Sofie, komunistický přelud. Hledání klenotů v betonové džungli

Centru vládne stalinská architektura padesátých let, směrem k okrajům se město rozlézá nekonečnými plochami zanedbaných panelákových sídlišť. Hledat klasické turistické zajímavosti není v bulharské metropoli zrovna snadné, přesto může být zběžná zastávka v Sofii zajímavou kulturní zkušeností.
Rotundu sv. Jiří svírá totalitní architektura hotelu Sheraton.

Rotundu sv. Jiří svírá totalitní architektura hotelu Sheraton. | foto: Vít Štěpánek, pro iDNES.cz

Pohled na Sofii z větší dálky nevypadá vůbec špatně: město leží v hluboké kotlině sevřené z jihu majestátním masivem Vitoša (2 290 m) a ze severu poněkud vzdálenějšími zalesněnými kopci pohoří Stara Planina. Jenže když se začnete přibližovat, dojmy se radikálně mění. Blízký horizont ovládnou nekonečné míle panelových sídlišť, tu a tam prostoupené bezduchými novodobými komerčními centry. A v samotném středu Sofie už na vás může padnout panika, proboha, v jakém komunistickém přeludu jsme se to octli?

Výčet negativ jedenapůlmilionového města není krátký a i sami Bulhaři vám obvykle řeknou, že Sofie je jen velké a hlučné nic. Městu, které může vykázat velmi starou kontinuální sídelní historií počítající se nejméně od doby starých Thráků (7. století před Kristem), zasadily těžkou ránu běsné doby 20. století. Sofii za 2. světové války vícekrát těžce bombardovali Spojenci a zbytek dokonala bezskrupulózní výstavba ve stylu stalinské architektury záhy po válce. Výsledek je tristní, nečetné historické stavby městského centra jsou obklopené betonem a k nejpozoruhodnější pamětihodnosti není snadné se dostat.

Středověk v totalitním objetí

Prohlídku Sofie můžete začít v hotelu, a to rovnou v tom nejluxusnějším. Sofijský Sheraton totiž patří k nejvýraznějším budovám tzv. Larga, prostoru, který platí za zřejmě nejčistší ukázku totalitní architektury 50. let mimo území bývalého Sovětského svazu. Staré a nové se na Largu setkává s brutální otevřeností: monumentální stavby "stalinské gotiky" tu zcela pohltily starší kulturní vrstvy.

Projdete-li skrz lobby Sheratonu do zadního traktu, zažijete mrazivý totalitní stisk padesátých let jako málokde jinde. Rozměrné nádvoří je obestavěné ze všech stran monotónními betonovými bloky (kromě Sheratonu se tu "uplatňuje" i prezidentský palác) a uprostřed, o několik metrů pod současnou uliční úrovní, stojí cihlový raně křesťanský chrám svatého Jiří. Kontrast nemůže být větší, starobylý kostel se krčí ve stínu komunistické architektury, která jej několikrát převyšuje.

Chrám samotný pochází ze 4. století a platí za nejstarší dosud stojící stavbu města. V interiéru můžete spatřit nesmírně cenné fresky z 12. století, opodál byla odkryta část uliční sítě antické Serdiky, předchůdce dnešní Sofie.

Kousek vedle Sheratonu se na trojúhelníkovitém půdorysu tyčí parlamentní budova, bývalé sídlo Bulharské komunistické strany. V jejím případě se architekt zjevně inspiroval antickými vzory, svědčí o tom monumentální sloupy v průčelí. Tady je zajímavý dálkový pohled, směrem z bulváru Todora Alexandrova. Z této perspektivy dominuje celému náměstí právě parlament a budova stalinského obchodního domu CUM, zatímco v popředí sotva znatelně vystupuje střecha maličkého chrámu sv. Petka. Návštěva středověkého, temného, velebného interiéru s přísnými postavami pravoslavných světců dá na chvíli zapomenout na betonové šílenství kolem. Jeden z kustodů navíc pochází z Československa a rád s vámi zapřede řeč.

