Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Moravskou Amazonii si nejvíce užijete za hranicemi, v Česku je špinavá

aktualizováno 
Kdo by nechtěl vidět náš největší lužní les přezdívaný Moravská Amazonie, stanout na nejjižnějším a nejnižším místě moravské země a přitom se dotknout hranice Rakouska a Slovenska při soutoku Moravy a Dyje? Více než lákavý cíl však může přinést netušené zklamání.

Řeka Dyje u soutoku s Moravou. Vpravo nejjižnější a nejnižší místo Moravy | foto: Martin Janoška, pro iDNES.cz

Místo chrámu nedotčené přírody továrna na dřevo a lovecké trofeje, místo vůně lužního lesa zápach lidských výkalů a přehlídka použitých toaletních papírů.

Turistická reklama a reálná skutečnost se v krajině u soutoku Moravy a Dyje mnohdy rozcházejí. Za poslední čtvrtstoletí se změnily výrazně k horšímu nejenom lužní lesy, ale i malý písčitý ostroh nad soutokem, k němuž o víkendech a během sezóny putuje čím dál více lidí.

Pokud chcete předejít případnému zklamání, vydejte se k soutoku přes Rakousko nebo Slovensko a prohlédněte si jej z klidnější i čistější strany.

Silnice před Rabensburgem. Na obzoru Malé Karpaty

Silnice před Rabensburgem. Na obzoru Malé Karpaty

Úroda dýní u Rabensburgu

Úroda dýní u Rabensburgu

Rakouská rybářská idyla u Dyje

Rakouská rybářská idyla u Dyje

Iluzorní Moravská Amazonie

Přírodní oblasti jižně od Břeclavi a Lanžhota sevřené mezi toky Moravy a Dyje se občas přezdívá Moravská Amazonie.

Z většiny informačních zdrojů se o ní dozvíte, že je to jeden z nejrozsáhlejších a přírodovědně nejcennějších lužních lesů v Evropě s typickou hustou sítí meandrujících říčních ramen a periodicky zaplavovaných tůní, kde domov a klid pro život nachází nesmírná spousta vzácných živočichů. A k tomu ještě oblast nedotčená civilizací.

Kdo by však čekal, že při putování k soutoku bude pohlcen divokou krásou lužního pralesa, případně prehistorickým hvozdem z dob Sámovy či Velkomoravské říše (jak kdosi vtipně napsal na internet a ostatní to dále šíří), je opravdu na velikém omylu.

Skoro celý prostor mezi Moravou a Dyjí se po staletí potýká s civilizací, poslední dobou však mnohem více, než je pro místní přírodu s největší biodiverzitou v ČR zdrávo.

Povalový chodník k soutoku Moravy a Dyje

Povalový chodník k soutoku Moravy a Dyje

Největší zásluhu na tom má firma Lesy ČR, která unikátní území postupně přeměňuje s přispěním moderní techniky v hospodářský stejnověký les prostoupený četnými parcelami holosečné těžby. Stačí se podívat na současné letecké snímky a porovnat je se staršími. Škody napáchané nadměrnou těžbou jsou nepřehlédnutelné.

Vedle těžby dřeva je dalším velkým kšeftem provozování největší obory v ČR (Soutok), kde se prominentním lovcům připravují a servírují trofejní kusy spárkaté zvěře.

Tato lesům škodící zvěř nesmí být turisty v žádném případě rušena, zatímco staré duby a jasany pamatující vládu Marie Terezie mohou skončit spolu s nejvzácnějšími evropskými brouky v palírně dřevěného uhlí.

Přestože lužní lesy u soutoku Moravy a Dyje získaly hezké nálepky jako biosférická rezervace UNESCO, evropsky významná lokalita, ptačí oblast či mokřad Ramsarské úmluvy, jejich praktickou ochranu včetně zavedení ohleduplných metod lesního hospodaření český právní řád zatím zajistit nedokázal. Snahu o vyhlášení CHKO Soutok, což by podstatně změnilo zacházení s lesy, smetli ze stolu vedle lesáků i starostové okolních obcí.

Plot obory Soutok

Plot obory Soutok

Vstupní brána do obory Soutok

Vstupní brána do obory Soutok

Moravská Amazonie dnes proto připomíná skutečnou brazilskou Amazonii nikoli nedotčenými lužními pralesy, ale spíše bezohledným kácením a upřednostňování byznysu před ochranou unikátní přírody.

Ráj rybářů v rakouské Amazonii

Alternativou poměrně dlouhé štreky na kole oborou Soutok kolem neprostupného plotu, skládek vytěženého dřeva a geometricky pravidelných holosečí je putování po silnici přes rakouské vesnice na levém břehu Dyje.

Stačí se na oblíbeném výletním místě Pohansko držet zelené značky, přejet mostek přes Dyji a pokračovat k rozcestí Nad německými loukami. Zde odbočit po silnici vlevo a za chvíli jste v Rakousku mezi dýňovými poli.

