Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Špilberk: účelná dostavba, nebo hnus?

aktualizováno 
V 90. letech minulého století poznamenala tvář národní kulturní památky Špilberk výrazná přestavba. Přestavba, která rozdělila odbornou i laickou veřejnost na dva nesmiřitelné tábory a pozměnila panoráma našeho druhého největšího města – Brna.

Brněnský hrad Špilberk | foto: Jiří Berger

Přestavba brněnského hradu Špilberk, která byla dokončena v roce 2000, vyvolala vášnivé spory. Mnoho odborníků se vyjádřilo, že je neúčelná, zbytečně drahá, pseudohistorická, a navíc změnila tradiční vzhled hradu a siluetu města.

"Je to vytváření snu o gotice třináctého století, který není reálně podložený. Ten nesoulad mezi královskou kaplí, kde je snad snaha o podobu ve třináctém století, a to novodobé řešení věže, to je asi nejhorší. Není to věc hodná konce dvacátého století," řekl už před několika lety historik Jiří Vaněk, tehdejší ředitel Muzea města Brna.

Jak to všechno začalo

Hlavní vývoj brněnského hradu a pevnosti Špilberk se víceméně ustálil v první půli 19. století, po přestavbě barokní pevnosti na věznici.

Silueta hradu – přibližně 40. léta 20. století

V 80. letech 20. století bylo zřejmé, že neutěšený stav památky vyžaduje celkovou rekonstrukci.

Přípravné práce započaly roku 1986. Během nich byla "znovuobjevena“ řada gotických fragmentů někdejší "přemyslovské královské kaple“. Na jejich existenci se totiž pravděpodobně narazilo již při úpravách za druhé světové války. Ale protože tehdy nezapadaly do koncepce přeměny Špilberku v reprezentativní kasárna Wehrmachtu a symbolickou "svatyni“, velebící Německou říši, zůstaly zakryté cihelnou plentou.

Špilberk

Špilberk, 60.léta 20. století, tzv.východní křídlo hradu

Kontroverzní rekonstrukce: gotická proměna východního křídla

Duchovním vůdcem realizované vize nynější rekonstrukce se stal Ing. arch. Zdeněk Chudárek. Ten přišel s návrhem současné podoby východního křídla hradu, který se opíral o nálezy gotických článků a navázání na ně i  volné znovuoživení gotické kaple a přilehlých prostor (např. hranolové věže).

Do stávajícího areálu bylo zasaženo zásadním způsobem - východní křídlo bylo zvednuto o sedm metrů a opatřeno sedlovou střechou na způsob gotického paláce. Právě tato stěžejní přestavba se stala jablkem sváru.

ŠpilberkŠpilberk

Na horním snímku ze 70.let 20.století vidíte původní vnější trakt východního křídla před přestavbou, na dolním snímku z roku 2006 po přestavbě. Za lomenými oblouky se skrývá královská kaple, následuje hranolová věž. Křídlo ukončuje barokní věžička s vyhlídkovou plošinou.

Další poněkud kontroverzní perličku v celé kauze tvořil jistý střet zájmů: ing. Architekt Chudárek, jakožto zaměstnanec Státního ústavu památkové péče a osoba pověřená dohledem nad památkou, tak vlastně dohlížel nad naplňováním své vize.

Špilberk

Klikněte na mapu

Špilberk

Špilberk je dominantou Brna už více než sedm století. Hrad založil český král Přemysl Otakar II. kolem  poloviny  13. století. Ve 14. století sloužil jako sídelní hrad moravských markrabat, v 17. století byl přestavěn na mohutnou barokní pevnost (hrad odolal i nájezdům Švédů).

Později se hrad stal i trestnicí. Ve vězeňských kobkách Špilberku trpěli a umírali revolucionáři z celé Evropy, ale pykalo zde i mnoho dalších odsouzenců, z nichž nejslavnější byl zřejmě pověstný loupežník Babinský.

Smutně proslulé vězení národů bylo místem hrůzy i za druhé světové války. Od roku 1960 je Špilberk ve správě Muzea města Brna a k prohlídkám jsou přístupny kasematy a expozice vězeňství 18. a 19. století. 

Více o hradu, expozicích návštěvní době a vstupném -ZDE.
TIP iDNES:  
Až do 18.února můžete na Špilberku  shlédnout zajímavou výstavu Sága moravských Přemyslovců.


Nenasytný otesánek

Během stavby se také projevovaly různé další neshody ohledně užití technologií, práci zdržovala řada technických problémů i nevyjasněná architektonická řešení. Díky tomu a společně s růstem cen materiálů a stavebních prací se zvyšovaly náklady.

V únoru 1997 byla stavba východního křídla kvůli nedostatku financí zastavena. Po mnoha peripetiích byla potom rekonstrukce dokončena roku 2000. Celková výše nákladů se nakonec pohybovala okolo půl miliardy korun, přičemž jen východní křídlo spolklo více než sto milionů.

Třešeň na hrušni?

Nechci stranit žádné skupině účastníků akademického sporu, ale z běžného vnějšího pohledu je dobře patrné, že v jednolitém celku vzniknul cizorodý prvek.

Stačí navštívit expozici Muzea města Brna, které zde sídlí a prohlédnout si výstavu věnovanou historickému vývoji hradu: fragmenty gotických oken kaple jsou na různých dobových obrázcích Špilberku patrné – avšak hradní palác se vždy značně odlišuje od výsledku rekonstrukce.

