Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Svatý Jan pod Skalou: nejkrásnější místo středních Čech

aktualizováno 
Jedno z nejkrásnějších míst středních a možná i celých Čech se skrývá nedaleko Berouna v Chráněné krajinné oblasti Český kras. Přestože sem chodí dost lidí, zdejší půvab dosud nepřeválcoval nápor turismu.

Svatý Jan pod Skalou | foto: Martin JanoškaiDNES.cz


Klikněte na mapu

Perla Českého krasu

Monumentální přírodní útvar skloubený dohromady s barokní architekturou v esteticky naprosto dokonalý obraz – to je Svatý Jan pod Skalou, perla Českého krasu…

Malá osada leží ukrytá uprostřed šťavnatých listnatých lesů v místě, kde potok Loděnice – známý spíše pod jménem Kačák – prořezává souvrství devonských vápenců. Vzniklo tu hluboké, klikatící se údolí lemované bělostnými skalními stěnami. Pod nejmohutnější Skálou (438 m) se již mnoho staletí tísní malá obec s benediktýnským klášterem, jehož nynější barokní podoba pochází z přelomu 17. a 18. století.

První český poustevník

Genius loci tohoto místa pod bělostným skaliskem však sahá mnohem hlouběji do historie – snad se dokonce jedná se o nejstarší archivně doložené poutní místo v zemi. Roku 880 se tu usadil první český křesťanský poustevník Ivan, který vedl život plný odříkání a askeze. Jeho domovem byla jeskyně, vytvořená krasověním mohutné travertinové kupy, která vznikla usazováním vápenato-hořečnatých solí z minerálního pramene na úpatí skály.

Jediným společníkem poustevníka Ivana byla ochočená laň seslaná Bohem, jež mu dávala mléko. Podle legendy ji však potkal smutný osud – při honu na medvěda ji poranil kníže Bořivoj a její krvavá stopa ho přivedla až do poustevnické jeskyně. Zde se kníže Bořivoj setkal s Ivanem a velmi se zarmoutil nad tím, že mu zabil jeho laň samoživitelku. Přestože poustevník obdržel nabídku bydlet v luxusu na knížecím hradě Tetíně, volil raději chladnou a vlhkou jeskyni.

Kníže Bořivoj mu však splnil poslední přání vystavět na místě kostel jako památku na svatého Jana Křtitele, který se mu dříve v jeskyni několikrát zjevil a ochránil ho před nástrahami a pokušeními ďábla. Tak vzniklo jméno poutního místa, jehož věhlas přetrval mnoho staletí až dodnes.

Svatý Jan ze Skály
Svatý Jan ze Skály

Kostel s jeskyní

Současný kostel sv. Jana Křtitele je mohutná, raně barokní stavba s bohatou vnitřní výzdobou. Hlavní oltář zdobí obraz "Zjevení sv. Jana Křtitele poustevníku Ivanovi“ z r. 1695, nad ním je umístěn kříž, jenž původně stával na Karlově mostě – dar od poutníků z Prahy. Náhrobek sv. Ivana s ostatky poustevníka se nachází uprostřed chrámu.

Raritou svatostánku, který u nás nemá obdoby, je jeho propojení s původní poustevnickou jeskyní, později přeměněnou na skalní kostel. Jeskyně s krápníkovou výzdobou vznikla ve 100 m dlouhé a 10 m vysoké travertinové kupě, která se tak řadí mezi největší skalní útvary svého druhu na našem území. Podzemní prostory mají celkem tři části a uvidíte v nich podzemní pramen minerální vody, lůžko a balvan s otisky nohou poustevníka Ivana i stropní otvor, kudy Ivan vyhnal z jeskyně zlé duchy.

Hned vedle kostela, pod oknem Ivanovy jeskyně, je vyveden silný pramen léčivé vody, z níž se vysrážela travertinová kupa. Voda byla v minulosti stáčena do lahví a prodávána jako minerální voda "Ivanka“.

Svatý Jan pod Skalou
Poustevnická jeskyně

Největší skála Českého krasu

Monumentální kulisu kostela a přilehlého kláštera tvoří impozantní skalní útes Skála představující nejmohutnější skalní výchoz v Českém krasu. Tvoří jej strmě ukloněné vrstvy vápenců vypreparované erozí do podoby skalního hřebene, jehož nejvyšší hrot ozdobený a zviditelněný křížem ční do výšky 180 m.

Krásný pohled na tuto neopakovatelnou scenérii skýtá protilehlý vápencový hřbet, kam však bohužel nevede žádná značená a pohodlně schůdná cesta. Odtud také většinou pocházejí knižní a prospektové fotografie Svatého Jana pod Skalou.

Snad ještě krásnější, i když méně známý, je pohled z vrcholu skaliska, odkud se otevírá doslova letecký pohled. Je však třeba přijít brzy ráno, kdy máte slunce v zádech a celý kostelní a klášterní komplex je dobře nasvícený. Později už fotografickou vášeň tlumí protisvětlo.

Na vrchol Skály vede pohodlný, i když na převýšení dost náročný značený chodník lemovaný tabulemi naučné stezky. Samotný vrchol je poněkud vzdušný a lidé trpící závratí to tu nemají jednoduché. Bezpečnostní zábradlí z velké části chybí a padat je rozhodně kam. Malé děti raději dobře hlídejte!

