Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Štiavnické tajchy: nejstarší přehrady na světě

  12:16aktualizováno  12:16
Příroda a technika! Většinou tyto dva pojmy k sobě nejdou moc dohromady, v oblasti Štiavnických vrchů však příroda a unikátní technické památky tvoří nerozlučný celek. Některé lokality se dokonce ocitly spolu s historickým městem Banská Štiavnica na seznamu památek UNESCO.

Kopce sopečného původu

Štiavnické vrchy v jižní části středního Slovenska jsou zbytkem mohutného třetihorního vulkánu. Kopce to nejsou příliš vysoké, terén je však nesmírně členitý.

Vzhledem k jižní poloze je tu výrazně teplejší a sušší klima než v horách na severu Slovenska. Projevuje se to větším podílem listnatých lesů, nedostatkem vody v krajině a v létě třeba také nesmírnou bohatostí živočišných druhů z říše hmyzu.

Sopečný původ podmínil vznik nesmírného nerostného bohatství. Těžilo se zde odnepaměti hlavně stříbro a zlato, prakticky na každém kroku lze pozorovat stopy po dávném i nedávném kutání. Poslední velký rozkvět nastal v 18. a 19. století, kdy Banská Štiavnica patřila k největším městům v Uhrách. Roku 1735 zde byla založena první vysoká škola technického směru na světě – Banská akadémia.

Štiavnické tajchy

Ozdobou krajiny Štiavnických vrchů jsou jezera, kterým se tu říká také tajchy. Nacházejí se roztroušeně po celém pohoří v různých nadmořských výškách. Některá jsou větší, jiná docela malá, některá obklopují rekreační chatky a penziony, jiná se skrývají v lese.

Dnes se ani nechce věřit, že tato s přírodou sladěná jezera vznikla během 18. století z průmyslových důvodů. Stále se rozrůstající a zahlubující doly totiž potřebovaly velké množství energie, dřevo přestávalo stačit, takže na řadu přišla voda. Ve Štiavnických vrších jí ovšem nikdy nebylo zrovna nazbyt, takže se musela nejdříve pomocí důmyslně vymyšleného, mnohakilometrového systému sběrných kanálů nachytat do již zmíněných jezer. Štiavnické tajchy vlastně představují nejstarší přehrady na světě.

Jezero Počúvadlo

KDE SE UBYTOVAT u Počúvadlianského jezera

Penzion Anna:
tel. 00421 45 699 4134 / 00421 903 726 819
Penzion při jazere:
tel. 00421 45 699 4133
Chata Lodiar:
tel. 00421 45 699 4126 / 00421 903 541 963
Ceny se pohybují okolo 400 Sk na den s polopenzí

Další informace na www.pocuvadlo.sk

Jezero Počúvadlo je nejznámější a plošně největší ve Štiavnických vrších. Vzniklo před rokem 1778, má 5 hrází, délku 195 m a hloubku 11 m. Jeho okolí je dnes nejvyhledávanějším sportovním rekreačním střediskem celé oblasti.

Jižně od hlavní hráze vznikla velká chatová osada, jejíž součástí je několik hotýlků, penzionů a chat. Přes léto bývá v provozu také autokemp, několik stánků s občerstvením a půjčovna loděk. Koupání v jezeře však bývá mnohdy limitováno docela studenou vodou, jelikož hladina leží v nadmořské výšce 670 m.

Jezero Počúvadlo může rovněž posloužit jako východisko k cykloturistickým výletům a k výstupu na vrchol Sitna.

Legendární Sitno

VÝSTUPY NA SITNO

1) Nejfrekventovanější výstupová trasa vede od Počúvadlianského jezera (resp. ze sedla Krížna). Trvá asi hodinu a překonává převýšení 300 m. Značená je zeleně, resp. modře. Je nenáročná, v závěru vede mezi skalami po dřevěných schodech

2) Velmi špatně značená je zelená trasa z jihu přes Tatárský jarok a Elovu štrbinu. Nechcete-li bloudit mezi skalami v lese a zápasit s divokým hmyzem, této trase se raději vyhněte.

3) Asi hodinu až hodinu a půl trvá výstup po zelené z obce Ilija. V závěru však vede po asfaltové cestě, takže není příliš záživný.

Nejvyšším kopcem Štiavnických vrchů je zdaleka viditelné monumentální Sitno dosahující výšku 1009 m. Jeho severní srázy zdobí až 50 m vysoké andezitové skalní věže, které představují trosku dávného lávového příkrovu. Ozdobu spíše v uvozovkách tvoří televizní vysílač na vrcholové plošině.


Celý vrchol byl prohlášen za národní přírodní rezervaci, která kromě skalnatého reliéfu chrání lesostepní flóru a faunu. Raritou je výskyt více než 100 druhů růžovitých rostlin.

Z vrcholových skal se otevírá nezapomenutelný výhled na okolní členitou krajinu i vzdálené siluety slovenských hor. Na vrcholu lze navštívit rovněž budovu rozhledny, která slouží v době sezóny jako informační středisko ochrany přírody.

