Strážce těchto súdánských míst Hámid Abdalláh ale říká, že v posledních letech počet zahraničních návštěvníků značně vzrostl. "Před pěti lety jsme zde dlouhé měsíce neviděli ani živáčka. Letos v létě tady nikdo nebyl jen několik dní v týdnu, zatímco teď v zimě přicházejí turisté prakticky každý den," říká Abdalláh, který se o královské pyramidy stará od roku 1977.
Asi čtyřicítku pyramid v Meroé lze nalézt podél břehů Nilu na 40 kilometrů severně od městečka Šendi, kde se v poušti osaměle tyčí jako vylámané zuby. Jsou v nich pohřbeni králové a královny z období říše Meroé (850 let před Kristem - 350 let po Kristu), kteří byli podobně jako v Egyptě považováni za "žijící bohy". Meroé bylo hlavním městem núbijského království (nazývané též Kúš), které se osamostatnilo po asyrském vpádu do Egypta, jenž smetl tamní etiopskou dynastii. Říši, která existovala asi 1200 let, hluboce ovlivnila egyptská kultura. Království bylo zničeno
kolem roku 350 po Kristu aksumskou vojenskou výpravou.
Pyramidy, které se zde objevily několik století poté, co se v Egyptě přestaly stavět (v Súdánu je jich ale víc než v Egyptě), uchvacují pohledem na své kvádry z černé žuly a usekané vršky. Nejsou tak velkolepé jako ty egyptské, ale podle některých
odborníků značně ovlivnily stavby kaplí ve vlivné dynastii Ptolemaiovců v Egyptě (323 - 30 let před Kristem).
Před nejimpozantnějšími pyramidami, které dosahují tří různých výšek, lze nalézt schodiště. Ty nejvyšší pyramidy patří bohům, těch několik desítek menších, které jsou srovnány do řady, zase vysokým úředníkům. Zapomenutí, kterým trpí Meroé, je výsledkem negativního obrazu Súdánu, který je již téměř 18 let zmítán občanskou válkou na jihu a východě země a jehož vláda prezidenta Umara Bašíra je
obviňována z údajné podpory terorismu.
Již dvě italské cestovní kanceláře ale začaly pořádat zájezdy na tato místa. Že jsou zrovna z Itálie, není žádným překvapením. Návštěva italského cestovatele Ferliniho ale nebyla pro pyramidy žádným požehnáním. Ten sem přišel po roce 1820 s turecko-egyptskou armádou Muhammada Alího a poškodil při hledání pokladů mnoho památek. V neurvalé honbě urazil vrcholky 40 pyramid jenom proto, aby našel jedinou skrýš se zlatem.
Obě agentury sem letos v zimě již přivezly na 500 evropských turistů. Dříve, než sem byla postavena asfaltová silnice, na tato místa jezdilo asi 100 lidí ročně, říká zástupce agentury Dune Viaggi George Pagulatos. Zahájení turistiky mělo v roce 1996 jeden značně ironický aspekt, protože se tak stalo díky finanční pomoci údajného saúdskoarabského teroristy Usámy bin Ládina, který tehdy v Súdánu
žil. Ačkoli přístup k pyramidám v Meroé není snadný a cestování během léta těžko snesitelné, toto místo by mohlo být pro Súdán, který patří k nejchudším zemím světa, z hlediska budoucího rozvoje cestovního ruchu požehnáním.
Už jen z toho důvodu, že sehnat povolení k návštěvě například Núbijského pohoří ve středu země, které svými fotografiemi proslavila Němka Leni Riefenstahlová, je prakticky nemožné. Několik oblastí těchto hor v provinciích Severní či Západní
Kurdufán je totiž kontrolováno jihosúdánskými povstalci ze Súdánské lidové osvobozenecké armády (SPLA), která bojuje proti arabsko-muslimské vládě v Chartúmu.
