Nádraží, nábřeží i náměstí. Kde najdete nejhezčí stopy Járy Cimrmana

aktualizováno 
Tady všude byl, tady všude seděl, zní jedna z nejpopulárnějších hlášek z cimrmanovských her. S nadsázkou by se dalo říci, že to platí také o České republice. Fiktivní český génius nechal stopu v pomalu každé české či moravské vísce. Vydejte se do filmového Liptákova či do Kaprounu, kde byl vysazen z vlaku.

Zdeněk Svěrák ve filmu Jára Cimrman ležící, spící (1983) | foto: Filmové studio Barrandov

Nohy a plostika Mistra v Lomnici, Jihomoravský kraj

Náměstí v Lomnici blízko Tišnova zdobí neobvyklá plastika nohou Járy Cimrmana. Je i startovním místem naučné stezky, která vede krásnou přírodou a odhaluje další část života génia. "Právě stojíte na začátku naučné stezky a máte šanci zažít něco, co vám podobné jiné trasy nenabídnou," píše se pravdivě na informační tabuli. Turisté a obdivovatelé Cimrmana se na trase dlouhé 4,5 kilometru přesvědčí, že kromě výhledů na okolní zalesněné vrchy zažijí i úsměvné chvíle. Během pochodu si přečtou na tabulkách různé střípky z Cimrmanova putování světem. I to, jak se o něj a jeho příznivce v Lomnici před rokem 1989 zajímala tehdejší policie.

Cesta po žluté značce začíná na náměstí v nadmořské výšce 400 metrů. Vede směrem k Synalovu a končí u myslivny pod vrcholem Sýkoř ve výšce 650 metrů nad mořem, kde roste mnoho druhů bylinek. Jednotlivé zastávky na stezce se nazývají Plahočiny. Na každé Plahočině se lze zastavit, rozebrat současný stav plahočení a připravit se takticky na další Plahočinu.

Na Plahočině ve výšce 480 metrů nad mořem se dočtete, co řekl Zdeněk Svěrák během návštěvy Lomnice v roce 1998. "Jára Cimrman byl milovníkem klidu a hodně procent svého životního času klidu věnoval. Možná víte – vynalezl pětitaktní motor. Ty takty byly sání, komprese, výbuch, výfuk a odpočinek. I tomu stroji on chtěl dopřát trochu odpočinku."

Náměstí v Lomnici blízko Tišnova zdobí neobvyklá plastika nohou Járy Cimrmana.

Náměstí v Lomnici blízko Tišnova

Rodnou světničku i pomník skleslého Járy Cimrmana mají v letohradském zámku.

Rodná světnička Járy Cimrmana v letohradském zámku

Veškeré plahočení je u myslivny odměněno stanutím na Pohlaví Járy Cimrmana a pohledem do jeho tváře. V roce 1988 tam odhalili takzvanou géniovu plostiku. Ano, čtete správně, plostiku, ne plastiku. Jde o bustu, která představuje Cimrmana. Jeho hlava je zploštěná na dvacet centimetrů, proto ten netradiční název plostika.

Cimrmanova světnička v Letohradu

Rodnou světničku i pomník skleslého Járy Cimrmana mají v letohradském zámku v Pardubickém kraji. Kouli z voloviny či polovinu peřiny si už prohlédly tisíce lidí. Expozice se věnuje i Divadlu Járy Cimrmana.

Po stopách Járy Cimrmana

Autor textu, redaktor MF DNES Radek Laudin sestavil z míst spojených s Cimrmanem celou knihu. Je v ní asi dvacet míst v Česku a dvě v zahraničí. Odhaluje i tajemství budovy, do které Cimrman nosil své vynálezy a pokaždé přišel pozdě. Je v Liberci.

