Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Svatá Hora - krásné poutní místo, ale zatím bez turistů

  16:15aktualizováno  16:15
Město Příbram má jeden klenot, z něhož v minulosti dokázalo velmi dobře těžit a často na něm zakládalo i svou prosperitu. Je jím Svatá Hora, nádherné mariánské poutní místo s romantickým parkem v okolí. Davy turistů se sem však tak jako do jiných poutních míst v Evropě nehrnou. Ročně sem přijede 200 000 lidí. Polské Czestochowe však za stejnou dobu navštíví pět milionů turistů, kteří přinášejí do tohoto vzkvétajícího městečka potřebné peníze. Stejným způsobem to funguje i jinde v Evropě. Například Lurdy, Loreto a Fatimu navštíví každý rok na tři miliony a Altötting dva miliony lidí.

Už před dvěma lety se proto místní radnice rozhodla zvelebit okolí Svaté Hory a zlepšit služby ve městě aby přilákala k poutnímu místu turisty. Z velkých plánů je však zatím na světě pouze jeden informační bulletin a Na Svatou Horu dál přichází maximálně dvě stě tisíc lidí ročně.

VELKÉ PLÁNY

"Tradiční poutě na Svatou Horu byly v minulosti zdrojem obživy mnoha místních lidí. My chceme na tuto tradici navázat," uvedl v říjnu 1999 příbramský místostarosta Ivan Fuksa. Na základě toho měla vzniknout koncepce rozvoje cestovního ruchu v Příbrami a na Svaté Hoře. Měla, ale nevznikla. "Nevím o takovém dokumentu a ani neznám důvody, proč neexistuje," reagoval tiskový mluvčí radnice Bedřich Pěkný.

Jediným počinem, který se od té doby podařilo uskutečnit, tak bylo pouze vydání barevného bulletinu s názvem Příbram na víkend, v němž jsou základní informace o možnostech ubytování, stravování, parkování a zajímavostech ve městě a okolí. Představitelé vedení města, nadačního fondu a správy Svaté Hory však hovořili například o plánované výstavbě rozhledny v jejím areálu, poutního domu s levným ubytováním, areál poutního místa měl mnohem častěji nabídnout prostor pro divadla a hudebníky. "Do ubytování návštěvníků Příbrami hodláme mnohem více zapojit i její obyvatele. Zkusíme pro ně vymyslet systém finančních pobídek," sliboval tehdy místostarosta Fuksa.

Zůstalo však pouze u plánů. Projekt rozhledny zavrhla řada institucí včetně ministerstva kultury. Zdůvodnily to většinou tím, že se do blízkosti poutního místa, které je navíc národní kulturní památkou, nehodí. Proti výstavbě rozhledny protestovalo i nemálo obyvatel města. "Poutní dům se ukázal jako velmi drahá záležitost, na kterou nemáme peníze a pro nikoho dalšího to není komerčně zajímavé. Město nám zatím finanční spoluúčast nenabídlo," říká kněz Stanislav Přibyl, správce Svaté Hory.

Radnice nevypracovala ani systém finančních pobídek pro obyvatele a podnikatele, kteří by se rozhodli nabídnout turistům levné ubytování. Na otázku, proč s tím dosud otálí, stejně jako na další dotazy týkající se nesplněných plánů na zvýšení návštěvnosti města a Svaté Hory, však ani po týdnu od jejich písemného podání nikdo z jejího vedení neodpověděl. "Pokud vím, systém žádných takových pobídek neexistuje. Proč? Radní se tím dosud nezabývali," odpověděl stručně tiskový mluvčí radnice.

ŘEČI, ŘEČI, ŘEČI...

Společné aktivity radnice, správy Svaté Hory a nadšenců ve prospěch zdejšího poutního místa má zastřešovat Nadační fond pro Svatohorské schody a zvelebení okolí. Předseda jeho dozorčí rady Jaroslav Štefan připouští, že z toho, co sdělili veřejnosti před téměř dvěma lety jako plán na zvýšení návštěvnosti města ve vztahu ke Svaté Hoře, se nepodařilo uskutečnit téměř nic. "Často jsme o tom mluvili. Že by se to ale odrazilo v nějakých konkrétních činech nebo vypracování koncepce, to zatím ne," uvedl. "Chybí těsnější a jasně směřovaná spolupráce mezi radnicí, správou poutního místa a zdejšími podnikateli," dodal.

Například k jednání se zástupci okresní hospodářské komory v této věci dosud vůbec nedošlo. "Popravdě řečeno, já ani nevím, že něco takového ve městě existuje," reagoval páter Přibyl. "Na jednání fondu sice čas od času přijde někdo s nějakým nápadem ve prospěch zvýšení turistického ruchu, potom se ale už neobjeví," podotkl.

CO STÁLE CHYBÍ?

