Ve Špindlerově Mlýně najdeme 25 kilometrů sjezdovek, 85 kilometrů běžeckých tratí, dětské lyžařské parky, sáňkařskou dráhu i snowtubing. Pro snowboardisty jsou připravené ideální podmínky hned ve třech snowparcích a moderní resort disponuje také U-rampou, Big Airem nebo crossovou tratí.
Svatý Petr, sjezdovky všech obtížností
Pokud se rozhodnete lyžovat ve Špindlu jeden den, budete se rozhodovat mezi dvěma areály. Svatý Petr, nebo Medvědín? Obě střediska sice propojují skibusy, ale většina návštěvníků volí na celý den jednu z možností. Kdo má více času než jeden den, ten by měl vyzkoušet oba "kopce", každý je totiž jiný. Zatímco Medvědín nabízí prosluněné jižní svahy, ve Svatém Petru si zase můžete projet tratě všech úrovní, včetně FIS World Cup černé sjezdovky.
Špindl |
Začneme starším ze dvou středisek, rozkládajícím se na severních svazích hory Přední Planina, v lokalitách Svatý Petr – Hromovka – Pláň. Ideálním nástupním místem je dolní stanice Hromovka, kde lze využít velké bezplatné parkoviště. Odtud nás rychlá čtyřsedačka vyveze do výšky přes 1 000 metrů, kde se můžeme napojit na tratě směřující do Svatého Petra.
Kromě dvou červených sjezdovek na Hromovce vedou z vrcholu Pláně do údolí další tři dlouhé tratě – modrá neboli "turistická", červená a černá. Modrou většinou využívají začátečníci, lyžařské školy a občas také běžkaři sjíždějící z hřebenových túr, bývá tu tedy docela plno. Červená je eldorádem vyznavačů dlouhých carvových oblouků, nabízí totiž již slušný sklon a dostatečnou šířku. Vršek černé vpravo od lanovky se nazývá hřiště, obsluhuje ho klasická kotva a přestože jde o luxusně širokou a přehlednou trať s "červeným sklonem", tak tady plno nebývá. To se ale mění pod nástupem kotvy, následuje totiž poctivě černý tzv. Velký hang.
Tip na dovolenouNeuklízejte ještě lyže do skříně, sněhu je stále dost. Vyberte si pobyt na dovolena.iDNES.cz a užijte si jarní sluníčko na horách. |
Expresní čtyřsedačku ve Svatém Petru doplňuje starší dvousedačková lanovka na pravém okraji černé a již zmiňovaný kotvový vlek. V dolní části Velkého hangu najdeme U-rampu, skicrossovou trať a Big Air pro akrobatické skoky. Pro děti je vyhrazený Dětský Ski & Fun Park hned pod dolní stanicí lanovky.
Zajímavou alternativou a únikem před davy je lyžování na nedaleké sjezdovce Stoh. Nemůžete na ni sice dojet na lyžích ze Svatého Petra, ale lze u ní zaparkovat nebo využít skibusu. Tento areál mají často v oblibě sportovní lyžaři – zatímco vršek je opravdu prudký, v dolní části sjezdovky si zalyžuje rodina s dětmi a najdeme tu i dětskou školku. Stoh obsluhuje klasický kotvový vlek, ze kterého můžete vystoupit a podle libosti tak lyžovat až shora nebo využít nižší a mírnější partie svahu.
Areál Malý Šišák u Erlebachovy a Špindlerovy boudy
Prosluněný Medvědín a Mísečky
Aktuální situaceVšechny lanové dráhy a vleky jsou v provozu, sněhu na sjezdovkách je dostatek, jeho vrstva je podle polohy 170 – 60 cm. Podle znalců se bude lyžovat nejméně do poloviny dubna. Čekací doby ve všední den za ideálního počasí jsou minimální, minulý týden pouze dopoledne na lanovce Medvědín cca 5 min a čtyřsedačka Svatý Petr cca 5 - 10 min. Sníh je starý a přemrzlý, tratě jsou velmi tvrdé, červená ve svatém Petru je místy zledovatělá. Jižní svahy při slunečném počasí odpoledne rychle měknou a tvoří se boule, zejména spodní část Medvědína, Labská a Mísečky. Dětské snowparky jsou v provozu vyjma Svatého Petra. |
Kdo miluje sluníčko a pohodu, ten si přijde na své na Medvědíně. U dolní stanice lanovky opět najdeme parkování zdarma nebo se sem z centra dopravíme skibusem. Moderní čtyřsedačková lanovka zde nahradila původní dvojsedačku z roku 1979, která měla kvůli častým poruchám špatnou reputaci, a vyveze nás až do nejvyššího místa skiareálu do výšky 1 235 metrů.
