V Sozopolu si v šedesátých a sedmdesátých letech dávali dostaveníčko bulharští hippies, malíři, hudebníci a jiní umělci, až se z toho nakonec zrodil každoroční festival kultury s názvem Apollónie, který s úspěchem pokračuje i do dnes. Divadelní představení a koncerty pod širým nebem, výstavy, filmové projekce a premiéry, křty desek a nespočet společenských akcí a rautů.
Každý, kdo znamená něco v bulharské kultuře, na Apollónii v Sozopolu nesmí chybět. Taková bulharská obdoba Karlovarského filmového festivalu, dalo by se říct.
Odpověď na otázku, proč si jako svoje letní hlavní sídlo umělci vybrali starobylé rybářské městečko Sozopol, které chrání UNESCO a bylo vyhlášené památkou architektury, je docela nasnadě.
Stačí pouhý pohled na staré dřevené domky rozložené na okraji tří menších zálivů, letmá procházka po kameny dlážděných křivolakých uličkách a den strávený na členitých písčitých plážích ohraničených skalami a atmosféra tohoto místa vás uchvátí.
Jak šel čas v Apollónii
Kultura a dějiny se totiž v Sozopolu prolínají už od 7. století př. n. l. Město s názvem Apollónie založili milétší Řekové. Podle Hérodota vyrostla Apollonia v město, které se vnějším leskem a krásou vyrovnalo Athénám; vzkvétal zde obchod a řemeselo, rozvíjela se především výroba uměleckých předmětů ze zlata, stříbra a mramoru.
Z této doby se zachovalo mnoho kulturních památek. Z nich je nejcennější Anaxandrův náhrobní kámen, který se nachází v národním historickém muzeu v Sofii.
V roce 72 př. n. l. dobyl město římský vojevůdce Marcus Lucullus. Z města zůstaly jen ruiny. Vojevůdce Lucullus se zmocnil Apollónovy kolosální bronzové sochy, vysoké 13 metrů, a odvezl ji do Říma jako největší kořist svého triumfálního tažení. Historik Plinius píše, že tuto Apollónovu sochu viděl na římském Kapitolu. Po vpádu barbarů do Říma ale stopy po soše mizí.
Po dlouhou dobu není v dějinách o městu žádná zmínka. S prvními zprávami se setkáváme až ve 4. stol. n. l., ale to se město už jmenuje Sozopolis (řecky – město spásy). Město bylo známé svým tichým přístavem,který byl v mnoha případech skutečnou záchranou pro mnoho lodí – za špatného počasí všechny lodě spěchaly jeho ochrany.
S obnovením obchodu v byzantském období začala znovu vzrůstat sláva města. V té době se o něm píše jako o městě s početným obyvatelstvem. Město je znovu ohrazeno kamennými hradbami, jejichž zbytky se zachovaly dodnes.
Po vytvoření Bulharského státu měnilo město často své pány. Přecházelo často z bulharských do byzantských rukou. Roku 1352 byl Sozopol dobyt a vyloupen Janovany; nové neštěstí potkalo Sozopol roku 1366, kdy byl znovu dobyt křižáckými vojsky Amadea Savojského a prodám Byzanci. Tak skončila sláva Sozopolu a přišly těžké doby. V roce 1453, po vpádu Turků,staré historické město úplně upadá a ze známého bohatého města se během 500 let stává malá, zapomenutá rybářská vesnice.
Rozkvět města začíná opět po roku 1944, kdy se Sozopol od základu změnil. Dnešní Sozopol se rozprostírá na úzkém, dlouhém poloostrově a nová městská část Charmanite (Humna) roste na vyvýšenině na jihozápad od městské pláže.
Výlet pro 'Robinsony'
A jestli někdo nenajde dostatek klidu na pevnině, pak má ještě možnost sednout na loďku a přidat se k některému z početných sozopolských rybářů a brzy ráno se vydat na pustý ostrov, vzdálený jen pár stovek metrů od města, které zaručeně u každého návštěvníka zanechá nezapomenutelné dojmy.
 Sozopol v Bulharsku |
