Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Soutěska Kyseľ: tak trochu neprávem opomíjená roklina Slovenského ráje

aktualizováno 
Dravé horské bystřiny naplněné vodami z tajících sněhů patří k největším ozdobám májové přírody. Tradičně fascinující podívanou skýtají jarní rokliny ve Slovenském ráji. Na rozdíl od vysokých hor, pokrytých stále ještě kvanty sněhu, je možné Slovenský ráj bez problémů navštívit už teď.

Malý vodopád v roklině Malý Kyseľ o výšce 7 m | foto: Martin Janoška, pro iDNES.cz

Jednosměrný návštěvnický provoz Slovenského ráje umožňuje průměrně zdatnému turistovi zvládnout za jeden den pouze jednu soutěsku s žebříky a vodopády. My vám však nabízíme variantu, kdy stihnete v pohodě soutěsky dvě, přičemž o té druhé nemáte možná vůbec tušení.

I na Slovensko je lepší se pojistit

Slovensko je sice "za rohem", ale cestovní pojištění se kvůli případnému úrazu vyplatí i tam. Uzavřete ho před výletem na pár kliků na FINmarket.cz

Vstupní branou Národního parku Slovenský ráj bývá pro drtivou většinu návštěvníků rekreační lokalita Podlesok. Je tady veliké parkoviště a několik restaurací a kiosků, připravených na silný nápor lidí.

Zástupy návštěvníků, které chrlí přijíždějící auta a autobusy, se na Podlesku dělí do dvou zhruba stejně mocných proudů. Zdatnější a troufalejší míří do soutěsky Suchá Belá, jejíž ústí se nachází hned za rekreačními objekty. Tato roklina patří k nejhezčím a nejdivočejším na území parku a beze zbytku naplňuje představy většiny návštěvníků o zdejších přírodních krásách. Nabízí adrenalin v podobě mnoha žebříků a kluzkých stupaček. Kdo touto soutěskou bez úhony projde, bývá Slovenským rájem nejenom uspokojen, ale i nadšen.

Druhý proud míří z Podlesku do Prielomu Hornádu, překrásného průlomového údolí, jímž si řeka prořezává 12 kilometrů dlouhou cestu napříč severní částí Slovenského ráje. Turistickou lahůdkou této zajímavé soutěsky jsou visuté železné rošty s řetězy vysoko ve skalách nad řekou.

Po žebřících se může jen jedním směrem

Zhruba v polovině Prielomu Hornádu odbočuje krátká, ale strmá cesta Kláštorskou roklinou přes žebříky a vodopády na Kláštorisko. Zde se oba návštěvnické proudy z Podlesku opět střetávají. Ti, co šli nahoru Suchou Belou, míří nyní opačným směrem do Prielomu Hornádu a zpět k autu, ti druzí naopak.

Národní park Slovenský ráj

Národní park Slovenský ráj byl vyhlášen v roce 1988 na rozloze 197,6 km². Je to zalesněná krasová plošina rozčleněná na okrajích soutěskami a provrtaná četnými jeskyněmi, z nichž nejproslulejší je Dobšinská ledová jeskyně. Typickým fenoménem jsou teplotní inverze způsobené vysokou členitostí reliéfu. Flóra a fauna je proto zastoupena druhy teplomilnými i chladnomilnými. Druhově nejhojněji jsou zastoupeni bezobratlí, zejména pak motýli (až 2 000 druhů).
Převážně bukové lesy pokrývají více než 90 % rozlohy parku, pro strmé svahy jsou typické porosty borovic. Prameny potoků v soutěskách mají obvykle charakter vydatných krasových vyvěraček. Za déletrvajícího období beze srážek zdejší půda rychle vysychá a zejména v borovicových porostech hrozí požáry. Ten nejznámější v roce 1976 nebyl na území parku ojedinělý.

V sestupech je žádoucí vyhýbat se roklinám se žebříky, neboť jejich průchod je z bezpečnostních důvodů povolen pouze jednosměrně, a to nahoru. Hustá síť značených cest tuto nutnost samozřejmě zohledňuje a nabízí různé sestupové varianty.

