Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Šumava, to není jen boj s kůrovcem. Park chystá in-line stezky i parkoviště

  9:52aktualizováno  9:52
Nové stezky pro in-line bruslaře v okolí Stožce či nová odstavná parkoviště v národním parku s informacemi, která místa v okolí je dobré navštívit. To je jen část z plánu rozvoje území, který dokončuje Národní park Šumava a díky kterému chce čerpat další peníze z evropských fondů.

František Krejčí, ředitel Národního parku Šumava | foto: MF DNES

"Ta parkoviště chceme pronajmout obcím. Ty je budou moci zpoplatnit a zvýšit množství peněz v rozpočtu," říká ředitel parku František Krejčí.

* Co je nejpalčivějším problémem obcí v národním parku, který by měl plán řešit?

Je to znečištění povrchových vod, protože polovina míst v parku není odkanalizovaná. Přitom kapacita ubytovacích zařízení je velká, návštěvnost Šumavy je letos rekordní, je třeba na to reagovat. Problém je i to, že dřív byla Šumava soběstačná, dnes musíme energii na výrobu tepla a teplé užitkové vody kupovat.

Musíme se naučit využívat místní zdroje energie, například z biomasy. Díky tomu mohou přibýt pracovní místa a zároveň se ušetří peníze. Mohli bychom zpracovávat dříví, zemědělské plodiny, seno.

* Můžete být v otázce energetické soběstačnosti Šumavy ještě konkrétnější?

Správa národního parku by byla energeticky soběstačná při využití 800 až 900 hektarů luk. Teď počítáme nutnou produkci biomasy a technologické zajištění jejího zpracování, aby mohli biomasu využívat obce, podnikatelé i fyzické osoby. Zhruba polovina ze 14 tisíc hektarů bývalého bezlesí v národním parku se změnila v lesní porost, ze zbývajících 7,5 tisíce hektarů luk se o 4,5 tisíce hektarů starají místní zemědělci. Na obdělávání dostávají dotace od ministerstva zemědělství.

Zbývají tedy tři tisíce hektarů horských luk. Z toho o 60 až 80 hektarů na těch nejcennějších místech se z dotací stará správa parku. Protože se ale i na ostatních loukách vyskytuje řada kriticky ohrožených druhů, chceme přes peníze z evropských fondů a dalších zdrojů zajistit také jejich obdělávání.

Šumava, jedna z mnoha luk, jež zůstává ladem, protože je "oseta" nevybuchlou municí

Jedna z mnoha luk, jež zůstává ladem, protože je "oseta" nevybuchlou municí

* Kolik peněz by díky plánu rozvoje mohlo na Šumavu přijít?

V případě parku se jedná o projekty za více než miliardu korun. Plány obcí, pokud se všechny uskuteční, jsou za 2,5 až 3,5 miliardy, projekty se ale připravují společně. Některé už běží.

* Může být důsledkem takového plánu a aktivit z něj vyplývajících i určitý příliv obyvatel na Šumavu?

Neusilujeme o větší počet obyvatel ani návštěvníků na území parku, ale zkvalitnění služeb, aby byla ochrana přírody i péče o turisty přinejmenším na evropské úrovni. Aby péče o místní obyvatele byla kvalitnější, aby si místní vzali ochranu přírody za svou.

* Jak toho chcete dosáhnout?

To se stane jen tehdy, když to pro ty lidi bude výhodné.

* Obce si ale přejí více přistěhovalců i turistů. V tom se přece s nimi střetáváte?

Požadavky obcí nejsou nijak přehnané. A my často říkáme, že stačí třeba opravit to, co se v zastavěných částech obcí rozpadlo od války a budeme mít rozvojový potenciál zajištěný na 30 let dopředu. Přitom se obce nebudou rozpínat na větší plochu. Je tam totiž celá řada proluk a takzvaných brownfieldů. Stačí tato místa uklidit, dát do pořádku a případně zastavět podle pravidel šumavské urbanistiky a architektury.

* Vyplácí se podle vás ochrana přírody nejen z pohledu jejího stavu, ale i ekonomicky?

Jistě. Například Bavorský národní park si nedávno spočítal, že jedno euro vložené do státní správy ochrany přírody vynáší v čistém 1,8 euro, v Česku je to ještě víc. Je to díky tomu, že zájemců o poznávání přírody stále výrazně přibývá.

Důvodem je fakt, že přibývá také náročných povolání, lidi čím dál více zatěžuje městský život, ať už je to doprava či hluk. Tito lidé si potřebují odpočinout. Poznávací turistika je i proto na vzestupu. Nejdynamičtěji se rozvíjejícím oborem cestovního ruchu je v západní Evropě už desítky let venkovská turistika a my jsme příhraniční venkovský region. Já jsem proto přesvědčen, že způsob využití území zřízením Národního parku Šumava je pro místní i pro stát ekonomicky nejvýhodnější.

Šumava, nově upravené parkoviště na Velkém Boru

Šumava, nově upravené parkoviště na Velkém Boru

* Vaše úvahy zřejmě potvrzuje rekordní návštěvnost v národním parku v letošním roce. Máte už přesná data?

