Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Štiavnické tajchy: nejstarší přehrady na světě

  12:16aktualizováno  12:16
Příroda a technika! Většinou tyto dva pojmy k sobě nejdou moc dohromady, v oblasti Štiavnických vrchů však příroda a unikátní technické památky tvoří nerozlučný celek. Některé lokality se dokonce ocitly spolu s historickým městem Banská Štiavnica na seznamu památek UNESCO.

Kopce sopečného původu

Štiavnické vrchy v jižní části středního Slovenska jsou zbytkem mohutného třetihorního vulkánu. Kopce to nejsou příliš vysoké, terén je však nesmírně členitý.

Vzhledem k jižní poloze je tu výrazně teplejší a sušší klima než v horách na severu Slovenska. Projevuje se to větším podílem listnatých lesů, nedostatkem vody v krajině a v létě třeba také nesmírnou bohatostí živočišných druhů z říše hmyzu.

Sopečný původ podmínil vznik nesmírného nerostného bohatství. Těžilo se zde odnepaměti hlavně stříbro a zlato, prakticky na každém kroku lze pozorovat stopy po dávném i nedávném kutání. Poslední velký rozkvět nastal v 18. a 19. století, kdy Banská Štiavnica patřila k největším městům v Uhrách. Roku 1735 zde byla založena první vysoká škola technického směru na světě – Banská akadémia.

Štiavnické tajchy

Ozdobou krajiny Štiavnických vrchů jsou jezera, kterým se tu říká také tajchy. Nacházejí se roztroušeně po celém pohoří v různých nadmořských výškách. Některá jsou větší, jiná docela malá, některá obklopují rekreační chatky a penziony, jiná se skrývají v lese.

Dnes se ani nechce věřit, že tato s přírodou sladěná jezera vznikla během 18. století z průmyslových důvodů. Stále se rozrůstající a zahlubující doly totiž potřebovaly velké množství energie, dřevo přestávalo stačit, takže na řadu přišla voda. Ve Štiavnických vrších jí ovšem nikdy nebylo zrovna nazbyt, takže se musela nejdříve pomocí důmyslně vymyšleného, mnohakilometrového systému sběrných kanálů nachytat do již zmíněných jezer. Štiavnické tajchy vlastně představují nejstarší přehrady na světě.

Jezero Počúvadlo

KDE SE UBYTOVAT u Počúvadlianského jezera

Penzion Anna:
tel. 00421 45 699 4134 / 00421 903 726 819
Penzion při jazere:
tel. 00421 45 699 4133
Chata Lodiar:
tel. 00421 45 699 4126 / 00421 903 541 963
Ceny se pohybují okolo 400 Sk na den s polopenzí

Další informace na www.pocuvadlo.sk

Jezero Počúvadlo je nejznámější a plošně největší ve Štiavnických vrších. Vzniklo před rokem 1778, má 5 hrází, délku 195 m a hloubku 11 m. Jeho okolí je dnes nejvyhledávanějším sportovním rekreačním střediskem celé oblasti.

Jižně od hlavní hráze vznikla velká chatová osada, jejíž součástí je několik hotýlků, penzionů a chat. Přes léto bývá v provozu také autokemp, několik stánků s občerstvením a půjčovna loděk. Koupání v jezeře však bývá mnohdy limitováno docela studenou vodou, jelikož hladina leží v nadmořské výšce 670 m.

Jezero Počúvadlo může rovněž posloužit jako východisko k cykloturistickým výletům a k výstupu na vrchol Sitna.

Legendární Sitno

VÝSTUPY NA SITNO

1) Nejfrekventovanější výstupová trasa vede od Počúvadlianského jezera (resp. ze sedla Krížna). Trvá asi hodinu a překonává převýšení 300 m. Značená je zeleně, resp. modře. Je nenáročná, v závěru vede mezi skalami po dřevěných schodech

2) Velmi špatně značená je zelená trasa z jihu přes Tatárský jarok a Elovu štrbinu. Nechcete-li bloudit mezi skalami v lese a zápasit s divokým hmyzem, této trase se raději vyhněte.

3) Asi hodinu až hodinu a půl trvá výstup po zelené z obce Ilija. V závěru však vede po asfaltové cestě, takže není příliš záživný.

Nejvyšším kopcem Štiavnických vrchů je zdaleka viditelné monumentální Sitno dosahující výšku 1009 m. Jeho severní srázy zdobí až 50 m vysoké andezitové skalní věže, které představují trosku dávného lávového příkrovu. Ozdobu spíše v uvozovkách tvoří televizní vysílač na vrcholové plošině.


Celý vrchol byl prohlášen za národní přírodní rezervaci, která kromě skalnatého reliéfu chrání lesostepní flóru a faunu. Raritou je výskyt více než 100 druhů růžovitých rostlin.

