Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Štiavnické tajchy: nejstarší přehrady na světě

  12:16aktualizováno  12:16
Příroda a technika! Většinou tyto dva pojmy k sobě nejdou moc dohromady, v oblasti Štiavnických vrchů však příroda a unikátní technické památky tvoří nerozlučný celek. Některé lokality se dokonce ocitly spolu s historickým městem Banská Štiavnica na seznamu památek UNESCO.

Kopce sopečného původu

Štiavnické vrchy v jižní části středního Slovenska jsou zbytkem mohutného třetihorního vulkánu. Kopce to nejsou příliš vysoké, terén je však nesmírně členitý.

Vzhledem k jižní poloze je tu výrazně teplejší a sušší klima než v horách na severu Slovenska. Projevuje se to větším podílem listnatých lesů, nedostatkem vody v krajině a v létě třeba také nesmírnou bohatostí živočišných druhů z říše hmyzu.

Sopečný původ podmínil vznik nesmírného nerostného bohatství. Těžilo se zde odnepaměti hlavně stříbro a zlato, prakticky na každém kroku lze pozorovat stopy po dávném i nedávném kutání. Poslední velký rozkvět nastal v 18. a 19. století, kdy Banská Štiavnica patřila k největším městům v Uhrách. Roku 1735 zde byla založena první vysoká škola technického směru na světě – Banská akadémia.

Štiavnické tajchy

Ozdobou krajiny Štiavnických vrchů jsou jezera, kterým se tu říká také tajchy. Nacházejí se roztroušeně po celém pohoří v různých nadmořských výškách. Některá jsou větší, jiná docela malá, některá obklopují rekreační chatky a penziony, jiná se skrývají v lese.

Dnes se ani nechce věřit, že tato s přírodou sladěná jezera vznikla během 18. století z průmyslových důvodů. Stále se rozrůstající a zahlubující doly totiž potřebovaly velké množství energie, dřevo přestávalo stačit, takže na řadu přišla voda. Ve Štiavnických vrších jí ovšem nikdy nebylo zrovna nazbyt, takže se musela nejdříve pomocí důmyslně vymyšleného, mnohakilometrového systému sběrných kanálů nachytat do již zmíněných jezer. Štiavnické tajchy vlastně představují nejstarší přehrady na světě.

Jezero Počúvadlo

KDE SE UBYTOVAT u Počúvadlianského jezera

Penzion Anna:
tel. 00421 45 699 4134 / 00421 903 726 819
Penzion při jazere:
tel. 00421 45 699 4133
Chata Lodiar:
tel. 00421 45 699 4126 / 00421 903 541 963
Ceny se pohybují okolo 400 Sk na den s polopenzí

Další informace na www.pocuvadlo.sk

Jezero Počúvadlo je nejznámější a plošně největší ve Štiavnických vrších. Vzniklo před rokem 1778, má 5 hrází, délku 195 m a hloubku 11 m. Jeho okolí je dnes nejvyhledávanějším sportovním rekreačním střediskem celé oblasti.

Jižně od hlavní hráze vznikla velká chatová osada, jejíž součástí je několik hotýlků, penzionů a chat. Přes léto bývá v provozu také autokemp, několik stánků s občerstvením a půjčovna loděk. Koupání v jezeře však bývá mnohdy limitováno docela studenou vodou, jelikož hladina leží v nadmořské výšce 670 m.

Jezero Počúvadlo může rovněž posloužit jako východisko k cykloturistickým výletům a k výstupu na vrchol Sitna.

Legendární Sitno

VÝSTUPY NA SITNO

1) Nejfrekventovanější výstupová trasa vede od Počúvadlianského jezera (resp. ze sedla Krížna). Trvá asi hodinu a překonává převýšení 300 m. Značená je zeleně, resp. modře. Je nenáročná, v závěru vede mezi skalami po dřevěných schodech

2) Velmi špatně značená je zelená trasa z jihu přes Tatárský jarok a Elovu štrbinu. Nechcete-li bloudit mezi skalami v lese a zápasit s divokým hmyzem, této trase se raději vyhněte.

3) Asi hodinu až hodinu a půl trvá výstup po zelené z obce Ilija. V závěru však vede po asfaltové cestě, takže není příliš záživný.

Nejvyšším kopcem Štiavnických vrchů je zdaleka viditelné monumentální Sitno dosahující výšku 1009 m. Jeho severní srázy zdobí až 50 m vysoké andezitové skalní věže, které představují trosku dávného lávového příkrovu. Ozdobu spíše v uvozovkách tvoří televizní vysílač na vrcholové plošině.


Celý vrchol byl prohlášen za národní přírodní rezervaci, která kromě skalnatého reliéfu chrání lesostepní flóru a faunu. Raritou je výskyt více než 100 druhů růžovitých rostlin.

