Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Šibenice, lidový bufet i skleněný palác. Proměny Václavského náměstí

aktualizováno 
Býval tu koňský trh, pivovary, ale třeba i šibenice nebo rybník s mlýnem. Všechno už je pryč. Teď Václavské náměstí, jedno z turisticky nejvyhledávanějších míst v zemi, čeká možná další proměna. Starý dům na rohu Opletalovy ulice má jít k zemi a na jeho místě vyrůst prosklená stavba. Prohlédněte si Václavák v našem Stroji času.

Takto se lidé dívali na Václavské náměstí od Národního muzea v roce 1925. | foto: Muzeum hl. m. Prahy

Dům číslo 47 se nemůže chlubit takovou výjimečností a slávou jako palác Koruna, obchodní dům Baťa nebo Hotel Evropa. Vždyť ho ministerstvo kultury odmítlo vyhlásit chráněnou památkou.

Fotogalerie

I tak se proti plánům na jeho zbourání strhla obrovská vlna odporu a petici za zachování domu na rohu Václavského náměstí a Opletalovy ulice podepsalo na 14 tisíc lidí.

Ačkoli se zdá, že bourání už nemůže nic zastavit, dům stále stojí. Zatím ho nenahradil další skleněný palác, kterých v Praze v posledních letech vyrostlo už tolik.

Narušená stavební harmonie

Kritici upozorňují mimo jiné na to, že se stavbou Květinového domu, který má vyčnívat nad ostatní domy, naruší stavební harmonie v horní části náměstí, kde je dominantou Národní muzeum.

"Stačí, když se postavíte doprostřed náměstí s pohledem otočeným k muzeu a podíváte se, jak plynule, hladce a ladně se obě fronty domů sbíhají k dominantě. Mně to připadá krásné, ale když státní památková péče popustí majitelům uzdu, začnou opět bujet na domech věže. Probíhající přestavba bývalého Domu potravin na hotel a navrhovaný Květinový dům na nároží Opletalovy ulice jsou toho zřejmým důkazem," citovaly lidovky.cz Kateřinu Bečkovou z Klubu za starou Prahu, jednu z největších kritiček bourání.

Zajímavé přitom je, že právě horní část náměstí se dotvářela až po válce. V prolukách, které vznikly po spojeneckém bombardování v roce 1945, vyrostly tři nové domy - zmiňovaný Dům potravin, nedaleko stojící hotel Jalta a na druhé straně Dům módy.

A teď stejný dům, ovšem z přelomu 19. a 20. století.

Dům, který se má bourat, na snímku z přelomu 19. a 20. století

Domu na rohu Václavského náměstí a Opletalovy ulice hrozí demolice. Firma Flow...

Stejný dům v současnosti

A ještě jeden pohled na plánovanou budovu, tentokrát v noci.

A nyní noční pohled na plánovanou budovu

Developerská společnost Flow East ovšem o domu číslo 47 mluví jako o podprůměrné stavbě.

"Praha se může, ve srovnání se světem, chlubit jedinečnou a pestrou architekturou právě díky tomu, že odstranila nedůležité budovy tak, aby uvolnily místo krásnějším a důležitějším konstrukcím. Tyto, v průběhu času, můžou také získat statut kulturní památky," tvrdí firma.

A ještě jednou rohový dům, tentokrát z roku 1907.

A ještě jednou rohový dům, kterému hrozí demolice, tentokrát z roku 1907. Zdroj: Muzeum hl. m. Prahy

Koňský trh i šibenice

Co se událo na Václaváku

  • 1918: Vyhlášení samostatnosti Československa
  • 1939: Ohlášeno zřízení protektorátu
  • 1942: Češi přísahali věrnost Německé říši
  • 1945: Ohlášen konec války, znárodnění těžkého průmyslu a bank
  • 1948: Oznámeno vítězství "pracujícího lidu" nad "reakcí"
  • 1969: Upálil se student Jan Palach a poté Jan Zajíc
  • Konec 80. let - několik demonstrací proti komunistickému režimu
  • 1989: Mohutná shromáždění na podporu sametové revoluce
O rok dříve, v srpnu 1968, dorazily na Václavské náměstí sovětské tanky.