Chrám sv. Petka a socha sv. Sofie

Od Alexandra Něvského k Cyrilu a Metodějovi

Za parlamentem se stisk betonové architektury trochu uvolňuje a během pár minut dojdete k nejmarkantnější památce Sofie, chrámu Alexandra Něvského. Obrovská stavba pravoslavné katedrály s charakteristickou pozlacenou kupolí byla vysvěcena teprve počátkem 20. století a více než architektonickou kvalitou je významná jako symbol. Stavbu totiž zahájili krátce po osvobození Bulharska zpod osmanské nadvlády a chrám se měl stát hlavně poctou asi 200 000 ruských vojáků, kteří padli během rusko-turecké války v letech 1877–88, tedy v průběhu konfliktu, který výrazně přispěl k novodobé bulharské samostatnosti. Tomu odpovídá zasvěcení kostela, jehož patronem je pravoslavný světec, původně legendární ruský kníže Alexandr Něvský (13. století). Dokonce i výstavba katedrály byla svěřena ruským architektům. Někdy až devótní přístup Bulharů k Rusům má svůj počátek někde tady.

Interiér chrámu drtí olbřímími rozměry i efektní výzdobou, na níž se rozhodně nešetřilo: setkáte se tu s mramorem z Carrary, polodrahokamy z Brazílie i s množstvím zlata. Podle dostupných údajů jde o jeden z největších pravoslavných svatostánků na světě, dovnitř se vejde až 10 000 lidí.

Chrám Alexandra Něvského

Interiér chrámu sv. Sofie

Parkovou čtvrť za katedrálou uzavírají univerzitní budovy a také Národní knihovna, před níž stojí připomenutí jedné z mála "historických spojek" mezi dnešním Bulharskem a Českem, totiž sousoší misionářů sv. Konstantina (Cyrila) a Metoděje. Ovšem hrubé rysy i téměř kolosální rozměry jak věrozvěstů samotných, tak budovy za nimi hrají stále na tu samou notu: v Sofii 20. století šlo o efekt a ideologii víc než o cokoli jiného.

Bojana, skrytý klenot

Jižní sofijské předměstí Bojana je docela příjemným místem: rozvolněná zástavba vilek a nízkých domů šplhá po zalesněných svazích Vitoše a působí alespoň na bulharské poměry docela příjemně. Zdejší obyvatelé mají privilegium být nad hranicí smogu, který často nemilosrdně svírá město pod nimi, v létě i v zimě.

Ale v Bojaně hlavně stojí nejvýznamnější památka Sofie, malý kostel sv. Mikuláše a Pantaleona, známý jednoduše jako Bojanský kostel. Zvenčí nenápadný kostelík skrývá nádherně dochovaný soubor středověkých maleb ze 13. století a kromě vysoké umělecké úrovně zaujme i ikonografií scén. Spatříte tu legendu o sv. Mikuláši, ale také velmi realistické portréty donátorů, vládců z dynastie Asenovců. Chrám pokrývají odshora až dolů fresky a jejich nádherná barevnost vytváří ve stísněném interiéru fantastický dojem.

Kostel v Bojaně

Návštěvu Bojany jsme si ovšem museli "zasloužit" a tak trochu i vybojovat: prostě proto, že jsme v Sofii. Už jen dostat se na místo, zapsané na prestižním seznamu UNESCO, veřejnou dopravou není dvakrát snadné. Ačkoli známe směr, teprve na zhruba desátý pokus se dozvídáme, kdeže se v centru nachází informační centrum. Tam zjišťujeme, že do Bojany se z města jede dvěma autobusy, o což se pokoušíme. Druhý spoj vede po trase, která mírně stoupá mezi nekonečnými panelovými předměstími, a to je problém: dýchavičný autobus totiž technickým stavem připomíná městskou dopravu někde v Damašku či Kalkatě a hlavně jede vzhůru v podstatě krokem, víc motor nezvládne.

