Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Stopem přes krvavý Kavkaz: Nekonečné čekání na slunce

  13:15aktualizováno  13:15
Mám štěstí, nebo smůlu? Těžko říct. Na Kavkaze druhý den prší. Ale přesto jsem se dostal hluboko do hor. Jsem v Karačajevsko-čerkevské republice a za lepšího počasí bych obdivoval nedaleký Elbrus.

Když v kavkazských průsmycích zmizí asfalt, jedeme dvacítkou | foto: Tomáš Poláček, MF DNES

I po třicítce je radno věřit mámě. "Aspoň tohle si vezmi na cestu," vnutila mi pláštěnku a já se sice ošíval, ale na dno krosny jsem ji hodil. Bez ní bych byl dávno durch.

V pondělí mi zkazila náladu obloha - slunce se neukázalo, od rána poprchávalo, pláže liduprázdné. V restauraci jsem vypil v marné naději tři kávy a pak si řekl, nic naplat, jdu hlasovat. Tohle slovo používají Rusové - když stojím u silnice se zdviženým palcem, prý "glasuju".

na cestě

Úterý 28. 7. 12:00
Počet dnů:
11
Počet aut: 62
Místo: Karačajevsk, Karačajevsko-čerkevská republika
Ujeto: 3480 km

A ono to jde. Dva mládenci, Sergej a Alexandr, mě serpentýnami vyvážejí do hor. V průsmycích občas chybí asfalt, náš tranzit se brodí bahnem. Pouštíme pirátské cédéčko, na kterém jsou dvě stovky diskotékových skladeb, babičky kolem cesty prodávají houby, čerstvě natrhané i naložené. "Práce není, tohle je jejich jediný výdělek," povídá šofér Alexandr.

Slunečnice sklopily hlavy, Kavkaz je v lehké depresi. Z kopců se vznášejí bílé chuchvalce páry, až to připomíná výhled z letadla. Když naše auto na pět minut zastaví stádo krav, kluci se diví, že se divím: "Počkej dál do hor, tam si jich teprv užiješ."

Cestu od moře do hor občas zbrzdí krávy

Cestu od moře do hor občas zbrzdí krávy.

Od nás úplatek nedostaneš

Prší v jednom kusePřed soumrakem mám ujeto 350 kilometrů, což je za deště a v horách úspěch. Ještě pět minut a setmí se úplně. U benzinky jsem si vyhlédl plácek, na který hodím spacák. Tráva je sice mokrá, ale nějak tu přespím.

Ale počkat, blíží se bílá lada. V ní sedí chlap, který ve dvanácti osiřel a brzy potom mu zbělaly vlasy. Genadij. Neboli Geňa. Ve skutečnosti je mu teprve osmatřicet, dnes byl u moře za milenkou a vrací se domů, k ženě. Sveze mě dalších 150 kilometrů do Karačajevsko-čerkevské republiky.

Můj zachránce - milicionář Genadij Vladimirovič Genskij mi nabídl nocleh a ráno mě ještě popoveze do města Karačaevsk

Můj zachránce - milicionář Genadij Vladimirovič Genskij mi nabídl nocleh a ráno mě ještě popoveze do města Karačajevsk.

Stane se, že dvacet kilometrů nevidíme jediné světlo. Prorážíme hustou tmu a mlhu. Potom je osamocený obchod, kde Geňa koupí pět piv a pytlík sušených ryb. Což je taková nepoddajná, rybinou páchnoucí žvýkačka, kterou se zajídá alkohol. Nic moc. "Ty pij," říká Geňa, "já si svoji lahev otevřu až později, za dvěma posty."

Ano, brzy nás čekají dvě policejní kontroly. Mě si nikdo nevšímá, Geňa vždy vystoupí z auta a ukáže jakýsi průkaz, čímž kontrola končí. "Jsem totiž milicionář," objasňuje. "Což je naše štěstí, protože jinak přes posty bez úplatku neprojdeš."

Konečně si otevírá pivo taky on - už jen dvacet kilometrů zbývá domů, do městečka Zelenčuk.