Zemědělský terén je oproti luhu kolem Dyje vyvýšený a odlesněný, takže se z něj otevírá krásný pohled na panorama slovenských Malých Karpat na obzoru.
Hraniční Dyje teče cca dva kilometry vlevo od silnice a obyvatelé rakouských obcí k ní chodí s oblibou rybařit.

Dvěma otcům z Rabensbergu (Ranšpurku) se roku 1956 stalo rybaření osudným. Natáhli sítě dál, než měli, a čeští pohraničníci je bez milosti odpráskli. Neblahou událost utajovanou až do změny režimu připomíná kříž u soutoku s říčkou Kyjovkou.

Hranice mezi Rakouskem a Českem na Dyji

Hranice mezi Rakouskem a Českem na Dyji

Za Rabensbergem je dobré odbočit na polní cestu vlevo směrem k protipovodňové hrázi a od ní se prodrat některým z chodníčků k řece, kde čeká nádherná podívaná.

Rakouský břeh Dyje lemují jednoduché rybářské chatky, usazené kvůli velké vodě na vyvýšené ocelové konstrukci a ukotvené pomocí lan do okolních stromů. Každá chatka má malou terasu s visutou lávkou směrem nad řeku, kde visí síť na ryby ovládaná pomocí rumpálu.

Protější český břeh působí nedotčeně stejně jako šumící a kroutící se řeka, do níž občas padne z podemletého břehu nějaký strom. K představě deštného pralesa tu chybí jen pomalovaní amazonští indiáni nebo Tarzan v korunách stromů.

Klid na slovenském trojmezí

Zhruba tři kilometry putování tímto překrásným prostředím rybářských chatek na rakouském břehu Dyje vás přivede k trojhraničnímu bodu při soutoku s Moravou. Kolo je třeba v tomto úseku většinou tlačit.

Naproti je vidět nejjižnější cíp moravské země s povykujícími výletníky, slovenský břeh je stejně jako rakouský opuštěný a klidný. Bohužel tu už ale končí přírodní charakter řeky, neboť navazující Morava je díky regulaci až příliš narovnaná a připomíná spíše umělý kanál.

Fotogalerie

Zatímco na protější české území je to z rakouského trojmezí suchou nohou po čertech daleko, slovenský protilehlý břeh dělí pouhé čtyři kilometry. Stačí pokračovat dál podél řeky (teď už Moravy) dolů k mostu u města Hohenau (Cahnov), přes něj přejet na druhou stranu a proti proudu se vydat zpět na slovenskou stranu soutoku.

Slovenské trojmezí je určitě ze všech tří nejpříjemnější. Návštěvníci tu mají k dispozici prostorné odpočinkové místo se stolem a lavičkami a na obě stékající řeky se odtud otevírá nejhezčí a nejúplnější pohled. Tichou hladinu obou řek občas naruší jen šplouchnutí urostlé ryby.

K zamyšlení nad řekami vybízí zajímavé sousoší Hledající od jihomoravského surrealisty Vlado Kristeka, jehož původní bronzový originál někdo ukradl a zbyla z něj jenom dolní část nohou. Jedná se o desáté, poslední zastavení tzv. Podyjské glyptotéky, galerie soch v přírodě se začátkem u pramene řeky.

Na tomto místě dlužno také vzpomenout, že trojmezí na tomto místě vzniklo až roku 1920, kdy Československu připadlo na základě mezinárodní poválečné dohody území o rozloze 30 km2 mezi Moravou a Dyjí jižně od Břeclavi a Lanžhota, které bylo předtím rakouské a patřilo do katastru obcí Ranšpurk (Rabensburg) a Cahnov (Hohenau).

Země moravská tehdy končila, resp. začínala někde pod Pohanskem, což je dobře patrné při pohledu do starých map. S historickými fakty ovšem nekoresponduje starý hraniční kámen z roku 1755 při povalovém chodníku na moravské straně soutoku, který má vyrytými písmeny M. M. označovat markrabství moravské. Že by ho moravští národovci přenesli a vztyčili na nepůvodním místě?

Moravská Amazonie

Moravská Amazonie

Návrat do Česka

Od slovenského soutoku je třeba se napojit na blízkou cyklotrasu vedoucí po protipovodňové hrázi směrem na sever, vstříc českým hranicím. Jede se tak jako všude v okolí po rovině a cesta rychle ubíhá. Na mostku přes říčku Myjavu je už slyšet i vidět brněnská dálnice, kterou cyklotrasa podjíždí u starého hraničního přechodu Lanžhot – Brodské.

V případě, že byste opravdu měli chuť a čas a chtěli ještě do třetice vidět soutok Moravy a Dyje i z české strany, pak stačí popojet po staré silnici směrem na Lanžhot a hned na první asfaltové odbočce se vydat vlevo do lesa. Směrovky (nikoli turistické značky) vás po cca 13 km dovedou až k soutoku, kde vzhledem k pokročilé době strávené putováním po cestách tří států, už asi nikdo nebude. Ovšem opravdu krásně bude na soutoku až po nějaké velké vodě, která spláchne v lese poházené toaletní papíry, lidské hromádky a vyprázdněné PET lahve pryč, daleko do Dunaje.

