Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Odkud se vzaly? Zámky lásky na mostech Srbové pořád milují

aktualizováno 
Mnoha městským úředníkům už pořádně zvedly tlak. Zejména v Paříži, ale i v Praze. Ve velkých centrech cestovního ruchu se vyrojily desetitisíce visacích zámků, které zde zamilované páry rituálně zavěsily na zábradlích mostů či nábřeží. Stojí za tím příběh tragické lásky ze srbského lázeňského městečka.

Zábradlí je obtíženo zámky na maximum. Ale vždy se volné místo najde. | foto: Jakub Hloušek, pro iDNES.cz

I když jsou většině radnic pro zlost, přesto existuje místo, kde je tento zvyk vítán a očekáván. A to srbské lázně Vrnjačka Banja. Protože právě tady má své kořeny. A po letech utajení se s módní vlnou, jejíž hlavní příčinou byla zmínka v knize Federica Moccia, rozšířil do celého světa.

Leckdy proklínaný obyčej doprovází skutečný příběh, jako vystřižený z románů „červené knihovny“. Začal se psát těsně v předvečer první světové války. Tehdy do lázní zavítal mladý důstojník Relja. Zde se bezhlavě zamiloval do učitelky Nady a o jejich lásce si brzy šuškalo celé městečko.

Fotogalerie

Pár milenců si nejčastěji dopřával dlouhá dostaveníčka na mostě přes říčku, kousek od úvodních partií lázeňské promenády. Jenomže Relju posléze válka zavála až na frontu do Řecka, kde Nadu vyměnil za místní krasavici. A tam se jeho stopa úplně ztratila.

Zhrzená Nada den ode dne chřadla, až v důsledku nezastavitelného smutku zemřela. Opuštěná, mladá a nešťastná. Místní děvčata pak na zábradlí mostu, který symbolizoval tragický osud Nady, spontánně počala umisťovat kovové visací zámky se svými jmény a rovněž jmény jejich vyvolených. To proto, aby navždy uzamkla a zpečetila vzájemný vztah. Klíče poté obřadně zahodila do proudu říčky.

Pro obyčejný lázeňský můstek se pak následně vžil název Most lásky. Dnes mu již patří zcela oficiálně. Vlastní pojmenování postupně obdržely další zdejší mosty, návštěvníkům je vždy vysvětlí příslušný infopanel.

Příběh milenců zároveň přinesl inspiraci světoznámé srbské literátce Desance Maksimovićové. A ta trpící Nadě volně a bez zmínění konkrétního jména vzdala hold básní Modlitba za lásku.

K mostu zajíždí i zdejší turistický vláček.

K mostu zajíždí i zdejší turistický vláček.

Most lásky byl původně vcelku nenápadný a úplně stejný jako ostatní mostky nad...

Most lásky byl původně vcelku nenápadný a úplně stejný, jako ostatní mostky nad korytem místní říčky.

Nyní je legendární most po celý den obklopen turisty a pochopitelně tvoří klíčovou pamětihodnost lázní. A samozřejmě jeho zábradlí je do posledního místečka obtíženo visacími zámky.

Ostatně ty si lze zakoupit v kiosku ihned vedle vstupu na most a nabídka je přepestrá. Nejjednodušší a nejobyčejnější zámky přijdou zhruba na jedno euro. Avšak daleko více zapůsobí ty masivní či robustnější, nebo naopak trendy zámky v kýčovitě růžovém odstínu zkrášlené červenými srdíčky. Tam se cena vyšplhá až na trojnásobek.

Středoevropský šmrnc

Lázeňská tradice spojená s využitím zdejších minerálních pramenů každopádně sahá hluboko do antiky. Jejich blahodárných účinků si všimli i staří Slované nebo osmanští dobyvatelé. Pak na ně bylo krátce zapomenuto.

Během druhé půle předminulého století, kdy lázeňské pobyty patřily k bontonu tehdejší společenské smetánky, zažila Vrnjačka Banja opětovné vzkříšení. Následně tady vyrostly noblesní vily, pavilony, parky a rezidence, včetně zámečku generála Belimarkoviće, ztvárněného v duchu neorenesance.

Kus střední Evropy v srbské Šumadiji

Kus střední Evropy v srbské Šumadiji

Takřka všude útočí na návštěvníky provozovny s dobrotami.

Takřka všude útočí na návštěvníky provozovny s dobrotami.

Všechny budovy nesou pečeť dobové evropské architektury. I dnes Vrnjačka Banja stále působí honosným dojmem, jako většina klasických lázeňských měst našeho kontinentu. Typický Balkán je tu naprosto zatlačen do pozadí. Jen občas dává o sobě vědět. A připomene se především gastronomií, temperamentní hudbou u venkovních zahrádek, tradičními suvenýry – zejména rukodělnými výrobky z vlny či výšivkami, pár toulavými psisky a svérázným smyslem pro pořádek. Nicméně oproti ostatním regionálním sídlům zde panuje abnormální čistota.