Nohy si dej do lavoru

Karačajevsko-čerkeská republika

je autonomní republikou Ruské federace. Nachází se na severních svazích Velkého Kavkazu. Na severu sousedí se Stavropolským krajem, na východě s Kabardsko-Balkarskem, na jihu sousedí s Gruzií a na západě s Krasnodarským krajem. Její rozloha je 14 100 km², počet obyvatel je 439 470. Hlavním městem je Čerkessk se 116 244 obyvateli.
Zdroj: Wikipedie

Až teď se začínáme bavit o mém noclehu: "Prostě někde v sadu," mávnu rukou, ale Geňovi se ten nápad nezdá. "Podívej, jsme přece lidi. Přespíš u nás doma, není ti to nepříjemný?" To teda opravdu není. "Zavolám ženě, ať připraví kávu a něco k jídlu."

Pak ještě hodinu sedíme v autě a dopíjíme, protože Geňova manželka nesnáší alkohol a alkoholiky. Připravila nám pletýnky s hroudou nažloutlého másla a boršč. Omlouvá se, že nemají sprchu, ale nohy ať si prý naložím do lavoru s teplou vodou.

Ráno mě budí, ťuk, ťuk, ťuk, ještě horší déšť. Nakrmíme nenakrmitelného kavkazského ovčáka Barona a Geňa mě popoveze do většího města Karačajevsk. Tam se rozloučíme. On se vrací domů, já si sednu pod stříšku u rozbahněné řeky, píšu článek. Čekám, jestli se kdy protrhne šedivá opona.

Svaté obrázky a cigarety - povinná výbava mých řidičů

Svaté obrázky a cigarety - povinná výbava mých řidičů

Ilustrační mapa - Stopem přes krvavý Kavkaz, odkaz vede na všechny články s mapou





Nejčtenější

"V den mých pětadvacátých narozen jsem se ráno podíval na svou kočku a uvědomil...
Moje kočka si žila lépe než já, říká muž, který brázdí svět bez motorů

V pětadvaceti opustil dobře placenou práci a rozhodl se věnovat své vášni – pomalému cestování. Dave Cornthwaite ukrajuje kilometry na paddleboardu, kajaku,...  celý článek

Tyrkysová hladina jezera Iskanderkul
Odpočívejte, vodky popijem. Tádžické Fanské hory překypují vstřícností

Fanské hory v severozápadní části Tádžikistánu jsou vyhlášené svými tyrkysovými jezery a dechberoucími scenériemi. Díky své kráse byly hojně navštěvovány již v...  celý článek

Přistání na řece Hudson
Zázrak na řece Hudson. Přistání, které se zapsalo do letecké historie

Úžasná přirozená ranvej. Široká, rovná. Ne příliš rušná. Až na to, že její povrch tvoří vodní hladina, na níž neplánovaně přistál airbus se 150 pasažéry. Po...  celý článek

Další z rubriky

Pohled z Ostré na hřeben mezi Ostrou a Zadnou ostrou
Podzimní ráj bez lidí. Projděte si nejhezčí celodenní túru ve Velké Fatře

Slovenské pohoří Velká Fatra je opravdu velké. Naplánovat tady jednodenní výšlap, který by ukázal tyto pusté a divoké hory v celé své kráse není jednoduché....  celý článek

V Kerkyře na Korfu je nejmenší přistávací ranvej v jižní Evropě
VIDEO: Káva a letadla nad hlavou. Pohodová atrakce na řeckém ostrově

Na Korfu je jedna z nejmenších přistávacích ranvejí v jižní Evropě. Piloti musí mít speciální výcvik, neboť z jedné strany je moře a z druhé nejvyšší hora...  celý článek

Tyrkysová hladina jezera Iskanderkul
Odpočívejte, vodky popijem. Tádžické Fanské hory překypují vstřícností

Fanské hory v severozápadní části Tádžikistánu jsou vyhlášené svými tyrkysovými jezery a dechberoucími scenériemi. Díky své kráse byly hojně navštěvovány již v...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.