Z vrcholových skal se otevírá nezapomenutelný výhled na okolní členitou krajinu i vzdálené siluety slovenských hor. Na vrcholu lze navštívit rovněž budovu rozhledny, která slouží v době sezóny jako informační středisko ochrany přírody.

Vrcholová plošina Sitna byla osídlena již od pravěku a ke zdejšímu hradisku se váže řada pověstí a legend. Na pravěké a raně středověké osídlení navázal kamenný hrad doložený k roku 1548, k jehož ruinám vás dovede trasa naučné stezky.

Může se hodit

JAK SE DOSTAT DO ŠŤIAVNICKÝCH VRCHŮ

Autem jsou pro většinu obyvatel České republiky Štiavnické vrchy dostupné po trase Praha – Brno – Starý Hrozenkov – Trenčín – Bánovce nad Bebravou – Partizánske – Žarnovica – Banská Štiavnica.

Pokud se rozhodnete cestovat veřejnou dopravou, pak se musíte zpravidla dostat do Zvolena, odtud pak autobusem nebo vlakem (přestup v Hronskej Dúbrave) do Banské Štiavnice. Odtud pak vyjíždějí další autobusové spoje do vesnic ve Štiavnických vrších.



Zámek Svätý Anton

NEZAPOMEŇTE NAVŠTÍVIT

Svätý Anton – barokní zámek se zachovalými interiéry. Rozsáhlá expozice slovenského Loveckého muzea.

Banské múzeum v prírode – hornický skanzen s ukázky těžebních zařízení a pracovišť. Součástí prohlídky je 1300 m dlouhá trasa podzemními chodbami ze 17. až 19. století.

Starý zámok – městský hrad v Banské Štiavnici vytvořený přestavbou románského kostela.

Nový zámok – renesanční protiturecká pevnost na kopci nad městem Banská Štiavnica. Expozice protitureckých válek, krásný pohled na město.


MAPY

VKÚ Harmanec 1:50 000 – č. 138, Štiavnické vrchy

 

Nejvyšší hora Štiavnických vrchů Sitno (1009 m)

Na hřebeni Štiavnických vrchů

Jezero Počúvadlo

Podzemní expozice v hornickém skanzenu

Zámek ve Svatém Antonu

Autoři:


Nejčtenější

Ale je tady krásně. Místo ze slavného filmu dnes nepozná ani Zdeněk Svěrák

"Václave? Proč nejsi moje žena?" ptá se Zdeněk Svěrák Jana Třísky jako rekreant...

Idylická krajina a typická venkovská stavení z filmu Na samotě u lesa zůstávají dodnes symbolem poklidného života,...

Sezona skončila, lidé jsou pryč. Kam na poslední chvíli k moři a do hor

Noli, ležící západně od Janova, patří k nejpěknějším místům Ligurie.

Mnohem méně lidí, mírnější ceny, přitom ještě stabilní počasí. Takové jsou hlavní výhody návštěvy přímořských i...



Foťte si po svém. Hříchy fotografů, které profesionál nikdy neudělá

Tzv. „high key“ fotografie s převažujícími světlými tóny a malým kontrastem je...

Ve druhém dílu našeho seriálu o prohřešcích proti fotografické etiketě budeme stopovat hříchy fotografů během samotného...

Pilot boeingu zapomněl vyrovnat tlak v kabině, cestující krváceli z nosu

Ilustrační foto

Nejméně třicet pasažérů muselo vyhledat ošetření poté, co pilot indických aerolinek „zapomněl“ stisknout tlačítko...

Nejmenší skanzen a opuštěné lázně. Moravským krajem, který ani nemá jméno

Skanzen v Horním Smržově

Tento kraj nemá žádný zažitý zeměpisný ani národopisný název, a možná právě proto patří k nejhezčím venkovským oblastem...

Další z rubriky

Sezona skončila, lidé jsou pryč. Kam na poslední chvíli k moři a do hor

Noli, ležící západně od Janova, patří k nejpěknějším místům Ligurie.

Mnohem méně lidí, mírnější ceny, přitom ještě stabilní počasí. Takové jsou hlavní výhody návštěvy přímořských i...

Králi se nesměje a dětem nesahá na hlavu. Na co dávat pozor v Thajsku

Thajsko se stává oblíbenou zimní destinací. Dávejte si však pozor, abyste...

Přibývá lidí, kteří si krátké evropské dny a studenou zimu jedou zpříjemnit do exotických destinací. K nejoblíbenějším...

Kde kámen zabíjí. Turistika v legendami opředeném japonském pohoří Nasu

Na vrcholu je i malá svatyně.

Pro milovníky hor a přírody cestující do Tokia skýtá pohoří Nasu jedinečnou příležitost, jak uniknout z ruchu japonské...

Najdete na iDNES.cz