Bohové hor ho však zahalili do neprostupných mraků, stěnu bičuje vytrvalý vítr a přes už postavené výškové tábory se valí laviny.
Horolezci vystoupili nad sedmitisícovou hranici, ale museli se všichni vrátit do základního tábora. V polovině uplynulého týdne se přitom jedna skupina pokusila vystoupit alespoň do prvního tábora. Překvapila je ale lavina, která jednoho horolezce dokonce strhla. Více ZDE
"V tomhle počasí se nedá dělat skoro nic. Hrajeme karty, čteme si, posloucháme muziku. Je to dost depresívní, ale zatím nám ponorková nemoc nehrozí," hlásí ze základního tábora šéf expedice Leopold Sulovský.
Před pár dny se počasí na pár hodin umoudřilo. "Tak jsme se umyli a hodili do gala a uvařili si pořádné jídlo. Sami, kuchaře jsme nechali odpočívat. Snědli jsme dvě a půl kila smažené krkovičky a spoustu bramborové kaše," libuje si Sulovský. Co se jídla týče, je na tom expedice velmi dobře. "Máme skoro všechno, na co si člověk vzpomene. Jenom by někdy bodlo pivko," tvrdí nejmladší člen expedice Josef Lukáš.
Horolezci plánují, že v oblasti zlatnou ještě dva týdny. "Zabalíme to tady 23. července. Ještě pořád je tedy relativně dost času na vrchol," věří Sulovský. Poslední tábor zatím mají lezci těsně pod sedmitisícovou hranicí. "Máme už i jakýsi depozitní tábor ve výšce 7250 metrů, kam jsme schovali fixní lana a potřebný materiál. Jen co se udělá počasí, vyrazíme ve skupinách postupně nahoru," hlásí šéf expedice.
Všichni lezci jsou v pořádku a věří, že bloud mít štěstí a pohlédnou na svět z vrcholu obávané K2. "Aklimatizace není ideální, protože nikdo z nás nespal nad sedmitisícovou hranicí, ale snad to klapne," doufá Sulovský.
