Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Svět nám ho závidí, Česko ho nechává chátrat

aktualizováno 
Kdyby nebylo požáru v roce 1963, byl by Ještěd asi dosud obyčejným kopcem, jakých jsou v Česku desítky: s horskou boudou a kamennou rozhlednou. Místo toho je dnes Ještěd jednou z nejobdivovanějších staveb novodobé architektury u nás i ve světě, která má velkou šanci dostat se i na seznam památek UNESCO. Pokud na ni ale najdeme peníze...
Ještěd, 2006

Ještěd, 2006 - Ještěd, 24.ledna 2006 | foto: Dan MaternaMF DNES

Dřevěnou boudu na Ještědu vystřídal unikátní objekt: hotel s restaurací a vysílačem ve tvaru rotačního hyperboloidu. Ne náhodou za něj dostal architekt Karel Hubáček architektonickou obdobu Oscarů – Perretovu cenu, ne náhodou je Ještěd Stavbou století či nejmladší Národní kulturní památkou. Ne náhodou se stavba dostala do znaku Libereckého kraje, Liberce či zdejší univerzity.

"Ještěd je příkladem unikátní symbiózy stavby s krajinou. V době, kdy projekt vznikal, neměl obdoby. Asi není pochyb, že Ještěd patří mezi architektonické unikáty nejen v krajském, ale celosvětovém měřítku," říká zakladatel liberecké Fakulty architektury Jiří Suchomel. Jeho samotného do Liberce přivedl právě autor stavby – Karel Hubáček.

Od dřevěného srubu k 'ohňové' noci

Tisíc a dvanáct metrů vysoký vrchol tyčící se nad Libercem přitahuje návštěvníky už dlouho. Už v polovině 19. století tu vyrostl dřevený srub, který později nahradila dřevěná chata přezdívaná Rohanka.

Dřevěná rozhledna (vysoká 7,6 m) na Ještědu v letech 1876 - 1889
Zdroj:
Severočeské muzeum v Liberci
*SPOUSTU ZAJÍMAVÝCH FOTOGRAFIÍ SI PROHLÉDNĚTE ZDE

Rohanka ale časem rostoucímu přílivu turistů nestačila a proto začátkem minulého století na Ještědu vyrostl mnohem větší hotel. Jeho součástí byla veliká noclehárna, desítky pokojů, společenský sál pro 200 lidí, a také 23 metrů vysoká kamenná rozhledna.

Hotel vydržel na vrcholu necelých padesát let. Jeho historie skončila poslední lednovou noc 1963, kdy prakticky do základu vyhořel. Důvod? Neopatrné rozmrazování vodovodního potrubí.

Horský hotel byl na Ještědu otevřen 13.ledna 1907
Zdroj:
Severočeské muzeum v Liberci
* PRO ZVĚTŠENÍ KLIKNĚTE NA FOTKU

* PRO ZVĚTŠENÍ KLIKNĚTE NA FOTKU

JEŠTĚD V ČÍSLECH
(1012 m n.m.)

Výška: původně 82 metrů, nyní 90 metrů
Kruhový průměr základny: 33 metrů
Výška vnitřního sloupu: 41 metrů, průměr 4,4 metrů
Výška antény vysílače: 17 m
Kapacita hotelu: 55 lůžek
Kapacita restaurace, baru a bufetu: 220 míst

Co s kopcem?

Ještěd zůstal holý. Po dlouhých debatách se nakonec rozhodlo, že se na kopci postaví nový hotel a současně i vysílač pro šíření televizního a rozhlasového signálu.

Architektonická soutěž a především výsledné návrhy vzbudily velké emoce. Liberečané byli léta zvyklí na romantickou chatu na vrcholu Ještědu a nečekali žádnou modernu. Vyhrál projekt libereckých architektů kanceláře SIAL: architektem byl Karel Hubáček, statiku vyprojektoval Zdeněk Patrman a interiéry navrhl Otakar Binar.

Téměř všichni architekti umístili vysílač mimo hotelovou budovu, tak, jak vyžadovala pravidla soutěže, Karel Hubáček ale zadání porušil a vysílač i hotel umístil do jedné věže. Problém s průchodností radiového a televizního signálu vyřešili tak, že ho místo neprůchodné kovové stěny skryli za laminát.

