V závěrečné části seriálu máme před sebou posledních osm dní z 24 dní dlouhého treku. Nejprve zdoláme nejvyšší sedlo celého treku, téměř 5 500 metrů vysoký pas Gophu La, pak projdeme kolem nejvyšší hory Bhútánu a nejvyšší nikdy nezdolané hory světa Gankar Puensum, abychom těsně před koncem celé túry spočinuli v nejhezčích a nejizolovanějších himálajských termálech Duer Hot Springs.
Je to asi nejtěžší úsek celého treku: pro někoho může být výzvou táboření ve výšce 5 250 metrů, u jiných poutníků se projeví nakumulovaná únava z vysoké nadmořské výšky, některé výpravy zase může zaskočit sníh v 5 500 metrů vysokém sedle.
My jsme ale po předchozích šestnácti dnech celkem svěží a naopak se na cestu do nejvyšších hor těšíme!
Z vesničky Thanza začíná náročné celodenní stoupání do nejvýše položeného kempu na naší výpravě. Nejprve se vyškrábeme strmým travnatým svahem nad údolí, pak stezka vstoupí do širokého bočního údolí, jemuž na jeho konci vévodí zasněžené štíty hor.
Kolem poledne přicházíme k nenápadnému rozcestí, kde se Snowman Trek štěpí na dvě větve. Vpravo vede varianta I končící u silnice v osadě Sephu. My ale jdeme variantu II, která je sice o den delší, ale zavede nás k nejvyšší bhútánské hoře, termálním pramenům Duer a končí v překrásném údolí Bumthang s mnoha kláštery.
S přibývajícími výškovými metry se krajina okolo nás stává drsnější, mizí poslední tráva a kamenité svahy pokrývá souvislý sníh. Vstupujeme do skutečných velehor.
Tyrkysové zrcadlo a nezdolaný velikán
Když se přehoupneme přes sedlo, objeví se pod námi oáza v podobě mělkého travnatého údolíčka s jezerem, které obkružuje prstenec zasněžených hor.
Kempování ve výšce 5 250 metrů nám díky aklimatizaci nečiní potíže, i naši koně vypadají dobře a klidně se za tichého cinkání jejich zvonků celou noc pasou kolem našich stanů.
Spaní ve vysoké nadmořské výšce většinou přináší živé sny, jen občas mne probudí nutkavý pocit párkrát se pořádně nadechnout. Ráno je mrazivé a jasné, ještě za svitu hvězd se vydávám na nedaleký kopec, ze kterého pak můžu fotit sluncem ozářené vrcholy Stolové hory a dalších okolních sedmitisícovek.
Po snídaní vystoupáme k nádhernému jezeru Tshorim Lake, jehož tyrkysově modrá voda se leskne v mělké proláklině přímo pod nejvyšším bodem celého treku, kterým je 5 474 metrů vysoké sedlo Gophu La. V nádherném počasí obdivujeme vysokohorskou krajinu plnou jezer, ledovců a zasněžených štítů. Jednou z nádherných hor v blízkosti je špičatá šestitisícovka Chumhari Kang, zvaná též bhútánský Matterhorn.
Nejtěžší trek světa |
Asi po hodině sestupu ze sedla přímo před námi, téměř na dosah, dominuje strmá stěna nejvyšší hory Bhútánu a nejvyšší nikdy nezdolané hory světa Gankar Puensum. O zdolání 7 540 metrů vysokého štítu se v minulosti několikrát neúspěšně pokusily horolezecké výpravy, v devadesátých letech ale Bhútán hory vyšší než šest tisíc metrů uzavřel, a následně na svém území zakázal veškerou horolezeckou činnost.
Nejhezčí himálajské termály
Blíží se konec naší cesty a množství dnů v pohorkách kupodivu nezanechalo následky ani na našich nohách, ani na vybavení. Ráno navlékám poslední čisté ponožky ze smartwoolu, na celou cestu jsem si vzal jen čtyři páry, což nakonec bohatě stačilo, aniž bych je musel prát. I tak se ale už několik dní těšíme na termály Duer Tsachu, kde se konečně pořádně umyjeme.
