Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Svatojánské proudy pohřbila Štěchovická přehrada

aktualizováno 
Jedna z nejkrásnějších turistických tras v Česku vede údolím Vltavy kolem Štěchovické přehrady. Dnes sem zabloudí poměrně málo výletníků i uprostřed vrcholné sezóny, před sedmdesáti lety to však byl přední turistický magnet v zemi.

Nad Štěchovicemi, nahoře v roce 1938, dole v roce 2001 | foto: archiv Honzy a Blanky Reichardtových

Pohřbený turistický magnet

Vltavské údolí mezi obcemi Štěchovice a Slapy patří k nejkrásnějším přírodním výtvorům v naší vlasti. Řeka se tu zařezala hluboko do krajiny, aby si v několika meandrech prorazila cestu mezi tvrdými vulkanickými horninami tzv. jílovského pásma. Vzniklo hluboké kaňonovité údolí ozdobené příkrými skalisky, v němž si řeka přes několikeré peřeje razila cestu dále ku Praze.

Celý úsek byl v minulosti postrachem pro všechny lodivody a voraře, kterým nezkrotná řeka díky skaliskům v říčním korytě značně komplikovala život a ohrožovala zdárnou přepravu nákladu.

Od roku 1722, kdy byla v blízkosti jedné z říčních skal posazena socha svatého Jana Nepomuckého, se vltavskému údolí mezi Štěchovicemi a Slapy začalo říkat Svatojánské proudy. Jejich divoké vody neopomenul v symfonické básni Vltava zhudebnit Bedřich Smetana, největší slávu však vltavské peřeje zažívají až od počátku 20. století.

Socha sv.Jana Nepomuckého a Ferdinandův sloup, 1912


Socha sv. Jana Nepomuckého a Ferdinandův sloup, 1912
Autor: archiv Honzy a Blanky Reichardtových

V době, kdy vory a pramice začínají nahrazovat jiné dopravní prostředky, objevují romantiku Svatojánských proudů první turisté a trampové. Sjezd divokým vltavským údolím na speciálně upravených pramicích se stává vyhlášenou atrakcí, v okolí vyrůstají hospody a hotýlky, rozvíjí se služby, trampové zde staví své první osady.

Turistický boom však netrvá dlouho a Svatojánské proudy brzy mizí pod vodami nově postavené Štěchovické přehrady. Zbyla jenom malá, horní část peřejí, kterou o pár let později zatopila přehrada Slapská.

Začátek hledejte pod Slapskou přehradou

Stojíme na koruně hráze Slapské přehrady a pozorujeme poklidnou hladinu monumentálního vodního díla, které bylo dokončeno roku 1954 jako 11. stupeň vltavské kaskády.

Kdybychom mohli prohlédnout sedmdesátimetrovou hloubku vodní masy, přímo pod sebou bychom uviděli v říčním korytě příčně vystupující skálu Kubíček, které se říkalo Dolní Slap, ve vzdálenosti asi 400 m – před zákrutem řeky – by naše oko zaujal zbytek skaliska Sedlo neboli Horní Slap. Právě u něj začínal nejnebezpečnější úsek Vltavy zvaný Svatojánské proudy, na nichž v minulosti ztroskotalo mnoho lodí a vorů...



Klikněte na mapku


Stavba Štěchovické přehrady (26.10.1942)
Stavba Štěchovické přehrady, 26.10.1942
Autor:
archiv Honzy a Blanky Reichardtových

Horní Slap, vystupující z levého břehu, původně zasahoval až do poloviny říčního koryta. Císař Ferdinand proto vydal již roku 1640 příkaz k odstranění této překážky na jednom z nejvýznamnějších dopravních tahů mezi rakouskými zeměmi a Čechami. Přestože část skály byla rozstřílena a průjezd loďmi se stal snadnější, řeka si i tak zachovala značnou divokost.

Na památku byl na zbytku skaliska vztyčen pamětní Ferdinandův nebo taky solný sloup (na vorech se totiž dovážela mimo jiné sůl z Rakouska), později přibyla i socha svatého Jana Nepomuckého – patrona plavců. Oba monumenty byly před napuštěním Slapské přehrady z Horního Slapu sneseny a přemístěny pod hráz na levý břeh, kde stojí dodnes.

Na šífu Svatojánskými proudy

Turistická plavba Svatojánskými proudy začínala u hotelu Záhoří nad Horním Slapem, který je rovněž pohřben pod vodami Slapské přehrady. Místo, kde stával, připomíná dnes lokalita Na Rovínku - plavecká kaple Nanebevzetí Panny Marie, která se kdysi tyčila vysoko nad hotelem. Dnes ji najdete téměř u vody a vede k ní červená značka ze Slap.

Hotel proslul roku 1935 i mezi neturistickou veřejností: Hitlerova tajná policie v něm totiž zneškodnila politicky pronásledovaného radiového odborníka Rudolfa Formise, který z hotelového pokoje vysílal tajné zprávy do Německa. Jeho hrob najdete na hřbitově ve Slapech.

