Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Stopem přes krvavý Kavkaz: Dál tě, hochu, nepustíme

  16:32aktualizováno  16:32
Bylo to, jako kdybych všechno vsadil na orla, a pak by padla panna. Věděl jsem, že na jih Kavkazu nemusím projet, že je to cesta nevyzkoušená. Ale v současnosti to byla moje jediná naděje - jinudy bych po zemi neprojel ani náhodou.

Přespal jsem v Mogamedově domě ve vesničce Tpig. Ráno zařezávali tři berany | foto: Tomáš Poláček, MF DNES

Neznám horší muka. Je 35 stupňů, dostopuju k ázerbájdžánské hranici. Vystoupím z auta a sandále se přiškvaří do asfaltu - sotva je odlepím.

Volá na mě taxikář: "Pěšky neuspěješ. Tahle hranice není pro pěší." Tak mu platím 300 rublů a on mě prý do sousední země proveze. Pak čekáme dvě hodiny ve frontě stojících aut - celníci nejspíš obědvají. Mžitky před očima. Taxikáře upřímně lituju. Takhle tu čeká celý den. Když naplní auto, vybere tisícovku. Ale všiml jsem si, že z ní pak ještě dává úplatky.

na cestě

Počet dnů: 18
Počet aut: 87
Místo: Tpig, Dagestán
Ujeto: 4 420 km

Jinak je to ovšem slizký mladík, kterého zajímá jen sex. "Kolik u vás stojí kurva?" vyptává se. Nějak nemám přehled. "Opravdu kvalitní bys mohl mít za tisíc eur," tipuju.

"Úúúú," houkne a oči obrátí v sloup. "Tady bys měl za tisíc rublů holku na celou noc."

Celkem mě zajímá, kde sehnat v muslimské zemi prostitutku, a řidič popisuje, že se všechno odehrává v sauně. "Dohodneme se po telefonu, sejdeme se v derbentských lázních, kde je sauna, pára, bazén. A tam to všechno děláme. Jenom, bohužel, hrozí, že nás za to zatkne policie."

Už za chviličku ovšem policie zadrží mě - brána se otevírá.

Cesta do hor

Cesta do hor

Čečenky řežou hlavy

První pohraničník je v pohodě. Nadšeně se vyptává na mou cestu, chce vědět, kde byly nejhezčí děvušky. "Asi v Čečně," odpovídám a on: "Tak to si dej bacha. Kdybys byl Čečence nevěrnej, uřízne ti hlavu."

Druhý pohraničník si zvědavě prohlíží má víza. Všechno je platné a v pořádku, teoreticky by mě mohl pustit dál.

Třetí už si mě odvádí do kanceláře. Vyptává se na zdravíčko, na rodinu, ale po deseti minutách říká: "Neprojdeš. Jsi z Evropské unie, vás po zemi nepouštíme. Vrať se do některého z velkých ruských měst a tam si kup letenku do Baku."

Nemá smysl se hádat, to vidím. Zavolám na nadrženého taxikáře, ať jede beze mě. Ani si nevzpomenu, že by mi mohl vrátit tři sta rublů.

Chci si vzít krosnu na záda a otočit se na patě, ale je tu čtvrtý pohraničník. "Počkej, trochu se tu zdržíš." Zamyká mě do cely, kde sedím dvě hodiny s párkem zadržených Dagestánců.

Opět v cele

Opět v cele

Neděje se nic strašného. Občas zaslechnu, že si mě policie telefonicky lustruje, ověřuje, jestli nejsem v registrech coby iniciátor 11. září. Což nejsem, a tak mi v podvečer vracejí pas, a sbohem, jdi zpátky na sever. Dostopuj si tisíc kilometrů daleko, na letiště.

A já si znovu házím pomyslnou mincí. Pojedu tam, kam mě vezme první řidič. A pak mám štěstí.

Na svatbě v Tpigu

Na svatbě v Tpigu

Koňský povoz v propasti

Bratři Mogamed s Omarem nejedou zrovna rychle, v náklaďáčku mají motor z traktoru, ale dvě hodiny mě svezou do hor. Nekouří, nepijí, pětkrát denně se dlouze modlí k Bohu.

