Srbsko

Srbsko - Ačkoli nový klášter Proměnění Páně – Preobraženje pochází z minulého století, dokonale zapadá do krajiny | foto: Jan DoubravnickýiDNES.cz

Svatá hora v drsném kaňonu Západní Moravy

  • 2
Znalci naší republiky asi nechápavě vrtí hlavou. Jakýpak kaňon a svatá hora u Moravy! Ale není jediná Morava pod sluncem. Řeku obdobného jména najdeme též v Srbsku: Velkou Moravu. Vznikla soutokem dalších Morav - Jižní a Západní. Právě druhá jmenovaná oddělila pozoruhodnou soutěskou pohoří Ovčar a Kablar.

Kontrasty

Autobus mne vysadil na zaprášené zastávce. V protějším směru postává starší muž. Dlouhý plnovous a splývavé černé roucho jasně prozrazují, že svůj život tráví převážně za klášterními zdmi. Každému z projíždějících vozidel žehná znamením kříže.

Kraj mýtů i přírodních klenotů

Ovčarsko-kablarská soutěska. Bezmála sedm set metrů vysoké příkré srázy, zbrázděné vápencovými útesy, kolem kterých po celý den neúnavně plachtí hejna dravců. Na suchých jižních úbočích husté porosty listnatých lesů i neprostupných křovin: stačí se zhluboka nadechnout, zavřít oči a dostaví se pocit Středomoří.

Na dně kaňonu se, jako nekonečný had, kroutí Západní Morava. Možná by byla ještě velkolepější, kdyby nebyla spoutána přehradním jezerem. S temně modrou hladinou, místy pokrytou koberci vodních rostlin. Ale také bohužel plastového odpadu. Přestože se nachází v zákonem chráněném území.

Srbsko, Západní Morava

Ranní mlha v Ovčarsko-kablarské soutěsce

Odlehlé místo poskytlo bezpečné útočiště pravoslavným duchovním a mnichům, krátký úsek soutěsky lemuje více, než desítka klášterů. Proto se vžilo přirovnání ke známé Svaté Hoře, řeckému Athosu. Zdi některých se zrcadlí ve vodní hladině, další kontrastují se sytou barvou stromů, případně, po vzoru orlích hnízd, se tyčí nad okolní krajinou. První existovaly již v době středověkého srbského státu, podstatná část ale vznikla až za osmanské nadvlády. 

Ne všechny objekty se dochovaly v nedotčené podobě - četná bouřlivá období, kdy v blízkém okolí vzplála nejedna krvavá vzpoura, provázená neméně hrůznou odplatou, mnohé z nich změnila na rozvaliny. Proto i vybavení interiérů často pochází až z pozdějších staletí. Takřka půl tisíciletí starý Žaltář, zhotovený v klášteru Nikolje, proslulém právě písemnictvím, se zatoulal až do irského Dublinu.

Nejnovější z klášterů - nazvaný Proměnění Páně - zbudovali uprchlíci ze sovětského Ruska r. 1938. Původní starý komplex totiž musel ustoupit stavbě železnice. Zachovány z něj zůstaly skromné pozůstatky. Ale povídá se, že na místě zbořeného kláštera se prý jednou z neznámých příčin zastavil vlak...

Srbsko

Detail fresky nad vstupem do klášterního kostela (Blagoveštenje)

Horké prameny

Hlavní letovisko tu představuje, přímo ve střední části kaňonu, Ovčar Banja. Řada termálních zřídel, kolem kterých později vyrostly skromné lázničky. Dnes možná trochu odkvétající. V několika zařízeních si tu pacienti léčí následky zlomenin či ulevují revmatickým bolestem. Pochopitelně nemůže chybět ani veřejné koupaliště. K doprovodným faktorům se řadí čistý vzduch a uklidňující zeleň okolních vrchů.

Naštěstí vlastní lázně leží stranou silničního tahu, tudíž procházka parčíky, prosycenými pronikavým aromatem pryskyřice ze sluncem prohřátých korun borovic, skutečně osvěží. V podvečer a za rozednění ji naopak vystřídá přívětivý chládek a vůně říčních tůní, kdy ticho naruší pouze hlas zvonu nebo klakson nervózního řidiče.

Srbsko, Západní Morava

Nejstarší lázeňská budova v Ovčar Banji

Nešťastný srbský lide...

