Dnes na Šumavě najdete hustou síť strojem udržovaných stop, perfektní značení a pestrou nabídku občerstvení. To vše sem láká velké množství lyžařů, kterým pohledy na lesknoucí se sníh na pláních nikdy nezevšedněl.
Pojďme se vydat na klasický celodenní výlet, během kterého projedeme centrální a nejvyšší část šumavských plání.
Kde se naučila lyžovat Kateřina Neumannová
Za výchozí bod výletu je možné zvolit horské lyžařské středisko Churáňov/Zadov, které poskytuje ideální zázemí služeb – pestrou nabídkou hotelů a penzionů počínaje a dobrým autobusovým spojením s Prahou konče. Na Churáňovském vrchu je ve výšce 1 122 m n. m. umístěna hydrometeorologická stanice, ze které je každodenně do médií rozesílán aktuální stav sněhu.
Na konci silnice stoupající od obce Stachy najdeme u hotelu Olympia lyžařský běžecký areál, kde jsme v minulosti mohli při tréninku spatřit naši bývalou nejlepší lyžařku Kateřinu Neumannovou. Tady namažeme lyže, postavíme se do lyžařské stopy a můžeme vyrazit! Naším cílem je necelých deset kilometrů vzdálená horská obec Kvilda.
Za nejlepším borůvkovým koláčem
Lyžařská trasa z Churáňova na Kvildu je značena a většinou je i dobře udržována, takže se nemusíme bát, že po cestě někde zabloudíme. Po asi 200 metrech od stadionu na Churáňově odbočíme ze závodních tras vlevo, přejedeme rašeliniště s porostem zakrslých borovic a napojíme se na modrou turistickou značku, která nás přivede na rozcestí zvané Zlatá studna.
Kdysi zde stávala sklárna, která byla funkční (jako jedna z posledních v okolí) až do roku 1880. Dnes už ale na místě sklářských hutí najdeme jen horskou louku, chráněnou ze všech stran vzrostlým smrkovým lesem.
Po modré značce pokračujeme do mírného kopce a po následujícím krátkém klesání vyjíždíme z lesa a naskytne se nám pohled na pravý šumavský klenot – na pláně u Horské Kvildy. Za hezkého počasí spatříme přímo před sebou dominantu nejbližšího okolí vrch Sokol (1 253 m), poněkud vlevo od něj je o něco nižší a oblejší vrch zvaný Březová Hora (1 193 m).
Obec Horská Kvilda se vlastně skládá z několika chalup roztroušených po louce v nadmořské výšce kolem 1 035 m. Lyžařská stopa nás zavede k silnici Kvilda – Zhůří, kterou přejdeme poblíž obecního úřadu sloužícího zároveň jako turistické informační centrum.
Pokud se chceme již nyní něčím posilnit, stojí za to zajet si asi 400 metrů směrem na Zhůří, kde na malém kopečku stojí oblíbená restaurace "U Honese". Jejich domácí borůvkový koláč zapitý horkým čajem nemá v širokém okolí konkurenci!
Východ slunce u Hartmanic – pohled na Zhůří
Pláněmi do nejvýše položené obce
Nyní nás čeká asi nejhezčí úsek cesty po pláních na Kvildu. Trasa vede podél kdysi zlatonosného Hamerského potoka a mírně stoupá směrem k Jezerní slati (1 050 m). Tady je možné zout lyže a vystoupat na dřevěnou rozhlednu, ze které máme pěkný výhled nejenom na rozsáhlé vrchovištní rašeliniště s porosty borovice a břízy zakrslé, ale i na okolní pláně.
Od jezerní slati pokračujeme dolů z mírného kopce a po necelých třech kilometrech přijíždíme do Kvildy. Kvilda leží ve výšce 1 065 m n. m. a je tak nejvýše položenou obcí v České Republice. Za pozornost tu mj. stojí kostel sv. Štěpána postavený v pseudogotickém stylu a zdobený dřevěným obložením, který najdeme v centru obce.
Perfektně upravená stopa nedaleko Horské Kvildy
V Kvildě najdeme několik možností, kde se občerstvit, a poté se můžeme rozhodnout pro jednu z několika variant, jak pokračovat na lyžích zpět na Churáňov: v úvahu připadá odbočka na 6 km vzdálený pramen Vltavy nebo můžeme zvolit kratší pohodovou cestu nazpět do Churáňova přes Nové Hutě. Náš okruh však z Kvildy pokračuje na Filipovu Huť a odtud na Horskou Kvildu.
Stále nedostupný Roklan
Vrátíme se asi 1 km zpět k odbočce vedoucí k rozcestí "Korýtko". Teď se odpojíme od hlavních tras – čekají nás asi 3 km mírného stoupání lesem, většinou po udržované jednostopě bez možnosti bruslení.
Rozcestí "Korýtko" u Filipovy Huti
Když opustíme les, objeví se před námi pláně s rotroušenými chalupami Filipovy Huti, bývalé sklářské a dřevorubecké osady, založené koncem 18. století. Nyní je Filipova Huť administrativní částí nedaleké obce Modrava.
Od rozcestí se nám naskytne pohled na majestátný dvojvrchol Roklanu, vystupující z hlubokých modravských lesů do výšky 1 453 m. Tato po Velkém Javoru druhá nejvyšší hora Šumavy, leží na německé části Šumavy, a dokud nebude otevřen hraniční přechod Modrý sloup u Luzného, bude nadále českým výletníkům těžko dostupná.
Pokud jsme s hladem vydrželi až sem, máme ideální možnost k obědu – najdeme zde několik chalup s vynikající kuchyní. Jednou z nich je Pension Korýtko, ležící u silnice kousek pod rozcestím.
Od Filipovy huti vystoupáme po staré, tzv. "tankové cestě" úbočím hory Sokol k nejvyššímu bodu naší trasy. Odtud nás čeká pohodový sjezd na Horskou Kvildu, kde se napojíme na trasu k Churáňovu, kterou už známe.
Pohled na Roklan (úplně vlevo)
Může se hoditJak se tam dostat Kde se ubytovat Doporučené mapy Další aktivity |
Mapa z webu www.bilastopa.cz