Autorem knihy Křížem krážem po stopách Járy Cimrmana je Radek Laudin

Autorem knihy Křížem krážem po stopách Járy Cimrmana je Radek Laudin

Muzeum s Cimrmanovou světničkou je od roku 2010 ve sklepních prostorách zámku. Dříve tam byly sklady Civilní ochrany. Expozice přibližuje vynálezy, cestovatelskou i výtvarnou činnost českého velikána. Návštěvníkům ukazuje i fotografie génia z dětství či plakáty, které poutají na divadelní hry. Exponáty se prý časem promění. "Letohrad bude zanesen do mapy cimrmanofikace České republiky jako jedno z nejvýznamnějších měst," předpověděl kdysi Ladislav Smoljak.

V Letohradu vystavují i lžíci hladomorku. Díra v jejím dně zabránila hltání polévky. Otvor bylo možné regulovat podle síly hladu špuntíkem. Vystavený kus byl vyroben v roce 2000 podle zachovaných nákresů. Tisíce návštěvníků už viděly také vytržený zub, který si mistr sám vyškubl. Stomatologickým zákrokem dokázal, že ztráta zubu moudrosti se neodrazila na jeho genialitě.

Jára Cimrman byl kojen do svých třinácti let a v muzeu je také unikátní snímek všech jeho kojných pohromadě. Před géniovou světničkou stojí pozoruhodné kolo. Testy DNA potvrdily souvislost mezi sedlem bicyklu a Cimrmanovými manšestráky.

Kde Mistr vystoupil z vlaku: Kaproun

Jedno z nejmalebnějších míst, které má spojitost se životem Járy Cimrmana, je lesní železniční zastávka Kaproun v Jihočeském kraji. V roce 2011 dokonce získala zvláštní cenu v soutěži o nejkrásnější nádraží.

Jedné červnové noci roku 1900 tady byl Jára Cimrman vysazen (detrainizován) z vlaku, protože neměl jízdenku. Za odjíždějící soupravou pak ještě hrozil utrženou brzdovou hadicí a volal: "To je vrchol!" Po třiceti letech od této události byla v místě vysazení zřízena zastávka Kaproun, která opravdu pochází z roku 1930. Archeologové podnikli u kolejí výzkum a zjistili, že se tu český velikán otiskl po vyhození z vlaku do měkké hlíny. Odlili proto z betonu jeho reliéf, který si dnes turisté se zájmem prohlížejí a fotografují.

Jedno z nejmalebnějších míst, které má spojitost se životem Járy Cimrmana, je

Jedno z nejmalebnějších míst, které má spojitost se životem Járy Cimrmana, je

Stanici Kaproun blízko Kunžaku v lesích České Kanady dobře znají cestující na úzkokolejné dráze z Jindřichova Hradce do Nové Bystřice. Chodí se k ní kilometr pěšky po zelené značce z osady Kaproun, kde funguje i příjemná restaurace.

Důkazů o Cimrmanově přítomnosti v Kaprounu je několik, proto se stal v roce 2000 i zdejším čestným občanem. U kolejí na stanici je mohyla Járy Cimrmana, která se každým dnem zvětšuje. Příchozí k ní už několik let přinášejí kamínky i menší balvany. Jindřichohradečtí udělali Zdeňku Svěrákovi mohylou radost. "Kdo to má, aby tam lidé zastavili, vystoupili, přiložili kamínek a zase odjeli. Krásné je, že už tam široko daleko žádný kamínek není, protože jsou všechny vysbírané, a lidé si je musí vozit odjinud. Jára Cimrman tam má pahrbek geniality, který od toho, jak si na něj lidé sahají, je už celý ohmataný," popsal Zdeněk Svěrák.

Liptákov existuje, jen se jmenuje Vesec u Sobotky

Filmovou podobu Liptákovu dala vesnička Vesec u Sobotky v Královéhradeckém kraji, která byla v roce 1995 vyhlášena památkovou rezervací. Cimrman vyučoval v tamní škole těsně před první světovou válkou. V jeho třídě seděl mimo jiné i Konrád Henlein. Nového učitele Cimrmana v podání Zdeňka Svěráka představil dětem v jednotřídce liptákovský starosta. "Bude vás učit pěkně česky. A komu se to nelíbí, Konráde, toho ať rodiče pošlou do německé školy ve městě," řekl první muž obce ve filmu Jára Cimrman ležící, spící. A odešel.

