Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Stezkami kyrgyzských pastevců

  11:00aktualizováno  11:00
Nebýt postsovětské byrokracie, která se v bývalých sovětských republikách drží zuby nehty, teď byste nejspíš četli článek o Tadžikistánu, krásných Fanských horách a Piku Somoni. Naše plány byly na jaře roku 2005 víc než odvážné, ale to nás nenapadlo, jak obtížné bude sehnat do Tadžikistánu vízum. Po vystřízlivění jsme přehodnotili situaci a zakoupili letenky s tříměsíční platností do jediné postsovětské republiky střední Asie, kam nepotřebujeme víza – Kyrgyzstánu.

Kyrgyzstán - Červené skály u Jeti Oghuz | foto: Lenka Lisá

V ranních hodinách přistáváme se společností Aeroflot v Biškeku a přestože je začátek června, ihned nás spolu s atmosférou taxikářských nahaněčů ovane teplý vzduch. Nicméně to není vůbec tak zlé jako třeba v Maroku, a protože jsme oba ze základní školy vybaveni znalostmi ruského jazyka, rychle zjišťujeme desetinásobný rozdíl mezi nabídkou taxikářů a veřejnou dopravou.

Přejíždíme do centra Biškeku a po delším pátrání se ubytováváme v soukromém hostýlku v severní části města. První dny strávíme získáváním razítek, sháněním map a kontaktů na akademii věd a univerzitě. Poté konečně vyrážíme ven.

K jezeru Issyk Kul

Pro začátek vybíráme pár treků v okolí jezera Issyk Kulu. Je to sice turistická oblast, ale teď ještě není sezóna, takže pochybujeme, že někoho potkáme a alespoň budeme mít srovnání turistických a neturistických oblastí a chování místních obyvatel. Turisty jsme přece jen potkali, ale byli to Češi a to se nepočítá. Ale o tom později.

Jezero Issyk Kul brzy ráno

První trek dokonale ověří naši nedokonalou kondičku. Potácíme se jak zmlácení do tříapůltisícového zasněženého sedla a nadáváme si, že jsme na sobě celý rok nepracovali. Nádherná příroda a východy a západy slunce s úžasnou scenérií jsou nám odměnou za naši námahu.

Druhý den odpoledne již scházíme po nádherně zelených loukách. Kupujeme lepjošky a smetanu. Později, na druhém konci Kyrgyzstánu, nás to samé jídlo bude stát polovinu nebo nám bude doslova vnucováno zdarma. Ale teď jsme pro ně ještě zákazníci takže se můžeme jenom těšit, až se dostaneme do míst, kde pocestného uctí jídlem a pitím prostě jen proto, že je to jejich národní zvyk.

Ranní sedlo mezi dolinou Čat Kal a jezerem Sary Čelek

Termální prameny v údolí Ak Su

Naše další kroky vedou splašenou maršrůtkou do Karakolu a odtud do údolí Ak Su s termálními prameny. Ak Su znamená Bílá voda, proto míst s tímhle názvem najdete v Kyrgyzstánu bezpočet. Sedla z doliny Ak Su jsou ještě stále neprůchozí, takže se nám nedaří podniknout okruh.

Přesunujeme se do Djety-Oguzu, scenericky asi nejpoutavější doliny na jihovýchodním okraji Issik-Kulu. Výraznou dominantou jsou červené slepence a radioaktivní lázně, kde se definitivně oddělila Kyrgyzská republika od Ruské federace.

Nevím, zda Jelcin tenkrát absolvoval koupelovou kůru v místních lázních. Ale jestli ano, tak předpokládám, že vodu ve vanách mu asi trochu víc přihřáli než nám a že ve společném bazénu neplavaly kousky rozmočené lepjošky.

V Djety Oguzu také potkávám již výše zmíněné turisty. Vlastně to nejsou jen Češi. Je to učitelka čestiny na universitě v Biškeku, český student a polská studentka. Přidáváme se k nim a dokonce využíváme jejich pohostinnosti a pár dní u nich v Biškeku bydlíme.