Hotel Záhoří, 1935
Hotel Záhoří, 1935
Autor:
archiv Honzy a Blanky Reichardtových

Samotná turistická plavba Svatojánskými proudy začínala necelý půlkilometr pod hotelem u sezónně fungující hospody Radio, při němž bylo přístaviště lodí. Jezdilo se na speciálně upravených šífech různé velikosti, do kterých se vešlo 50 až 200 lidí.

Plavba trvala zhruba jednu hodinu a končila v přístavišti parníků ve Štěchovicích. Trasa se skládala z řady dílčích úseků a lokalit, které měly svá speciální, dnes už vesměs zapomenutá pojmenování: Horní a Dolní Slap, U křemele, Bednář, Ve strhaných, Žižkův brod, Ve vosinách atd. lodivodi podávali ke všem místům výklad a doplňovali jej různými historkami ze života vltavských šífařů.

Pozoruhodně byl řešen zpětný návrat lodic proti proudu do horního přístaviště k hospodě Radio. V celé délce Svatojánských proudů nad Štěchovicemi vedla po pravém vltavském břehu speciální dlážděná cesta pro koně – tzv. potahová stezka, po níž zapřažená zvířata táhla prázdné lodě vzhůru proti proudu. Celá potahová stezka zmizela spolu se Svatojánskými proudy roku 1943 pod hladinou Štěchovické přehrady.

Plavba na výletní lodici, 1929
Plavba na výletní pramici, 1929
Autor: archiv Honzy a Blanky Reichardtových

TIP: zajímavé informace a desítky dobových pohlednich najdete v knize SVATOJÁNSKÉ PROUDY od autorů Honzy a Blanky Reichardtových. (Knihu je možné zakoupit v Praze knižním stánku u stanice metra Florenc a v prodejně Turistashop na Vinohradské 116, Praha 3). Více informací o Svatojánských proudech najdete ZDE .


Dobové pohlednice ze sbírky Honzy a Blanky Reichardtových

Socha sv.Jana Nepomuckého a Ferdinandův sloup, 1912Vory u Dolního slapu, 1927Plavba na výletní lodici, 1929


Nad Štěchovicemi, 1938Hotel Záhoří, 1935Parník Franz Josef I. ve Štěchovicích, 1910




Kde se zrodil tramping

Přestože dnešní cesta krajinou bývalých Svatojánských proudů nevede již peřejemi nespoutané řeky, neztrácí nic na své zajímavosti. Od hráze Slapské přehrady, kde si můžete představit začátek Svatojánských proudů a shlédnout přenesené památky z Horního Slapu (Ferdinandův sloup a sochu sv. Jana Nepomuckého), vede levým břehem vltavského údolí nad vodami Štěchovické přehrady zelená turistická značka v délce asi 8 km. Je koncipována jako naučná stezka a přináší mnoho zajímavých informací o historii, současnosti a cenné přírodě vltavského kaňonu.

Zvlášť přitažlivý je úsek v meandru pod Bílou skálou, kde chodník traverzuje příkré skály vysoko nad vodou. Dokonce nechybí ani dva umělé tunýlky, lávky a bezpečnostní zábradlí.

Chodník prochází také lokalitou Ztracenka, která připomíná, že okolí Vltavy bylo kdysi kolébkou trampingu. Ztracenka, dříve Údolí ztracené naděje, je nejstarším kempem u nás, kde se scházeli první trampové již před první světovou válkou. Osada původně stála těsně u břehu vltavského zákrutu, kde končily poslední peřeje Svatojánských proudů. V souvislosti s výstavbou Štěchovické přehrady byla však postupně přemístěna výše do svahu. Přestože do dnešních dob osada značně změnila svůj vzhled, některé sruby vykazují ještě původní podobu a styl z dob trampských počátků. Nejstarší stavby pocházejí ze 30. let 20. století.

Pěší výlet kolem Svatojánských proudů končí tak jako v minulosti ve Štěchovicích, odkud je dobré spojení autobusy MHD do Prahy.

Slapská přehrada, 50.výročí
Slapská přehrada
Autor:
archiv Honzy a Blanky Reichardtových

Současným údolím Vltavy

Most ve ŠtěchovicíchKletecko nad Štěchovickou přehradouTrampský srub nad Štěchovickou přehradou


Hráz Štěchovické přehradyVltavské údolí s bývalými Svatojánskými proudy z hráze Slapské přehradyHráz Slapské přehrady


Vltavský kaňon z vyhlídky MájVýletní jízda po Štěchovické přehraděNejzajímavější partie zelené turistické trasy pod Bílou skálou




Foto: MARTIN JANOŠKA



Litovat ztracených proudů?