A z modelu středověké podoby vyplývá, že Špilberk tehdy neměl současnou výraznou sedlovou střechu, což potvrzuje i nejstarší zachycená podoba hradu z konce 16. století.

Hlasy pro a proti

Odpůrci přirovnávají rekonstrukci k výplodu osobní fantazie a kritizují siluetu hradu. Krátce po přestavbě se objevily i návrhy odejmout Špilberku statut národní kulturní památky a současně byla rekonstrukce nominována na "anticenu“ Bestia triumphans.

Jaroslav Dokoupil, spolumajitel a hlavní architekt významné brněnské společnosti Arch.Design, považuje dostavbu za výrazně negativní. "Není pro to žádné odborné odůvodnění. Postavilo se tam něco, co z ničeho nic přeskočilo zas o dvě epochy zpátky. To se nedá srovnat s ničím - ani s totální rekonstrukcí Drážďan, ani s opravou a rekonstrukcí Emauz.

"Je to novodobá gotická přestavba udělaná bez adekvátních podkladů. Výsledek se nedá srovnat s tím, jak byla kvůli němu zničena jednotná podoba Špilberku z doby, kdy byl barokní pevností," napsal Karel Kuča v knize Brno (Vývoj města, předměstí a připojených vesnic).

Na druhou stranu se ale i z řad odborníků ozvaly hlasy pochopení. "Replika to není. Rekonstrukce zčásti možná ano. Je to jakási forma, která využívá jistých zbytků. A zbytky, které nejsou doložitelné, se doplňují tvůrčím způsobem. Je v tom jistě trochu romantismu, který využívá určitého množství pozůstatků. Je to snaha připomenout i původní slávu hradu, který nebyl jen vězením. Ta snaha se mi zdá legitimní," řekl nestor české architektury Ivan Ruller.

Podobně se vyjádřil architekt a herec David Vávra: "Mně se to tak hnusné nezdá, ale samozřejmě to trošku divné je, protože to je vymyšlené – příliš velká nová hmota, která tam nejspíše nebyla. Na druhé straně tam vzniká ničím nezatížený prostor vhodný třeba na zajímavé výstavy. Takže není to nijak úchvatné, ale zase bych to tak nezatracoval."

Líbivá iluze?

Sporné interiéry dnes slouží příležitostným výstavám a kulturním akcím. Srovná-li prostý laik snímky zanedbané východní části hradu pořízené těsně před přestavbou s nynějším stavem, zřejmě asi u něj zvítězí současný charakter.

Na citlivějšího návštěvníka přesto mohou vnitřní prostory působit duchem novostavby. Zejména v případě hranolové věže, kde chyběly prakticky jakékoli doklady o původním středověkém vzhledu. Dokonce se jednalo o záměr, který se měl vyhnout předstírání autenticity.

Co čeká na Špilberk dál

Ještě zcela neutichly diskuze o nestandardní přestavbě východního křídla, a už se zdá, že kolem Špilberku opět může být za pár let pěkně "horko“. Brněnské stojaté vody totiž nedávno rozvířila spekulace o záměru přebudovat část hradu na luxusní hotel. Tyto zprávy byly sice později zase dementovány, nicméně - když jde o peníze, tak člověk dnes nikdy neví, že?...

Autoři:




Nejčtenější

Tyrkysová hladina jezera Iskanderkul
Odpočívejte, vodky popijem. Tádžické Fanské hory překypují vstřícností

Fanské hory v severozápadní části Tádžikistánu jsou vyhlášené svými tyrkysovými jezery a dechberoucími scenériemi. Díky své kráse byly hojně navštěvovány již v...  celý článek

Cyklovznášedlo Hydrofoiler XE-1 od novozélandské společnosti Manta5
Elektrokolo pro jízdu na vodě. Novozélanďani uvádí do předprodeje bombu

Novozélandská značka Manta5 vyvinula a začne brzy prodávat Hydrofoiler XE-1, speciální vodní e-kolo z karbonu, které využívá kombinaci technologií kluzáku či...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Léky, kosmetika, notebook. Jak zabalit kufr do letadla a projít kontrolou

Paříž, Řím, Barcelona. Podzim je ideálním obdobím pro cesty po evropských metropolích. Ve městech už není tolik turistů a počasí vybízí k bloumání v ulicích....  celý článek

Další z rubriky

Pekelné doly
VIDEO: S motorkáři nejsou žerty. Pekelné doly zná každé malé dítě

Největší pískovcové podzemí v Evropě v údolí Svitavky mezi obcemi Velenice a Svitava milují nejen motorkáři, ale také děti a běžní turisté. Jeskyně jsou totiž...  celý článek

Hřbitov sovětských zajatců
Na moravském konci světa. Putování kolem nejvyššího kopce Malé Hané

Na tomto výletě davy určitě nepotkáte. Budete se totiž pohybovat po jednom z našich vnitrozemských „konců světa“, kde nevedou žádné hlavní silnice ani...  celý článek

Větrný mlýn v Přemyslovicích
Kde mají Keltové svatyni a Švédové šance. Utajená místa uprostřed Moravy

Tohle rozlehlé území západně od Olomouce patří k nejkrásnějším koutům Česka, málokdo však o tom ví. Oblast jako stvořená pro nenáročné vycházky nebo projížďky...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.