VYŠEBRODSKÝ KLÁŠTER
Klášter, na rozdíl od státem spravovaných památek, nezná rozdělení roku na sezonu a zimní období. Je totiž otevřený celoročně. Dvanáct řeholních bratří se střídá při provádění turistů i při běžné údržbě. Pouze na letní měsíce zaměstnávají 4 brigádníky jako průvodce. Přesná čísla o návštěvnosti této památky v tomto roce zatím nejsou známá. "Letos k nám přijeli lidé převážně z tuzemska," řekl páter Justin. Zahraničních turistů přišlo v letošní sezoně méně než loni. Zatímco Češi dávají přednost individuálním návštěvám, cizinci většinou přijíždějí organizovaně, s cestovními kancelářemi. "Letos nás objevili Francouzi. Vyšší Brod je pro ně přitažlivý, protože řád ve Francii vzniknul, je tam hodně cisterciáckých klášterů a například na našem oltáři je spousta francouzských světců," vysvětlil páter Justin. Podobně jako na státních hradech a zámcích se i ve Vyšším Brodě každoročně snižuje počet turistů z Německa a Rakouska.
ŠKOLÁCI, VODÁCI A DŮCHODCI
Přestože je město východiskem pro vodní turistiku na Vltavě, více než vodáci vyhledávají klášterní areál nedaleko řeky rodiny s dětmi a důchodci. V červnu převládají školní výlety. Část návštěvníků přichází nejen zhlédnout památky, ale také se zúčastnit duchovního programu. Klášter je stále, na rozdíl od muzeí nebo hradů, živoucím organismem, jehož prostory slouží ke stejným účelům, k jakým byly vybudovány.
KLÁŠTER NA INTERNETU
Podle pátera Justina svou roli sehrála i internetová prezentace města. Na jeho stránkách je i oddíl věnovaný klášteru. Ten informuje o dějinách cisterciáckého opatství i o prohlídkové trase. Internetové stránky nyní procházejí rekonstrukcí. Páter Justin by byl rád, kdyby informace oslovovaly více lidí ze zahraničí. "Naše stránky chceme rozšířit o holandskou mutaci. Nizozemských turistů je na Lipně hodně, ale chodí jich k nám málo," řekl. Klášter má jednu prohlídkovou trasu. Na ní se nachází kostel, mnišský chór, hlavní oltář, křížová chodba, kapitulní síň i barokní knihovna a obrazová galerie ze stejného období. Její prohlídka trvá necelou hodinu. "Trasa se skládá ze dvou částí, z gotické a z barokní. Ale když někdo požádá jen o návštěvu jedné části, tak mu vyjdeme vstříc," poznamenal Justin.
OPRAVY
V tomto roce se dočkala opravy fasáda barokního konventu. "Teď se dodělává střecha na barokní prelatuře," řekl Justin. Opravy se provádějí s finanční pomocí státu. Celková výše letošních investic dosáhla dvou a půl milionu korun. Ani v zimě turistický ruch v klášteře neutichne. Na objednávku budou vyšebrodští cisterciáci dále provádět návštěvníky. Zatímco například poněkud doleji podél toku Vltavy na státním zámku v Rožmberku budou stěhovat porcelánové a kovové předměty spolu s menšími kusy mobiliáře do temperovaných prostor, zůstane vzácná vyšebrodská knihovna na svém místě. "V prostorách knihovny je stabilní klima, které knihám svědčí. Měříme jen vlhkost," řekl Justin z vyšebrodského opatství.
PŘÍŠTÍ ROK
V příštím roce chtějí v klášteře zpřístupnit novou expozici zaměřenou na cisterciácké umění. Na její přípravě se podílí celá komunita, ve které žije i vystudovaný historik bratr Bruno. Výstava by měla sledovat vznik řádu, jeho dějiny a dopad existence řádu na architekturu, obrazy, liturgické předměty. I v příštím roce proběhne cyklus varhanních koncertů v klášterní bazilice.
ORLÍK
Letošní návštěvnost na soukromém zámku Orlík, který vlastní Karel Schwarzenberg, bude patrně nižší než minulou sezonu, přitom za celý loňský rok sem přijelo asi 110 tisíc turistů. Orlík je totiž závislý na lidech, kteří tráví dovolenou v kempech v okolí přehrady. "Turisté se jeden den spálí na sluníčku a druhý den jdou do zámku. Nebo prší a lidé se sem jdou schovat. Letos v létě ale pršelo a pršelo, takže všichni odjeli a my jsme měli míň lidí," řekla správkyně depozitářů a pokladní Hana Rozsypalová. Například v srpnu tak návštěvnost poklesla o 5 tisíc lidí proti stejnému měsíci v minulém roce.
ČEŠI, HOLANĎANÉ A RUSOVÉ
Přitom drtivá většina zájemců o prohlídku pochází z tuzemska. Zvýšil se zájem Slováků. "Nejčastěji máme cizojazyčné prohlídky v němčině a angličtině. Ale chodí na ně hlavně Holanďané, kterých je na přehradě nejvíc," míní Rozsypalová. V závěru sezony zrušilo objednané návštěvy hodně skupin z Rakouska. "Stornovali nám prohlídky, jako důvod uváděli hlavně blokády hranic," řekla pokladní. Podle kastelána Jaroslava Rozsypala se v některých faxech přímo objevila jaderná elektrárna Temelín jako důvod zrušení zájezdu. Letos poprvé správa zámku zaměstnala na plný úvazek průvodkyni v ruském jazyce. Dosud stačily pro ruskou klientelu brigádnice, které na Orlíku pracovaly o prázdninách. Zájem Rusů však trvá i mimo hlavní sezonu, a tak na Orlíku vyšli turistům z východu vstříc.
OPRAVY A RESTAUROVÁNÍ
Rok 2000 byl i na Orlíku ve znamení investic. Po Novém roce začala rekonstrukce toalet, které nyní mají bezbariérový přístup, a kanalizace. Před zahájením stavebních prací uskutečnili archeologové ze společnosti Archeos rozsáhlý záchranný výzkum na odkrytém nádvoří. Mezi finančně náročné investice patří i restaurování kaple, na které odborníci pracují od konce září. Při tomto zásahu byla obnovena dvě křídla oltáře, sochařská výzdoba, obraz sv. Ludmily z 18. století a také omítky, které trpěly nadměrnou vlhkostí. V napjatém státním rozpočtu se našly finance jen na obnovu zámeckého mobiliáře. "Obecně stát přispívá částkou, která kryje míň než padesát procent nákladů. Teď s jeho pomocí restaurujeme pět obrazů z prohlídkové trasy. O nábytek se staráme sami," řekl kastelán Rozsypal. Na stavební úpravy na Orlíku letos stát peníze neuvolnil. Vedoucí správy nemovitostí Karla Schwarzenberga Jan Zhoř však uvedl, že správa o peníze ani nežádala. "Věděli jsme, že je to marné. Ale dostáváme už několik let příspěvek na opravy zámku ve Varvažově," vysvětlil.
 Zámek Orlík nad Vltavou, který vlastní Karel Schwarzenberg, navštívilo vloni přes sto tisíc turistů |
