Znám jednu krásnou zahradu... v Soulu ve stínu mrakodrapů

Představte si všechny obyvatele Česka stěsnané na ploše jen zhruba o pětinu větší, než zabírá Praha, a budete mít tušení, jak to vypadá v Soulu. Hlavní město Jižní Koreje patří s hustotou přes 17 000 lidí na kilometr čtvereční k nejvydatněji osídleným metropolím světa. Přesto i zde se dá najít oáza téměř rajského klidu.

Tip na dovolenou

Vyberte si z aktuální nabídky zájezdů do Jižní Korey na dovolena.iDNES.cz

Řeč je o zahradě u královského paláce Čchangdokkung (Changdeokgung), která je od roku 1997 zapsaná na seznamu světového dědictví UNESCO. Na 32 hektarech se rozprostírá přírodní areál sloužící po staletí korejské královské rodině k odpočinku, studiu i zábavě. V těch dobách bývala ostatní smrtelníkům zapovězena, proto se jí dodnes říká tajná, ačkoli teď je už přístupná komukoli a celoročně.

I když má v názvu slovo zahrada, ve skutečnosti je to spíš lesopark s řadou jezírek, protkaný sítí cest spojujících dohromady větší budovy i menší pavilony. Každá stavba či zákoutí má svůj daný účel: někde se králové a jejich příbuzní věnovali poezii, jinde rozjímání nebo třeba lukostřelbě, u jezírek rybařili nebo se po nich projížděli na loďkách.

Hned první soubor budov po vstupu do zahrad ovšem sloužil především studiu, jeho součástí byly i knihovny, z nichž ta největší Juhamnu dnes celému prostoru dominuje. I když studium není zrovna to hlavní, co se pojí s představou královské funkce, tento prostor sloužil jako důležitý zdroj poznání. Na zdejším vršku stávaly dokonce dvě knihovny, odkud si králové a princové odnášeli materiál do přilehlých studoven.

Vedle časů rozkvětu zažívala zahrada v minulosti i horší časy. Někteří panovníci v ní necitlivě umísťovali rozličné přístavby, načež se jejich následníci opět pokoušeli poškozeným zákoutím vrátit přírodní charakter. Část zahrady nazvaná Jondeokjeong podle malého pavilonu s neobvyklou dvojitou střechou byla zřejmě poslední, kterou královská rodina nechala do zahrady začlenit. Samotný pavilonek je z roku 1644, původně ho obklopovalo pět jezírek, která se později spojila v dnešní dvě.

Pavilony v zahradě u paláce Čchangdokkung jsou vystavěny v symbióze s okolím, vodou i zelení.

Na toulky korejskou minulostí přišly do Čchangdokkungu i soulské děti s paní učitelkou.

Za trest tři kalíšky vína

Zeleným listnatým lesem, v němž převládají vzrostlé duby (Soul je zhruba na stejné zeměpisné šířce jako Atény, ale zdejší zeleň zásluhou odlišného klimatu rozhodně nepřipomíná vyprahlé Středomoří), se dá dojít až do nejzazší části zahrady. Zde se ukrývá pětice pavilonů rozmístěných kolem potoka zvaného Ongnyucheon. Ten napájí i speciálním kanálek ve tvaru písmene U, který sloužil králům a jejich družině ke speciální hře. Společnost se rozmístila podél kanálku a posílala si po vodě pohárky s vínem. Dvořan, u kterého pohárek přistál, musel víno vypít, složit improvizovanou báseň a zarecitovat ji. Pokud to nezvládl, musel jako trest vypít kalíšky vína hned tři.

Vstup

Palác i zahrada mají otevřeno celoročně. Vstupné je 3 000 wonů (52 Kč) do paláce, 5 000 wonů (87 Kč) do zahrady.

Protože se vstupenka do zahrady nedá koupit samostatně, jen jako doplněk ke vstupu do paláce Čchangdokkung, stojí určitě za to nahlédnout i do palácových budov. Z nich vyniká například trůnní sál Injeogjeon, kde se odehrávaly nejdůležitější státní záležitosti, ať už třeba korunovace nového krále nebo přijímání zahraničních vyslanců.

U vodního kanálku v zadní části zahrady se král s dvořany oddával poezii.

Pavilon Taegeukjeong je zřejmě nejvýraznější z pětice staveb v zadní části zahrady.

Zahrady jako únik před krvavou realitou

Uprostřed paláců a pavilonů se jen stěží bude chtít uvěřit tomu, že motiv krále Tchedžonga pro výstavbu takové nádhery byl poněkud krvavý.

Jak se tam dostat

Do Soulu létá z Prahy čtyřikrát týdně přímá linka Korean Air. Cena zpáteční letenky začíná v současnosti i se všemi poplatky asi na 23 500 Kč.

V pořadí třetí král panovnické dynastie Čoson už totiž při svém nástupu na trůn v roce 1405 jeden palácový komplex k dispozici měl. Přesto se v jeho sousedství rozhodl vystavět další. Oficiálně proto, že nový palác Čchangdokkung měl příznivější polohu z pohledu geomantie, tedy řekněme přírodní energie. Pravdou ale spíš je, že Tchedžong nechtěl žít ve starém paláci, který mu připomínal jeho násilnou cestu k moci: král v něm totiž nechal povraždit své příbuzné, kteří mohli jeho panovnické ambice ohrozit.

Tomu, kdo si bude chtít projít důkladně všechna zákoutí zahrady a nasát korejskou historii mezi palácovými budovami, zabere prohlídka dobrý půlden. V okamžiku, kdy se už začne dostavovat únava z historie ovšem stačí pár kroků a hned se dostaví rozptýlení v podobě rušných ulic pulsující jihokorejské metropole.