Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Sólo přes 360 poledníků

  21:06aktualizováno  21:06
Začínal pošmourný letní den roku 1975, když z polského Svinoústí vyplula na Balt početná flotila jachtařského klubu Cztery Wiatry a s ní i několik Čechů. Nedočkavě jsme vyhlíželi z kymácivé paluby vlajkové lodi Chloe, protírali skla triedrů a nadávali na počasí. Konečně - támhle je! Z obzoru před námi vyletěla k nebi červená světlice, pak bílá. Rozeznali jsme světlý úzký trojúhelník vzdálené plachty. Náš kapitán už měl připravenou signální pistoli a pálil jednu raketu za druhou. Ostatní jachty se přidávaly, všude to bouchalo a syčelo, hotový ohňostroj. Takového uvítání se obvykle dostává lidem, kteří opravdu něco dokázali


Richard Konkolski, rodák z Bohumína, původním povoláním stavař, tehdy sólově obeplul zeměkouli jako první Čechoslovák a vůbec první vnitrozemec. A co víc, na druhé nejmenší plachetnici, jaká to kdy dokázala, sedmimetrové Niké, kterou postavil vlastníma rukama. Obnášelo to 33 561 námořních mil, 343 dnů a nocí plavby, prokládané krátkými i delšími zastávkami v 79 přístavech pěti světadílů. Mnohde díky tomu poprvé uviděli naši státní vlajku. Do historie českého i světového jachtingu se však Richard Konkolski zapsal především svými úspěchy v závodech osamělých mořeplavců přes Atlantik OSTAR, kdy za sebou nechával borce známých jmen, plující na mnohem větších a nákladněji vybavených lodích. Trofej za 2. místo v ročníku 1976 mu na slavnosti v Londýně odevzdal sám britský premiér Edward Heath. Roku 1980 - po sérii dramatických komplikací - vybojoval 4. místo mezi pěti desítkami účastníků reprezentujících všechny námořní velmoci. Člověk plavící se pod plachtami dny, týdny a měsíce nedozírnými oceánskými dálavami, divokými bouřemi i mrtvým bezvětřím, odkázán ve všem všudy sám na sebe, musí být - má-li obstát - vybaven takovým komplexem znalostí, schopností a vůbec osobních kvalit, jako snad v žádném jiném sportu. Dokonce bych řekl, jako v málokteré lidské činnosti. Richardovy reportáže z cest a závodů, po léta otiskované ve víkendové příloze Mladé fronty, vzbuzovaly obrovský zájem a obdiv čtenářů, stejně jako později jeho knížky. Na rok 1982 byl vyhlášen velký prestižní závod sólových mořeplavců kolem světa - DOC. Challenge. Konkolski se na něj chystal už s větší lodí, třináctimetrovou Niké II, ale všechno kolem se nějak zadrhávalo, ještě víc než obvykle. A jednoho dne mi přišla do redakce obálka s razítkem Posted on the High Sea (podáno na širém moři), v jakých obvykle posílal své reportáže. Tentokrát byl obsah jiný: "V těchto dnech jsem vyčerpal poslední možnost povolení startu v závodě. Tělovýchova mi zamítla absolutně vše... Proto odjíždím bez jakéhokoli souhlasu a pro jistotu beru s sebou celou rodinu. Do přípravy závodu jsem vložil dva roky života, své zdraví i veškeré své finanční prostředky... Jsem přesvědčen, že vrcholu své sportovní činnosti jsem ještě nedosáhl, a proto volím cestu tam, kde mi nikdo přinejmenším nebude v mé činnosti překážet, když už mi nepomůže." Ta cesta vedla Richarda, jeho ženu Mirku a dvanáctiletého Ríšu na palubě Niké II do Newportu, jachtařského střediska na severovýchodě USA, kde obvykle končívaly závody osamělců přes Atlantik a kde měl nyní startovat DOC. Challenge. Konkolski ještě stihl začátek a v ohromné konkurenci vybojoval skvělé 3. místo. Zpráv o jeho dalším působení bylo poskrovnu. Až v roce 1987 jsem od něj dostal pohlednici, psanou opět na moři: "Tak tě zase zdravím z dalšího závodu kolem světa. Pokud obdržíš tento lístek, tak jsem již asi v Rio je Janeiru." A taky jo, pohled měl poštovní razítko z Ria. Ani tentokrát se Niké II mezi světovou jachtařskou elitou neztratila - 5. místo! Letos v létě se Richard po osmnácti letech emigrace objevil na pár dní zase v Praze. Zašli jsme spolu na oběd, zavzpomínali, situaci tu i tam probrali. Konkolští se usídlili v Newportu kousek od moře, samozřejmě. V ostrém tržním prostředí se měli a mají co ohánět, aby si zajistili slušnou existenci, aby jejich firma Jeven Oceans Video And Multimedia prosperovala, aby vycházely i další aktivity a dluhů ubývalo. Niké II zatím odpočívá. Na jak dlouho? Kdo ví.

