Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Stopem přes krvavý Kavkaz: Jak jsem prohrál komáří válku

  18:50aktualizováno  18:50
Groznyj. Zní to hrozně, a proto tu zůstávám celý den. Zajímá mě, jak se žije v hlavním městě Čečenska po dvou zničujících válkách.

Groznyj byl ještě před 8 lety rozbombardované město. Symbolem obnovy čečenské metropole je nádherná mešita zvaná „Srdce Čečny“, která se otevřela v roce 2008. | foto: Tomáš Poláček, MF DNES

Řidič Aslan dobře ví, že si koleduje o problém. Zastavuje mi v Ingušsku, jen kousek před čečenskou hranicí. "Dokumenty máš v pořádku?" ujišťuje se, ale to už jsme na postu a čečenští milicionáři jsou prvními, kteří se o mě na Kavkaze zajímají.

na cestě

Pátek 31. 7. 14:00
Počet dnů:
14
Počet aut: 76
Místo: Hasavjurt, Dagestán
Ujeto: 3 980 km

Vystoupit z auta, vybalit krosnu. Aslan by na mě čekal dlouho, tak volám, ať jede do Grozného beze mě, že si snadno stopnu náhradníka. Aslan ovšem trpělivě čeká.

Milicionáři se chovají zvláštně - vůbec je nezajímá, proč vlastně do Čečenska vstupuju. Neptají se, kolik mám u sebe peněz, pas jenom tak prolistují. Důkladně se zaměří na čtyři předměty. Dlouho si hrají s mou jednoduchou pláštěnkou, taky se vyptávají na drátek, který má propojovat telefon s počítačem. Ale potom už se mluví jenom o mých mobilech: "Máš dva, tak nám tu jeden nech."

Netuším, jestli to myslí vážně, jestli žertují, nebo jestli to jenom tak zkoušejí. Za okny stojí obrněné transportéry, dva vrtulníky letí jenom deset metrů nad zemí, jako by po čemsi pátraly. Já se snažím být co nejroztomilejší a samotnému mi to připadá trapné; přece jen mi už není osmnáct, abych dělal na milicionáře cukrbliky a nevypadal u toho jako blázen. "Fakt nemůžu, ale příště vám nějakej mobil přivezu, slibuju."

Po dvaceti minutách mi nečekaně dávají svobodu a v autě vedle Aslana se cítím mnohem líp. Míjíme je jeden za druhým - billboardy, na nichž nám přejí šťastnou cestu ruský exprezident Putin a s ním i místní dvojka - zavražděný prezident Kadyrov a jeho syn a následovník Ramzan. Je to neuvěřitelné. Tihle tři jsou na každém kilometru. Mimochodem, vůbec se netváří nadutě, před čečenským objektivem nasadili pokorné úsměvy.

Čečensko, Groznyj. Výborný šašlik na každém rohu

Čečensko, Groznyj. Výborný šašlik na každém rohu

Do mešity bez pistole

Aslan povídá, pojď se ubytovat ke mně domů, ale chci si odpočinout od alkoholového družení. Už se těším, jak si večer vypiju jedno pivo úplně sám, jen s mapou Kavkazu, do které si zakreslím příští etapu Dagestánem.

Jsem tedy v Grozném a ubytoval jsem se v nejdražším hotelu své pouti - platím 650 korun. Hodiny se jenom tak procházím, ale nikde nenacházím stopy po boji. Nemůžu se zbavit dojmu, že války Groznyj nastartovaly. Město se po nich vzepjalo; dnes je jedním z nejmodernějších a nejpohodlnějších pro život, jaká jsem na Kavkaze navštívil.

Na hlavní ulici, která se jmenuje Putinova, jsou fontány, butiky s hedvábím, voňavé kavárny, salony krásy, našel jsem i dvě funkční internetové kavárny.

Čerstvé vdolky v Grozném, Čečensko

Čerstvé vdolky v Grozném

Čečensko - prodavač okurek u jedné vesnice. Pár mi jich věnoval na cestu.

Prodavač okurek, pár mi jich dal na cestu

čečensko

Čečensko je autonomní republika Ruské federace na severním Kavkaze. Přes vyhlášení samostatnosti v r. 1991 zatím žádný stát neuznal nezávislost této republiky.
V roce 1992 odmítlo Čečensko spolu s Tatarstánem podepsat přidružovací smlouvu s Ruskou federací, což Rusko neuznalo a v roce 1994 zahájilo válku s cílem ovládnout Čečensko. Válka skončila v r. 1996 de facto vítězstvím povstalců. Další pokus Rusko zahájilo v roce 1999 a válka trvá v podstatě dodnes. Většina čečenského území je pod kontrolou ruských vojsk. Obě války zemi zcela zruinovaly.
Zdroj: Wikipedie

Dominantou města je úplně nová mešita o sto kopulích, zvaná Srdce Čečny, která by se neztratila ani v Istanbulu. Islám berou Čečenci dost vážně, takže když začne zpívat muezzin své "Alláh adhan", zanikne ruch ze silnice, hlasitý zpěv přeruší všechno. A netrvá obvyklou minutu, tady je mnohem delší.

