Irina - oralská přítelkyně Tomáše Poláčka - Irina pije kobylí mléko kumys. (Panasonic DMC-TZ5) | foto: Tomáš Poláček, MF DNES

Stopem do Pekingu 7: kobylí mléko a loučení s Irinou

  • 69
Soumrak nad stepí je jako krvavá skvrna. Plavu proti proudu řeky Ural, takže jsem pořád na jednom místě. Řeka je teplá a čistá, kolem ní klid, jen z našeho džípu, který stojí na břehu, vesele vyhrává kapela Leningrad. Auto stojí v Asii. Na druhém břehu je Evropa. Já jsem někde mezi.

Můj první kumys
Líbí se mi města, kde mají hodně koček a chovají se k nim lidsky. Ve městě Oral jsou kočky nádherné a místní si je hýčkají. Dobře, že jsem tady zůstal celý den.

Irina se do mě ráno zavěsila a provedla mě centrem, ukázala mešity i pravoslavné kostely. Na bazaru jsem pil poprvé v životě kumys, kyselé kobylí mléko.

Autostopem do Číny

Redaktor MF DNES Tomáš Poláček se vydal stopem do Číny. Za tři týdny chce dojet do dějiště olympijských her, do Pekingu. Čeká ho deset tisíc kilometrů, jeho cestu můžete sledovat na www.idnes.cz/stop.

Je sice v tomhle vedru osvěžující, ale stejně, půlku sklenice jsem vylil. "V kumysu je alkohol," vypráví Irina, "kdybys ho vypil pět litrů, budeš namol." Myslím, že tolik kumysu já nevypiju nikdy.

Na bazaru prodávají beraní hlavy, stovky živých kuřat, dévédéčka s Jen počkej, zajíci. Prosím Irinu, ať si v obchodech cokoli vybere, rád bych jí něco dal, ale ona dost rázně odmítá.

Trh s masem v kazašském Oralu

Trh s masem v kazašském Oralu.

Pochopím, že na to musím jinak. Večer nakoupím bez ptaní pár lahví, skleniček a čokolád a nechám to u svých hostitelů jednoduše ležet. Nenápadně. Aby mi nemuseli děkovat. Až potom si dárek úplně automaticky vezmou.

Místní celebrita
Jsem jediný turista ve městě, takže mě ani nepřekvapilo, když si mě našly zdejší noviny Diapazon Oralskij, že prý se mnou chtějí do čtvrtečního vydání udělat obsáhlý rozhovor. Připadá mi to bizarní. Rozhovory dělám přeci celý život já!

Redaktorka Zlata mě odveze na pláž u řeky, aby byly hezké fotky, a pak se vyptává: vidím tu situaci jakoby svrchu a bavím se jako nikdy.

Podprůměrnou ruštinou líčím pravdu i blbosti: vyprávím o ruských ožralech, tvrdím, že je kazašské pivo lepší než české, pořád chválím Irinu za její krásu i za ranní pelmeně.

Čtěte 14. srpna v magazínu DNES

Ilustrační foto

Velkou reportáž o cestě Tomáše Poláčka do Pekingu i s fotogalerií všech řidičů, kteří ho vezli, najdete ve čtvrtek 14. srpna v Magazínu DNES.

Redaktorka Zlata je, zdá se, nadšená - buď užasne, nebo se hlasitě směje. Pak mi dává kontakty na redaktory z dalších kazašských listů, cestou by se mohly hodit.

Vracím se na silnici. Legrace skončila, teď začne dřina, tvrdí tu každý. Blíží se poušť. Když se loučíme s Irinou, jen tak tak že nepláčeme. Neuvidíme se už nikdy.

Rozhovor pro kazašské noviny

Překlad interview s Tomášem Poláčkem pro kazašský list Diapazon si přečtěte ZDE.
V původním znění ho najdete TADY

Šílený výlet