V srpnu 1968 dorazily na Václavské náměstí sovětské tanky.

Současná podoba celého Václavského náměstí se vytvářela po staletí. Naši praprapředci, první návštěvníci náměstí ve středu města, by ten "náš Václavák" nejspíš nepoznali.

Je to velkolepý prostor. Nejznámější české náměstí. Místo, kde bylo vyhlášené samostatné Československo. Kde se upálil Jan Palach. A kde desítky tisíc lidí naposledy zazvonily Gustávu Husákovi.

Vzniklo roku 1348 při založení Nového Města otcem vlasti - Karlem IV. Tehdy ještě bez luxusních obchodů nebo vyšperkovaných hotelů. Bez davů turistů. Byly tu dílny řemeslníků, sladovny, pivovary, obchodovalo se tady s koňmi, proto byl první název náměstí Koňský trh.

Na náměstí se ale také věšelo, stály tu hned dvě šibenice, nebo si sem chodili lidé pro vodu do veřejné studny. A tam, co je dnes Můstek, byl dokonce rybník s mlýnem.

Ale to všechno ustoupilo nové a pak ještě novější výstavbě. Třeba v místě, kde na konci 19. století vyrostlo Národní muzeum, kdysi stávala Koňská brána, nebo také brána svatého Prokopa.

A ještě než byla v letech 1912 až 1913 vztyčena pod muzeem Myslbekova socha svatého Václava, měl patron českých zemí památník na jiném místě - u ústí Jindřišské ulice.

Při jednom z mnoha vlasteneckých shromáždění tam Karel Havlíček Borovský v roce 1848 navrhl, aby se Koňský trh přejmenoval na Svatováclavský.

A náměstí se dál rozvíjelo, měnilo a přizpůsobovalo rozvoji. Vlastenecké divadlo Bouda, kde se hrálo jen česky, vydrželo stát ve středu náměstí jen tři roky. Roku 1789 bylo strženo, protože překáželo dopravě.

Když už jsme u dopravy – první tramvaj projela Václavským náměstím v roce 1884, to ještě byla tažená koňmi. Elektrická tramvaj měla premiéru v roce 1900. Poslední noční dvaadvacítka projela náměstím 13. prosince 1980. To už bylo v době, kdy se sem mohlo dojet metrem, které se vybudovalo v 70. letech.

Průhled náměstím po dostavbě Národního muzea. Snímek okolo roku 1890.

Průhled náměstím po dostavbě Národního muzea. Snímek okolo roku 1890.

Stejné místo na začátku roku 1969 po pohřbu Jana Palacha

U sochy sv. Václava roku 1969 po pohřbu Jana Palacha

Nápis

Nápis "Se Sovětským svazem na věčné časy" na obchodním domě Diamant roku 1978.

Palác Koruna dal jméno bufetům

O náměstí

  • Délka: 750 m
  • Šířka nahoře: 63 m
  • Šířka dole: 48 m
  • Rozloha: přes 4 ha

Zdroj: Pražská informační služba

Okolí sochy svatého Václava 28. října 1918, kde bylo vyhlášené samostatné...

Okolí sochy svatého Václava 28. října 1918, kde bylo vyhlášené samostatné Československo. Foto: Muzeum hl. m. Prahy

Skoro každý dům na Václavském náměstí má svůj zajímavý osud. Třeba ten s číslem 1 - palác Koruna. V druhé polovině 19. století zde stával známý dům U Špinků, v jehož Vídeňské kavárně sedával například František Palacký. Možná že si šťouchnul i kulečník, byl tu úplně první v Praze.

Historie domu ale sahá až do dob Václava IV., gotické jádro však bylo zbouráno v roce 1910. O dva roky později zde už stál palác Koruna ve své dnešní podobě. V podzemí bývalo kino, nad ním taneční kavárna.

