Merapi

Merapi - Z jícnu nejaktivnější indonéské sopky Merapi na ostrově Jáva vystupují mračna horkého plynu a kouře. | foto: čtk/ap

Sopku Merapi uklidní jen obětiny

Jako ohnivý prstenec se Indonésií vine sopečný pás. Jenom na dvou nejznámějších ostrovech, Jávě a Bali, je 37 sopek. Pojďme se podívat na tu nejnebezpečnější - Merapi. Pracovník yogyakartského vulkanologického institutu vysvětluje, kreslí a znázorňuje. „Máme pět pozorovacích míst. Kromě každodenního běžného monitorování provádíme periodické práce přímo v terénu. Sledujeme morfologické změny v lávovém domě, počasí, srážky a řadu dalších údajů,“ říká pracovník yogyakartského vulkanologického institutu.

Před tabulí se tento muž pohybuje jako rozený pedagog. Podobnou instruktáž totiž neabsolvuje poprvé. Spolu se svými kolegy (56 zaměstnanci tohoto úřadu) sleduje jednu z nejnebezpečnějších světových sopek - Merapi. "Přímo v zóně, kterou označujeme jako nebezpečnou, žije na dvacet tisíc lidí. Problém spočívá v tom, že je nemůžeme odsunout." Na samém úpatí Merapi totiž platí jiné zákony než přání vulkanologů.

Proč tomu tak je? Právě sem se v minulosti uchylovali nejrůznější rebelové.
V patnáctém století zde před postupujícím islámem nacházeli útočiště buddhisté, v devatenáctém rolníci snažící se vyhnout práci na plantážích holandských kolonizátorů, v šedesátých letech se zde pokoušeli spasit život komunisté prchající před nastupujícím vojenským režimem prezidenta Suharta. Vesničané žijící u Merapi nejsou pro úřady snazším oříškem. Oficiálně je vše jasné, o případné evakuaci rozhoduje místní vláda. Ta však právě tady není největší autoritou.

Podle staré legendy u Merapi kdysi meditoval král Senopati tak hluboce, že se mu zjevila bájná královna jižních moří Loro Nyai Kidul. Bohyně panovníkovi nabídla vejce, ten však v obavě, aby se neproměnil v ducha, postoupil jídlo svému zahradníkovi. Zahradníkova proměna zděsila okolí natolik, že se muž navěky rozhodl skrýt v Merapi. Od těch dob sultáni z Yogyakarty přinášejí obětiny jak vulkánu, tak Indickému oceánu, který je sídlem královny jižních moří.
Hlavní slovo zde má pan Marijan. Potkáte-li ho, upoutá vás snad jen jeho nenápadnost. Drobný stařík v jednoduchých sandálech a batikové sukni. Ale jeho slovo tady platí téměř stejně jako slovo sultána zYogyakarty. Pan Marijan je strážcem Merapi. Jednou ročně vede procesí přinášející obávanému vulkánu obětiny, které sem posílá sultán z pětadvacet kilometrů vzdálené Yogyakarty.

Svědectví účastníka jednoho z procesí potvrzuje, jak výraznou autoritou Marijan je. V listopadu 1994 došlo k neočekávané erupci. Láva, která obvykle z kráteru Merapi vytéká jihozápadním směrem, se tentokrát vydala jižní cestou. 66 lidí zemřelo, 22 bylo zraněno. Přestože sopečná hrozba nepolevovala, Marijan o měsíc později opět bezpečně dovedl své lidi až těsně pod nebezpečný vulkán.

Strážce Merapi tvrdí, že s vulkánem komunikuje prostřednictvím svých snů. Tak se dozvídá o hrozícím nebezpečí. V jedné ze svých vidin se Marijan ocitl na samém dnu kráteru, nalezl zde zelenou bránu a velký pokoj s křesly zařízený ve starém stylu. Pohádka? Lidé z okolí Merapi nazývají Marijanovy sny oko srdce a přikládají jim velký význam.

Zmírnit nebezpečí se místní každoročně pokoušejí obětním rituálem u Merapi. Slavnost je barevnou podívanou s javánskými tanci i závěrečným ceremoniálem. Vše se děje pod dohledem Merapi ve výšce dva tisíce metrů nad mořem. Strážce sopky přichází doprovázen deseti služebníky ze sultánského paláce v Yogyakartě a skupinkou žen s koši obtěžkanými obětinami. Někteří účastníci obřadu vyrážejí na místo už několik hodin před hlavním obřadem. Chtějí se tam dostat včas. Marijan ani po strmém výstupu nejeví známky únavy. O mnoho mladší japonští filmaři, kteří rituál sledují, už výstup na Merapi dvakrát nanečisto trénovali. Chtěli se ujistit, že Marijanovi budou stačit.

Strážce sopky na zemi rozkládá látky, které sopce posílá yogyakartský sultán. Žena, vesnické médium, připravuje vonné tyčinky a mince. „Nechť zůstaneme věrní bohu, sultánovi a Merapi,“ zahajuje Marijan modlitbu pronášenou v javánštině. Merapi během ní zůstává zatažena čepicí mraku a jenom chvílemi zahlédneme vrchol jednoho z nejnebezpečnějších vulkánů světa.

Lidé, kteří na jeho úpatí strážce sopky doprovázejí, si už stálému nebezpečí erupce přivykli a z dosahu Merapi odejít nehodlají. Přesvědčení posvětilo poselství, které před několika lety sultán z Yogyakarty zaslal strážci vulkánu: „Pokud vám já osobně nenařídím, abyste odešli, neodcházejte.“„Z vysílaček vojáků, kteří nás doprovázejí, slyšíme vulkanology, kteří potvrzují, že Merapi je na stupni tři, tedy připravena. Od erupce z 22. listopadu je oblast, kterou procesí prochází, pro veřejnost uzavřena.“

Může se hodit:

* Výstupy na činné sopky jsou velice atraktivní, na místě je vždy určitá opatrnost. Vyplatí se informovat přímo na místě na aktuální situaci a během výstupu nepodceňovat možná rizika. Loni zahynul na Merapi holandský turista, který si chtěl zblízka prohlédnou tekoucí lávu.

* Cestovní kanceláře v Yogyakartě nabízejí v cenových relacích do deseti dolarů výstupy na vrchol Merapi nebo noční pozorování lávy vytékající z kráteru.


Témata: Indonésie, Islám