Komunistické Československo sice v roce 1954 úmluvu podepsalo, památky však neoznačilo. "Haagská úmluva totiž obsahuje závazek, že označené objekty nebudou využívány pro vojenské či podobné účely. Tehdejší režim se zřejmě bál, že by se ze seznamu dalo odvodit, kde budou v případě války ozbrojené síly," řekl tajemník pro kulturní záležitosti UNESCO ministerstva kultury Michal Beneš. Lidé, kteří se zabývají ochranou památek, rozhodnutí ministerstva schvalují.
"Nemůžeme nikdy vědět, co se stane," řekl například šéf Východočeského muzea v Pardubicích František Šebek. Ministerstvo dokončilo první verzi seznamu. "Je to zdlouhavý proces, plechové štítky se objeví na budovách nejdříve v roce 2004 či 2005," míní Beneš. O zařazení památek do seznamu rozhodne až ministerstvo obrany. "Kdybychom se rozhodli například pro zámek Opočno, nesmí v mobilizačních plánech figurovat Opočno jako kulometné hnízdo či válečný sklad," uvedla mluvčí ministerstva kultury Dita Fuchsová.
Právě proto bude v seznamu památek chráněných před ozbrojeným konfliktem chybět například Národní muzeum. "Leží pár kroků od hlavního nádraží. Do seznamu by mohlo být zařazeno asi jen v případě, že by vláda nepoužívala nádraží pro vojenské účely. To není moc pravděpodobné," uvedl Jakub Cimoradský z odboru mezinárodního práva ministerstva obrany. Dokonce není ani jisté, zda by se na seznamu chráněných památek objevil Pražský hrad. "Ministerstvo obrany sídlí poměrně blízko," uvedl Cimoradský. "Haagská úmluva se například osvědčila při konfliktu v Perském zálivu. Díky úmluvě nebyly rozbombardovány zbytky starověkého Babylonu," řekl Beneš. Naopak omezenou účinnost má úmluva v případě občanské války. To se ukázalo například během bojů na území bývalé Jugoslávie, kde byla poškozena řada vzácných památek.
 Pětatřicetimetrový barokní sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci (na archivním snímku z 13.9.1993) |