Konečně jsme v Bojaně, platíme vstupné a jdeme ke kostelu. Úsečná průvodkyně nám venku přiděluje lavičku s tím, že prohlídka za chvíli začne. A začíná. V bulharštině, ačkoli jsme se před chvílí dohodli na inzerované angličtině. Po ukončení bulharského výkladu se chceme připojit k miniskupině turistů z Británie, zůstáváme tedy v kostele a hodláme absolvovat výklad ještě jednou. Po opakovaných nerudných pokusech vyhodit nás ven nakonec vítězíme a po ukončení druhého výkladu jen doufáme, že dotyčná dáma nemá v kapse zbraň,  podle výrazu tváře by neváhala ji použít.

Vítejte na Balkáně

Zkušenost z bojanského kostela je ovšem jen dalším kamínkem do neveselé bulharské mozaiky. Hlavou jde včerejší scéna z ulice, kdy na nás na přechodu pro chodce řidič z okénka automobilu bůhvíproč řval jako na lesy, zřejmě jsme na jeho gusto přecházeli příliš pomalu. Ještě že bulharsky rozumíme jen sem tam nějaké slovíčko. Přidává se večerní zážitek z kavárny, kdy jsme dostali "sodu" od servírky proto, že jsme neměli peníze přesně připravené. Tři dny stará scénka z vlaku: tam nás postarší dáma pro změnu nemilosrdně vyhodila z kupé, které předtím celé obsadila svými obrovskými taškami. Jindy nás trhovec hnal od stánku poté, co jsme si před koupí chtěli prohlédnout vystavené broskve, atd....

Kulisu popsaným scénám tvoří absolutně nevlídné prostředí. Veřejný prostor nejen v Sofii ovládají vedle betonové džungle také všudypřítomné reklamy na cigarety, pivo a tvrdý alkohol, mezi nejčastější obchody a služby patří nonstop bary a herny a do některých čtvrtí není po setmění radno vstupovat. Jak se asi v takovém prostředí lidem žije?

Boulevard Todor Alexandrov

Prostor zvaný "Largo" u stanice metra Serdika

Surrealismus na sofijský způsob

Na úplném konci sofijského pobytu nasedáme do letištního autobusu a snažíme se utřídit protichůdné dojmy z bulharské metropole. Je pozdní odpoledne a linka projíždí po městské magistrále skrze ohavná sídliště a kolem nákupních center. Na to už jsme si zvykli.

Jenže Sofie nedá hlavě odpočinout ani na závěr. Autobus se stáčí k letišti a škvírou mezi obřími obytnými bloky náhle v dálce spatříme chladicí věže elektrárny stojící na okraji města. Lesknoucí se hyperboloidy osvícené září zapadajícího slunce vypadají jako nepravděpodobný přelud z jiného světa: nashledanou tedy někdy příště...

Může se hodit

JAK SE TAM DOSTAT
Přímé letecké spojení mezi Prahou a Sofií obstarávají společnosti ČSA a Bulgaria Air, letenky stojí 5 000–6 000 CZK. Levnější to může být s přestupem nebo z Vídně (Air Berlin), pomoci mohou i linky Wizz Airu do Sofie (mj. přímá z Budapešti nebo z Prahy s přestupem v Miláně/Bergamu či Londýně).

INFORMACE

  • www.sofiatourism.eu: Webové stránky neziskové organizace Sofia Tourist Council, s kvalitním popisem turistických atrakcí; méně je praktických informací.
  • http://bulgariatravel.org: Oficiální turistický portál Bulharska, s kvalitními a přehledně členěnými informacemi o celé zemi. Stránky jsou v řadě jazyků včetně angličtiny a němčiny.

UBYTOVÁNÍ
Hotel si zařiďte předem pomocí některého z globálních rezervačních portálů (např. www.booking.com) a věnujte mimořádnou pozornost zkušenostem předchozích cestovatelů, raději se podívejte na několik různých diskusních fór. Ceny odpovídají kvalitě – jsou tedy nízké, za dvoulůžkový pokoj blízko centra zaplatíte od 30 eur.

Autor: , pro iDNES.cz

Nádraží Praha Vršovice

  • Nejčtenější

Svezte se nostalgickými a zážitkovými vlaky, máme jejich soupis

1. října 2021,  aktualizováno  17.3 19:21

Aktualizujeme Máte rádi vlaky a chcete zažít něco extra? Vyzkoušejte mimořádné nostalgické a zážitkové jízdy. Po...