Jižní svah Medvědína nabízí dvě červené tratě, přičemž ta vlevo disponuje krátkým černým úsekem. Trať 12a má na délce 2 300 metrů největší převýšení skiareálu (490 m) a nabízí i příjemně členitý profil. Horní část kopce vlevo od lanovky (12a) je zase velmi široká a přehledná, takže tady najdeme více prostoru. Tuto horní část obsluhuje kotvový vlek, vedoucí paralelně s lanovkou. Zejména na jaře, kdy se slunce opírá do jižních svahů, vydrží na Medvědíně kvalitní sníh nejdéle právě na vršku a spousta lyžařů tak kotvu ráda využije.
Z vrcholu Medvědína můžeme sjet na Horní Mísečky, obě místa propojuje opět kotvový vlek. Podél něj najdeme modrou sjezdovku 13a a dole na Mísečkách potom další kotvu a několik dětských talířových pom. Mírné a široké svahy na Mísečkách jsou vhodné zejména pro lyžování dětí a začátečníků a najdeme tu i dětskou školičku.
Z Míseček zpět do Špindlu můžeme sjet po modré trati 13b, zvané též vodovodní, je to ale spíše přibližovací trasa než sjezdovka a potkáte se tu i s běžkaři. Na rozcestí nad Bedřichovem lze odbočit vpravo a pokud je dost sněhu, je možné dojet na lyžích kolem areálu snowtubingu až k parkovišti u Hromovky. Je to jediná možnost, jak smysluplně přejet na lyžích mezi Medvědínem a Hromovkou. Ještě než se vodovodní napojí na červenou, projedeme kolem bobové dráhy a dětského snowparku u hotelu Harmony.
Vrcholová stanice na Medvědíně ze zrekonstruované restaurace
Další možnosti lyžování
Může se hoditDOPRAVA OBČERSTVENÍ NA SVAZÍCH |
Dva velké areály doplňují ve Špindlu další menší sjezdovky. Přímo v centru najdeme starý kotvový vlek Krakonoš s červenou i modrou tratí a také nedaleké modré Horal a Slovan. Ač je Krakonoš asi nejcentrálnější vlek, je relativně izolovaný a bez parkovacích míst. Převážně ho tedy využívají ubytovaní z přilehlých hotelů a penzionů, případně slouží jako přibližovák k Horalu a Slovanu.
U příjezdu do Špindlerova Mlýna leží vlevo areál Labská. Zdejší sjezdovka o délce 1 770 metrů je sice značená červeně, ale její velká část odpovídá spíše modré obtížnosti. Horní stanice leží hned vedle běžecké trati, a pokud vám nebude vadit trochu bruslení nebo soupažných odpichů, můžete tudy přejet na Horní Mísečky. Běžkaři také mohou lanovku Labská využít jako rychlý nástup na běžkařské tratě nebo výlet směrem na Vrbatovu boudu.
Zajímavou možností je lyžování na menších tratích nad Špindlem. Patří sem například sjezdovka Davidovka s délkou 1 350 metrů a převýšením 200 metrů. Je to asi 1,5 kilometrů pěšky z autobusové zastávky Davidovy Boudy, nebo vyjedete až k Erlebachově boudě a po modré dotraverzujete na Davidovky. Bonusem za tuto nepřístupnost je relativní liduprázdnost a nádherné výhledy na Pláň a Kozí hřbety.