Z vrcholových skal se otevírá nezapomenutelný výhled na okolní členitou krajinu i vzdálené siluety slovenských hor. Na vrcholu lze navštívit rovněž budovu rozhledny, která slouží v době sezóny jako informační středisko ochrany přírody.

Vrcholová plošina Sitna byla osídlena již od pravěku a ke zdejšímu hradisku se váže řada pověstí a legend. Na pravěké a raně středověké osídlení navázal kamenný hrad doložený k roku 1548, k jehož ruinám vás dovede trasa naučné stezky.

Může se hodit

JAK SE DOSTAT DO ŠŤIAVNICKÝCH VRCHŮ

Autem jsou pro většinu obyvatel České republiky Štiavnické vrchy dostupné po trase Praha – Brno – Starý Hrozenkov – Trenčín – Bánovce nad Bebravou – Partizánske – Žarnovica – Banská Štiavnica.

Pokud se rozhodnete cestovat veřejnou dopravou, pak se musíte zpravidla dostat do Zvolena, odtud pak autobusem nebo vlakem (přestup v Hronskej Dúbrave) do Banské Štiavnice. Odtud pak vyjíždějí další autobusové spoje do vesnic ve Štiavnických vrších.



Zámek Svätý Anton

NEZAPOMEŇTE NAVŠTÍVIT

Svätý Anton – barokní zámek se zachovalými interiéry. Rozsáhlá expozice slovenského Loveckého muzea.

Banské múzeum v prírode – hornický skanzen s ukázky těžebních zařízení a pracovišť. Součástí prohlídky je 1300 m dlouhá trasa podzemními chodbami ze 17. až 19. století.

Starý zámok – městský hrad v Banské Štiavnici vytvořený přestavbou románského kostela.

Nový zámok – renesanční protiturecká pevnost na kopci nad městem Banská Štiavnica. Expozice protitureckých válek, krásný pohled na město.


MAPY

VKÚ Harmanec 1:50 000 – č. 138, Štiavnické vrchy

 

Nejvyšší hora Štiavnických vrchů Sitno (1009 m)

Na hřebeni Štiavnických vrchů

Jezero Počúvadlo

Podzemní expozice v hornickém skanzenu

Zámek ve Svatém Antonu

Autoři:




Nejčtenější

Happy Guest Hotel Lodge v Duttonu ve Velké Británii nabízí hostům půjčení...
Netradiční hotelové služby: bondage menu nebo rybička pro samotáře

Se skvěle vybaveným minibarem a individuální pokojovou službou už dávno nikoho neohromíte. Hotely teď nabízejí neuvěřitelné spektrum služeb. A některé z nich...  celý článek

Útočiště zde ovšem najdou i následovníci květinových dětí. Nepotřebují nic. Jen...
Chleba z banánů a radost ze života. Na Havaji jsou naštěstí všichni divní

Rozvalit se na lehátku a nechat o sebe pečovat, to je častá možnost, jak si užít dovolenou na Havaji. Jak se na sopečných ostrovech v Tichém oceánu žije na...  celý článek

„Dnes už jsou bicykly o něčem jiném. Mají kola 29 palců, všechno je lehké z...
Hurikán, přepadení a 107 defektů. Jako první Čech objel svět na kole

Deset let příprav, tři roky dobrodružného cestování a pak dvě desítky let vzpomínání. V září uplyne 20 let od chvíle, kdy jeden z nejznámějších českých...  celý článek

Medvěd s uloveným lososem
Aljaška, z které mrazí. Lososí hostina pro medvědy na vlastní oči

Jeden z nejúžasnějších zážitků v pozorování zvířat, jaký se dá na naší planetě v divočině zažít, je tažení lososů, na které čekají hladoví medvědi a nedočkavě...  celý článek

Další z rubriky

Barely ropy zkrátka k Dubaji patří. Snímek byl pořízen 4. srpna 1961.
Před padesáti lety bylo v Dubaji 13 aut. Neznámá fakta o ropné metropoli

Perla pouště. Marnotratná, krásná, fascinující. Ačkoli je Dubaj známá svým oslnivým luxusním životním stylem a světovými rekordy, její kořeny sahají do...  celý článek

Medvěd s uloveným lososem
Aljaška, z které mrazí. Lososí hostina pro medvědy na vlastní oči

Jeden z nejúžasnějších zážitků v pozorování zvířat, jaký se dá na naší planetě v divočině zažít, je tažení lososů, na které čekají hladoví medvědi a nedočkavě...  celý článek

Českou stopu ve Lvově najdete téměř všude. Dnes tu ale moc Čechů už nepotkáte.
Putin na toaleťáku a hrdý lev. Lvov učaruje unikátní atmosférou Východu

Češi sem odjakživa patřili, mají to z vlasti jen kousek. Přesto jich tady teď moc nepotkáte. Jejich škoda. Lvov je totiž zapomenutou perlou západní Ukrajiny,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.