala nejhlubší zatopenou jeskyní světa. Dno, kterého zatím nebylo dosaženo, může podle odhadů ležet v hloubce klidně až 1 200 metrů pod hladinou! Na Měsíci už lidská noha stanula, ale v moravském podzemí ještě ne.
10 Fudžijama
Místní tak nazývají Růžovský vrch (619 m n. m.) u Děčína. Nejvyšší kopec Národního parku České Švýcarsko si přezdívku vysloužil svou majestátností a tvarem připomínajícím světoznámou japonskou sopku. I on sám je čedičovou sopkou, která se v třetihorách prodrala pískovcovým podložím. Na vrchol sice vede turistická značka, ale není z něj nic vidět, protože je zarostlý pralesovitým smíšeným lesem. S hrdým pocitem „Zdolal jsem Fudžijamu“ tu tedy budete skoro sami.
11 Poušť
Písečný přesyp u Vlkova nedaleko Veselí nad Lužnicí je sice velký jen 0,8 hektaru, ale je to naše skutečná poušť. Vznikla už v pleistocénu, tedy asi před dvěma miliony let. Na navátém písku vysokém až šest metrů se tvoří nefalšované duny, na jejich okrajích rostou vzácné suchomilné rostliny. Když se na přesyp podíváte ze správného úhlu, s trochou fantazie si můžete představit karavanu velbloudů, fatu morgánu a další atributy Sahary.