Následující den jdeme vysokohorským údolím podél divoké řeky Sasha Chu a pozorujeme mimo jiné orly, bažanty krvavé nebo husice rezavé. Sněžný levhart, který zde také žije, zůstává našim zrakům bohužel ukrytý.
Na alpinských travnatých svazích žije ještě jeden zajímavý druh: jedná se o houbu housenici čínskou, která parazituje na larvách hmyzu ve výškách 4 až 5 tisíc metrů. Každý rok na jaře se na svahy vydají desítky či stovky sběračů, aby tohoto nenápadně vypadajícího parazita sbírali a za veliké peníze následně prodávali na čínský trh s alternativní medicínou.
My naštěstí žádný životabudič nepotřebujeme, od termálních pramenů nás už dělí jen strmé sedlo Saka La, které my i naši koně hravě zdoláváme. Pak stezka strmě klesá rododendronovým a piniovým lesem do hlubokého údolí řeky Mangde Chu. Pokračujeme po proudu a přecházíme starý dřevěný most, který se pod vahou koní povážlivě prohýbá, takže naši koňáci raději pouštějí zvířata jedno po druhém.
V hlubokém údolí řeky najdeme několik termálních pramenů, které zde podle pověsti před staletími vytvořil buddhistický učitel Guru Ringpoche. Postupně objevujeme několik malých dřevěných přístřešků, každý s vlastním termálním pramenem a upraveným bazénkem na koupání.
Ten pocit slasti se nedá popsat! Duer Tsachu jsou bezesporu jedny z nejkrásnějších termálů na světě, které jsem navštívil. Fakt, že nejkratší cesta k nim z civilizace trvá několik dní těžkého pochodu, umocňuje pocit jedinečnosti a osamělosti.
Konec cesty
Před námi je nyní poslední sedlo Jule La, do kterého se musíme vyškrabat z hlubokého údolí. Procházíme lesem vzrostlých rododendronů a zralého divokého rybízu i kolem nádherných horských jezer a ze sedla si vychutnáváme výhledy na okolní skalnaté kopce.
Už nejsou tak vysoké, protože několik dní jdeme směrem od hlavního hřebene do himálajského podhůří. To „podhůří“ ale tady pořád znamená kopce vysoké přes pět tisíc metrů...
Těžko říct, jestli to byla chuť na vychlazené pivo, vidina hotelového pokoje nebo slíbená lázeň „hot stone bath“, každopádně jsme se rozhodli spojit poslední dvě etapy v jednu a posledních 27 kilometrů jsme svižně urazili na jeden zátah.
Přestože jsme celý Snowman Trek zvládli bez jakýchkoliv potíží, ten pocit, kdy si pustíte sprchu a ulehnete do postele má něco do sebe.
Jedním z důvodů, proč jsme zvolili tuto variantu Snowman Treku, je nádherné údolí Bumthang, kde cesta končí. Údolí Bumthang tak trochu svým charakterem krajiny připomíná Švýcarsko. Co ale ve Švýcarsku určitě neuvidíte, to jsou nádherné buddhistické kláštery, kterými se toto horské údolí pyšní. Jakmile jsme se osprchovali a převlékli do čistého, prošli jsme si dva z nich a navíc ještě zašli do zdejší pevnosti.
Naše putování Bhútánem sice pomalu končí, poslední tři dny návratu autem na letiště v Paro nás postupně přivádí do bezpočtu kouzelných míst: navštěvujeme hlavní město Thimphu (snad jediné opravdové město celé země) s obří sochou Buddhy i odlehlé horské údolí Phobjikha, fotíme meditující mnichy i ženy sklízející rýži, nakupujeme na trzích a relaxujeme v lázni hot stone bath...
Může se hodit...
|