Nejvýznamnější lázně Srbska

Pečlivě upravený centrální park plynule vyúsťuje k dlouhé příjemné aleji, jejíž stinné příšeří se táhne podél říčky napříč celým srdcem lázní. Všechna pozoruhodná místa jsou přehledně označena směrovkami. S příchodem soumraku pak bílé vodotrysky hlavní fontány zpestří barevné reflektory. A z blízkého prostranství se ozve libá hudba koncertu. Prostě lázeňská klasika.

Živo je tu již od časného rána. Tehdy se pacienti trousí na procedury, vzápětí se otevřou pitné pavilony. Ty jsou celkem čtyři. Osobní odběr vody je sice omezen limitem a nad něj zpoplatněn, ovšem dvoulitrovou petku si vždy plním bez námitek.

Topla voda - ústřední pitný pavilon

Topla voda - ústřední pitný pavilon

Zdejší minerální vody se uplatňují například pří léčbě následků žloutenky,...

Zdejší minerální vody se uplatňují například pří léčbě následků žloutenky, cukrovky či onemocnění žlučových a močových cest.

V současné době se Vrnjačka Banja nese na vysoké vlně popularity. V rámci Srbska jí náleží exkluzivní postavení, shodně jako našim Karlovým Varům. Protežována byla rovněž za éry někdejší Jugoslávie. Z tohoto období pochází mnoho moderních objektů: například symbol lázní – centrální pitný pavilon Topla (Teplá) voda provedený ve stylu brutalismu. A úlohu maskota městečka plní vrabčák Gočko navléknutý do opánek s tradiční čapkou (šajkačou) na hlavě.

Sedm bran pro sedm vladařů

V širším okolí lázní hraje prim klášter Žiča, který se řadí k nejdůležitějším církevním památkám Srbska. Jelikož leží těsně za předměstími regionálního střediska Kraljeva, tak je výborně přístupný veřejnou dopravou. Tím se hodně liší od ostatních obdobných pamětihodností.

U zrodu kláštera stál první srbský král Stefan Nemanjić. A též je s ním spojován jeho bratr svatý Sáva, hlavní patron Srbska. Ve středověku se tady odehrávaly svatební obřady členů královské dynastie. Tenkrát se též Žiča stala sídlem samostatného srbského arcibiskupství.

Hlavní klášterní chrám vznikl v první čtvrtině třináctého století.

Hlavní klášterní chrám vznikl v první čtvrtině třináctého století.

Duchovnímu komplexu vévodí kostel se zářivě červenou omítkou. Podle pověsti svatého Sávu během jeho pobytu na Svaté hoře uchvátily barevné fasády pravoslavných chrámů Řecka a Malé Asie.

Traduje se, že uvnitř zdejšího kostela přijalo královskou korunu sedm panovníků. A u příležitosti korunovace pro ně vždy byla prolomena do chrámové zdi samostatná oddělená brána, kterou směl projít pouze samotný král. Ta pak byla po obřadu vždy znovu zazděna.

Kde jsou zámky lásky pro zlost

Půvabná architektura ústředního kostela překvapí důmyslně ukrytými bočními kaplemi. Východně od centrální svatyně se dále krčí nízký prostý kostelík. I on pochází ze středověku. Bohužel klášterní areál dost narušily pozdější novověké přístavby. Z původních fresek se dochovala sotva pětina.

Mně silně zaujalo několik klepadel zavěšených v podloubí dvorního traktu. Ta se o Velikonocích používají místo zvonů. Nicméně klepadla podobnou funkci plnila i za doby osmanské nadvlády, kdy byla většina zvonů zabavena a vyzvánění zakázáno.

Může se hodit

Jak se tam dostat
Vrnjačka Banja leží kousek od silniční magistrály Kraljevo – Kruševac. Díky své top pozici mezi srbskými centry cestovního ruchu, lázeňství, zábavy a volnočasových aktivit je zároveň skvěle propojena veřejnou dopravou. Ze zhruba dvě stě kilometrů vzdáleného Bělehradu sem denně zajíždí takřka dvě desítky autobusových spojů. Trasa některých linek ale vede oklikou.

Kde složit hlavu
Téměř každý kiosek na promenádě zdobí cedule inzerující volné pokoje. Rozsah možností ubytování je skutečně obrovský a pokrývá všechny kategorie: od skromných zařízení pro penzisty až po vysoký komfort určený náročné klientele. Vždyť Vrnjačka Banja se nachází i v zorném poli místních celebrit, honorace či snobů. Ceny startují na zhruba sedmi eurech za osobu a noc. Během hlavní sezony, respektive po celý červen, červenec a srpen, ovšem též bude i vysoká obsazenost.