Karel Hubáček před Ještědem

Komunisté zakázali tvůrci Ještědu převzít 'Oskara'

Autorům paradoxně vynesl Ještěd mnohem větší slávu v zahraničí. Doma jim naopak způsobil spoustu problémů, Hubáček nemohl ani vycestovat do Argentiny na předání Perretovy ceny. Když se Ještěd otevíral, autoři byli stranou.

Na Ještědu se začalo stavět 30. července 1966, stavba trvala až do podzimu 1973. Už o dva roky dříve se začalo z Ještědu vysílat. Ve výšce přes tisíc metrů museli stavbaři čelit velmi nepříznivým podmínkám, řada technologických postupů i samotné konstrukční řešení byly na svoji dobu zcela ojedinělé. Unikátní bylo například kyvadlo, které eliminuje příčné kmitání věže.

Stavba se dlouho protahovala, kvůli problémům napsal Hubáček dokonce prezidentovi Ludvíku Svobodovi. Ani na tehdejší poměry nebyla stavba drahá: stála 64 milionů korun.

Nedostavěná věž byla na Ještědu k vidění několik let
Zdroj: Severočeské muzeum v Liberci
 

"Teď, když už jsem starý, si kolikrát říkám, že něco takového jsem mohl vymyslet jen z mladické nerozvážnosti. Nyní bych se asi do něčeho podobného pustit bál," řekl u třicátých narozenin Ještědu hlavní architekt Karel Hubáček.

"Kdyby už nenavrhl nic jiného, stačilo by to, aby vystoupal na architektonický Olymp," píše historik architektury Zdeněk Lukeš ve výpravné publikaci Fenomén Ještěd, kterou loni vydal liberecký fotograf Jiří Jiroutek.

Národní kulturní památka: 5 Kč za židli

Na Ještědu vyrostla unikátní stavba. Na kopci působí naprosto přirozeně, horu jakoby dotváří.

"Tvar stavby, její kultivovaný technicismus detailu navozují poetické asociace se světem sci-fi, současně však věž jedinečně reaguje na krajinný kontext, na kuželovitý vrchol hory Ještěd, jemuž dává elegantní aerodynamickou špičku. V tomto spojení technicismu se smyslem pro přírodní prostředí zaujímá tato kulturní památka jedinečné místo v celé české i středoevropské architektuře své doby," píše se ve vládním materiálu, když byl Ještěd 29.září 2005 vyhlášen Národního kulturní památkou.

Ojedinělý byl i vnitřek Ještědu navržený Otakarem Binarem. Betonový střed vyřešili plastikami skláři Stanislav Libenský a Jaroslava Brychtová. Originální nábytek už ale na Ještědu téměř není, zmizel hlavně v 90. letech, kdy se budova stala obětí divoké privatizace a majitel o ni příliš nejevil zájem. Jednotlivé kusy interiéru se tehdy vynesly před budovu a prodávaly se - jedna židle pět korun za kus. "Když vidíte, jak skončila vaše práce, tak se vám tam ani nechce," podotkl Binar.

Schodiště na Ještědu, interiér v dobách své slávy kolem roku 1975
Zdroj:
Fotosbírka Státního okresního archivu Liberec
* PRO ZVĚTŠENÍ KLIKNĚTE NA FOTKU

* PRO ZVĚTŠENÍ KLIKNĚTE NA FOTKU

Dát dohromady původní nábytek se snaží  fotograf Jiří Jiroutek, který se netají svým obdivem k Ještědu. První dvě původní repliky má již hotové a představí je na výstavě, která začne na konci března ve Frágnerově galerii v Praze.

*** ČTĚTE SERIÁL STROJEM ČASU PO ČESKU - ZDE
V seriálu mapujeme místa, která se v posledních desetiletích zásadně změnila. Všímáme si objektů, po nichž nezůstalo nic, jen jizvy v duších lidí nebo vzpomínky. Chceme ale naopak přibližovat i místa, která, kdysi zdevastovaná, povstala z popela...

Redakce iDNES děkuje za poskytnuté fotografie Státnímu okresnímu archivu Liberec (jmenovitě Petrovi Kolínovi) a Severočeskému muzeu v Liberci (Jiřímu Sloupovi). Za cenné informace děkujeme také Jiřímu Jiroutkovi, autorovi výjimečné publikace FENOMÉN JEŠTĚD z roku 2005.

