Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Sněžka bude navždy jiná. Nová poštovna už stojí.

  14:53aktualizováno  14:53
Vrchol Sněžky opět změnil svoji podobu. Stavbaři dokončili montáž dřevěné konstrukce nové poštovny, boudy s občerstvením a vyhlídkou, která zaplnila volné místo po zbourané České boudě.

Stavba nové poštovny na Sněžce | foto: Ondřej LitteraMF DNES

"Máme hotový dřevěný skelet, vypnuta vnitřní zavětrovací lana, přikrytou střechu a začínáme montovat rámy pro okna skleněného pláště,“ informoval Pavel Klimeš, jehož stavební firma poštovnu buduje.

Stavba nové poštovny na Sněžce

Přestože Sněžka se svými 1602 metry nad mořem není žádnou velehorou, její výška a s ní spojený nižší tlak vzduchu hrají při stavbě prosklené poštovny důležitou roli, kterou nelze podcenit.

"Prostor mezi zdvojenými skly se vyplnil plynem už při výrobě v Teplicích, kde je o třetinu vyšší tlak vzduchu než na Sněžce. Kdybychom skla ponechali tak, jak jsou, tak by se vyboulila. Proto musíme tlak izolačního plynu mezi skly po vyvezení na vrchol snížit,“ vysvětlil Klimeš.

Stavba nové poštovny na Sněžce 

Po dokončení skleněného pláště už bude zbývat pouze nainstalovat vnější hydraulicky ovládané dřevěné okenice, jejichž otevíráním a zavíráním bude možné dát objektu podobu moderní stavby či obyčejné dřevěné boudy, a dobudovat samostatně stojící konstrukci točitého schodiště k vyhlídkové plošině.

Bude-li stavbařům přát počasí, měla by nová poštovna přivítat první hosty o tradiční Svatovavřinecké pouti na začátku srpna. "Snad to vyjde. Ale montujeme originální skládačku z dvaceti tisíc dílů navrženou speciálně pro vrchol Sněžky, takže nějaký nečekaný problém se může vždy objevit,“ upozornil Klimeš.

Stavba nové poštovny na Sněžce

Těžce prosazovaný projekt

Moderně pojatý objekt nové České poštovny podle návrhu architektů Martina Rajniše a Patrika Hoffmana se vrcholu nejvyšší české hory dotýká jen prostřednictvím deseti patek, takže převážná část jeho podlahy se vznáší nad povrchem hory.

Nová poštovna na Sněžce, stavba se posunula na rok 2007
Vizualizace nové poštovny na Sněžce. Autořu projektu: Ing.arch. Patrik Hoffman, prof.Ing.arch. Martin Rajniš. Zdroj: vize.com

Netradiční moderní stavbu s plochou střechou nebylo snadné prosadit. Výhrady k ní měli především správci Krkonošského národního parku, kterým vadilo zejména to, že si původně nemohli vybírat z více variant. Proto sami oslovili tři architektonické ateliery, které na jejich žádost vypracovaly celkem devět alternativních návrhů. I v tomto rozšířeném výběru dopadla nejlépe drobně upravená původní studie architektů Rajniše a Hoffmana, na kterou nakonec kývli správci parku i ministerstvo životního prostředí, jež muselo ke stavbě v nejpřísněji chráněné zóně národního parku vydat zvláštní povolení.

Nová poštovna vyrůstá na místě podstatně větší České boudy, kterou uzavřeli v roce 1990 kvůli vypouštění nečištěné odpadní vody hygienici. Od té doby nejvýše položená budova v republice chátrala a její osud se definitivně naplnil před třemi lety, kdy došlo k její demolici.

Poštovní služby na Sněžce

Česká poštovna na Sněžce opatřila první dopisy a pohlednice kulatým razítkem už 11. září 1899. V roce 1938 po obsazení Sudet německou armádou se poštovna uzavřela a její provoz nepokračoval ani po válce.

Poštovní služby na Sněžce obnovila až v roce 1995 bývalá poštmistrová z Velké Úpy Jaroslava Skrbková. Ta pro poštovnu opravila malý domek, v němž ve třicátých letech minulého století sídlil kiosek s občerstvením.

Nová poštovna dnes vyrůstá na Sněžce na místě České boudy, která byla zdemolována v roce 2004.


***Přečtěte si o Sněžce ve Stroji času: Od dřevěnic ke skleněnému kvádru

Autoři: ,




Nejčtenější

Tisíc vojáků se střetlo u Slavkova u Brna. Připomněli si rok 1805, kdy...
Procházka za bitvou tří císařů. Sledujte unikátní přenos z okolí Slavkova

V rámci seriálu Cesty kulturní krajinou dnes ve 13:30 zavítáme do krajiny okolo Slavkova u Brna. Projdeme se pěšky a popojedeme kočárem taženým koňmi s hosty,...  celý článek

V Kerkyře na Korfu je nejmenší přistávací ranvej v jižní Evropě
VIDEO: Káva a letadla nad hlavou. Pohodová atrakce na řeckém ostrově

Na Korfu je jedna z nejmenších přistávacích ranvejí v jižní Evropě. Piloti musí mít speciální výcvik, neboť z jedné strany je moře a z druhé nejvyšší hora...  celý článek

Sedlo Zbojská
Divoký výlet do historie. Malý Slovenský ráj zbojníka Jakuba Surovca

Ve stínu legendárního Juraje Jánošíka působil v 18. století na Slovensku zbojník nemilosrdného jména Jakub Surovec. Jeho domovským rajonem byla oblast...  celý článek

Tak samozřejmě, polévání slečen v bikinách šampaňským je přesně to, o čem muži...
Ostrov bude plný sexu, drog a alkoholu, láká na svou dovolenou agentura

Neomezený sex, dvě dívky denně, vstřícný postoj k drogám, alkoholu a jídla, co hrdlo ráčí. Čarokrásné pláže, party na jachtě. Ony čtyři dny na soukromém...  celý článek

Petrova bouda v Krkonoších už zvenčí opět vypadá jako horská chalupa...
VIDEO: Krkonošská Petrovka už vypadá jako horská bouda, je pod střechou

Petrova bouda na hřebenech Krkonoš, kterou před šesti lety zničil požár, už znovu vypadá jako horská chalupa. Přes léto dostala dřevěná okna a střechu. Zima...  celý článek

Další z rubriky

Pekelné doly
VIDEO: S motorkáři nejsou žerty. Pekelné doly zná každé malé dítě

Největší pískovcové podzemí v Evropě v údolí Svitavky mezi obcemi Velenice a Svitava milují nejen motorkáři, ale také děti a běžní turisté. Jeskyně jsou totiž...  celý článek

Tisíc vojáků se střetlo u Slavkova u Brna. Připomněli si rok 1805, kdy...
Procházka za bitvou tří císařů. Sledujte unikátní přenos z okolí Slavkova

V rámci seriálu Cesty kulturní krajinou dnes ve 13:30 zavítáme do krajiny okolo Slavkova u Brna. Projdeme se pěšky a popojedeme kočárem taženým koňmi s hosty,...  celý článek

Kostelík na Byšičkách se nám v dáli ukáže již z oken motorového vlaku. To se...
Na tajemné Byšičky po stopách pochmurné balady o umrlcově nevěstě

Půvabné Podkrkonoší v sobě nese tajemný náboj. Tady se na odlehlých samotách dlouho udržela lidová forma komunikace s duchy zemřelých. A v tomto kraji též...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.