Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Slovenský ráj má šrámy na jménu

aktualizováno 
- K nejkrásnějším a turisticky nejatraktivnějším místům Slovenska bezesporu patří Slovenský ráj. Nejen svou vlastní krajinářskou a přírodní klenotnicí, ale i strategickou polohou: dohlédnete odtud na štíty Vysokých Tater, národní park chránící jeho bohatství přímo sousedí s Národním parkem Nízké Tatry a jen pár kilometrů musí zdolat ti, kdož chtějí navštívit Muráňskou planinu.

Turisty Slovenský ráj láká především svými hluboce zaříznutými údolími a vápencovými kaňony, jejichž stěny jsou tvořeny až tři sta metrů vysokými skalami, přičemž většina z těchto roklin je ozdobena hned několika vodopády: v Suché Belé je jich například sedm. Fauna i flóra je zde zastoupena velkým množstvím vzácných a ohrožených druhů. Teplomilná vegetace na prosluněných krasových stráních se střídá se subalpinskými prvky, vzácností zde není ani vlk, rys či medvěd, na obloze můžeme spatřit siluety i těch nejvzácnějších dravců. Přesto v některých ohledech už není Slovenský ráj tím, čím býval. V nedávné minulosti se to zde jen hemžilo návštěvníky z Německa (především toho východního) a mnohé školy z Čech a Moravy sem jezdily na školní výlety. Šestnáctikilometrový průlom Hornádu platil za jednu z nejvděčnějších tras pro vodáky a na jeho břehu si rybáři podávali ruce. Nával návštěvníků byl dokonce tak silný, že správa národního parku jej musela usměrňovat pomocí nařízení, které dovolovalo vstup do roklin jen v jednom směru. Stávalo se totiž, že na úzkých a ve skále zabudovaných stoupačkách chodníku Horské služby se střetávaly jednotlivé hloučky turistů a následné "dopravní zácpy" neměly daleko k provozu na náměstí. Zabezpečovací řetězy, kovové stupně a žebříčky, dřevěné prahy přemosťující jednotlivé toky procházely každou sezonu jakousi generálkou, aby příval přírodumilovných zvládly. Dnes můžete do Slovenského ráje za skutečným klidem a samotou a - jak budete upozorněni na začátku jednotlivých tras - na vlastní nebezpečí. Cesta podél Hornádu, který zde vyhloubil hluboké údolí s až 150 metrů vysokými skalami, jež byla vybudována před více než dvaceti lety Horskou službou, nemá totiž od dezolátního stavu daleko.

Stoupačky jsou často vyviklané a nalomené, zabezpečovací řetězy vyrvané ze skály a kdysi chlouba parku - unikátní závěsný most - jako by visel jen silou vůle. Zmizelo i kdysi jediné občerstvení na celé trase v Letanovském mlýně, naopak rekreační chaty postupují hlouběji do rezervace. Vývraty lesa obrovských rozměrů na dlouhá desetiletí proměnily tvář těchto míst a následná eroze dále ukusuje z krásy Slovenského ráje. Navíc, po požáru v roce 1976 je stále uzavřena jedna z nejkrásnějších a nejdivočejších částí. To kvůli nebezpečí padání ohořelých stromů, které nikdo za dvaadvacet let nedokázal odstranit, zčásti i pro nepřístupnost terénu. Ani současné vývraty, způsobené silnou vichřicí před třemi lety, nejsou poklizeny. Turistická značka, která má podle mapy vést kaňonem Suché Belé, se ve skutečnosti klikatí z větší části přímo korytem řeky. Ta však má jen v suchých letních měsících tak málo vody, že dovolí pokračovat v cestě těm, kdo mají nepromokavou obuv. Tomu, kdo z Letanovského mlýna zamíří po červené značce k nedalekým Letanovcům, se po necelém kilometru cesty lesem naskytne pohled do minulého století. Přímo u hranic národního parku je totiž romská osada bez elektřiny, bez tekoucí vody, jen s jednou studní. Bez zděných domů, z příbytků stlučených ze dřeva. Našinec může být ze začátku šokován, když se však ubrání nesmyslnému porovnávání, musí uznat, že osada na druhý pohled působí klidně, samostatně a vyrovnaně. A jaký je všeobecný dojem z této nádherné části Slovenska? Slovenský ráj se změnil. Možná je to v důsledku získání zkušeností z jiných zemí, které nám byly kdysi nepřístupné a které můžeme nyní poměřovat. V Dobšinské ľadové jaskyni, první elektricky osvětlené v Evropě, se platí dvojí vstupné: zvlášť pro domorodce a zvlášť pro cizince, Hornád není průzračná říčka s hemžícími se pstruhy, ale podivně nazelenalý potok s pěnovými bublinkami a hluboké lesy, kterými bloudí medvědi, mizí přímo před očima. Přes tyto nedostatky však Slovenský ráj stále ještě zůstává uchvacující scenérií.

Autor:


Nejčtenější

V Paříži nainstalovali nové eko-pisoáry. Nechutné, bouří se místní

Pařížané si stěžují na výrazné pisoáry bez zástěn v centru města. (13. srpna...

Paříž přišla s novým nápadem, jak ekologicky využít lidskou moč. Nové červené pisoáry se slámou uvnitř dokážou vytvořit...

Izrael postavil své první mezinárodní letiště. Teroristé zde nemají šanci

Nové letiště postavili v Negevské poušti a pojmenovali po astronautu Ramonovi a...

První letadla s turisty tady sice mají začít přistávat v zimě, ale už je hotovo. Izrael nedávno slavnostně otevřel...



Musíte sebrat odvahu a se žralokem bojovat, řekl v Rozstřelu filmař žraloků

Steve Lichtag byl hostem pořadu Rozstřel.

Na začátku srpna usmrtil českého turistu v egyptském letovisku Marsá Alam žralok. V Egyptě nejde o ojedinělý útok, za...

Slovenský šerpa napsal historický milník, na vrchol Sněžky vynesl 165,5 kila

Slovenský šerpa pokořil sedmdesát let starý rekord (18. srpna 2018).

Tři padesátiletí extrémní vynašeči dohromady na zádech odnesli čtyři metráky vody. Čekala je kamenitá cesta i dvě stě...

Makarskou Češi milují, k nádherně zbarveným jezerům zabloudí málokterý

Modré jezero v Imotski

Krajina kolem Makarské si získala srdce českých turistů už v první polovině 20. století a dodnes patří mezi námi...

Další z rubriky

Soudruzi nás poslali rovnou pod rentgen. Trabanty dojely přes Čínu do Ruska

Expedice Dana Přibáně musela na čínské hranici projít důslednou kontrolou....

Dostat se do Číny letadlem je celkem snadné. Vjet tam autem je ale noční můrou. Pokud tedy není vaším snem...

Slovensko bez turistů. Nejkrásnější dolina Nízkých Tater zeje prázdnotou

Dolina Štiavnica od Štefánikovy chaty

Za nejkrásnější dolinu Nízkých Tater bývá obvykle považována Demänovská dolina s turistickým střediskem Jasná a...

Chcete vidět Černobyl na vlastní oči? Máme návod k použití

Před opuštěním zóny absolvují návštěvníci dozimetrickou kontrolu.

Pozůstatek černobylské tragédie dnes ukazuje následky společenského selhání i panenskou přírodu. Proč stojí za to...

Najdete na iDNES.cz