Kam s ním aneb chybějí desítky milionů na opravu

Právě zchátralý interiér může být podle odborníků překážkou, která by mohla znemožnit zápis Ještědu do seznamu památek UNESCO. "Pokud se má vysílač dostat na seznam UNESCO, tak se musí vrátit do původného stavu, ale zatím jsou hotelové pokoje vybílené," vysvětluje Otakar Binar.

Znalci se shodují, že stavba není v dobrém stavu, přes třicet let ji nikdo pořádně neopravoval. Ve špatném stavu jsou například rozvody topení. Špatná je klimatizace či izolace, úplně chybí bezbariérový přístup. České radiokomunikace, které jsou majitelem vysílače, namítají, že od roku 2000 do Ještědu investovali na 20 milionů korun a že investice do opravy horského hotelu by pro ně byla ztrátová.

Zda se najdou peníze na rekonstrukci Ještědu a zda se věž dostane na seznam UNESCO, je zatím ve hvězdách. Pokud by se to podařilo, Ještěd by byl jediným televizním vysílačem na světě, kterému by se cti na prestižní listině dostalo...  

STROJ ČASU

Autoři: ,




Nejčtenější

Petrova bouda v Krkonoších už zvenčí opět vypadá jako horská chalupa...
VIDEO: Krkonošská Petrovka už vypadá jako horská bouda, je pod střechou

Petrova bouda na hřebenech Krkonoš, kterou před šesti lety zničil požár, už znovu vypadá jako horská chalupa. Přes léto dostala dřevěná okna a střechu. Zima...  celý článek

Dopravní zácpy na vjezdu do Doveru, které přístav trápily loni v létě.
Brexit ochromí dopravu přes La Manche, Dover se děsí obřích kolon

Vystoupení Británie z Evropské unie ovlivní celou řadu obchodních sfér i životy obyčejných lidí. Velké problémy očekávají provozovatelé přístavu v britském...  celý článek

Sedlo Zbojská
Divoký výlet do historie. Malý Slovenský ráj zbojníka Jakuba Surovca

Ve stínu legendárního Juraje Jánošíka působil v 18. století na Slovensku zbojník nemilosrdného jména Jakub Surovec. Jeho domovským rajonem byla oblast...  celý článek

Jezero Como patří k těm lokalitám, kam se dá z Česka snadno zaletět na víkend....
Kam létat v zimě: k moři v Maroku se dá dostat už za pětistovku

Nebe nad Evropou nikdy nebylo tak plné, ceny za leteckou dopravu tak nízké a pro cestovatele z Česka se nově přibližují i některé destinace, do kterých...  celý článek

Pokuta za porušení zákazu kouření na thajských plážích může dosáhnout až 100...
Za cigaretu u moře pokuta 60 tisíc. Thajsko zakazuje kouření na plážích

Jedna z nejpopulárnějších turistických destinací zavádí od 1. listopadu zákaz kouření na vybraných plážích. Thajský turistický úřad k zákazu přistoupil poté,...  celý článek

Další z rubriky

Stařenu osvětlují šlehající plameny a kouř z ohniště volně stoupá střechou ven.
Skromní a nezdolní. Fascinující život lidí ve vietnamských horách

Na seznámení s tímto koutem Asie jsem si vyhradil celý měsíc, z toho dva týdny jsem hodlal strávit ve společnosti kamaráda. Jirka žije ve Vietnamu nějaký ten...  celý článek

Chvalkovický větrný mlýn
Větrné mlýny a božský klid. Krásný výlet na Litenčickou pahorkatinu

Žádné lidi zato stovky mravenišť a statisíce mravenců potkáte v lesích neznámé pahorkatiny uprostřed Moravy. Život tu plyne tiše, čas pomalu a turisté sem...  celý článek

Nenáročný okružní výlet na jihovýchodním okraji Žďárských vrchů poblíž Bystřice...
Z Víru do Víru přes tři krásné hrady. Jarní výlet, který naláká

Přelom března a dubna je jako stvořený pro objevování starých hradních zřícenin. Absence listí na stromech umožňuje mnohým z nich právě teď představit svou...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.