Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


VIDEO: Karbonové superkolo váží 7 kg. S tím se vyhrává Tour de France

aktualizováno 
Se zahájením největšího cyklistického závodu roku Tour de France představujeme špičkové silniční závodní kolo, na kterém jezdí profesionální jezdci. Je zajímavé vidět, z jakých moderních materiálů a pomocí jakých technologií se takové kolo vyrábí, kolik váží, jak vypadají nejrůznější detaily a technické vychytávky.

"Největším trendem nebo technologickým hitem dneška je v silničních kolech karbon," říká Petr Benčík, trojnásobný mistr republiky v silničním závodě, dnes šéf obchodu BenčíkProCycle, který zastupuje v Česku značku Colnago. Z karbonu je cca 90 procent moderní silničky. Hliníkové rámy představují menšinu produkce, titanové se už vyrábějí jen v malých sériích.

Fotogalerie

Karbon splňuje prakticky všechny požadavky pro moderní závodní kolo. Je lehký a vysoce pevný, zároveň při dodržení určité technologie i dostatečně tlumí nárazy, což se žádá například u zadní stavby rámu. 

Dnešní špičkový stroj (v našem případě model Colnago CF8 v úpravě Ferrari, tedy jen jiná modifikace kola, na kterém jezdí tým Europcar s Thomasem Voecklerem) má samozřejmě celokarbonový rám. Z karbonu je zároveň vidlice, berany integrované s představcem, sedlovka a část sedla, ale také kola, dráty (jsou integrovány do ráfků) a stejně tak náby. Karbonový je třeba i držák bidonu na vodu.

Z kovu tak zůstal už jen šlapací střed a komponenty náchylné na tah: vodítka přesmykače, přehazovačky, řetěz, pastorky a třeba části brzd nebo pedály, které mají titanovou osu. Kolo díky tomu váží asi 6,8 kilogramu. Jen pro porovnání, tím je téměř dvakrát lehčí než obyčejné horské kolo.

Colnago a Ferrari

Colnago bylo vůbec prvním výrobcem kol, který přinesl před 23 lety karbonový rám. Starý pan Ernesto Colnago se dobře znal s Enzem Ferrarim a díky jejich přátelství mohl využít karbon, který se používal při výrobě závodních monopostů F1. Už v roce 1989 tak vzniklo první kolo (samozřejmě Colnago) s monoqokovým karbonovým rámem. Bez těchto kontaktů by se asi výroba karbonových rámů zpozdila o mnoho a mnoho let. Karbon byl totiž tehdy velmi drahý.

Za pozornost u colnaga stojí technologie výroby rámu, kde se jednotlivé karbonové trubky vsazují a vlepují do takzvaných karbonových mufen, čímž se zvyšuje celková pevnost. Podobné je to i s oběma koly, která mají karbonové dráty integrovány jak do karbonové náby, tak do ráfku. Docílí se tím velké pevnosti a lehkosti a zejména to ulehčí jezdci jízdu při nástupech v kopcích.

Většina závodních kol pro profipeloton má dnes už také elektronické řazení, čímž odpadá jakékoli štelování lanek a bovdenů. U colnaga je navíc baterie speciálně integrována do sedlovky.

Zajímavostí jsou rovněž brzdy pro kompozitová kola. Špalíky nemohou být z gumy, ale vyrábějí se z různých směsí korku.

A cena kola, které jsme rozebírali? Držte se! Závratných 356 000 korun. V tomto případě se platí nejen za speciální materiály a technologie, ale pochopitelně i za spojení značek Colnago a Ferrari. A také za to, že se jedná o limitovanou edici, v níž bylo vyrobeno pouhých 200 kol. Je to prostě imageová záležitost. Ceny kol profíků na Tour de France stojí přibližně o 100 000 méně.

Autor:




Nejčtenější

Barely ropy zkrátka k Dubaji patří. Snímek byl pořízen 4. srpna 1961.
Před padesáti lety bylo v Dubaji 13 aut. Neznámá fakta o ropné metropoli

Perla pouště. Marnotratná, krásná, fascinující. Ačkoli je Dubaj známá svým oslnivým luxusním životním stylem a světovými rekordy, její kořeny sahají do...  celý článek

Solná poušť po dešti
Dotknout se nebe. Putování nádhernou Bolívií s bleskem za zády

Druhá půlka mého bolivijského pobytu byla stejně nabitá jako ta první. Vydáváme se na povedený trek do And, poté sestoupíme do Amazonské nížiny a nakonec...  celý článek

Etnograf, spisovatel, novinář a bývalý velvyslanec ČR v Kolumbii a Ekvádoru...
Islám nás zničí stejně jako kolonizátoři indiány, řekl v Rozstřelu etnograf

Západní civilizace se podle etnografa Mnislava Zeleného Atapany chová k indiánům stejně jako dobyvatelé v 16. století. Nedávná vražda deseti indiánů na...  celý článek

Hrad Sklabiňa. Někdejší sídlo Turčianské župy lehlo popelem až rukama...
Skromné a tiché Slovensko. Cyklovýlet po Turčianské magistrále

Turiec je malebná slovenská kotlina sevřená horami ze všech stran. Velice estetická krajina s pohádkovými přírodními scenériemi a absencí masového moderního...  celý článek

Microsoft Image Composite Editor - výběr zobrazení (projekce)
NÁVOD: Jak vyfotit a složit dechberoucí panorama? Zvládne to každý

Široké panoramatické fotografie dokážou na první pohled zaujmout. Lépe zachytí pohled na město nebo krajinu a zprostředkují tak zážitek, který běžná fotka 4:3...  celý článek

Další z rubriky

Panorama Nepomuku s neodmyslitelnou kulisou Zelené hory.
Krajinou Černých baronů a milované historie. Cyklotoulky okolím Nepomuku

Zvlněná a přátelská krajina luk, polí a remízků v okolí Nepomuku byla osídlená generacemi předků, jejichž dávné působení můžeme pocítit v drobných i...  celý článek

Hrad Sklabiňa. Někdejší sídlo Turčianské župy lehlo popelem až rukama...
Skromné a tiché Slovensko. Cyklovýlet po Turčianské magistrále

Turiec je malebná slovenská kotlina sevřená horami ze všech stran. Velice estetická krajina s pohádkovými přírodními scenériemi a absencí masového moderního...  celý článek

Zdejší bikemaraton je výzvou.
Pro všechny, co milují výzvy. Adrenalin na kole v okolí Suľovských skal

Podmanivý to kraj. Země podivných a fantastických skal vyniká nezaměnitelnou a surovou atmosférou, která se kolébá v náručí rozlehlé podhorské louky se stády...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.