V Břeclavi, která bývá obvykle východiskem i cílem výletů do této oblasti, se můžete těšit z více než 70 najetých kilometrů.

Může se hodit

Mapa
KČT č. 91 – Slovácko, Hodonínsko
KČT č. 88 – Pavlovské vrchy

Jak se tam dostat
Rychlíkem Praha – Brno – Břeclav (trať 260) nebo Ostrava – Přerov – Břeclav (trať 330). Autem po dálnici Praha (resp. Olomouc) – Brno – Bratislava, na posledním exitu Břeclav sjet z dálnice a pokračovat přes Břeclav k zámečku Pohansko. Zaparkovat na parkoviště před železničním mostem (zelená tur. značka), za nímž je vstup do obory Soutok.

Proč tam nejsou značky
Celou popsanou oblastí, která je poměrně rozlehlá, nevedou žádné turistické značky. Důvody jsou hned dva: jednak se tu nachází velká oplocená obora, jednak bývá velká část území pravidelně zaplavována, takže není vždy zaručen průchod. Na jaře a za vyššího vodního stavu sem proto raději nejezděte.

Přibližný itinerář popisované trasy
Břeclav – Pohansko (4 km) – Nad Německými loukami (7 km) – Rabensburg (15 km) – Soutok (22 km) – Most přes Moravu u Hohenau (24 km) – Soutok (26 km) – Hraniční přechod Lanžhot/Brodské (40 km) – Soutok (54 km) – Pohansko (69 km) – Břeclav (73 km)

Autor: pro iDNES.cz




Nejčtenější

Petrova bouda v Krkonoších už zvenčí opět vypadá jako horská chalupa...
VIDEO: Krkonošská Petrovka už vypadá jako horská bouda, je pod střechou

Petrova bouda na hřebenech Krkonoš, kterou před šesti lety zničil požár, už znovu vypadá jako horská chalupa. Přes léto dostala dřevěná okna a střechu. Zima...  celý článek

V Kerkyře na Korfu je nejmenší přistávací ranvej v jižní Evropě
VIDEO: Káva a letadla nad hlavou. Pohodová atrakce na řeckém ostrově

Na Korfu je jedna z nejmenších přistávacích ranvejí v jižní Evropě. Piloti musí mít speciální výcvik, neboť z jedné strany je moře a z druhé nejvyšší hora...  celý článek

Dopravní zácpy na vjezdu do Doveru, které přístav trápily loni v létě.
Brexit ochromí dopravu přes La Manche, Dover se děsí obřích kolon

Vystoupení Británie z Evropské unie ovlivní celou řadu obchodních sfér i životy obyčejných lidí. Velké problémy očekávají provozovatelé přístavu v britském...  celý článek

Pokuta za porušení zákazu kouření na thajských plážích může dosáhnout až 100...
Za cigaretu u moře pokuta 60 tisíc. Thajsko zakazuje kouření na plážích

Jedna z nejpopulárnějších turistických destinací zavádí od 1. listopadu zákaz kouření na vybraných plážích. Thajský turistický úřad k zákazu přistoupil poté,...  celý článek

Kotelský potok pramení ve Velké Kotelní jámě nedaleko Vrbatovy boudy a táhne se...
Vodí turisty na zapomenuté stezky Krkonoš, zná cesty budařské i dřevařské

Jana Tesařová v Krkonoších rozplétá pavučinu horských pěšin, svážnic, stezek a zanikajících chodníků. Pronikla až do míst, o kterých se návštěvníkům hor ani...  celý článek

Další z rubriky

Zbytky táborových baráků zarůstají, tím více z nich mrazí. Tady trávily léta...
Zapomenutý koncentrák na kraji Evropy. Stíny komunismu v deltě Dunaje

Dunajská delta je proslulá romantickými zákoutími slepých vodních ramen či tisícovými hejny mnoha druhů ptáků. Území do dnešních dnů značně izolované a...  celý článek

Hasiči se vzhledem k výšce plamenů a nebezpečí zhroucení věže nemohli po...
Shořela oblíbená vyhlídková Goethova věž ve Frankfurtu nad Mohanem

Největší a nejstarší dřevěnou vyhlídkovou věž ve Frankfurtu nad Mohanem zcela zničil požár. Informovala o tom agentura DPA. Příčiny požáru Goethovy věže...  celý článek

Jezero Como patří k těm lokalitám, kam se dá z Česka snadno zaletět na víkend....
Kam létat v zimě: k moři v Maroku se dá dostat už za pětistovku

Nebe nad Evropou nikdy nebylo tak plné, ceny za leteckou dopravu tak nízké a pro cestovatele z Česka se nově přibližují i některé destinace, do kterých...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.