Svatá Hora krok za krokem

Nejtajemnější kout Evropy přitahuje pozornost tím spíše, čím více ho opřádají nejrůznější legendy a zvěsti. Poloostrov Athos v Řecku, správněji Svatá Hora neboli Ajío Óros, je přitom stejný už po tisíc let.

Čím je tak zvláštní? Ženy se sem nikdy nepodívají a zákaz jde dokonce tak daleko, že tady nechovají ani žádná zvířata ženského pohlaví. Svůj život tady v tichém rozjímání tráví přibližně dva tisíce pravoslavných mnichů, kteří vytvářejí druhou největší mnišskou komunitu na světě, hned po Tibetu. Civilizace se poloostrova vybíhajícího jako prst do Egejského moře dotkla dosud jen málo. Nenajdete tady obchody, restaurace, banky, parkoviště ani úřady. Ze strmých svahů vystupují jen majestátní kláštery, které někdy působí jako orlí hnízda a jsou vidět ze širokého okolí. Návštěvníci, kteří sem zvenku zavítají, se musí podřídit jinému běhu času, než na který jsou zvyklí: vstává se před rozbřeskem a uléhá se soumrakem. Mezi tím cizinec putuje mezi jednotlivými kláštery jako starodávný poutník, který zvečera klepe na dveře, aby požádal o nocleh a stravu. Peníze zde nic neznamenají, vše řídí Bůh a slunce.

* * *
ČAS ROZJÍMÁNÍ

Když se loď odpoutá od břehů Athosu, nastává čas na rozjímání. Každý, kdo se z poloostrova vrací, má o čem přemýšlet.

TADY PROMLOUVÁ BŮH

Poloostrovu dominuje dvoutisícová hora, Mount Athos. Na jejím vrcholku je kamenná kaple a dá se odtud přehlédnout celý Athos. Výstup je velmi náročný a vede mezi kameny, mezi nimiž se cesta často ztrácí.

OD KLÁŠTERA KE KLÁŠTERU

Každý den musí poutník vykonat cestu z jednoho kláštera do druhého. Cesta vede horskými pěšinami, má-li někdo chuť, může se svézt na mule, která na Athosu slouží jako hlavní dopravní prostředek.

SPOJENÍ SE SVĚTEM

Jedinou cestou, jak se na Athos dostat, je zvláštní lodní linka. Každý den čekají v přístavu novodobí poutníci, aby se nalodili na trajekt, který je zaveze k břehům Svaté Hory.

ČAS MODLITEB

Několikrát denně svolává zvonění mnichy, ale i návštěvníky k bohoslužbám, které se konají ve zvláštní budově v centrálním areálu kláštera. Bohoslužby trvají mnohdy několik hodin, cizinci však mají přístup pouze do zadní části modlitebního prostoru.