Stopař se vrací z Pekingu letadlem. S batohem plným viagry

Když jsem dorazil do Pekingu, tři dny jsem ve městě zůstal. Jelikož jsem za deset tisíc kilometrů utratil jen necelou tisícovku dolarů, zbylo mi dost peněz na utrácení. Co s nimi? Více ...

On-line rozhovor s Tomášem Poláčkem

Co se zprvu zdálo jako šílený nápad, se stalo skutečností. Redaktor MF DNES Tomáš Poláček za tři týdny stopnul 104 aut, urazil stopem 10 000 kilometrů a z Prahy dojel až do Pekingu, dějiště letní olympiády. Více ...

Stopem do Pekingu 18: škrtili mě kvůli internetu

Neplánovaně jsem přibrzdil svůj stopařský finiš v provincii Vnitřní Mongolsko. Řidič Wang Jian Guo rozhodl, že tu jednu noc přespíme. Více ...

Stopem do Pekingu 17: Tibeťankám držím palce

S nápadem na tento rozhovor jsem se přistihl v nočním klubu, který zářil do ulic města Yinchuan. Pil jsem třetí malé a snažil se vypadat protřele, když jsem skrze diskotékový dým pozoroval dlouhonohé Číňanky. Více ...

Stopem do Pekingu 16: mé jméno je Tulák

Zastavil jsem na dva dny v milionovém městě Yinchuan, které leží na Žluté řece. Nechybí mi nic, krom maličkosti – horké kávy. Určitě ji někde mají, ale nejspíš ve skrytých dvorech, a nebo na střechách. Více ...

Stopem do Pekingu 15: otevřený dopis z města Hami

Přišla mi zpráva od přítele Dalibora: "Dnes jsem si důkladně přečetl tvé reportáže a pobavils mě - jsi dobroduh. Hodně štěstí při závěrečném úseku Čínou, věř, že to bude ta nejtěžší etapa." Více ...

Stopem do Pekingu 14: nic neplať, Čína je moje země

Buď mi všichni lhali, nebo jsem špatně poslouchal a četl, možná jenom klame první zdání, ale takhle jsem si Čínu nepředstavoval. Až trapně široká a pěkná dálnice, po které jezdí silná auta přesto opatrně, nanejvýš sto čtyřicet. Více ...

Stopem do Pekingu 13: bludička v Číně

Vrátil jsem se do Prahy a potkal svého šéfredaktora - hnal se ke mně s tváří brunátnou. "Celkem slušný, ne? Do Číny jsem dojel," zdravím ho a on řve: "Nápad to byl nesmyslnej, články hrozný, vlastně jsem zjistil, že tě nesnáším." Více ...

Stopem do Pekingu 12: české pivo a kazašský koncert

Řidič se jmenoval Serik a vezl mě do Almaty. Na zadním sedadle měl tři malé děti, které vřískaly, a když náhodou usnuly, zajel Serik na parkoviště a zdřímnul si s nimi. Více ...

Stopem do Pekingu 11: nemáš dolary, na nevěstu zapomeň

Před hodinou začalo pondělí, z kyrgyzských hor fouká studený vítr. Jeli jsme přímo po státní silnici, ale řidič už dále nemohl. Tři minuty nechal přeskakovat cédéčko a bylo mu to jedno. Více + fotogalerie...

Stopem do Pekingu 10: libozvučné říhání pouště

Trmáceli jsme se druhý den pouští a náhle se rozpípala salva esemesek. Usmějeme se na sebe s řidičem Viktorem: "Z nejhoršího jsme venku, máme signál. Blížíme se k civilizaci." Více...

Stopem do Pekingu 9: asfalt skončil, jsem uprostřed stepi

V městečku Karabutak se musím rozhodnout: buď si přidám oproti původnímu plánu pět set kilometrů a pojedu po civilizované silnici přes hlavní město Astanu, nebo zatočím na jih. Vydám se na cestu, před kterou mě tu všichni varují. Více...

Rozhovor Tomáše Poláčka pro kazašské noviny

Během své cesty autostopem do Pekingu se redaktor MF DNES Tomáš Poláček zastavil i v kazašském městě Oral (Uralsk). Zde poskytl rozhovor místnímu listu Diapazon. Přinášíme jeho překlad. Více...

Stopem do Pekingu 8: kazašské UFO

Připadám si jako zkouřený Karel Loprais těsně před Dakarem a přitom se jen blížím do kazašského města Aktobe. Cesta byla nádherně příšerná, mám z ní mořskou nemoc. Více...

Stopem do Pekingu 7: kobylí mléko a loučení s Irinou

Soumrak nad stepí je jako krvavá skvrna. Plavu proti proudu řeky Ural, takže jsem pořád na jednom místě. Řeka je teplá a čistá, kolem ní klid, jen z našeho džípu, který stojí na břehu, vesele vyhrává kapela Leningrad. Více...

Stopem do Pekingu 6: jedním vrzem do kazašského Oralu

Autostop je dřina. Abych to dokázal, rozhodl jsem se popsat svou pondělní etapu do Pekingu hodinu po hodině. Že dlouho stopuju, pak chvíli jedu, a zase dlouho stopuju... Jenomže všechno dopadlo jinak. Více...

Stopem do Pekingu 5: my nejsme úchylové, jsme Rusové

Alexander Sergejevič mě zabije, neměl jsem si k němu sedat. Cigáro nevyndá z huby, popel mu padá na zpocený pupek, končí neděle, pátá etapa mého stopu do Pekingu. Více...

Stopem do Pekingu 4: davaj vodku, popojedeme

První dva dny své pouti do Pekingu jsem se choval jako sebevrah, stopoval od svítání do půlnoci a­ spal vsedě. Tohle musí skončit, došlo mi třetí ráno na kyjevském vlakovém nádraží, když jsem se probral na kožené sedačce vedle objímajícího se párku Ukrajinců. Více...

Stopem do Pekingu 3: ukrajinský sex za deset dolarů

Ukrajina je film pro pamětníky, kterým každých pět minut projede nablýskané auto za sto tisíc dolarů. Dostopoval jsem už do poloviny tohoto filmu - do Kyjeva. Více...

Stopem do Pekingu 2: jestli nemáš strach, nasedni!

Kdykoli vytáhnu u silnice ceduli s nápisem Peking, řidiči se rozesmějí,ukážou mi, že jsem klasa, ale nezastaví nikdo. A tak stopuju bez cedule. První den to celkem šlo, a to i díky dvěma mužům, kteří právě slavili. Více...

Šílený výlet: stopem do Pekingu za tři týdny

Až začnete číst tento článek, budu už u silnice. S krosnou na zádech a s cedulí v ruce. Na ceduli svítí šest rudých písmen: PEKING. Vůbec netuším, co mě cestou čeká, ale mohla by být legrace. Více...

Najdete na iDNES.cz