Letovisko Kláštorisko, pojmenované podle zříceniny středověkého kláštera, nabízí kromě odpočinku a občerstvení v chatě také lákavou obměnu výše popsané obligátní trasy. Ani ne půlhodinový sestup po modré značce míří z Kláštoriska do rokliny Kyseľ, která se honosí superlativy jako nejkrásnější, nejdivočejší nebo nejmohutnější.

Bohužel její největší krásy jsou před očima veřejnosti skryty, a to už od roku 1976, kdy dolní část soutěsky zachvátil ničivý požár. Z dočasné záležitosti se stal již 37 let trvající zákaz vstupu. Právě z tohoto důvodu se Kyseľ zapsal do povědomí mnoha návštěvníků Slovenského ráje jako místo, kam se prostě nechodí. Velká část rokliny je ovšem přístupná a její návštěva rozhodně stojí za to.

Na nepřístupnou roklinu se dá aspoň podívat

Před několika lety se v médiích objevily informace o možném znovuotevření zapovězené rokliny, což propagovala zejména obec Spišské Tomášovce s odůvodněním rozvoje turistického ruchu v údajně skomírající rekreační lokalitě Čingov.

Fotogalerie

Správa národního parku však tlak ustála a nyní je opět ticho po pěšině. Oficiální zprávy konstatují, že uzavřená část doliny se z požáru dosud nevzpamatovala, zabydleli se v ní chránění (avšak nepůvodní alpští) kamzíci a dno rokliny zasypaly sesuvy a zatarasily napadané kmeny stromů. Při pohledu z Kláštoriska na požárem zasaženou soutěsku je však vidět souvislá zeleň a trvající zapovězenost vzbuzuje četné otazníky. Zvláště když se objevily i zprávy, že Kyseľ by mohl být otevřen výměnou za uzavření jiné soutěsky.

Alespoň částečné nahlédnutí do nepřístupné dolní části rokliny Kyseľ nabízí vyhlídkový můstek nad horní hranou Obrovského vodopádu, přes který vede tzv. náhradní trasa.

Tip na dovolenou

Vyberte si z nabídky zájezdů na Slovensko na Dovolena.iDNES.cz

Krátké okružní putování impozantní skalní soutěskou dává tušit, že Kyseľ byl opravdu jedinečný. Obrovský vodopád, který představoval nejtěžší oříšek při průchodu roklí, se dlouhou dobu obcházel bokem. Fixními pomůckami a žebříky byl zpřístupněn teprve krátce před osudovým požárem. Turisté si ho tedy moc neužili. Zbytky železných roštů jsou z vyhlídkového můstku nad závratnou hloubkou vodopádového kuloáru dodnes patrné.

Malý Kyseľ s Mechovým vodopádem

Zhruba uprostřed své délky se Kyseľ větví do tří dalších menších roklí, které nesou názvy Vyšný, Velký a Malý Kyseľ. Zatímco první je nepřístupná, přes druhou a třetí vedou turistické značky.

Mechový vodopád v roklině Malý Kyseľ o výšce 8 m

Mechový vodopád v roklině Malý Kyseľ o výšce 8 m

Při rozhodování, zda k dalšímu putování zvolit soutěsku s přívlastkem Velký či Malý, vítězí u většiny lidí jaksi podvědomě varianta první. V tomto případě je to ovšem chyba, protože Malý Kyseľ skýtá mnohem poutavější scenérie než Velký, byť na menším prostoru.

První vodopád je třístupňový a navzdory své sedmimetrové výšce se jmenuje nepříliš příznačně Malý. Nad ním následuje velmi úzká soutěska s kolmými až převislými stěnami, kaskádami a kluzkými dřevěnými lávkami.

V téměř pravoúhlém zalomení rokliny se ukrývá jeden z nejhezčích vodopádů celého Slovenského ráje, připomínající scenérii jakoby odněkud z exotických tropů. Zásluhu na tom mají převislé trsy mechu budící dojem bujné vegetace deštného pralesa. Tento osmimetrový Mechový vodopád si člověk na rozdíl od desítek jiných ve Slovenském ráji opravdu zapamatuje.