Školu představoval ve Vesci dům číslo 7. Pod třídou byl ve filmu hostinec U Sirotků, kde Cimrman popisoval místním u piva své zážitky z Konopiště a štamgasti se nevěřícně smáli. Ve filmu se uvádí, že Cimrmanovo vídeňské rodiště je od Liptákova vzdáleno 320 kilometrů. To je mimochodem celkem správně změřená nejkratší cesta z Vesce do rakouské metropole.

Muzeum peří a Cimrmanovu světničku, kde hrála průvodkyni Valerie Kaplanová, představoval ve Vesci dům číslo 19. Stavení bylo také prodejnou ve filmu Jak dostat tatínka do polepšovny. Hrdinové rodinné komedie tam jezdili na fingované nákupy, aby zakryli svou zálibu v lezení po skalách. Ve filmu o Cimrmanovi je adresa Vesec, respektive Liptákov č.19 posledním zjištěným bydlištěm génia. Tam si před usnutím zapaloval doutník od petrolejové lampy.

Filmovou podobu Liptákovu dala vesnička Vesec u Sobotky, která byla v roce 1995

Filmovou podobu Liptákovu dala vesnička Vesec u Sobotky

V Lipníku nad Bečvou mají Cimrmanovo nábřeží bez vody.

Cimrmanovo nábřeží bez vody v Lipníku nad Bečvou

Ve Vesci se točily už ve 40. letech snímky Léto a Vzbouření na vsi. V roce 1973 byla vesnice s roubenkami místem děje filmového muzikálu Přijela k nám pouť. Obec se objevuje i ve filmech V zámku a podzámčí, S čerty nejsou žerty či Díky za každé nové ráno.

Připomínku na Járu Cimrmana mají i v nedaleké Sobotce. V Černínské ulici 140 je chalupa s pamětní deskou. Připomíná, že v domku génius žil v letech 1901 a 1902.

Cimrmanovo nábřeží bez vody

Nejen do názvů několika ulic a jednoho kuriózního náměstí ve Víru na Vysočině se otiskla genialita Járy Cimrmana. Lipník nad Bečvou má i nábřeží s tímto slavným jménem. V jeho blízkosti však není žádná voda. Pojmenování 50 metrů dlouhé uličky v centru Lipníku bylo výsledkem ankety, kterou vyhlásila radnice.

Město nechalo v roce 2007 namalovat na stěnu ulice zapadající slunce nad mořskou hladinou. To vše v duchu Cimrmanovy doby na přelomu 19. a 20. století. Lidé procházející uličkou míjejí třeba namalovaný létající balon, obloukové lampy nebo historické kolo.

Slavnostního otevření vůbec prvního nábřeží bez vody na světě se v roce 2007 zúčastnil i Ladislav Smoljak. Za šumění moře a křiku racků (z reproduktorů) se uličkou tehdy prošel jako první. Za návrhem nábřeží v Lipníku je kapela Cimrmanovo Torzo. Podle místních cimrmanologů měl Cimrman k Lipníku nad Bečvou velmi dobrý vztah. Z Lipníku totiž pocházela mistrova oblíbená sténografka slečna Františka Podhájská.

Jedna rozhledna dobře ukrytá, druhá pro ty, co trpí závratí

Nejnižší světová rozhledna Járy Cimrmana stojí v Semilech na Nouzově. Nabízí pohled na Semily, Ještědsko-kozákovský hřbet i Krkonoše. Vyhlídka, tedy spíše ohrádka, stojí jako připomínka Cimrmanova zdejšího pobytu.

Fotogalerie

Je známo, že se Cimrman podílel na výstavbě Eiffelovky v Paříži a petřínské rozhledny v Praze. Co však moc známo není, je fakt, že český velikán trpěl závratěmi, a tudíž žádnou rozhlednu nebo alespoň její vrchol nikdy nenavštívil. Proto si navrhl vlastní rozhlednu tak, aby závratěmi netrpěl. Na rozhlednu se jednou vypravil i Zdeněk Svěrák. Měl ale smůlu, byl právě mlhavý únorový den a rozhled z Nouzova nebyl žádný.