Nelze se divit, že během letních prázdnin se Ovčarsko-kablarská soutěska těší velkému zájmu návštěvníků. Na své si tu nepřijdou pouze lázeňští hosté, ale taktéž vyznavači horských túr a alpinisté. Milovníci méně odvážných aktivit dávají přednost oblíbenému rybaření či vyhlídkovým plavbám na motorovém prámu.

Samostatnou kapitolu tvoří zájezdy pravoslavných věřících. Kromě duchovní útěchy může prohlídka pamětihodností Svaté hory přinést touhu po vnitřní změně. Představení zdejších klášterů se pochopitelně snaží zbloudilým duším vyjít vstříc. Někdy ovšem jejich pokusy o morální apel vyznívají spíše komicky.

Okukuji hlavní bránu monastýru Nikolje, když moji pozornost upoutala nápadná tabulka. Po přečtení prvních odstavců v sobě potlačuji úsměv:

"Pravoslavný Srbe! Jsi-li skutečně pravoslavným - nenadávej Bohu ! Popřemýšlej, zda je pěkné urážet Někoho, Kdo tě miluje ? Zda je normální rouhat se Onomu, Koho prosíš o pomoc? Zda je chytré nadávat Onomu, Který má moc tě povznést i zničit ? ... Nešťastný srbský lide, snad ještě i navěky Boží lide, víš-li, kudy se ubíráš? Toliko jsi se potopil do všemožných hříchů, že i satan se za ně může stydět. Podívejme se pozorně, kolikrát se, během jediného dne, v naší přítomnosti nadává Bohu. Nebudeme věřit, kolikrát uslyšíme ta potupná slova. Třebaže pouze milion Srbů nadává Bohu, ale nadává jich více a třebaže tak učiní pouze desetkrát denně, ale činí tak mnohonásobně více, znamená to, že v nebohém Srbsku, na počátku 21. století, se denně snese na hlavu Stvořitele světa viditelného i neviditelného, Pána Boha, deset miliónů nadávek s Jeho Svatým Jménem. Strašné, že strašnější být nemůže..."

Srbsko, Západní Morava

Dvorec v areálu kláštera, který nezapře typickou balkánskou architekturu. Nikolje byl zbudován z vůle knížete Miloše Obrenoviće

U jiného chrámu se setkávám s ponaučením určeným pro ženy, který jim klade na srdce, aby nepoužívaly líčidla a ostatní kosmetické přípravky a pokorně zůstaly  spokojené s přirozenou podobou, jakou je obdařil Bůh. V podobném duchu se nese i komentář k problematice interrupcí.

Žádný z letáku není psán roztřeseným písmem na zažloutlém pergamenu, ale zcela moderně na počítači. Inu, fundamentalismus kupodivu moderními technologiemi neopovrhuje. Ať už pravoslavný nebo islámský.

V lůně nacionalismu

"Z Kablaru lehce dohlédneš na Ravnu Goru!" přivítal mě po návratu z vycházky správce kempu. Pochopil jsem, kam míří. Za druhé světové války se stala Ravna Gora útočištěm oddílů generála Draži Mihajloviće, který tu znovuvzkřísil extrémně nacionalistické četnické hnutí. "Každý cizinec, který tam dojede, pocítí zvláštní energii. Kolem dokola jen hory a nekonečné travnaté pláně. Tam začali četnici! A to byli praví Srbové. Oni - a žádní Titovi partyzáni, jak  se povídá!.. No, nebudu tě víc trápit, zítra ti o nich přinesu nějakou literaturu."

Materiálů jsem se bohužel nedočkal. Buď jsem na velkorysou nabídku nereagoval příliš nadšeně nebo nešťastný správce večer trošku více popil a jednoduše zapomněl. Zato jsem však po okolí spatřil až přespříliš plakátů s portrétem někdejšího vůdce srbské krajní pravice: Vojislava Šešelje.

Možná se tedy na první pohled bude zdát nepravděpodobné, že zrovna z nedalekého Čačku vyšlehla jiskra revolty, která ve finále doslova fyzicky podpálila bělehradský parlament a následně, po zfalšovaných výsledcích prezidentských voleb, přinutila Slobodana Miloševiće vzdát se moci ve prospěch skutečného vítěze, umírněnějšího nacionalisty Vojislava Koštunici. 

Nejedná se o žádný paradox. Stačí se jen pečlivě dívat z oken autobusu a všímat si směrovek na rozcestích. Pár kilometrů před Čačkem spatřuji nenápadnou odbočku k vísce Koštunići. Nomen omen - tady započala dráha rodiny pozdějšího prezidenta a současného premiéra. Přirozeně, že obyvatelé Čačku se vzbouřili proti křivdě spáchané na svém rodákovi.