Autor je spolupracovníkem redakce

R.Konkolski obeplul jako první Čech zeměkouli na jachtě.

Autor:


Témata: Loď, Londýn, Raketa

Nejčtenější

Sovětské mapy světových měst byly jako Wikipedia a Google Maps v jednom

Sověti byli pečliví: takhle detailně zmapovali New York (vpravo) a přístavní...

Podle sovětských civilních map vlastních oblastí se spolehlivě bloudilo. A to byl záměr, měly totiž mást Západ i za...

Hitparáda turistických přešlapů. Čím zaručeně naštvete místní obyvatele

Turista si užívá krmení volně žijících hyen v Hararu v Etiopii.

Chtějí toho vidět co nejvíc a v neposlední řadě jsou důležitým zdrojem příjmů. Z pohledu místních obyvatel jsou však...



Nejkrásnější partie Krounky. Parádní výlet s ferratou, kterou zvládnou i děti

Krounka v Otradově

Doslova pohlazením po duši je putování údolím říčky Krounky na Chrudimsku. Nejhezčí pasáž pojmenovaná Šilinkův důl je...

Les nad Kateřinkami ukrývá tajemný pomník. Nikdo neví, kdo ho vztyčil

Vojtěch Mai objevil žulový pomník, který ve stráni nad Kateřinkami stojí...

Nikdo neví, proč tam je, ani kdo ho nechal postavit. Přitom ve stráni nad libereckými Kateřinkami stojí odhadem dobrých...

Český skialpinista nepřežil 300 metrů dlouhý pád ve Vysokých Tatrách

V Nízkých Tatrách zahynuli dva skialpinisté z Česka (26. listopadu 2017)

Český skialpinista ve čtvrtek nepřežil dlouhý pád ve Vysokých Tatrách na Slovensku. Informovala o tom horská záchranná...

Další z rubriky

Genocida z blbosti. V roce 2025 budou nosorožci v Africe minulostí

V roce 2017 zabili pytláci v Jižní Africe 1 028 nosorožců. Vyfoceno v rezervaci...

Lidé v Asii stále věří, že prášek z rohů nosorožců má léčivé účinky. Údajně pomáhá od rakoviny i kocoviny. Ve...

Začínají Bratislavské městské dny 2018, nabídnou videomapping i ostrov Sihoť

Bratislavský hrad je po právu hlavní dominantou.

Oblíbené Bratislavské městské dny, které každoročně přilákají do ulic hlavního města Slovenska tisíce lidí, se konají...

Přijedu do Česka a jsem nervózní. Na Kubě je pohoda, říká Pedro Kulíšek

Pedro Kulíšek pravidelně cestuje mezi Českem a Kubou.

Na Kubu se poprvé podíval před patnácti lety. Ze začátku nadšený turista se postupně vypracoval v turistického...

Najdete na iDNES.cz