Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Srdečný pozdrav z dovolené v NDR. Po 20 letech v bývalém Karl-Marx-Stadtu

  6:00aktualizováno  6:00
Na výročí znovusjednocení Německa jsme navštívili město, které se před dvaceti lety zbavilo puncu bašty komunismu. Chemnitz, česky Saská Kamenice, se 47 let jmenoval Karl-Marx-Stadt.

Německo, bývalý Karl-Marx-Stadt, dnes Chemnitz. 60. léta | foto: ArchivMF DNES

Pamatujete? Prošli jste náměstím Karla Marxe, zabočili do aleje Karla Marxe a zastavili pod obří sochou... ano, Karla Marxe. Usedli pod ni a nechali se vyfotografovat. Kde že to bylo? V Karl-Marx-Stadtu neboli městě Karla Marxe.

Zkusila jsem to po dvaceti letech. Zahodila jsem mapu, našla si průvodce. A šla stejnou cestou. Prošla jsem nákupní zónou, zabočila do ulice Brückenstrasse a zastavila před obří sochou... ano, Karla Marxe. Ta stále stojí. Kde že jsem to byla? V Chemnitzu neboli bývalém městě Karla Marxe.

Za dob NDR to bývalo ukázkové město. Nejen svojí "novou" architekturou, ale i levicovým myšlením lidí. "Když jsem se v roce 1989 vracel ze studií v Lipsku, byl to šok. Lipsko v ten revoluční rok vřelo. Lidé tam mluvili otevřeně, všichni věřili ve změnu. Ale tady? Vůbec nic. Ticho," říká mi šestačtyřicetiletý Hans.

1953, oslavy změny názvu na Karl-Marx-Stadt

co si za totality lidé psali na pohlednicích

Češi z dovolené:

Srdečný pozdrav z dovolené v NDR posílá Jirka a děti. Touláme se po břehu moře a hledáme škeble. Počasí nám zatím přeje a strava také jde. Myslel jsem, že si odtud něco hezkého odvezu, ale mají tady stejný... jako u nás. Pozdravujte všechny známé. Jirka

Zcela jiná situace vládla v tomto městě v roce 1953, když komunistické vedení rozhodlo o tom, že z města Chemnitz se zhruba 300 000 obyvateli udělá město Karla Marxe. V den, kdy se nařízení naplnilo, 10. května 1953, vešlo do ulic 180 000 lidí, kteří se nadšeně radovali.

Rok 1953 byl na změny bohatý. A na přejmenovávání měst v Německu. "Tehdy se plánovaly velké oslavy a celý rok byl vyhlášen Rokem Karla Marxe," vysvětluje Uwe Fiedler, historik a ředitel muzea v Chemnitzu, který se dlouhodobě zabývá změnami, jimiž jeho město prošlo. Před dvěma lety vyšlo první vydání jeho knihy Vyrostli jsme ve městě Karla Marxe.

V onen rok 1953 se komunistická vláda rozhodla přejmenovat nově zřízené město (dnešní Eisenhüttenstadt) v Braniborsku na hranicích s Polskem na Karl-Marx-Stadt. Ale v onom roce se stalo ještě něco.

Krátce před plánovaným přejmenováním zemřel Josif Vissarionovič Stalin. A tak dostalo ono nové město, vytvořené pro zaměstnance hutí, jméno Stalinstadt a hledala se nová obec pro Marxe. Našla se v Chemnitzu.

Ve městě, které mělo s Marxem společného asi to samé jako Eisenhüttenstadt se Stalinem. Vůbec nic.

Karl-Marx-Stadt

Německo, Karl-Marx-Stadt, dnes Chemnitz. 70. léta
Německo, Karl-Marx-Stadt. dnes Chemnitz. 60.léta

Německo, Karl-Marx-Stadt. dnes Chemnitz. Na horním barevném snímku 70. léta, na dolním 60.léta