Solvayovy lomy

Návštěvu Svatého Jana pod Skalou lze ideálně skloubit s prohlídkou nedalekých Solvayových lomů. Jde o muzejně využitý areál soustavy bývalých lomů na chemicky velmi čistý vápenec, který se jako surovina používal v Neštěmicích u Ústí nad Labem na výrobu sody.

Jelikož lomy leží ve vrcholových partiích zdejší krajiny, vápenec lámaný od roku 1918 se dopravoval k železnici do Loděnic dole v údolí samotížnou lanovkou. K její horní stanici vedla úzkorozchodná dráha. Zajímavostí byly také šikmé výtahy spojující jednotlivá lomová patra.

Od roku 1993 trosky průmyslového komplexu, kde se přestalo těžit v roce 1964, úspěšně zvelebuje skupina nadšenců ze společnosti Barbora, které se podařilo obnovit úzkorozchodnou dráhu a strojovny se vznětovým motorem Gerhard Adam z roku 1929.

Úzkorozchodná dráha v areálu Solvayových lomů

Část budov se přeměnila na Muzeum těžby a dopravy vápence, kde se uchovává dobové vybavení a zejména obsáhlá sbírka archívních fotografií ze všech koutů Českého krasu.

Součástí neformální prohlídky je i jízda vláčkem a prohlídka štoly, která slouží mimo jiné v létě jako ekologická lednička a v zimě jako "teplá“ garáž pro stroje, aby se z nich nemusela vypouštět voda kvůli hrozícímu zamrznutí..

Může se hodit

Jak se tam dostat
Autobusem – víkendový autobus odjíždí z Prahy-Zličína přes Loděnice v 8.40. Lze použít jako dopravu do Svatého Jana anebo do Loděnic, odkud vede přístup do Solvayových lomů.
Pěšky – nejblíže je to do Svatého Jana pod Skalou po modré značce z Vráže (možno dojet autem po dálnici anebo vlakem) – 3 km, po červené z Berouna – 6 km anebo po červené z Karlštejna – 8 km.

Svatý Jan pod Skalou – otevírací doba
od 1. dubna do 31. října – o víkendech od 10-13 a od 14-17 hodin. Během letních prázdnin je kostel zpřístupněn po celý týden.

Muzeum těžby a dopravy vápence – Solvayovy lomy
Otevírací doba – květen až říjen, So-Ne od 11 h
Vstupné – 50 Kč dospělý, 120 Kč rodina, dítě 20 Kč, jízda vláčkem 30 Kč.

Mapa
1 : 50 000 KČT č. 36, Okolí Prahy západ

Text a foto: MARTIN JANOŠKA

Autor:


Nejčtenější

Útratu v kempu neuděláme. Nejcennější je pro nás pozemek, říká karavanistka

Blogerka a karavanistka Klára Hájek Velinská

Provozovatelé českých kempů by si měli uvědomit, že turistů přijíždějících ve vlastním karavanu bude přibývat, říká v...

Cesta do Chorvatska 2018. Pozor na nedokončené rekonstrukce u hranic

Sjezd z dálnice před Vinnetouuovým kaňonem, za mýtnou bránou Maslenica....

Hlavní trasu na jih do Chorvatska přes hraniční přechod Macejl a dále na Záhřeb letos nedoporučujeme. Našli a projeli...



Na vzedmutou Teplou Vltavu nesmí vodáci, z kempu evakuovali rodiny s dětmi

Zaplavené tábořiště Soumarský most, odkud se vodáci vydávají na atraktivní úsek...

Kvůli silným dešťům nesmí turisté splouvat šumavský úsek Teplé Vltavy. U Soumarského mostu na Prachaticku stoupla...

Polská „čínská zeď“ sloužila proti Čechům. Dnes je prvotřídní atrakcí

Téměř dvě stě kilometrů dlouhá linie opevněná hrady vznikla na ochranu Polského...

Cestu z Krakova do Čenstochové lemuje hrdá linie pětadvaceti hradů a strážních věží postavených na vysokých skalách,...

Brno jako bahniště a ve Zlíně žil zlý člověk. Jak vznikla jména měst

Hlavní město Praha

Původ názvů českých měst je obestřen mnoha legendami, jazykovědci však obvykle nabízejí střízlivější verze. Týdeník...

Další z rubriky

Větrné mlýny a božský klid. Krásný výlet na Litenčickou pahorkatinu

Chvalkovický větrný mlýn

Žádné lidi zato stovky mravenišť a statisíce mravenců potkáte v lesích neznámé pahorkatiny uprostřed Moravy. Život tu...

Ostrov, kde vládnou ženy. Na Floresu najdete pravou Indonésii bez turistů

Ostrov Flores

Hned po našem příletu na ostrov Flores přichází kulturní šok. V tom nejlepším slova smyslu. Turisté jsou tady totiž...

Lotyšská Praha se chlubí legendou o prvenství vánočního stromu

Riga se chlubí prvním vánočním stromečkem vztyčeným před radnicí. Podle legendy...

Hlavní město Lotyšska svým historickým centrem zapsaným v UNESCO připomíná Prahu a v poslední době se o něm mluví...

Najdete na iDNES.cz