Kde jsou Andy nejkrásnější. Jak si užít horské masivy ve středním Peru

Jsem jeden z těch spokojenejch parchantů z bohatý země, co nemá hladovějící rodinu ani válku na dvorku, a proto může dělat, co uzná za vhodné a zábavné. Tak zní krédo Matouše Ruckiho, který právě cestuje po Jižní Americe. V dnešním díle s ním navštívíme oblast středního Peru.
Nepravidelné místní značení

Nepravidelné místní značení | foto: Matouš Ruckipro iDNES.cz

Z Amazonie (přečtěte si: Chudoba, povodně i pohoda v peruánské Amazonii) se mi neodjíždělo vůbec lehce, ale další program vypadal také zajímavě. Přes kulturně-historicky bohatou oblast okolo města Chachapoyas jsem se dostal na pobřeží do Trujilla, poté jsem už oblékl zelený trikot a vyrazil za horskými prémiemi do peruánských kopců. Okolí města Huaraz je pro lidi jako já učiněný ráj, protože leží přímo pod impozantními štíty v jedné z nejkrásnějších částí celých And.

Chachapoyas

Oblast okolo města Chachapoyas nepatří k těm nejnavštěvovanějším v Peru, ale je nesmírně přírodně i kulturně-historicky bohatá. Jméno města pochází od předkolumbovské civilizace, která v 15. století podlehla inckým dobyvatelům.

Chachapoyané po sobě zanechali množství památek – pevnosti, mauzolea, náhrobky i sakrální stavby. Kromě toho se zde nachází i dva vodopády patřící k těm vůbec nejvyšším na světě. Já jsem bohužel navštívil pouze památku ze všech nejznámější, a sice zbytky pevnosti Kuélap, někdy nazývané Machu Picchu severu.

Výhled na kilometr hluboké údolí řeky Utcubamba

Malebné náměstí v Chachapoyas

Kuélap se nachází tisíc výškových metrů nad údolím Utcubamba a je to stavba vskutku impozantní. Pěší výstup nebyl zadarmo, ale rozsáhlý areál na vrcholu hory s náboženskými stavbami i běžnými obydlími navíc obehnaný vysokými hradbami stál za to.

Jak sem někdy v prvním tisíciletí dotáhli ty tisíce tun kamenů na stavbu opevněného města o rozměrech 600x100 metrů z lomů ležících dole v údolí, vám nepovím, ale výhled z oken tedy měli parádní.

Pobřežní poušť a její krásy

Z Chachapoyas jsem se svezl nočním autobusem na pobřeží, kde jsem si za cíl vybral historické Trujillo s pestrobarevným koloniálním centrem a nedaleko ležící rybářskou vesničku Huanchaco.

Trujillo je druhé nejstarší Španěly založené město v Peru. V roce 1534 ho založil konkvistador Diego de Almagro a pojmenoval ho po kastilském rodišti velkého Francisca Pizarra.

Ten měl již za sebou zradu a následnou popravu inckého panovníka Atahualpy a zrovna čerstvě vyplundroval Cuzco, takže si to plně zasloužil.

Okolní oblast byla ale obývána již dávno předtím a milovníci archeologických nalezišť se tu nějaký čas zabaví. Já archeologii nějak zvláště neholduji a tak jsem se spokojil jen s návštěvou Chan Chanu, což bylo kdysi jedno z největších měst na kontinentu. V 15. století ho ale potkal místní tradiční osud - podlehlo rozpínavým Inkům.

Většinu času jsem strávil v malém plážovém městečku Huanchaco, kde mě zajímali místní rybáři. Ty totiž, pro mě dosti překvapivě, stále používají tradiční rákosové čluny stejně jako jejich předci před třemi tisíci lety.

Nechtělo se mi tomu věřit, ale jeden rybář mi potvrdil, že všechny ryby na místním trhu jsou skutečně loveny pomocí těchto jednoduchých loděk, které tu nazývají ‚caballitos de totora‘ neboli rákosoví koníčci. Jméno asi nebude původní, protože koně přivezli do Jižní Ameriky až Španělé, ale i tak je to roztomilé.

Noční pláž s caballitos de totora

Totora se správně jmenuje orobinec a je to stejný druh rákosu, jaký se používá na stavbu proslulých plovoucích ostrovů na jezeře Titicaca. Koníčci jsou už dneska plnění trochou polystyrenu, ale pádluje se postaru bambusovou latí. Jednoduše skvělé. A aby to bylo ještě lepší, tak na nich místní i hipstersky surfují.

Jen abys v těch horách nepřišel k Huarazu

Z Huanchaca jsem se dalším nočním autobusem konečně dostal do míst, kam jsem se těšil skoro nejvíc v celém Peru. Stotisícový Huaraz je velice sympatické místo plné andských žen ve vysokých kloboucích a především leží na úpatí peruánských And.