Německo, Chemnitz, dříve Karl-Marx-Stadt. Býval to Kongres, nyní Mercure1
Německo, Chemnitz, dříve Karl-Marx-Stadt. Dříve Marxova alej, dnes Brückenstrasse2
Německo, Chemnitz, dříve Karl-Marx-Stadt. Socha Karla Marxe stále stojí. Váží 50 tun.3
Německo, Chemnitz, dříve Karl-Marx-Stadt. Panelák, který je vidět na pohlednici v pozadí, už není. Nahradily ho obchody.4
Německo, Chemnitz, dříve Karl-Marx-Stadt. Náměstí Karla Marxe zcela zmizelo. Jeho místo zaujala nákupní zóna.5
Německo, Chemnitz, dříve Karl-Marx-Stadt. Z domu předválečného komunisty Fritze Heckerta je dnes restaurace.6
Německo, Chemnitz, dříve Karl-Marx-Stadt. Nové nádraží, které se však dnes jen těžko dostane na pohlednice.7
Německo, Chemnitz, dříve Karl-Marx-Stadt. Zámecký rybník se takřka nezměnil.8
Německo, Chemnitz, dříve Karl-Marx-Stadt. Památník v někdejší Marxově aleji.9

1. Býval to Kongres, nyní Mercure 2. Dříve Marxova alej, dnes Brückenstrasse 3. Socha Karla Marxe stále stojí. Váží 50 tun. 4. Panelák, který je vidět na pohlednici v pozadí, už není. Nahradily ho obchody. 5. Náměstí Karla Marxe zcela zmizelo. Jeho místo zaujala nákupní zóna. 6. Z domu předválečného komunisty Fritze Heckerta je dnes restaurace. 7. Nové nádraží, které se však dnes jen těžko dostane na pohlednice. 8. Zámecký rybník se takřka nezměnil. 9. Památník v někdejší Marxově aleji.

S láskou největšímu synovi německého lidu

Proč tedy? Tehdy vysvětlil šéf vlády NDR Otto Grotewohl: "Lidé, kteří zde žijí, nehledí zpět, ale hledí vpřed, na novou a lepší budoucnost. Hledí na socialismus. Hledí s láskou a úctou na největšího syna německého lidu, na Karla Marxe."

"Na tehdejší bujaré oslavy se však musíte dívat v kontextu té doby. V roce 1953 byl Chemnitz z velké části poničený nálety v druhé světové válce. Stejně tak i spousta dalších měst. Toto přejmenování znamenalo, že sem začne směřovat více peněz i materiálu na opravy. Oboje bylo tehdy velmi nedostatkovým zbožím," vysvětluje tehdejší nadšení historik Fiedler.

Dokonce ještě více lidí přišlo slavit 9. října 1971, když tehdejší prezident Erich Honecker přijel odhalit deset metrů vysokou a 50 tun těžkou sochu Karla Marxe. To z celého Saska přijelo do města 250 tisíc lidí. I když, jak podotýká Fiedler, řada z nich především za nákupy.

Po přejmenování město vzkvétalo

co si za totality lidé psali

Němci Čechům:

Milá Vlasto, moc děkuji za tvůj pohled z lyžování v Náchodě. Moc nás potěšil. Chtěli bychom tě ještě jednou navštívit (když bylo v Čechách i naše dítě, tak to bohužel nešlo). Psala jsi, že je jedno, zda přijedeme ve dvou, třech nebo čtyřech. Proto bychom chtěli s sebou vzít naše známé s jejich synem (z Berlína). Syn však může být ze školy uvolněn jen 31. 3, 1. 4 a 2. 4. Proto bychom k tobě chtěli přijet od 30. 3. do 2. 4.

Milá Vlasto, máme ještě jednu velkou prosbu. Mohla bys nám poslat pozvání? Bude velikonoční svátek a to můžeme přejít hranice jen s pozvánkou. Naši známí se jmenují ... (jména redakce vynechala). Ty věci, které sis od nás přála přivézt, se pokusíme nakoupit a dopravit. Jestli chceš, tak zase i ten tvarohový dort. Pokud bys ještě něco potřebovala, třeba něco, co by v Berlíně mohli obstarat naši známí, napiš. Jinak se nám daří dobře. Doufáme, že jsi zdravá, a těšíme se, až se opět uvidíme. Thomas a Angelika

Pozn.: Pohlednice našla redaktorka v antikvariátu.

Chemnitz se po svém přejmenování opravdu zbavil ruin na ulicích a získal moderní autobusové nádraží, panelové domy v centru a jako prémii ještě i mrakodrap. Velkolepé plány, které s ním tehdy architekti měli, jsou však (možná naštěstí) k vidění jen v podobě modelu ve zdejším Schlossbergmuzeu.

Řadu dalších pak připomínají jen staré pohlednice nebo fotografie. Například náměstí Karla Marxe už neexistuje. To, co bylo tehdy vlastně jen velkým parkovištěm, je dnes velkou nákupní zónou, které vévodí vysoké obchodní domy ze skla a oceli. Ty stojí i na místě, kterému ještě v době pádu zdi vévodilo několik panelových domů.