Údolí u Sary Čeleku

Může se hodit Jak se tam dostat Pokud se chcete do Kyrgyzstánu dostat levně a rychle, využijte leteckou společnost Aeroflot. Ta vás přepraví do Biškeku, hlavního města Kyrgyzstánu za necelých 25 000 korun. Délka čistého letu je zhruba 6 hodin, nicméně musíte pořítat s čekací dobou na přestupu v Moskvě. Víza do Ruské Federace nepotřebujete, všechny lety přilétají a odlétají ze stejného letiště. Druhou možností, trochu dražší a náročnější na čas je využití vlakové dopravy. Musíte si zajistit víza do všech republik kterými vlak projíždí a to dvojvstupová. Zato vás čekají neuvěřitelné zážitky, jaké může poskytnout pouze cestování v ruském vlaku. Víza Jedna z mála zemí této oblasti, kam víza nepotřebujeme. Na co nezapomenout po příjezdu Pro všechny turisty v Kyrgyzstánu existuje stále povinnost registrace. Peníze V Kyrgyzstánu směníte dolary, eura i libry, nicméně nejjistější jsou stále dolary. Jsou na ně prostě zvyklí. Neberte si malé bankovky, hodnota dvaceti dolarů je většinou minimum, které se vám podaří bez problémů směnit. Očkování Doporučuji žloutenku A a B a břišní tyfus Jídlo a léky Na bazaru seženete v podstatě téměř vše. Doporučuji však brát s sebou benzínové vařiče. Pokud se nepohybujete ve výškových táborech, kde plynové bombičky zanechali rakouští turisté, je plynovou náplň do vařiče velmi obtížné sehnat.

9 dní divočinou k jezeru Sary Čelek

Turistických oblastí již bylo dost, vysokohorskou oblast Ťan-Šanu jsme již dříve navštívili, proto se rozhodujeme jet na západ do městečka Talas a odtud podniknout pětidenní přechod Talaského Alatau k jezeru Sary Čelek.

V mapě zakreslené stezky jsou již léta nepoužívané a přechod se nakonec protahuje na devět dní. Potkáváme jen tři lovce na koních, brodíme řeky a obdivujeme s kručícím žaludkem místní přírodu. Konečně se přibližujeme k Sary Čeleku a dostáváme se do kontaktu s místními pastevci. Jejich pohostinnost a naše radost neznají mezí.

Cestou k Sary Čeleku

Sary Čelek je vysokohorské jezero v oblasti s původními ořešákovými a jabloňovými lesy. Jediným minusem jsou místní lesníci – hlídači této rezervace. Tady se jim říká zapoviednik. Jsou zároveň vymahači vstupného, nicméně nikdo z nich přesně neví, kolik a za co se vlastně platí, takže této exekuci lze s jistou dávkou štěstí uniknout.

My zde trávíme několik dní, při jedné příležitosti se seznamujeme s účastníky zájezdu ROH v kyrgyzském provedení. Nechybí večerní diskotéka a půlnoční plov, halekání Katuši a vzpomínání na úžasný Sovětský svaz. Další den s nimi pokračujeme na jih do Kerbenu a odtud dále na západ ke hranicím s Uzbekistánem do doliny Chat Kal.

Samotná dolina, ač poměrně geomorfologicky výrazná, je přístupná pouze v létě dvěma průsmyky. My se sem vydáváme, protože víme, že se zde těží zlato a chceme jeho těžbu vidět. Není nám to však příliš dopřáno, kanadští předáci v nás vidí špióny a taktně nás donutí pokračovat po dvou dnech dál.

Naším plánem jsou opět hory a tak znovu vyrážíme k jezeru Sary Čelek, tentokrát od západu na východ.

Jezero Sary Čelek

Co dá příroda

Vzhledem k tomu, že Kyrgyzstán v současnosti disponuje menším množstvím dobytka, který by spásal trávu, jsou méně přístupné doliny minimálně využívány. Naše cesta vede téměř pustinou. Vaříme si z vlastních zásob občasně obohacených tím, co příroda dala. Jako třeba pstruhem, kterého se nám podařilo chytit metodou zašlápnutí pod kámen v potoce.