Česká krajina přišla výstavbou vltavské přehradní kaskády bezesporu o překrásné údolí nespoutané řeky. Plavba Svatojánskými proudy na šífech by dnes jistě směle konkurovala stále vyhledávanějším a oblíbenějším plavbám na pltích (Dunajec, Váh, Orava) v zemi našich východních sousedů a patřila by u nás mezi nejvyhledávanější turistické magnety.

Vkrádá se ovšem otázka, jak by vlastně dnes Svatojánské proudy vůbec vypadaly, kdyby nebylo přehrady?

Nebyly by tu náhodou silnice kolem řeky, hotel na hotelu, plno aut, davy lidí a kopy odpadků? Byl by to takový klidný kout jako dnes, kam kromě chatařů zavítá jen hrstka výletníků?

Štěchovická přehrada sice pohřbila Svatojánské proudy, na druhou stranu vltavské údolí znepřístupnila a do značné míry jej odřízla od okolního světa. V určitých aspektech to má na přírodu a krajinu vltavského údolí určitě pozitivní dopad.

Vltavský kaňon z vyhlídky Máj


Vltavský kaňon z vyhlídky Máj
Autor: Martin Janoška

Lodí svatojánskými proudy

I dnes můžete vltavské údolí obdivovat z paluby výletní lodě, nejede se ovšem peřejemi, ale po nehybné hladině Štěchovické přehrady. I tak je to však nádherný zážitek. Výletní lodě vyjíždějí od května do září v nepracovní dny z Prahy proti proudy Vltavy až do Třebenic pod hráz Slapské přehrady. Zde loď dvě hodiny stojí a odpoledne se vrací zpět. Více na http://www.paroplavba.cz/.

STROJ ČASU - UNIKÁTNÍ DVOJICE FOTOGRAFIÍ
z archivu Honzy a Blanky Reichardtových

Autoři:




Nejčtenější

V Kerkyře na Korfu je nejmenší přistávací ranvej v jižní Evropě
VIDEO: Káva a letadla nad hlavou. Pohodová atrakce na řeckém ostrově

Na Korfu je jedna z nejmenších přistávacích ranvejí v jižní Evropě. Piloti musí mít speciální výcvik, neboť z jedné strany je moře a z druhé nejvyšší hora...  celý článek

Dopravní zácpy na vjezdu do Doveru, které přístav trápily loni v létě.
Brexit ochromí dopravu přes La Manche, Dover se děsí obřích kolon

Vystoupení Británie z Evropské unie ovlivní celou řadu obchodních sfér i životy obyčejných lidí. Velké problémy očekávají provozovatelé přístavu v britském...  celý článek

Tisíc vojáků se střetlo u Slavkova u Brna. Připomněli si rok 1805, kdy...
Kde se psala historie. Procházka za bitvou tří císařů v okolí Slavkova

V dalším díle seriálu Cesty kulturní krajinou jsme tentokrát zamířili do krajiny okolo Slavkova u Brna. Na komentovanou procházku s ruční kamerou jsme se...  celý článek

Pokuta za porušení zákazu kouření na thajských plážích může dosáhnout až 100...
Za cigaretu u moře pokuta 60 tisíc. Thajsko zakazuje kouření na plážích

Jedna z nejpopulárnějších turistických destinací zavádí od 1. listopadu zákaz kouření na vybraných plážích. Thajský turistický úřad k zákazu přistoupil poté,...  celý článek

Karaoke z Islandu
Přijeďte a zlomíte si jazyk. Nejtěžší karaoke píseň má přilákat turisty

Že je váš rodný jazyk komplikovaný a turisté vás nedokáží ve vaší řeči ani pozdravit? Udělejte z toho výhodu. Originální karaoke písnička s komplikovanými...  celý článek

Další z rubriky

Nenáročný okružní výlet na jihovýchodním okraji Žďárských vrchů poblíž Bystřice...
Z Víru do Víru přes tři krásné hrady. Jarní výlet, který naláká

Přelom března a dubna je jako stvořený pro objevování starých hradních zřícenin. Absence listí na stromech umožňuje mnohým z nich právě teď představit svou...  celý článek

Ulice Tkalčićeva je středobodem záhřebského kavárenského, hospodského i nočního...
V Záhřebu zapaříte jako ve Stodolní. Výlet noční chorvatskou metropolí

Ta záhřebská ulička nemá na délku ani kilometr, bez jediné zastávky ji přejdete za zhruba 11 minut. Jako ulici Ivana Tkalčića ji ale znají pouze mapy, mnohem...  celý článek

Stařenu osvětlují šlehající plameny a kouř z ohniště volně stoupá střechou ven.
Skromní a nezdolní. Fascinující život lidí ve vietnamských horách

Na seznámení s tímto koutem Asie jsem si vyhradil celý měsíc, z toho dva týdny jsem hodlal strávit ve společnosti kamaráda. Jirka žije ve Vietnamu nějaký ten...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.