Zdejší Cordillera Blanca a Cordillera Huayhuash jsou považovány za jedny z nekrásnějších částí celého skoro osm tisíc kilometrů dlouhého pohoří a já to mohu s klidným svědomím potvrdit. Už jen pohled na 6 768 metrů vysoký Huascarán viditelný z centra města mi potvrzoval, že jsem tady správně.

O autorovi

"Proč smrdět doma, když můžeme do luftu." Cestovatelský blog Matouše Ruckiho najdete zde, jeho zážitky z cest můžete sledovat i na Instagramu.

V Huarazu jsem navíc náhodou narazil na skvělý rodinný hostel El Tambo, který měl neuvěřitelně hodnou majitelku a většinu osazenstva tvořili velmi zábavní Jihoameričané. Po dlouhých týdnech jsem tu navíc potkal i dva Čechy a dva Slováky a tak jsem si opět trochu procvičil rodnou řeč. To vše za 10 solů (asi 70 Kč) na noc. Skončilo to tak, že jsem se v Huarazu těšil do hor a v horách do Huarazu.

Z Huarazu jsem vyrazil na dvě povedené vícedenní výpravy. První vedla do pohoří Cordillera Huayhuash a ta druhá do vůbec nejvyššího pohoří ležícího ještě v tropickém pásu - Cordillery Blanca. Tam jsem přespal u kýčovité laguny s lascivním názvem a poté se napojil na známý trek Santa Cruz.

Mocný Huayhuash

Místo tradičního zhruba desetidenního okruhu okolo tohoto impozantního masivu jsem zvolil kratší a trochu těžší týdenní přechod pohořím pěkně napříč. Jednak je onen zmíněný okruh už celkem známý a moje trasa vedla povětšinou méně navštěvovanými údolími včetně toho, kde se odehrál šílený, ale pravdivý příběh z knihy Setkání se smrtí a filmu Pád do ticha (v originále se jmenuje obojí Touching the Void).

Úchvatné panorama hlavního masivu Cordillery Huayhuash

Druhým důvodem, proč jsem vyrazil tudy, byly někdy až absurdní poplatky za průchody vesnicemi ležícími na trase desetidenního okruhu. Těmi začíná být trek okolo Huayhuashe bohužel také známý.

Nemám nic proti tomu zaplatit vstup do národního parku nebo rozumné mýtné, ale téměř každý den platit gringo poplatek za pouhý průchod 25-45 solů (180-330 Kč) v zemi, kde obědové menu stojí solů pět (a postel v hostelu 10-20), to mi přišlo trochu moc. Mimochodem nedaleko ležící a několikrát větší Národní park Huascarán má jednotné vstupné 60 solů platné tři týdny.

Oba dva výběrčí, kterým jsem ještě během prvního dopoledne musel zaplatit, byli navíc dost nepříjemní a ani neodpověděli na pozdrav. Jaký to kontrast oproti usměvavým a přátelským pastevcům v horách. Inu, i turismus má své stinné stránky.

No ale zpět k pozitivnějším věcem. Druhý den pochodu se ke mně připojil jeden místní pes a šel se mnou dalších pět dní až do konce ve vesnici Cajatambo. Tam asi věděl, k čemu se schyluje, a tak mě opustil ještě dříve, než jsem nasedl na spoj směr Huaraz.

Oldřich jako horský model

Pro účely veselých historek z natáčení jsem ho musel nějak pojmenovat. Začal jsem mu tedy říkat podle mého oblíbence Oldřich Prefát z Vlkanova. Spát se mnou ve stanu nechtěl, jídlo však naštěstí neodmítal. Oldřich měl krátké nohy, ale nelhal a přes pětitisícová sedla se dostával, jako by to byl výlet na Kokořín.

Vzhledem k tomu, že jsem za celých sedm dní nepotkal téměř nikoho, jsem byl rád, že si můžu s někým povídat. Můj souputník se občas tvářil, že je hluchý, ale to mi nevadilo a společně nám cesta dosti rychle utekla. Já jsem tedy ještě nenavštívil hory, které by se mi nelíbily, ale Huayhuash je přeci jenom něco trochu extra.

Laguna 69 a trek Santa Cruz

Druhý výlet do hor byl třídenní a spojil jsem v něm návštěvu nádherné Laguny 69 a trek přes sedlo Punta Unión a následný sestup údolím Santa Cruz. Mimochodem ona zmíněná tyrkysová laguna nedostala jméno podle toho, co se nabízí. Když Peruánci v roce 1975 vyhlašovali Národní park Huascarán, tak všechny laguny, které neměly jméno z dřívějších dob, prostě očíslovali. Fantazii se ale meze nekladou.

Laguna 69 je místní hit a přes den k ní vyráží spousta lidí. I proto jsem se rozhodl u ní přespat. Stejně jako v Huayhuashi se mi vyplatilo udělat něco malinko jinak, než jak to nabízí cestovní agentury a dělá většina návštěvníků, a rázem jsem byl na západ i východ slunce na tomto kouzelném místě ležícím ve 4 500 metrech nad mořem zcela sám.