Chmenitz neboli Saská Kamenice žije dál pod vlivem komunistů

Je to tak. S revolucí přišla změna. Ještě před znovusjednocením Německa, jehož dvacáté výročí si celý stát připomíná 3. října, se vše změnilo. Nejen tvář města, ale také jeho jméno. Dne 23. dubna 1990 přišlo k referendu hlasovat pro nebo proti odstranění filozofova jména z názvu města 191 139 voličů, tedy 75,9 procenta všech obyvatel dost starých, aby mohli přistoupit k urnám.

Z nich chtělo 44 540 (23,3 procenta) název ponechat a zbytek, 76,1 procenta, si jej přál změnit. Jak?

Vrátit zpátky Chemnitz. Mimochodem, tento název přinesly na území slovanské kmeny. Původně zněl Kamienica, podle říčky, která územím protéká. A z té se postupem doby stal zkomolením názvu Chemnitz. Češi městu dodnes říkají Saská Kamenice.

Jedna věc se však příliš nezměnila. A sice politické smýšlení zdejších obyvatel. V posledních volbách, 7. června loňského roku, vhodilo nejvíce obyvatel (22,2 procenta) hlas postkomunistické straně Die Linke.

"My, Die Linke v Chemnitzu, jsme zase jednou ukázali, že jsme velmi živoucí, že umíme bojovat a že v nás lidé věří," napsala si spokojeně postkomunistická frakce po volbách na svůj web.

může se hodit

Německo slaví sjednocení

Ze dvou států se před dvaceti lety stal jeden. Rok po pádu komunismu, přesně 3. října 1990, se spojilo východní a západní Německo v jednu zemi. Tehdy se změnila spousta věcí. Například dvě města ztratila své jméno. Jedno z nich se jmenovalo po Josifu Stalinovi, druhé po Karlu Marxovi.

Mapy © Google

Autor:


Nejčtenější

V Paříži nainstalovali nové eko-pisoáry. Nechutné, bouří se místní

Pařížané si stěžují na výrazné pisoáry bez zástěn v centru města. (13. srpna...

Paříž přišla s novým nápadem, jak ekologicky využít lidskou moč. Nové červené pisoáry se slámou uvnitř dokážou vytvořit...

Izrael postavil své první mezinárodní letiště. Teroristé zde nemají šanci

Nové letiště postavili v Negevské poušti a pojmenovali po astronautu Ramonovi a...

První letadla s turisty tady sice mají začít přistávat v zimě, ale už je hotovo. Izrael nedávno slavnostně otevřel...



Musíte sebrat odvahu a se žralokem bojovat, řekl v Rozstřelu filmař žraloků

Steve Lichtag byl hostem pořadu Rozstřel.

Na začátku srpna usmrtil českého turistu v egyptském letovisku Marsá Alam žralok. V Egyptě nejde o ojedinělý útok, za...

Slovenský šerpa napsal historický milník, na vrchol Sněžky vynesl 165,5 kila

Slovenský šerpa pokořil sedmdesát let starý rekord (18. srpna 2018).

Tři padesátiletí extrémní vynašeči dohromady na zádech odnesli čtyři metráky vody. Čekala je kamenitá cesta i dvě stě...

Makarskou Češi milují, k nádherně zbarveným jezerům zabloudí málokterý

Modré jezero v Imotski

Krajina kolem Makarské si získala srdce českých turistů už v první polovině 20. století a dodnes patří mezi námi...

Další z rubriky

Slovensko bez turistů. Nejkrásnější dolina Nízkých Tater zeje prázdnotou

Dolina Štiavnica od Štefánikovy chaty

Za nejkrásnější dolinu Nízkých Tater bývá obvykle považována Demänovská dolina s turistickým střediskem Jasná a...

Makarskou Češi milují, k nádherně zbarveným jezerům zabloudí málokterý

Modré jezero v Imotski

Krajina kolem Makarské si získala srdce českých turistů už v první polovině 20. století a dodnes patří mezi námi...

Bioplynka na Everestu. Nový projekt má odstranit tuny horolezeckých výkalů

Horolezci se kochají pohledem na Mount Everest

Mount Everest je výzva. Tisíce vášnivých horolezců se každým rokem snaží pokořit vrchol nejvyšší hory světa, ale jen...

Najdete na iDNES.cz