Ale přece jen tu válka cítit je. Třeba právě u vchodu do mešity visí veliký plakát: Zákaz vstupu se zbraní. Pistoli tu má za opaskem každý druhý chlap, takže je pro jistotu před mešitou i detektor kovů, kdyby snad někdo zapomněl revolver odevzdat.

Na každé křižovatce stojí ozbrojenci s černými bradkami a v maskáčích, ale na to jsem si po hodině zvykl. Nevšímají si mě. Pod nohami jim pobíhají koťata, nad hlavami dozrávají švestky.

Vojáky ignoruju, ale nemůžu nepozorovat mladé Čečenky, jejichž styl mě vzrušuje. Zdánlivě to jsou cudné muslimky, ale po čase mi dojde, že vlastně dělají všechno pro to, aby vypadaly sexy. Vysoké podpatky a dlouhé sukně, které jsou skoro elastické. Pod halenkami plná prsa a na hlavách sice povinné pestrobarevné šátky, ale stejně jim z nich vypadávají pramínky dlouhých vlasů...

Groznyj - islámská země, islámské město, islámský svět. Všude poblíž mešit tu narazíte na obchody s Koránem, CD s muslimskou hudbou, ...

Groznyj - islámská země, islámské město, islámský svět. Všude poblíž mešit tu narazíte na obchody s Koránem, CD s muslimskou hudbou...

Reklama na čečenské pivo

Procházím se dlouho do noci, teď už je osvětlená jediná ulice, Putinův prospekt. Zbytek města si musí vystačit se světlem měsíce. Sem tam šlápnu do louže, ale jinak úplný klid. Vzpomínám na desítky řidičů, kteří mě ujišťovali, že v Čečensku umřu. Hloupost. Je rok 2009. Připadám si bezpečněji než před dvěma týdny v Budapešti.

No a teď si vypiju to slíbené pivo - vcházím do restaurace. "Je naše, čečenské," podává mi servírka půllitr oranžové břečky bez pěny. "Vám nechutná?" vidí, že se šklebím. S přemáháním pivo vypiju a přejdu silnici do svého hotelu. Usnu jenom na pár desítek minut a probuzení je krušné. Po nápoji, který připomínal tři dny zvětralé krušovice, mám křeče v žaludku. A navíc se do mě pustili komáři, na kůži mi naskakují pupínky jak světlé fazole.

Ve městě Groznyj je ticho, jenom já hlasitě nadávám, a když nesedím na záchodě, zabíjím hmyz. Až do rána.Ilustrační mapa - Stopem přes krvavý Kavkaz, odkaz vede na všechny články s mapou



Nejčtenější

V Paříži nainstalovali nové eko-pisoáry. Nechutné, bouří se místní

Pařížané si stěžují na výrazné pisoáry bez zástěn v centru města. (13. srpna...

Paříž přišla s novým nápadem, jak ekologicky využít lidskou moč. Nové červené pisoáry se slámou uvnitř dokážou vytvořit...

Izrael postavil své první mezinárodní letiště. Teroristé zde nemají šanci

Nové letiště postavili v Negevské poušti a pojmenovali po astronautu Ramonovi a...

První letadla s turisty tady sice mají začít přistávat v zimě, ale už je hotovo. Izrael nedávno slavnostně otevřel...



Musíte sebrat odvahu a se žralokem bojovat, řekl v Rozstřelu filmař žraloků

Steve Lichtag byl hostem pořadu Rozstřel.

Na začátku srpna usmrtil českého turistu v egyptském letovisku Marsá Alam žralok. V Egyptě nejde o ojedinělý útok, za...

Slovenský šerpa napsal historický milník, na vrchol Sněžky vynesl 165,5 kila

Slovenský šerpa pokořil sedmdesát let starý rekord (18. srpna 2018).

Tři padesátiletí extrémní vynašeči dohromady na zádech odnesli čtyři metráky vody. Čekala je kamenitá cesta i dvě stě...

Makarskou Češi milují, k nádherně zbarveným jezerům zabloudí málokterý

Modré jezero v Imotski

Krajina kolem Makarské si získala srdce českých turistů už v první polovině 20. století a dodnes patří mezi námi...

Další z rubriky

Chcete vidět Černobyl na vlastní oči? Máme návod k použití

Před opuštěním zóny absolvují návštěvníci dozimetrickou kontrolu.

Pozůstatek černobylské tragédie dnes ukazuje následky společenského selhání i panenskou přírodu. Proč stojí za to...

Domy měla špinavé od sazí, teď je Zalipie nejbarevnější vesnicí Polska

V Zalipii překvapí také malovaná kamna.

Na první pohled vypadají zdejší domy jako vystřižené z dětských omalovánek. Lidové malby se tu ovšem objevují na všech...

Slovensko bez turistů. Nejkrásnější dolina Nízkých Tater zeje prázdnotou

Dolina Štiavnica od Štefánikovy chaty

Za nejkrásnější dolinu Nízkých Tater bývá obvykle považována Demänovská dolina s turistickým střediskem Jasná a...

Najdete na iDNES.cz