Svatý Jan pod Skalou: výlet pro romantiky

  16:23aktualizováno  16:23
Pokud nevíte, kam vyrazit o prvním jarním víkendu, máme pro vás tip. Vesnička Svatý Jan pod Skalou uprostřed krásné přírody Českého krasu nedaleko Karlštejna je místem, které odjakživa přitahovalo romantické duše jako magnet. Je to místo spojené s legendami a poustevníky.

Celému okolí dominuje Skála, přes 170 metrů vysoká stěna, z jejíhož vrcholku ukazuje k nebesům zdaleka viditelný dřevěný kříž. K samotné patě skály se tulí kostel s přiléhajícími budovami kláštera.

Zbytek uzounkého prostoru mezi skalisky pak vyplňuje vesnička Svatý Jan pod Skalou. Má pouhých 110 obyvatel. O co však je obec ležící kousek od Berouna a slavného Karlštejna menší, o to je starobylejší a významnější: její historické kořeny sahají až do 9. století.

"Bolševikům moc nevoněla spjatost zdejšího místa s křesťanstvím. To se po převratu změnilo. Vesnice, kam dřív jezdili slavné osobnosti, zase začíná žít," vypráví v místním hostinci po doušku řízného ležáku jeden starousedlík a se zalíbením pohlédne na impozantní skalní stěnu.

Z obce i jejích obyvatel dýchá zvláštní pohoda. Nikdo tady nehuláká, dokonce ani psi o sobě nedávají vědět a ani hostinský se nepohoršuje nad všetečnými otázkami. Meditativní klid prostupující vše kolem nejspíš už dávno prosákl do zdejších lidí. Po polední pauze se na návsi před kostelem Narození sv. Jana Křtitele znovu shromáždila skupinka výletníků.

Přijíždí jich každým rokem víc a víc. Mnohé přitahuje zdejší zachovalá příroda, jiné zkameněliny, většinu však tajemná postava prvního českého poustevníka, křesťanského mnicha svatého Ivana, jenž se podle středověké legendy před více než tisícem let usadil v jeskyni na úpatí Skály.

Legenda o poustevníkovi
Co o tomto světci, původci někdejší slávy vesničky ztracené v Českém krasu, vlastně víme? Přestože se nedochovaly žádné přímé důkazy o jeho existenci, bylo by chybou ji jen tak šmahem zavrhnout.

Připomeňme si nejprve, co říká legenda, dochovaná ve třech latinsky psaných rukopisech z 15. století: Někdy v časech panování knížete Bořivoje (konec 9. století) se poustevník Ivan, jenž podle jedněch pramenů přišel z Uher, podle jiných z oblasti knížectví Charvátů na severovýchodě Čech, usadil v jeskyni pod Skálou, aby se věnoval náboženskému rozjímání.



Kostel sv. Jana Křtitele

Po nějaké době však nemohl vydržet soužení ze strany zlých duchů, kteří v hoře sídlili a rozhodl se odejít. Ušel ale jen krátký kus cesty, když se mu zjevil sv. Jan Křtitel, vyzval ho, aby se vrátil a věnoval mu kříž obdařený zázračnou mocí, aby jím ďábly vyhnal.

Jednoho dne při lovu zabloudil k Ivanově jeskyni sám kníže Bořivoj, jenž krátce předtím přijal na Moravě křest z rukou Metoděje. Přemyslovský vladař poznal, že má před sebou svatého muže a hluboce se mu uklonil. Po smrti poustevníka prý Bořivoj s Ludmilou upravili jeskyni do podoby křesťanské svatyně.

"Bořivoj tu hned klášter k poctivosti svatému Janu Křtiteli založiti rozkázal," psal Václav Hájek z Libočan ve své Kronice české. Nicméně první písemný dokument o Ivanově jeskyni pochází z počátku 11. století, z doby panování Přemysla Otakara I. Svatyně je v něm jmenována jako součást benediktinského kláštera Ostrov.

