"Zprvu jsem netušil, co mám před očima," líčí své první setkání se čtyřicetimetrovými jehličnany s podivnou kůrou, "jen mi bylo jasné, že takový strom jsem ještě neviděl," řekl David Noble, když se tento týden zúčastnil slavnostního předání vzácného exempláře wollemie vznešené (Wollemie nobilis) Botanické zahradě Praha v Troji.
Ztracený svět
David Noble se tehdy vrátil ze své výpravy do strmé rokle s jednou větvičkou podivného stromu s obrovským jehličím a "živou" kůrou připomínající bublající čokoládu. Aby si doma v klidu našel, o jaký druh jde.
S běžnými botanickými atlasy Noble neuspěl, proto se vydal za přítelem botanikem Wynem Jonesem. A ten jen kroutil hlavou. Tři měsíce se vědci snažili rostlinu určit. Již se domnívali, že objevili nový druh a podle parku a nálezce jej pojmenovali Wollemia nobilis.
Další výzkum v muzeích a srovnání s fosilními nálezy však přinesly překvapení: není to nový druh jehličnanu z rodu blahočetovitých, ale rostlina známá dosud jen z fosilních nálezů starých přes 90 milionů let, kterou odborníci považovali za dávno vyhynulou. Ve skryté rokli přežil strom, který sdílel planetu již s dinosaury!
"Objevil jsem ztracený svět," nadšeně vzpomíná David, "pro zoologa je srovnatelným zážitkem, kdyby potkal stádo dinosaurů."
Vědec David Noble
V dešťové roklině se zachovalo do současnosti sto "dinosauřích" stromů. "Nejzajímavější je, že se tak dlouho schovávaly před lidmi, přestože rostou jen 150 kilometrů od civilizace, od Sydney," říká Noble.
"Lidé měli pocit, že svět už dávno celý prozkoumali. Z tohoto pohledu je to senzační objev," hodnotí biolog Jan Andreska z Pedagogické fakulty UK. "Ve dvacátém století došlo k řadě objevů, které propojovaly informace získané paleontologickými výzkumy s žijícími organismy," dodává.
Andreska připomíná: v roce 1901 byla popsána žirafa okapi, jejíž objevitel Johnston si uvědomil její výraznou podobu se známými paleontologickými nálezy. V roce 1912 byli objeveni varani komodští, takzvaní komodští draci. Vrcholem poznávání fauny byl v roce 1938 nález ryby latimerie podivné, jež se v prakticky nezměněné podobě zachovala od svého domnělého vyhynutí před sedmdesáti miliony lety. Roku 1941 byla objevena metasekvoj čínská, nález podobný wollemii. Wollemie je však z nich nejstarší.
"Společným rysem těchto nálezů je rozšíření organismu na malé ploše, obvykle v komplikovaně přístupných pralesních nebo ostrovních biotopech," vysvětluje Andreska. A dodává: "Při každém se však nabízí otázka: který objev už bude ten poslední?"
Jak to, že přežila?
Jak to, že wollemie právě na onom jednom místě nevyhynula? A když nevyhynula, proč se neudržela i jinde? Na to vědci neumějí odpovědět. David Noble připouští: "Možná je takových míst na světě víc, vždyť Austrálie byla před 200 miliony let spojena s Afrikou, Indií i Antarktidou ve světadílu Gondwana, jen je nikdo neobjevil. Možná je však právě jen tady zachránilo, že rostou na tak nepřístupném místě, v drsném, ale stabilním mikroklimatu."
Zkamenělé a živé. Vědci považovali wollemie za dávno vyhynulé,
známé byly jen ze zkamenělin starých nejméně 90 milionů let
Tajné a střežené
Dvě stě metrů dlouhá, dvacet metrů široká rokle, skrytá před větrem, před požáry - tak vypadá místo, kde přežily rostliny z doby dinosaurů. Extrémně kyselá půda, vysoká vlhkost, půda chudá na živiny - to je prostředí, kde dokázaly obhájit své právo na život po 200 milionů let.
Rozbory DNA navíc ukázaly, že všechny dosud zkoumané stromy jsou geneticky naprosto shodné. To znamená, že mohou být všechny potomky jednoho prapůvodního jehličnanu. I to je v botanickém světě unikát, ale pro rostliny je to další riziko. Genetická rozmanitost totiž dává všem živým organismům větší naději na přežití. Kolonie wollemií je tedy vůči možným chorobám velmi zranitelná.
Nejen proto vláda Jižního Walesu po senzačním objevu vytvořila zvláštní plán na záchranu lokality i wollemie. Místo, kde rostou, je nyní tajné. Lidem, kteří by se snažili přiblížit k těmto stromům v přírodě a odnést si výhonek či semena, hrozí pokuta 220 tisíc australských dolarů (asi čtyři miliony korun) a dva roky vězení. Přístup do "jurského parku" mají jen vědci na zvláštní povolení a po přísné dezinfekci.
Bublající čokoláda? Ne, to je kůra stromu Wollemia nobilis
Strategie zabránit krádežím
Součástí plánu je i množení wollemií ze semen a řízků a šíření do celého světa. První vypěstované mladé stromy putovaly do botanických zahrad v Austrálii, pak v Japonsku, USA. V Evropě byla první vídeňská botanická zahrada. Dalším krokem bylo v roce 2000 založení školky pro pěstování mladých stromků třetí generace pro soukromé pěstitele. Existují již desítky tisíc sazenic. "Tato strategie má za cíl uspokojit všechny zájemce o tajemný strom - aby neměli důvod pronikat na území parku a neohrožovali původní populaci," vysvětluje David Noble.
Mezi botaniky i sběrateli existuje o wollemii obrovský zájem - na první dražbě v aukční síni Sotheby’s průměrná cena za šestileté semenáčky dosáhla několika desítek tisíc korun. Od 1. dubna jsou v Austrálii mladé stromy wollemií na prodej i pro soukromé sběratele a pěstitele, zahrady a parky. Jeden z kroků k přežití wollemie byl učiněn i tento týden v Praze - Botanická zahrada v Troji dostala darem sedmiletý stromek wollemie vznešené od vydavatele monumentální encyklopedie Rostliny. První wollemie budou představeny i na letošní Flóře Olomouc.
Je rostlina, která podruhé přišla na svět, už před vyhynutím zachráněna?
|
NEJSTARŠÍ STROM SVĚTA V TROJI Wollemie nobilis je od středy 5.dubna k vidění i v pražské Botanické zahradě v Troji. V sobotu 8.dubna se tady rovněž otevírá jarní výstava exotických motýlů. *** Pokud se chystáte do Troji na výlet, vyplatí se vám pořídit tzv. Trojskou kartu. Na ni totiž můžete navštívit nejen botanickou zahradu, ale také ZOO a zámek. Trojská karta platí od 8. dubna do 30. září a stojí jako nejdražší vstupné do Trojského zámku - 120 Kč. Dětské vstupné je za 60 Kč a rodinné vstupné pro dva dospělé a dvě děti za 270 Kč.
|
 Kůra stromu Wollemia nobilis |
 Wollemie v australských Modrých horách přežily i dinosaury |
 Strom Wollemia nobilis hlídali při přesazování v Botanické zahradě v Troji v Praze bodyguardi |
 Nejstarší strom na světě Wollemia nobilis můžou zájemci vidět v pražské botanické zahradě v Troji |
 Zkamenělé a živé. Vědci považovali wollemie za dávno vyhynulé, známé byly jen ze zkamenělin starých nejméně 90 milionů let |
 David Noble objevil nejstarší strom na světě, wollemii nobilis |