Jedeme pořád na západ, vlastně po ázerbájdžánské hranici. A najednou jsme v třítisícových horách. "Ani se nedívej dolů," směje se Omar. Tak se kouknu a pod kluzkou silnicí je stometrová propast.

"Něco ti povím a nežertuju," pokračuje Omar. "Ty to ani netušíš, ale jedeš po staré krvavé cestě, kterou šly dějiny. Pětadvacet let tu bojoval imám Šamil proti carovi, krutě tu vládnul íránský šáh Timur, Mongolové tu za Čingischána naráželi hlavy na kůly."

Mogamedův dům ve Tpigu, tady jsem spal

Mogamedův dům ve Tpigu, tady jsem spal

Projíždíme vesnicemi, které se jmenují Hiv a Goa, naším cílem je selo jménem Tpig.

Omar se pomodlí a pokračuje: "Není to ani moc dávno, jenom dvě stě nebo tři sta let, kdy se tu odehrávaly zoufalé sázky. Jak vidíš, cesta je úzká, mezi skalou a propastí. Když se stalo, že proti sobě jely dva koňské povozy, nevyhnul se jeden druhému. A pro ten případ bylo odjakživa pravidlo - hodí se mincí. Kdo prohraje, jeho koňský povoz bude svržen do propasti. A kdo vyhraje, může cválat horami dál..."
Ilustrační mapa - Stopem přes krvavý Kavkaz, odkaz vede na všechny články s mapou



Nejčtenější

Naivní Češi v sandálech jsou v Chorvatsku pojem. Znají je i záchranáři

Milovníci hor ocení při návštěvě Makarské výstup na vrcholky Biokova.

Makarska je klenot Dalmácie, ale umí být i nebezpečná. Nádherná a unikátní příroda totiž bývá při nepříznivém počasí...

V Paříži nainstalovali nové eko-pisoáry. Nechutné, bouří se místní

Pařížané si stěžují na výrazné pisoáry bez zástěn v centru města. (13. srpna...

Paříž přišla s novým nápadem, jak ekologicky využít lidskou moč. Nové červené pisoáry se slámou uvnitř dokážou vytvořit...



Nebuďte povýšení a nechovejte se jako stádo. Sedm cestovatelských hříchů

Vyrážet do světa bez zvídavosti je jedním z největších hříchů pod sluncem.

Chcete si prázdninové toulky po světě opravdu užít? Podívejte se na seznam zásadních chyb, které nesmíte na cestách...

Turisté si odvážejí z pláží Sardinie písek, úřady rozdávají vysoké pokuty

Ilustrační snímek

Úřady na Sardinii bojují proti turistům, kteří si z tamních pláží odnáší na památku písek, což poškozuje životní...

Co se stovkami krokodýlů? Západní břeh Jordánu děsí zkrachovalá atrakce

Týden obrazem

Měla to být atrakce pro turisty, ale teď je to noční můra pro místní. Na farmě v osadě Petzael na Západním břehu...

Další z rubriky

Musíte sebrat odvahu a se žralokem bojovat, řekl v Rozstřelu filmař žraloků

Myslím, že šlo o žraloka dlouhoploutvého, ten útočí rychle, řekl Steve Lichtag

Na začátku srpna usmrtil českého turistu v egyptském letovisku Marsá Alam žralok. V Egyptě nejde o ojedinělý útok, za...

Francouzský park povolal opeřené uklízeče, nedopalky zničí letka havranů

Ve francouzském zábavním parku budou sbírat odpadky havrani. Ilustrační snímek

V zábavním parku Puy du Fou na západě Francie bude o pořádek pečovat šestice havranů. Ptáci byli vycvičeni na sbírání...

Chcete vidět Černobyl na vlastní oči? Máme návod k použití

Před opuštěním zóny absolvují návštěvníci dozimetrickou kontrolu.

Pozůstatek černobylské tragédie dnes ukazuje následky společenského selhání i panenskou přírodu. Proč stojí za to...

Najdete na iDNES.cz