Na většině lokalit, které v parku monitorujeme, jsme letos zaznamenali nárůst návštěvnosti o 35 procent oproti průměru posledních pěti let. Návštěvnost těchto míst bývá odrazem celkové návštěvnosti. Konečný odhad učiníme koncem listopadu až budeme mít veškerá data například z hotelů.

* Jaký je dnešní šumavský turista?

Převažují cyklisté. Stoupá návštěvnost míst, kde je možné se něco dovědět, jako jsou návštěvnická centra parku, vyhlídková věž na Poledníku, zážitková trasa pod Poledníkem nebo pozorovatelny velkých zvířat, jako je ta na Jeleních vrších.

* Tomu jste přizpůsobili i některé další projekty plánu, že?

Ten největší se bude týkat zámku ve Vimperku, kde by mělo být mezinárodní vzdělávací environmentální centrum. Návštěvnicky vděčný bude jistě zoologický program - připravujeme totiž stanici pro handicapovaná zvířata v Klášterci u Vimperka a návštěvnické centrum věnované puštíku bělavému jako jednomu z vlajkových druhů ptačí populace v národním parku. Další dva projekty jsou ve fázi dokončování. Jde o návštěvnická centra na Srní a Kvildě.

* Jak se rozvíjí projekt odstavných parkovišť nazvaný Zaparkuj a jdi?

Letos jsme nově vybavili staré odstavné plochy, z nich některé jsme pořizovali v první polovině devadesátých let. U parkovišť jsou nově doporučené vycházkové trasy, každá plocha má jméno a GPS souřadnice, aby si turisté mohli naplánovat výlet doma u počítače.

Letos jsme takto vybavili 19 ploch, příští rok zahájíme výstavbu a vybavení dalších patnácti. Důvodem zatraktivnění těchto ploch bylo zjištění, že mnohé jsou využívány sporadicky. To souvisí s tím, že 80 procent přístupné plochy parku není navštěvováno. Všichni se totiž snaží jezdit na notoricky známá místa. Přitom ta neznámá jsou často atraktivnější.

Co také řeší nový plán

* Pokrytí telefonním signálem. Třetina území parku není pokryta, což je problém i kvůli bezpečnosti.

* Zvýšení energetické soběstačnosti. Dřív byla Šumava soběstačná, dnes musí energii na vytápění a ohřev teplé vody kupovat.

* Zlepšení návštěvnické infrastruktury. Správa parku je největším vlastníkem této infrastruktury, kam patří např. návštěvnická centra.

* Péče o louky v parku. Nyní prakticky neexistuje.

* Odkanalizování obcí v parku. Polovina kapacit není na kanalizaci napojena.



Nejčtenější

Nejsilnější cestovní pas už nemají Němci, nejslabší mají stále Afghánci

Pokud by prý města a obce ze svých peněz nedotovaly úkony, které na ně přenáší...

Nejsilnější cestovní pas už nemají Němci, ale Singapurci. Obyvatelé tohoto městského státu v jihovýchodní Asii se díky...

Sezona skončila, lidé jsou pryč. Kam na poslední chvíli k moři a do hor

Noli, ležící západně od Janova, patří k nejpěknějším místům Ligurie.

Mnohem méně lidí, mírnější ceny, přitom ještě stabilní počasí. Takové jsou hlavní výhody návštěvy přímořských i...



Experti varují před tuningem elektrokol. Stroj zničí a je nebezpečný

Redaktor MF DNES Miloslav Lubas s manželkou si vyzkoušeli, jak se v Jizerkách...

Někteří majitelé elektrokol své stroje upravují a navyšují jejich maximální rychlost s podporou motoru. Proti tuningu...

Pilot boeingu zapomněl vyrovnat tlak v kabině, cestující krváceli z nosu

Ilustrační foto

Nejméně třicet pasažérů muselo vyhledat ošetření poté, co pilot indických aerolinek „zapomněl“ stisknout tlačítko...

Na Mount Everestu řádí pojistná mafie. Horolezce okrádaly i nemocnice

Horolezci se kochají pohledem na Mount Everest

Stovky milionů dolarů během několika posledních let měly vydělat na pojistných podvodech nemocnice, společnosti s...

Další z rubriky

Nejmenší skanzen a opuštěné lázně. Moravským krajem, který ani nemá jméno

Skanzen v Horním Smržově

Tento kraj nemá žádný zažitý zeměpisný ani národopisný název, a možná právě proto patří k nejhezčím venkovským oblastem...

VIDEO: Zaniklé tratě v Česku. Cukrovarská dráha rezignovala až před autobusy

Motorový vůz M131.1133 na vlaku 90705 opouští stanici Smidary, 29. 5. 1976,...

V jedenáctém díle Zaniklých tratí zamíříme do východních Čech. Ukážeme vám krátkou lokálku, která se 95 let proplétala...

Tady nepospíchá ani řeka. Pěšky naším nejmenším národním parkem

Ráno u Dyje na rakouské straně

Řeka Dyje vyhloubila za miliony let mezi Vranovem a Znojmem divoký a zalesněný kaňon se spoustou meandrů, kamenných...

Najdete na iDNES.cz