Jméno vynálezce, dramatika, skladatele, filozofa, gynekologa a porodního dědka v jedné osobě nese i rozhledna v Březové nad Svitavou a přitahuje pozornost nejen tím, že je dobře ukrytá.

Před sto lety obcházel Jára Cimrman březovské radní a okouzlen zdejší přírodou je žádal o vystavění rozhledny. "Když ne dnes, tak až za sto let," argumentoval tenkrát. Z téměř dvacet metrů vysoké věže zaujme výhled na Žďárské vrchy. Pohledu na Březovou nad Svitavou však částečně brání stromy, které zároveň novou rozhlednu ukrývají před turisty. "Utajená rozhledna je krásné spojení, navíc je to něco zcela výjimečného, co se hned tak nevidí. Rozhodně bych tu ty stromy nechal," zhodnotil při otevření výhled Zdeněk Svěrák.

Dřevěná vyhlídka stojí na stráni nad městem Březová nad Svitavou v nadmořské výšce necelých 500 metrů. Turisté a obdivovatelé Cimrmana k ní musí vystoupat nad železniční trať. Cesta do kopce vede lesem a trvá odhadem dvacet minut. Ukazatele navádějí zájemce o výšlap už z náměstí a dál kolem kostela. Vyhlídka je součástí okružní naučné stezky Údolím řeky Svitavy. Celá tato trasa s dřevěnými odpočívadly měří kolem osmi kilometrů.

Autor:


Nejčtenější

Ať žijí duchové. Podívejte se, kde skřítkové a tesaři vylezli z mechu

A ještě jeden snímek z poválečných oprav chátrající památky

Vy cizáci, zmizte! Tak odháněl ze svého hradu rytíř Brtník nezvané hosty. Dnešní hrad Krakovec je ovšem na hosty dobře...

Silný žaludek a trpělivost s sebou. Na co se připravit při cestě do Indie

Hmyzí trus a znečištěný vzduch zabarvily původně bílou hrobku Tádž Mahal v...

Do druhé nejlidnatější země světa míří na přelomu roku tisíce cestovatelů. Indie je pestrobarevná a hlavně...



Proč Mars? Lidé by jednou mohli osídlit Špicberky, říká český polárník

Biolog Josef Elster je šéfem špicberského Centra polární ekologie...

Na Špicberky se biolog Josef Elster vrací už třicet let. „Studuji tu nástup života po odlednění. Má to dost společného...

Podzimní balada v Tatrách. Dokonalý výhled z Barance vyváží náročnou dřinu

Vrchol Barance

Štíty pocukrované jinovatkou, modrá obloha bez bouřek, téměř nekonečná dohlednost a námaha bez potu. To vše čeká na...

Jak fotit podzim. Mlha a nízké slunce umí čarovat, naučte se to taky

Foťte proti slunci a najděte si takovou pozici, kdy je slunce ideálně zakryto...

Podzim patří k fotograficky nejvděčnějším ročním obdobím. Zejména krajináře láká k výpadům do terénu vybarvené listí,...

Další z rubriky

VIDEO: Procházka centrem Prahy je pomalu za trest. Kvůli turistům

Praha je přeplněná turisty

Návštěvnost Prahy pravidelně stoupá již několik let a z centra města se v některých dnech stává téměř neprostupná...

Nestárnoucí klenoty Nízkého Jeseníku. Pět zaručených tipů na víkend

Pasecký vodopád

Drsné náhorní pláně Nízkého Jeseníku skýtají na rozlehlém území nepřeberné množství úžasných míst, která nemají nikde...

Ale je tady krásně. Místo ze slavného filmu dnes nepozná ani Zdeněk Svěrák

"Václave? Proč nejsi moje žena?" ptá se Zdeněk Svěrák Jana Třísky jako rekreant...

Idylická krajina a typická venkovská stavení z filmu Na samotě u lesa zůstávají dodnes symbolem poklidného života,...



Najdete na iDNES.cz