Vrcholová plošina Sitna byla osídlena již od pravěku a ke zdejšímu hradisku se váže řada pověstí a legend. Na pravěké a raně středověké osídlení navázal kamenný hrad doložený k roku 1548, k jehož ruinám vás dovede trasa naučné stezky.

Může se hodit

JAK SE DOSTAT DO ŠŤIAVNICKÝCH VRCHŮ

Autem jsou pro většinu obyvatel České republiky Štiavnické vrchy dostupné po trase Praha – Brno – Starý Hrozenkov – Trenčín – Bánovce nad Bebravou – Partizánske – Žarnovica – Banská Štiavnica.

Pokud se rozhodnete cestovat veřejnou dopravou, pak se musíte zpravidla dostat do Zvolena, odtud pak autobusem nebo vlakem (přestup v Hronskej Dúbrave) do Banské Štiavnice. Odtud pak vyjíždějí další autobusové spoje do vesnic ve Štiavnických vrších.



Zámek Svätý Anton

NEZAPOMEŇTE NAVŠTÍVIT

Svätý Anton – barokní zámek se zachovalými interiéry. Rozsáhlá expozice slovenského Loveckého muzea.

Banské múzeum v prírode – hornický skanzen s ukázky těžebních zařízení a pracovišť. Součástí prohlídky je 1300 m dlouhá trasa podzemními chodbami ze 17. až 19. století.

Starý zámok – městský hrad v Banské Štiavnici vytvořený přestavbou románského kostela.

Nový zámok – renesanční protiturecká pevnost na kopci nad městem Banská Štiavnica. Expozice protitureckých válek, krásný pohled na město.


MAPY

VKÚ Harmanec 1:50 000 – č. 138, Štiavnické vrchy

 

Nejvyšší hora Štiavnických vrchů Sitno (1009 m)

Na hřebeni Štiavnických vrchů

Jezero Počúvadlo

Podzemní expozice v hornickém skanzenu

Zámek ve Svatém Antonu

Autoři:




Nejčtenější

Dopravní zácpy na vjezdu do Doveru, které přístav trápily loni v létě.
Brexit ochromí dopravu přes La Manche, Dover se děsí obřích kolon

Vystoupení Británie z Evropské unie ovlivní celou řadu obchodních sfér i životy obyčejných lidí. Velké problémy očekávají provozovatelé přístavu v britském...  celý článek

Karaoke z Islandu
Přijeďte a zlomíte si jazyk. Nejtěžší karaoke píseň má přilákat turisty

Že je váš rodný jazyk komplikovaný a turisté vás nedokáží ve vaší řeči ani pozdravit? Udělejte z toho výhodu. Originální karaoke písnička s komplikovanými...  celý článek

Pokuta za porušení zákazu kouření na thajských plážích může dosáhnout až 100...
Za cigaretu u moře pokuta 60 tisíc. Thajsko zakazuje kouření na plážích

Jedna z nejpopulárnějších turistických destinací zavádí od 1. listopadu zákaz kouření na vybraných plážích. Thajský turistický úřad k zákazu přistoupil poté,...  celý článek

Sedlo Zbojská
Divoký výlet do historie. Malý Slovenský ráj zbojníka Jakuba Surovca

Ve stínu legendárního Juraje Jánošíka působil v 18. století na Slovensku zbojník nemilosrdného jména Jakub Surovec. Jeho domovským rajonem byla oblast...  celý článek

Tisíc vojáků se střetlo u Slavkova u Brna. Připomněli si rok 1805, kdy...
Kde se psala historie. Procházka za bitvou tří císařů v okolí Slavkova

V dalším díle seriálu Cesty kulturní krajinou jsme tentokrát zamířili do krajiny okolo Slavkova u Brna. Na komentovanou procházku s ruční kamerou jsme se...  celý článek

Další z rubriky

Pokuta za porušení zákazu kouření na thajských plážích může dosáhnout až 100...
Za cigaretu u moře pokuta 60 tisíc. Thajsko zakazuje kouření na plážích

Jedna z nejpopulárnějších turistických destinací zavádí od 1. listopadu zákaz kouření na vybraných plážích. Thajský turistický úřad k zákazu přistoupil poté,...  celý článek

Celý svět i Peruánci tradičně spojují "objevení" skalního města Machu Picchu se...
Panika mezi cestovateli: Povolení na Machu Picchu budou do Vánoc pryč

Pokud plánujete cestu na Machu Picchu cestou Inků, zarezervujte si ihned povolení. Letos se totiž vydávají o tři měsíce dřív než obvykle a předpokládá se, že...  celý článek

Hasiči se vzhledem k výšce plamenů a nebezpečí zhroucení věže nemohli po...
Shořela oblíbená vyhlídková Goethova věž ve Frankfurtu nad Mohanem

Největší a nejstarší dřevěnou vyhlídkovou věž ve Frankfurtu nad Mohanem zcela zničil požár. Informovala o tom agentura DPA. Příčiny požáru Goethovy věže...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.