Město Příbram tedy zatím zjevně nedokáže využít turistický potenciál proslaveného poutního místa, které se nad ním tyčí a architektonicky mu dominuje. Chybí zde především síť penzionů a levnějšího ubytování. "V hotelích je všeho všudy tři sta lůžek. Dva z nich jsou velmi drahé a třetí zase neustále plný. Cítíme tlak turistů, kteří k nám přijíždějí, že by chtěli ve městě zůstat i přes noc, nemají však bohužel kde," tvrdí páter Přibyl. Tuší, že hlavní problém je v nedostatečném informačním propojení mezi životem ve městě a na Svaté Hoře.

"Obyvatelé Příbrami by se také měli konečně zbavit ostychu vůči všemu církevnímu a stát se dobrými hostiteli," zdůrazňuje. K tomu je ale potřeba, aby zdejší podnikatelé věděli, co všechno jim Svatá Hora může přinést. "Já nemám čas, abych s nimi jednal a byl neustále v kontaktu. Na to je potřeba někoho určit," říká Stanislav Přibyl. Podle Jaroslava Štefana bude nutné problém zvýšení návštěvnosti Svaté Hory opět otevřít a základ pro jeho řešení dát zpracováním kvalitní koncepce se zapojením místních podnikatelů. "Byla by velká škoda nechat si utíkat z města peníze, které tu mohou nechat turisté. Musíme však vytvořit podmínky, abychom je sem přilákali a ve městě udrželi," uvedl.
 

HISTORIE SVATÉ HORY

Nejvýznamnější české mariánské poutní místo a národní kulturní památka se vypíná na návrší nad městem Příbram. Patří ke skvostům českého raného baroka. První kaple Panny Marie byla na tomto místě postavena údajně roku 1250 rytířem Malovcem. V 15. až 16. století již zde stála malá svatyňka, sem byla přinesena soška Panny Marie, kterou uctíval v domácí kapli v příbramském Zámečku od roku 1348 první pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic. Svatyně je pojata jako mariánský hrad, po obvodu doplněna ambity a kaplemi a dvěma branami. Dominantou kostela je oltář ze stříbra, vytěženého v místních březohorských dolech. Každoročně se zde deset týdnů po Velikonocích koná hlavní pouť "Korunovace". Z města vedou na Svatou Horu 400 metrů dlouhé kryté zděné schody s 343 stupni.

Autor:




Nejčtenější

"V den mých pětadvacátých narozen jsem se ráno podíval na svou kočku a uvědomil...
Moje kočka si žila lépe než já, říká muž, který brázdí svět bez motorů

V pětadvaceti opustil dobře placenou práci a rozhodl se věnovat své vášni – pomalému cestování. Dave Cornthwaite ukrajuje kilometry na paddleboardu, kajaku,...  celý článek

Před letošní cestou na Gašerbrum I. měl obavu, zda v něm výstup nerozvíří...
Bál jsem se, že na Gašerbrumu najdu parťákovy ostatky, říká Marek Holeček

Letos poprvé vylezl jihozápadní stěnou na osmitisícovku Gašerbrum I. Před čtyřmi lety tam při druhém společném pokusu tragicky zahynul jeho parťák Zdeněk...  celý článek

Tisíc vojáků se střetlo u Slavkova u Brna. Připomněli si rok 1805, kdy...
Kde se psala historie. Procházka za bitvou tří císařů v okolí Slavkova

V dalším díle seriálu Cesty kulturní krajinou jsme tentokrát zamířili do krajiny okolo Slavkova u Brna. Na komentovanou procházku s ruční kamerou jsme se...  celý článek

Karaoke z Islandu
Přijeďte a zlomíte si jazyk. Nejtěžší karaoke píseň má přilákat turisty

Že je váš rodný jazyk komplikovaný a turisté vás nedokážou ve vaší řeči ani pozdravit? Udělejte z toho výhodu. Originální karaoke písnička s komplikovanými...  celý článek

Sedlo Zbojská
Divoký výlet do historie. Malý Slovenský ráj zbojníka Jakuba Surovca

Ve stínu legendárního Juraje Jánošíka působil v 18. století na Slovensku zbojník nemilosrdného jména Jakub Surovec. Jeho domovským rajonem byla oblast...  celý článek

Další z rubriky

Hřbitov sovětských zajatců
Na moravském konci světa. Putování kolem nejvyššího kopce Malé Hané

Na tomto výletě davy určitě nepotkáte. Budete se totiž pohybovat po jednom z našich vnitrozemských „konců světa“, kde nevedou žádné hlavní silnice ani...  celý článek

Tisíc vojáků se střetlo u Slavkova u Brna. Připomněli si rok 1805, kdy...
Kde se psala historie. Procházka za bitvou tří císařů v okolí Slavkova

V dalším díle seriálu Cesty kulturní krajinou jsme tentokrát zamířili do krajiny okolo Slavkova u Brna. Na komentovanou procházku s ruční kamerou jsme se...  celý článek

Pekelné doly
VIDEO: S motorkáři nejsou žerty. Pekelné doly zná každé malé dítě

Největší pískovcové podzemí v Evropě v údolí Svitavky mezi obcemi Velenice a Svitava milují nejen motorkáři, ale také děti a běžní turisté. Jeskyně jsou totiž...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.