Zajímavostí byl první pražský automat v přízemí paláce. Po vhození příslušného obnosu malý stroj vysunul obložený chlebíček nebo natočil limonádu. Od té doby se pražským zařízením rychlého občerstvení říkalo "automat". Ostatně lidový bufet Koruna tady fungoval od roku 1931 až do 90. let.

A ještě jeden pohled na místo, kde stojí dnešní Koruna. Dům U Špinků byl...

Pohled na místo, kde stojí dnešní Koruna. Dům U Špinků byl zbourán v roce 1910.

Snímek z roku 1935, už s palácem Koruna.

Snímek z roku 1935, už s palácem Koruna.

A takto vypadá stejné místo dnes. Honosný palác Koruna ve stylu pozdní secese...

Současnost. Honosný palác Koruna ve stylu pozdní secese byl postaven v letech 1911 až 1912.

Automat Koruna není jedinou provozovnou, která musela ustoupit nové době. Na Václavském náměstí zakotvily nadnárodní společnosti s rychlým občerstvením, jsou zde obchody se světovou módou, prodejny se suvenýry, kasina, nové restaurace či kavárny.

Na druhou stranu se tu udržely i zdánlivě neturistické obchody, například knihkupectví. A některé objekty přežily do současnosti. Například v Domě módy se pořád prodává oblečení, byť se sortiment "revolučně" proměnil.

Zatím poslední novou stavbou na Václavském náměstí je loni dokončený Diamant vedle paláce Koruna. Vznikl na místě původního Diamantu. Uvnitř jsou obchody, kavárna, kanceláře nebo luxusní byty.

Autor: pro iDNES.cz


Nejčtenější

Útratu v kempu neuděláme. Nejcennější je pro nás pozemek, říká karavanistka

Blogerka a karavanistka Klára Hájek Velinská

Provozovatelé českých kempů by si měli uvědomit, že turistů přijíždějících ve vlastním karavanu bude přibývat, říká v...

Cesta do Chorvatska 2018. Pozor na nedokončené rekonstrukce u hranic

Sjezd z dálnice před Vinnetouuovým kaňonem, za mýtnou bránou Maslenica....

Hlavní trasu na jih do Chorvatska přes hraniční přechod Macejl a dále na Záhřeb letos nedoporučujeme. Našli a projeli...



Na vzedmutou Teplou Vltavu nesmí vodáci, z kempu evakuovali rodiny s dětmi

Zaplavené tábořiště Soumarský most, odkud se vodáci vydávají na atraktivní úsek...

Kvůli silným dešťům nesmí turisté splouvat šumavský úsek Teplé Vltavy. U Soumarského mostu na Prachaticku stoupla...

Polská „čínská zeď“ sloužila proti Čechům. Dnes je prvotřídní atrakcí

Téměř dvě stě kilometrů dlouhá linie opevněná hrady vznikla na ochranu Polského...

Cestu z Krakova do Čenstochové lemuje hrdá linie pětadvaceti hradů a strážních věží postavených na vysokých skalách,...

Brno jako bahniště a ve Zlíně žil zlý člověk. Jak vznikla jména měst

Hlavní město Praha

Původ názvů českých měst je obestřen mnoha legendami, jazykovědci však obvykle nabízejí střízlivější verze. Týdeník...

Další z rubriky

V Krkonoších uzavřou přes léto 27 cest. Některá omezení budou zásadní

LETNÍ JÍZDA: Cesta na Sněžku

Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) letos opraví 27 úseků lesních cest a turistických chodníků v Krkonoších....

Jednou za rok nacpané turisty: štoly u Malé Ameriky se otevřou na podzim

V rámci Evropského dne chráněných území byly zpřístupněny lomy Amerika na...

Tajemné štoly u lomu Malá Amerika jsou veřejnosti oficiálně nepřístupné. Spolek Hagen Mořina je ve spolupráci se...

Ideální hřebenovky na kolo. Objevte nenápadné půvaby okolí České Třebové

Tichá Orlice, Ústí nad Orlicí a Andrlův chlum z Lanšperku

Hřebenovky jsou doménou nejen horských oblastí, ale najdeme je i v některých českých vrchovinách. Například...

Najdete na iDNES.cz