Pouť na Skálu
Vydejme se nyní až na vrchol Skály, kde velký dřevěný kříž dodnes označuje místo, odkud sv. Ivan prý žehnal české zemi. Výstup po příkré značené stezce, vinoucí se strmými vápencovými svahy, dá docela zabrat. Čelo poutníka se po chvilce zalije potem, je však třeba vytrvat, uvidíte, že výhled z ptačí perspektivy stojí za trochu námahy.

Asi po deseti minutách vás pěšinka dovede na skalní hřeben ke Kapli povýšení sv. Kříže. Právě na tomto místě se podle legendy zjevil Ivanovi sv. Jan Křtitel a v roce 1604 tu Heřman Rusworn, maršál císaře Rudolfa II., nechal zbudovat mramorové sousoší zobrazující setkání obou světců.



Sv. Jan pod Skalou - pohled ze severu

KŘÍŽ O století později nad ním zbudovali kapli. Dnes je nově zrestaurovaná a její bílá omítka kontrastuje se zelení zdejších lesů. Od kaple stezka prudce stoupá až k vrcholku Skály. Ale nezoufejte, vesnici i okolní krajinu odtud budete mít jako na dlani.

Hluboko dole spatříte kostel spolu s budovami přilehlého kláštera, který zrušil v roce 1785 Josef II. "V ponurých dobách komunismu sloužil klášter jeden čas dokonce jaké tábor nucených prací, pak se tady školili estébáci", vysvětluje v místní hospůdce starousedlík.

Ivanova jeskyně
Nejvíce však návštěvníky uchvacuje Ivanova jeskyně, v 17. století uměle rozšířená a zakomponovaná do nového kostela. Poskytuje příjemný chládek a ještě něco navíc. Dýchá z ní tajemství.

Hned poblíž vchodu můžete spatřit kámen, na němž se klečící světec modlil. Dokládají to i dolíky, vytlačené prý jeho koleny. Skalní výklenek se sochou ležícího poustevníka označuje podle tradice světcovo lože, kde byl údajně nalezen mrtev.



Ivanova studánka

Vodu vyvěrající vně kostelní stěny můžeme bez obav pít. Dříve se nabírala ze studánky do sklenic a polních lahví, nyní zájemcům slouží pumpa s elektrickým pohonem. Voda z tohoto pramene mívala název Ivanka, bývala považována za léčivou a prodávala se v lahvích. Pamětníci se nepochybně budou pamatovat na úsloví: Kdo pije Ivanku dravě, ujde sto kilometrů hravě.

Jakkoli je historická existence Ivana nadále sporná, některé indicie svědčí pro její uznání. Příkladně antropologický výzkum ostatků, nalezených v jeskyni v 16. století, který provedl významný odborník Emanuel Vlček. Ten potvrdil, že se jedná o ostatky muže, který žil zhruba před tisíci roky a značnou část života prožil ve vlhku a chladu. To dává za pravdu legendě, podle níž prožil Ivan v jeskyni 42 let.

Ať už to bylo tak či onak, Ivanův odkaz přežil v duších a myslích lidí celé tisíciletí a vdechl tomuto koutu Čech zvláštní kouzlo, jež na vnímavého návštěvníka dodnes působí.

MŮŽE SE HODIT

JAK SE TAM DOSTAT:
Z Prahy je nejvýhodnější spojení autobusem na trase Praha - Beroun, který odjíždí zhruba každých 30 minut ze stanice metra Zličín (trasa B) ze stanoviště č. 4. Ze zastávky Vráž u Berouna trvá cesta do sv.Jana asi 15 minut po modré turistické značce. Cesta autobusem trvá 25 minut. Je možno také jet vlakem ze Smíchovského nádraží na Beroun, vystoupit ve stanici Srbsko a jít asi 5,5 kilometru po zelené turistické značce. Autobusové nebo vlakové spojení si vyhledejte ZDE.

Autem pojedete z Prahy po dálnici na Plzeň, v Loděnici (exit 10) dále směrem na Jánskou, Sedlec a Svatý Jan.