Na konec jsme si nechali tajný tip pro milovníky vysokohorského prostředí – dětský vlek Malý Šišák u Vojenské zotavovny a hotelu Erlebachova bouda. Sice je jen 250 metrů dlouhý, ale denně upravovaná sjezdovka má fantastický výhled a hned vedle začíná čtyři kilometry dlouhá sáňkařská dráha dolů do Špindlu. Dostaneme se sem autobusem, vjezd osobních aut je povolen jen ubytovaným v okolních hotelích.
Propojení Medvědín - Mísečky. V pozadí Zlaté návrší
Co je ve Špindlu nového?
Rekonstrukce restaurace Medvědín 1235 na horní stanici Medvědína v roce 2010 se povedla. Kdo si pamatuje starou restauraci, bude příjemně překvapen, v horním patře je samoobslužná restaurace, dole bar, obchod se suvenýry, WC a venkovní posezení.
Hlavní novinku v ceníku letos představuje tříhodinová permanentka, určená hlavně těm, jimž časově nevyhovují dopolední nebo odpolední skipasy a nejvíce ji ocení především rodiny s dětmi či naopak dobří lyžaři. V hlavní sezoně stojí 480 Kč, ve vedlejší 420 Kč.
Tzv. Vodovodní cesta slouží sjezdařům i běžkařům.
Start sáňkařské dráhy u Erlebachovy boudy
Absolutní technickou novinkou, vůbec první v České republice, s níž se návštěvníci skiareálu setkají, jsou speciální elektronické vstupní brány Digital Signage, které nahradily dosavadní mechanické plechové tabule a kromě nezbytných logistických údajů poskytují i aktuální informační servis. V současnosti jsou instalovány ve Svatém Petru a na Hromovce, plánují se pro Medvědín a Mísečky.
Jak vzniklo jméno Špindlerova Mlýna?Město Špindlerův mlýn je nejznámějším horským střediskem v Čechách, ale málokdo ví, že se takto jmenuje skoro náhodou. Stačilo málo a mohli jsme jezdit do Hollmanových nebo Spatlových Bud, Krausova či Vřetenského Mlýna nebo nejspíše do města Svatý Petr. Ale vídeňští a později pražští úředníci nechtěně rozhodli jinak. Na soutoku Labe a Svatopetrského (dnes Dolského) potoka vymýtila rodina dřevaře Hollmanna kus lesa a později ho přeměnila na luční enklávu. V roce 1734 tu byl postaven mlýn, údajně přenesený z nedalekého Svatého Petra. Malá osada, sestávající z mlýna ještě z několika chalup a hájovny, však překvapivě nedostala jméno podle svých zakladatelů, jak bylo v Krkonoších běžné, ale jmenovala se Spaltenbauden. Snad podle toho, že dřevaři dostávali jako deputát denně jedno poleno, německy Spalte. Rozhodujícím momentem pro vznik obce se stala žádost o stavbu kostela. Když se místní horalé dozvěděli, že svůj kostel získala i sousední obec Velká Úpa a dokonce i Malá Úpa, sešli se v roce 1784 ve mlýně původně zbudovaném Spindlery, aby napsali císaři žádost a osobně ji ve Vídni předali. Protože žádost byla sepsána ve mlýně, kterému se říkalo Špindlerův nebo zkráceně Špindelův a v žádostech nebyla uvedena jiná zpáteční adresa, byl císařský výnos vydán pro obec Spindelmühle. České pojmenování obce Spindelmühle bylo přeloženo jako Vřetenský (Břetenský) Mlýn – úředníci totiž vycházeli z toho, že německé Spindel je česky Vřeteno. Kupodivu se tento otrocký překlad uchytil v úředních dokumentech a dokonce se po vzniku ČSR stal úředním jménem horské obce. Až teprve v roce 1922 celou věc podrobně prostudoval a popsal jednatel Krkonošské župy Klubu českých turistů Jindřich Ambrož, na jehož návrh ministerstvo vnitra v Praze výnosem ze dne 23. 6. 1923 obec přejmenovalo na Špindlerův Mlýn – Spindlermühle. |
