Klikněte na mapu
Perla Českého krasu
Monumentální přírodní útvar skloubený dohromady s barokní architekturou v esteticky naprosto dokonalý obraz – to je Svatý Jan pod Skalou, perla Českého krasu…
Malá osada leží ukrytá uprostřed šťavnatých listnatých lesů v místě, kde potok Loděnice – známý spíše pod jménem Kačák – prořezává souvrství devonských vápenců. Vzniklo tu hluboké, klikatící se údolí lemované bělostnými skalními stěnami. Pod nejmohutnější Skálou (438 m) se již mnoho staletí tísní malá obec s benediktýnským klášterem, jehož nynější barokní podoba pochází z přelomu 17. a 18. století.
První český poustevník
Genius loci tohoto místa pod bělostným skaliskem však sahá mnohem hlouběji do historie – snad se dokonce jedná se o nejstarší archivně doložené poutní místo v zemi. Roku 880 se tu usadil první český křesťanský poustevník Ivan, který vedl život plný odříkání a askeze. Jeho domovem byla jeskyně, vytvořená krasověním mohutné travertinové kupy, která vznikla usazováním vápenato-hořečnatých solí z minerálního pramene na úpatí skály.
Jediným společníkem poustevníka Ivana byla ochočená laň seslaná Bohem, jež mu dávala mléko. Podle legendy ji však potkal smutný osud – při honu na medvěda ji poranil kníže Bořivoj a její krvavá stopa ho přivedla až do poustevnické jeskyně. Zde se kníže Bořivoj setkal s Ivanem a velmi se zarmoutil nad tím, že mu zabil jeho laň samoživitelku. Přestože poustevník obdržel nabídku bydlet v luxusu na knížecím hradě Tetíně, volil raději chladnou a vlhkou jeskyni.
Kníže Bořivoj mu však splnil poslední přání vystavět na místě kostel jako památku na svatého Jana Křtitele, který se mu dříve v jeskyni několikrát zjevil a ochránil ho před nástrahami a pokušeními ďábla. Tak vzniklo jméno poutního místa, jehož věhlas přetrval mnoho staletí až dodnes.
Svatý Jan ze Skály
Kostel s jeskyní
Současný kostel sv. Jana Křtitele je mohutná, raně barokní stavba s bohatou vnitřní výzdobou. Hlavní oltář zdobí obraz „Zjevení sv. Jana Křtitele poustevníku Ivanovi“ z r. 1695, nad ním je umístěn kříž, jenž původně stával na Karlově mostě – dar od poutníků z Prahy. Náhrobek sv. Ivana s ostatky poustevníka se nachází uprostřed chrámu.
Raritou svatostánku, který u nás nemá obdoby, je jeho propojení s původní poustevnickou jeskyní, později přeměněnou na skalní kostel. Jeskyně s krápníkovou výzdobou vznikla ve 100 m dlouhé a 10 m vysoké travertinové kupě, která se tak řadí mezi největší skalní útvary svého druhu na našem území. Podzemní prostory mají celkem tři části a uvidíte v nich podzemní pramen minerální vody, lůžko a balvan s otisky nohou poustevníka Ivana i stropní otvor, kudy Ivan vyhnal z jeskyně zlé duchy.
Hned vedle kostela, pod oknem Ivanovy jeskyně, je vyveden silný pramen léčivé vody, z níž se vysrážela travertinová kupa. Voda byla v minulosti stáčena do lahví a prodávána jako minerální voda „Ivanka“.
Poustevnická jeskyně
Největší skála Českého krasu
Monumentální kulisu kostela a přilehlého kláštera tvoří impozantní skalní útes Skála představující nejmohutnější skalní výchoz v Českém krasu. Tvoří jej strmě ukloněné vrstvy vápenců vypreparované erozí do podoby skalního hřebene, jehož nejvyšší hrot ozdobený a zviditelněný křížem ční do výšky 180 m.
Krásný pohled na tuto neopakovatelnou scenérii skýtá protilehlý vápencový hřbet, kam však bohužel nevede žádná značená a pohodlně schůdná cesta. Odtud také většinou pocházejí knižní a prospektové fotografie Svatého Jana pod Skalou.
Snad ještě krásnější, i když méně známý, je pohled z vrcholu skaliska, odkud se otevírá doslova letecký pohled. Je však třeba přijít brzy ráno, kdy máte slunce v zádech a celý kostelní a klášterní komplex je dobře nasvícený. Později už fotografickou vášeň tlumí protisvětlo.
Na vrchol Skály vede pohodlný, i když na převýšení dost náročný značený chodník lemovaný tabulemi naučné stezky. Samotný vrchol je poněkud vzdušný a lidé trpící závratí to tu nemají jednoduché. Bezpečnostní zábradlí z velké části chybí a padat je rozhodně kam. Malé děti raději dobře hlídejte!
Solvayovy lomy
Návštěvu Svatého Jana pod Skalou lze ideálně skloubit s prohlídkou nedalekých Solvayových lomů. Jde o muzejně využitý areál soustavy bývalých lomů na chemicky velmi čistý vápenec, který se jako surovina používal v Neštěmicích u Ústí nad Labem na výrobu sody.
Jelikož lomy leží ve vrcholových partiích zdejší krajiny, vápenec lámaný od roku 1918 se dopravoval k železnici do Loděnic dole v údolí samotížnou lanovkou. K její horní stanici vedla úzkorozchodná dráha. Zajímavostí byly také šikmé výtahy spojující jednotlivá lomová patra.
Od roku 1993 trosky průmyslového komplexu, kde se přestalo těžit v roce 1964, úspěšně zvelebuje skupina nadšenců ze společnosti Barbora, které se podařilo obnovit úzkorozchodnou dráhu a strojovny se vznětovým motorem Gerhard Adam z roku 1929.
Část budov se přeměnila na Muzeum těžby a dopravy vápence, kde se uchovává dobové vybavení a zejména obsáhlá sbírka archívních fotografií ze všech koutů Českého krasu.
Součástí neformální prohlídky je i jízda vláčkem a prohlídka štoly, která slouží mimo jiné v létě jako ekologická lednička a v zimě jako „teplá“ garáž pro stroje, aby se z nich nemusela vypouštět voda kvůli hrozícímu zamrznutí..
Může se hoditJak se tam dostat Svatý Jan pod Skalou – otevírací doba Muzeum těžby a dopravy vápence – Solvayovy lomy Mapa |
Text a foto: MARTIN JANOŠKA