Od jezera již tentokrát míříme přímo na jihovýchod do Džalal-Abadu a dál do Oshe (Oše). Oš známe z minulých návštěv a už jsme natěšení na melouny, které jsou zde snad nejlepší na světě. A hlavně za babku.

Odpolední dojení

Bydlíme na okraji Oše (taky za babku) a denně podnikáme výpady do centra a na posvátnou horu tyčící se nad Oší.

Naše cestování a tím i toto vyprávění zde částečně končí, protože se zde rozdělujeme. Lenka se vrací zpátky do republiky a na Pavla čeká další cestování na jihozápadě v kyrgyzské patagonii a ve středním Kyrgyzstánu, ale o tom zase příště.

CESTOVATELSKÝ FESTIVAL V PRAZE Autoři článku LENKA a PAVEL LISÍ budou osobně přednášet na Cestovatelském festivalu v Praze o tom, jak se cestuje po Kyrgyzstánu. Po projekci bude následovat diskuse s návštěvníky festivalu. Kdy a kde: 24. - 25. března 2007 • KD Ládví, Praha 8 Na Cestovatelském festivalu v Praze bude příležitost shlédnout nejzajímavější reportáže z celého světa doprovázené osobními zkušenostmi českých cestovatelů. Komponované pořady budou doprovázeny diapozitivy i emotivní hudbou. Více o festivalu včetně nabitého programu: http://www.setkanicestovatelu.cz/

Text a foto: LENKA A PAVEL LISÍ

Autor:



Nejčtenější

Největší jeskynní hrad světa má příběh, kterému se turisté vždy zasmějí

Predjamský hrad

Na jihozápadě Slovinska jen třicet minut jízdy od dálnice A1 stojí unikátní pohádkový hrad Predjama. Je vytesaný do...

Další velepočin lezce Ondry. V Rumunsku zdolal dvě nejtěžší cesty

Adam Ondra vylezl v norském Flatangeru nejtěžší sportovní cestu světa, a zavedl...

Český lezec Adam Ondra opět posunul hranice nejen své, ale i všech svých soupeřů: zdolal hned dvě nejtěžší cesty...



Elektrokolo už není jen pro staré, vyšlape s vámi tuk z těla

Elektrokolo Guewer Cross

Hoďte za hlavu představu, že jsou elektrokola vhodná jenom pro pecivály a penzisty. Když chcete hubnout, vyrazit na...

Na Vltavu vypluly benátské gondoly, parašutista podletěl most

Slavnosti Navalis na Vltavě v Praze (15. května 2018)

Vltava v centru Prahy v úterý večer patřila Svatojánským slavnostem Navalis. Letos je zpestřily dvě válečné gondoly z...

Plasty jsou i v nejhlubším koutě Země. V Mariánském příkopu našli igelitku

Plasty v Mariánském příkopu

Přívalu plastového odpadu neunikl ani nejhlubší kout světových oceánů: bezmála 11 kilometrů hluboký Mariánský příkop....

Další z rubriky

Corregidor: největší kasárny světa v Manilské zátoce rozstříleli Japonci

Jeden a půl kilometru dlouhá kasárenská budova, svého času největší na světě.

Corregidor je ostrov prorostlý džunglí. Kdysi tu bývala největší kasárenská budova na světě a Američané zde sváděli...

Mimořádná krajina a domov slavných. Krátká výprava po hrabství Sussex

Sussex

Poté, co princ Harry a Meghan Markle při příležitosti své svatby obdrželi od královny tituly vévoda a vévodkyně ze...

Plavba na výletních lodích. Na co dávat pozor, aby z dovolené nebylo peklo

Bazén na zaoceánském parníku - reklama vs. realita.

Koupíte si lístky na výletní lodě v očekávání nekonečné romantiky a luxusní dovolené. Ale místo toho se ve finále...

Najdete na iDNES.cz