Bydlení vedle hlavní promenády
Městečko jsem navštívil v druhé půli září. A jelikož jsem dorazil pozdě večer, tak jsem již odmítal vyvíjet jakoukoli námahu při shánění přístřeší. Tudíž jsem kývl na nabídku chlapíka, který mě odchytil ihned po vystoupení z autobusu. Což je v letoviscích na území bývalé Jugoslávie poměrně rozšířená praxe. Těžko říci, zda si trošku přisadil, každopádně jsem za 10 eur na noc získal tmavý pokojík uvnitř omšelé vily přímo vedle počátku hlavní promenády. A to se cení. Neboť jsem nocoval přímo uprostřed epicentra nočního života, nicméně výtečně izolován od hluku ulice. Je fakt, že dámy, jimž vadí tenká vrstva prachu a pár zapomenutých pavučin u stropu, by asi byly hodně rozrušené, nicméně mně poloha i úroveň zcela sedly. Útulný zašlý pokoj byl s vlastní koupelnou a TV, kromě základního nádobí jsem měl k dispozici také malý plynový vařič a o večerní společnost se postarali sousedé důchodového věku, s nimiž jsem klábosil na pavlači.

Kam ještě na výlet
Zdejší infocentrum mě potěšilo plně profesionálním přístupem. Jeho pracovníci návštěvníkům pomohou se zajištěním ubytování, včetně prezentace všech sfér aktivního vyžití. Mě ochotně nasměrovali na dvě lokální agentury, které organizují výlety a exkurze. Obvyklé cíle půldenních výprav tvoří kláštery Ljubostinja, Stubal a pochopitelně Žiča. Cena za výlet do Žiče plus minus odpovídá autobusovému jízdnému. Další destinaci představuje blízké pohoří Goč. A v rámci celodenního zájezdu lze uskutečnit i prohlídku nádherného kláštera Studenica zapsaného do Seznamu světového dědictví UNESCO.

Internet
www.vrnjackabanja.co.rs
http://zica.org.rs/

Autor: pro iDNES.cz



Nejčtenější

Sovětské mapy světových měst byly jako Wikipedia a Google Maps v jednom

Sověti byli pečliví: takhle detailně zmapovali New York (vpravo) a přístavní...

Podle sovětských civilních map vlastních oblastí se spolehlivě bloudilo. A to byl záměr, měly totiž mást Západ i za...

Hitparáda turistických přešlapů. Čím zaručeně naštvete místní obyvatele

Turista si užívá krmení volně žijících hyen v Hararu v Etiopii.

Chtějí toho vidět co nejvíc a v neposlední řadě jsou důležitým zdrojem příjmů. Z pohledu místních obyvatel jsou však...



Nejkrásnější partie Krounky. Parádní výlet s ferratou, kterou zvládnou i děti

Krounka v Otradově

Doslova pohlazením po duši je putování údolím říčky Krounky na Chrudimsku. Nejhezčí pasáž pojmenovaná Šilinkův důl je...

Les nad Kateřinkami ukrývá tajemný pomník. Nikdo neví, kdo ho vztyčil

Vojtěch Mai objevil žulový pomník, který ve stráni nad Kateřinkami stojí...

Nikdo neví, proč tam je, ani kdo ho nechal postavit. Přitom ve stráni nad libereckými Kateřinkami stojí odhadem dobrých...

Český skialpinista nepřežil 300 metrů dlouhý pád ve Vysokých Tatrách

V Nízkých Tatrách zahynuli dva skialpinisté z Česka (26. listopadu 2017)

Český skialpinista ve čtvrtek nepřežil dlouhý pád ve Vysokých Tatrách na Slovensku. Informovala o tom horská záchranná...

Další z rubriky

Žlutý cirkus v Indii. Bez trabantů, ale s Leninem na každém kroku

Lenin vypouští své draky...tento kout Indie je zkrátka rudý - ovšem v mnoha...

Posádka žlutého cirkusu přistála v Indii, ale žlutý cirkus stále nemá. Jejich dva trabanti, maluch a jawa 250 se stále...

Genocida z blbosti. V roce 2025 budou nosorožci v Africe minulostí

V roce 2017 zabili pytláci v Jižní Africe 1 028 nosorožců. Vyfoceno v rezervaci...

Lidé v Asii stále věří, že prášek z rohů nosorožců má léčivé účinky. Údajně pomáhá od rakoviny i kocoviny. Ve...

OBRAZEM: Jezdí po světě a maluje 3D. Leon Keer lidi baví i nutí přemýšlet

Nic k proclení, Aruba: Kombinovaná malba na podlahu a zeď vznikla na ostrově...

Leon Keer je světový umělec pouličního 3D umění. Do povědomí ho vystřelila malba Lego terakotové armády, kterou...

Najdete na iDNES.cz