DALŠÍ INFORMACE
Kostel Narození sv. Jana Křtitele spolu s jeskynním kostelem Panny Marie je zpřístupněn od počátku března do konce října a to o víkendech. Nejčastěji od 10 do 13 a od 14 do 17 hodin. Mimořádné zpřístupnění ve všední dny je možné pouze pro předem objednané hromadné výpravy. Objednat se lze na telefonu Svatojánské nadace: 0311 67 26 57.

Vždy poslední víkend v červnu (po svátku sv. Jana Křtitele) se ve Svatém Janu koná Svatojánská pouť. Její tradice sahá až do 15. století.

Svatý Jan pod Skalou je situován v srdci národní přírodní rezervace Karlštejn. Protíná jej také první a nejstarší značená turistická stezka v Čechách stezka Vojty Náprstka na trase Beroun-Svatý Jan-Karlštejn. V nedalekém lomu Paraple je skanzen těžby vápence. Další informace na internetu na adrese: http://www.svatyjan.cz

OBČERSTVENÍ
V obci funguje nová restaurace v budově bývalé obecné školy odtud i název Obecná škola. Je v provozu celoročně a poskytuje možnost ubytování.

CO ČÍST
J. Čáka: Obrázky z Podbrdska, kapitola O poustevníku Ivanovi

Kostel Sv.Jana Křtitele ve Svatém Janu pod Skalou

Svatý Jan pod Skalou - pohled ze severu

Studánka sv. Ivana

Nejčtenější

Otužilci se vydali na Sněžku ve spodním prádle, dolů je snášeli záchranáři

Sněžka (ilustrační snímek)

Sedm lidí, kteří se rozhodli zdolat Sněžku jen ve spodním prádle, snesli zpět dolů polští záchranáři. Otužilci se na...

Lidé zámek nechtěli, obec ale odolala milionům z prodeje a vítá turisty

Obyvatelé Police zámek nejdříve v majetku obce nechtěli. Památka se však...

Referendum v polovině 90. let dopadlo v Polici na Třebíčsku jasně. Více než osmdesát procent obyvatel obce rozhodlo,...

Jeskyně i podzemní továrny. Výlet do zapomenutého Moravského Švýcarska

Františčina huť v Josefově

Nejenom nejhlubší, ale zřejmě i nejhezčí v celém Moravském krasu je údolí mezi Křtinami a Adamovem. Krása zdejší...

Zaniklé tratě v Česku. Dráha pod Lysou horou nedostala šanci na přežití

Poslední vlak projíždí kolem nádraží Ostravice Řečice 11. ledna...

Ve 14. dílu Zaniklých tratí se vydáme mezi strmé svahy Beskyd. Podíváme se na dráhu, která musela ustoupit přehradě s...

Od Kanárských ostrovů po Kuvajt. Prověřené tipy na zimní dovolenou u moře

Pláž Pearl Beach v centru izraelského Ejlatu

Podzimní plískanice a chladné prosincové dny vybízejí k „útěkům“ do teplejších krajin. Přinášíme prověřené tipy, kde...

Další z rubriky

V Záhřebu zapaříte jako ve Stodolní. Výlet noční chorvatskou metropolí

Ulice Tkalčićeva je středobodem záhřebského kavárenského, hospodského i nočního...

Ta záhřebská ulička nemá na délku ani kilometr, bez jediné zastávky ji přejdete za zhruba 11 minut. Jako ulici Ivana...

Větrné mlýny a božský klid. Krásný výlet na Litenčickou pahorkatinu

Chvalkovický větrný mlýn

Žádné lidi zato stovky mravenišť a statisíce mravenců potkáte v lesích neznámé pahorkatiny uprostřed Moravy. Život tu...

Jak jsem zvracela v Peru. Léčba magickou ayahuascou očima čtenářky

Pohled na rozhlehlý pozemek sanatoria z mojí rákosové chatičky.

O amazonské ayahuasce, liáně duše, jsem toho spoustu četla a viděla. Od různých článků na internetu přes dokumentární...

Najdete na iDNES.cz