Další zpřístupněné soutěsky

Na území Slovenského ráje se nachází řada dalších roklin, jejichž detailnější popisování přesahuje možnosti tohoto článku. Poněkud méně známé jsou například Piecky s Velkým vodopádem, který se zdolává velmi vzdušným 25metrovým žebříkem.

Ještě větší adrenalin vyvolávají žebříky v Sokolí dolině, kde se nachází nejvyšší Závojový vodopád, jehož tři stupně měří dohromady 65 m. K dalším zpřístupněným soutěskám patří Velký Sokol a Zejmarská roklina s hezkými Nálepkovými vodopády.

Rokliny Slovenského ráje jsou vystaveny silnému náporu návštěvníků, což mívá mnohdy za následek nutnost putovat ve štrůdlu lidí, čekat na žebřících a poslouchat  halekání a pokřikování. Pokud je to možné, pak se určitě vyplatí vyrážet na túru buď brzy ráno, anebo až odpoledne, kdy hlavní proudy návštěvníků odezní.

Vstupní branou do Národního parku Slovenský ráj bývá rekreační lokalita Podlesok (modrá značka).

Vstupní branou do Národního parku Slovenský ráj bývá rekreační lokalita Podlesok (modrá značka).

Autor: pro iDNES.cz



Nejčtenější

Češi si v Astaně oblékli „boratovské“ plavky, skončili ve vazbě

Zelené plavky proslavil filmový snímek Borat z roku 2006 s hercem Sachou...

Skupina Čechů se chtěla z žertu vyfotit v kazašské Astaně v kultovních zelených plavkách, kterými zemi proslavil...

Je to tady! E-kola naplno vtrhla na cyklostezky i do terénu

Moderní e-kolo Specialized Turbo Vado 4.0 pro jízdu po městě i pro výlety po...

Měl jsem pekelný sen. Sešla se naše parta na bikovou půldenní vyjížďku. „Doufám, že na vás nebudeme čekat,“ obrací se...



Kde sídlili Keltové i páni. Výlet za tajemnými hrady Drahanské vrchoviny

Repešský žleb

Podzimní lesy bez listí jsou ideálním obdobím pro hledání starých zřícenin, ze kterých toho mnoho nezbylo. Doslova...

VIDEO: Letadlo zasáhl blesk těsně po vzlétnutí z letšitě

Blesk zasáhl letadlo těsně po vzlétnutí z letšitě v Amsterdamu

Děsivou událost, která se odehrála v neděli 12.listopadu, natočil letadlový nadšenec na letišti Schiphol v Amstrdamu....

Anketa o nejlepší kemp roku 2017 zná vítěze. Opět boduje Český ráj

Kempem roku 2016 s nejlépe hodnocenými službami se stal Autocamp Sedmihorky v...

Obliba kempování v českých a moravských krajích neupadá, spíš naopak. A zákazníci neradi jezdí naslepo. Jedním z...

Další z rubriky

OBRAZEM: Surfaři, plachetnice, potápěči. Jak si užít kilometrový bazén

V hotelovém resortu San Alfonso del Mar u chilského města Algarrobo si můžete...

V hotelovém resortu San Alfonso del Mar u chilského města Algarrobo si můžete užívat koupání v 1 013 metrů dlouhém...

Turisté naházeli za rok do římské fontány 36 milionů, charita je nedostane

Před římskou fontánou jsou každý den takové davy, že je velice těžké se k jejím...

Peníze, jež turisté nahází do slavné římské fontány di Trevi, už nebude automaticky dostávat katolická charitativní...

Bělehrad je těžkotonážní balkánský válec, jehož síle podlehnete

Bělěhrad je jako tavící kotel Balkánského poloostrova. Nebude to trvat dlouho a...

Metropole Srbska u našich cestovatelů dlouho platila za nutnou dopravní komplikaci při rychlém přesunu do Řecka. A mezi...



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.