Nicméně zdejší oblast není pouze nějakou zkostnatělou oázou nacionalismu a intolerance: na promenádě u Moravy se dávám do řeči s trojicí studentů. Dívky přijely ze Slovinska navštívit svého spolužáka z univerzity, který odsud pochází, a v jeho doprovodu se chystají tak trochu porozhlédnout po Srbsku, které se jim velmi líbí. Pokřivené předsudky u nikoho z nich nenašly živnou půdu.

Srbsko, Západní Morava

Srbsko

Srbsko, Západní Morava
Pohled do soutěsky a k Ovčaru

Pohodová letargie

Tak by se dala označit atmosféra Ovčar Banje na počátku září. Lázeňské sezóna skončila - a do příští je daleko. Léčebné domy i podnikové zotavovny se uložily k dlouhému spánku, dveře několika kiosků se suvenýry jsou pevně osazeny visacími zámky.

Naštěstí hospodu úspěšně supluje prodejna smíšeného zboží. Dobře vychlazený lahváč není problém, kus sýru či ostré klobásky k zakousnutí též ne. A posezení u pestře pomalovaných stolků, zhotovených z bubnů a cívek od kabelů, nelze odolat. Kolem nich se točí veškeré společenské dění: mužské osazenstvo - od teenagerů, po penzisty, se střídá u jedné šachovnice. Dvojice se naplno oddává rozehrané partii, přísedící hlouček hlasitě kibicuje. Jen zavolání k obědu a večerní přítmí, dokáže ukončit celodenní klání.

Srbsko

Kostel v klášteře Blagoveštnje (Zvěstování) pochází z počátku 17. století

O další vzrušení se tu postará maximálně ruch na protilehlém staveništi viaduktu: pohled na dělníky, jak ve výšce staví bednění, natolik zaujal projíždějícího usedlíka, že se svým bicyklem zaparkoval u zábradlí, zapálil si nepostradatelné cigárko a zasněně hleděl na statečné zápolení s ocelovými dráty. Aniž by sesedl z kola.

Po chvíli se k "nevšednímu" představení ještě sešla skupinka babek. Zřejmě je tolik fascinovalo na místní poměry nezvyklé pracovní nasazení. Dlouho ale nevydrželo. Parta chlapíků, která kopala u obchodu kabel, se po dosažení úctyhodné vzdálenosti pěti metrů a půlmetrové hloubky, přemístila do chládku a po zbytek odpoledne spokojeně popíjela lahvové. Za soumraku si to v oprýskané Zastavě přihasil jejich předák a s pozdravem "Nazdar mistři!" se k nim bez skrupulí přidal.

Přiznám se, také mne zde nakazilo sladké nicnedělání: strmé stráně Kablaru, na který jsem původně chtěl vystoupit, se změnily v nepřekonatelnou hradbu, následující den v půli cesty odhodlání překazila vydatná bouřka. A tak jsem zůstal ochuzen o impozantní pohled na divukrásnou soustavu meandrů Západní Moravy i návštěvu jeskynního kostela Svatého Sávy, ukrytého vysoko ve vápencové stěně.

Může se hodit

Jak se tam dostat
Východisko do oblasti Ovčarsko - kablarské soutěsky představuje Čačak, osmdesátitisícové město, vzdálené 144 km od Bělehradu, se kterým má dobré autobusové spojení. Ačkoli byl osídlen již ve starověku, neoplývá mnoha historickými památkami. Jednou z nich je panský dvůr Jovana Obrenoviće z 1. poloviny 19. století, dnes v areálu muzea, druhou blízký pravoslavný chrám ze stejného období, při jehož stavbě bylo užito fragmentů mešity.

mapka


Z Čačku směřuje do Ovčar Banje několik lokálních autobusových linek. Alternativně lze využít  též železnice v úseku Bělehrad - Požega a po přestupu pokračovat tratí ve směru Čačak, se zastávkou v Ovčar Banji.

Ubytování na místě poskytuje několik zařízení - od autokempu, přes turistickou chatu, motel, až po hotel Kablar. Na benzínové pumpě a v obchodech není problém zakoupit schematickou turistickou mapu Ovčarsko - kablarské soutěsky.

Užitečné weby
www.turizamcacak.org.yu
www.cacak.co.yu