Slavná Laguna 69

Následný trek Santa Cruz byl také pěkný, ale za nejkrásnější trek v Peru, jak ho propaguje turistická mašinerie v Huarazu, bych ho neoznačil. Myslím, že jde spíš o to nalákat na tento vcelku jednoduchý výlet co nejvíce lidí včetně těch, co nemají moc zkušeností ani výdrže.

Dále na jih

Hostel El Tambo, Huaraz ani ty impozantní hory se neopouštěly snadno, protože liduprázdných treků, nádherných jezer a zasněžených štítů je tu na několik měsíců. Měl jsem však v Limě nějaké rodinné a průvodcovské povinnosti a navíc na mě v jižním Peru čekají ty největší klasiky: Cuzco, Machu Picchu i jezero Titicaca. Tak cestování zdar!

Autoři:

Nádraží Praha Vršovice

  • Nejčtenější

Svezte se nostalgickými a zážitkovými vlaky, máme jejich soupis

1. října 2021,  aktualizováno  17.3 19:21

Aktualizujeme Máte rádi vlaky a chcete zažít něco extra? Vyzkoušejte mimořádné nostalgické a zážitkové jízdy. Po...

Světové legendy lenošení. Seznamte se s nejkrásnějšími termály světa

16. března 2024

Po celém světě bychom napočítali přes šest tisícovek termálních pramenů, ale koupat se dá jen v...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Kapverdy jsou perla uprostřed Atlantiku. Bílé pláže, ferraty i život pod sopkami

11. března 2024

Premium Sopečné peklo, zelený ráj a tisíce lidí v dírách v zemi. Kapverdské ostrovy nabízejí rozmanité...

Až tři metry sněhu. Rakouská střediska, kde si prodloužíte lyžařskou sezonu

14. března 2024

Letošní zimní sezona v Alpách pokračuje. A to bez ohledu na teploty, které v posledním měsíci...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Tajemství přehrad: Slapy jsou ikonou našich vodních děl

17. března 2024

Seriál Tajemství přehrad nás dnes zavede k jednomu z nejznámějších vodních děl u nás, na Slapy. Třetí...

VIDEO: Střílej po mně! Kameraman natočil téměř celý útok v centru Prahy

Premium Ve čtvrtek zemřelo rukou střelce Davida K. 14 obětí, 25 lidí je zraněných, z toho deset lidí těžce. Jedním z prvních na...

Máma ji dala do pasťáku, je na pervitinu a šlape. Elišku čekají Vánoce na ulici

Premium Noční Smíchov. Na zádech růžový batoh, v ruce svítící balónek, vánoční LED svíčky na baterky kolem krku. Vypadá na...

Test světlých lahvových ležáků: I dobré pivo zestárne v obchodě mnohem rychleji

Premium Ležáky z hypermarketů zklamaly. Jestli si chcete pochutnat, běžte do hospody. Sudová piva totiž dopadla před časem...

OBRAZEM: Kde se natáčí Survivor. Ostrov Hispaniola je rájem i peklem

19. března 2024

Nejnovější série reality show Survivor Česko & Slovensko se natáčí v Dominikánské republice na...

Amsterdam v boji proti zlým turistům přitvrzuje a nasadil kvíz

18. března 2024  17:22

Amsterdam v průběhu let vyzkoušel různé způsoby, jak potlačit nepříjemný cestovní ruch, od...

Pozoruhodné botanické zahrady světa zrcadlí džungle, pouště i velehory

18. března 2024

Byť jde primárně o respektované badatelské instituce, návštěva jejich areálů suchopárná rozhodně...

Svezte se nostalgickými a zážitkovými vlaky, máme jejich soupis

1. října 2021,  aktualizováno  17.3 19:21

Aktualizujeme Máte rádi vlaky a chcete zažít něco extra? Vyzkoušejte mimořádné nostalgické a zážitkové jízdy. Po...

Nutný výchovný pohlavek, souhlasí Bouček i Havlová s přerušením projevu na Lvu

Moderátor Libor Bouček ostře zareagoval na kauzu ohledně délky proslovu režisérky Darji Kaščejevové na předávání cen...

Švábi, vši a nevychované děti. Výměna manželek skončila už po pěti dnech

Nová Výměna manželek trvala jen pět dní, přesto přinesla spoustu vyhrocených situací. Martina ze Znojma se pokoušela...

Vyzkoušeli jsme podvod z Aliexpressu. Může vás přijít draho, i po letech

Nakoupili jsme na Aliexpressu a pěkně se spálili. Jednu USB paměť, dvě externí SSD a jeden externí HDD. Ve třech...

Chtěli, abych se vyspala s Baldwinem kvůli jeho výkonu, říká Sharon Stone

Herečka Sharon Stone (66) jmenovala producenta, který jí řekl, aby se vyspala s hercem Williamem Baldwinem (61). Měla...

Byla to láska na první pohled, říká hvězda Gilmorek o manželství s modelkou

Milo Ventimiglia (46), představitel Jesse ze seriálu Gilmorova děvčata nebo Jacka Pearsona ze seriálu Tohle jsme my, je...