Světové legendy lenošení. Seznamte se s nejkrásnějšími termály světa

16. března 2024

Po celém světě bychom napočítali přes šest tisícovek termálních pramenů, ale koupat se dá jen v...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Kapverdy jsou perla uprostřed Atlantiku. Bílé pláže, ferraty i život pod sopkami

11. března 2024

Premium Sopečné peklo, zelený ráj a tisíce lidí v dírách v zemi. Kapverdské ostrovy nabízejí rozmanité...

Až tři metry sněhu. Rakouská střediska, kde si prodloužíte lyžařskou sezonu

14. března 2024

Letošní zimní sezona v Alpách pokračuje. A to bez ohledu na teploty, které v posledním měsíci...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Tajemství přehrad: Slapy jsou ikonou našich vodních děl

17. března 2024

Seriál Tajemství přehrad nás dnes zavede k jednomu z nejznámějších vodních děl u nás, na Slapy. Třetí...

VIDEO: Střílej po mně! Kameraman natočil téměř celý útok v centru Prahy

Premium Ve čtvrtek zemřelo rukou střelce Davida K. 14 obětí, 25 lidí je zraněných, z toho deset lidí těžce. Jedním z prvních na...

Máma ji dala do pasťáku, je na pervitinu a šlape. Elišku čekají Vánoce na ulici

Premium Noční Smíchov. Na zádech růžový batoh, v ruce svítící balónek, vánoční LED svíčky na baterky kolem krku. Vypadá na...

Test světlých lahvových ležáků: I dobré pivo zestárne v obchodě mnohem rychleji

Premium Ležáky z hypermarketů zklamaly. Jestli si chcete pochutnat, běžte do hospody. Sudová piva totiž dopadla před časem...

OBRAZEM: Kde se natáčí Survivor. Ostrov Hispaniola je rájem i peklem

19. března 2024

Nejnovější série reality show Survivor Česko & Slovensko se natáčí v Dominikánské republice na...

Amsterdam v boji proti zlým turistům přitvrzuje a nasadil kvíz

18. března 2024  17:22

Amsterdam v průběhu let vyzkoušel různé způsoby, jak potlačit nepříjemný cestovní ruch, od...

Pozoruhodné botanické zahrady světa zrcadlí džungle, pouště i velehory

18. března 2024

Byť jde primárně o respektované badatelské instituce, návštěva jejich areálů suchopárná rozhodně...

Svezte se nostalgickými a zážitkovými vlaky, máme jejich soupis

1. října 2021,  aktualizováno  17.3 19:21

Aktualizujeme Máte rádi vlaky a chcete zažít něco extra? Vyzkoušejte mimořádné nostalgické a zážitkové jízdy. Po...

Pronájem bytu 2+1
Pronájem bytu 2+1

Bacháčkova, Pardubice - Zelené Předměstí
13 500 Kč/měsíc

Nutný výchovný pohlavek, souhlasí Bouček i Havlová s přerušením projevu na Lvu

Moderátor Libor Bouček ostře zareagoval na kauzu ohledně délky proslovu režisérky Darji Kaščejevové na předávání cen...

Švábi, vši a nevychované děti. Výměna manželek skončila už po pěti dnech

Nová Výměna manželek trvala jen pět dní, přesto přinesla spoustu vyhrocených situací. Martina ze Znojma se pokoušela...

Vyzkoušeli jsme podvod z Aliexpressu. Může vás přijít draho, i po letech

Nakoupili jsme na Aliexpressu a pěkně se spálili. Jednu USB paměť, dvě externí SSD a jeden externí HDD. Ve třech...

Chtěli, abych se vyspala s Baldwinem kvůli jeho výkonu, říká Sharon Stone

Herečka Sharon Stone (66) jmenovala producenta, který jí řekl, aby se vyspala s hercem Williamem Baldwinem (61). Měla...

Byla to láska na první pohled, říká hvězda Gilmorek o manželství s modelkou

Milo Ventimiglia (46), představitel Jesse ze seriálu Gilmorova děvčata nebo Jacka Pearsona ze seriálu Tohle jsme my, je...