Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Slovenský ráj má šrámy na jménu

aktualizováno 
- K nejkrásnějším a turisticky nejatraktivnějším místům Slovenska bezesporu patří Slovenský ráj. Nejen svou vlastní krajinářskou a přírodní klenotnicí, ale i strategickou polohou: dohlédnete odtud na štíty Vysokých Tater, národní park chránící jeho bohatství přímo sousedí s Národním parkem Nízké Tatry a jen pár kilometrů musí zdolat ti, kdož chtějí navštívit Muráňskou planinu.

Turisty Slovenský ráj láká především svými hluboce zaříznutými údolími a vápencovými kaňony, jejichž stěny jsou tvořeny až tři sta metrů vysokými skalami, přičemž většina z těchto roklin je ozdobena hned několika vodopády: v Suché Belé je jich například sedm. Fauna i flóra je zde zastoupena velkým množstvím vzácných a ohrožených druhů. Teplomilná vegetace na prosluněných krasových stráních se střídá se subalpinskými prvky, vzácností zde není ani vlk, rys či medvěd, na obloze můžeme spatřit siluety i těch nejvzácnějších dravců. Přesto v některých ohledech už není Slovenský ráj tím, čím býval. V nedávné minulosti se to zde jen hemžilo návštěvníky z Německa (především toho východního) a mnohé školy z Čech a Moravy sem jezdily na školní výlety. Šestnáctikilometrový průlom Hornádu platil za jednu z nejvděčnějších tras pro vodáky a na jeho břehu si rybáři podávali ruce. Nával návštěvníků byl dokonce tak silný, že správa národního parku jej musela usměrňovat pomocí nařízení, které dovolovalo vstup do roklin jen v jednom směru. Stávalo se totiž, že na úzkých a ve skále zabudovaných stoupačkách chodníku Horské služby se střetávaly jednotlivé hloučky turistů a následné "dopravní zácpy" neměly daleko k provozu na náměstí. Zabezpečovací řetězy, kovové stupně a žebříčky, dřevěné prahy přemosťující jednotlivé toky procházely každou sezonu jakousi generálkou, aby příval přírodumilovných zvládly. Dnes můžete do Slovenského ráje za skutečným klidem a samotou a - jak budete upozorněni na začátku jednotlivých tras - na vlastní nebezpečí. Cesta podél Hornádu, který zde vyhloubil hluboké údolí s až 150 metrů vysokými skalami, jež byla vybudována před více než dvaceti lety Horskou službou, nemá totiž od dezolátního stavu daleko.

Stoupačky jsou často vyviklané a nalomené, zabezpečovací řetězy vyrvané ze skály a kdysi chlouba parku - unikátní závěsný most - jako by visel jen silou vůle. Zmizelo i kdysi jediné občerstvení na celé trase v Letanovském mlýně, naopak rekreační chaty postupují hlouběji do rezervace. Vývraty lesa obrovských rozměrů na dlouhá desetiletí proměnily tvář těchto míst a následná eroze dále ukusuje z krásy Slovenského ráje. Navíc, po požáru v roce 1976 je stále uzavřena jedna z nejkrásnějších a nejdivočejších částí. To kvůli nebezpečí padání ohořelých stromů, které nikdo za dvaadvacet let nedokázal odstranit, zčásti i pro nepřístupnost terénu. Ani současné vývraty, způsobené silnou vichřicí před třemi lety, nejsou poklizeny. Turistická značka, která má podle mapy vést kaňonem Suché Belé, se ve skutečnosti klikatí z větší části přímo korytem řeky. Ta však má jen v suchých letních měsících tak málo vody, že dovolí pokračovat v cestě těm, kdo mají nepromokavou obuv. Tomu, kdo z Letanovského mlýna zamíří po červené značce k nedalekým Letanovcům, se po necelém kilometru cesty lesem naskytne pohled do minulého století. Přímo u hranic národního parku je totiž romská osada bez elektřiny, bez tekoucí vody, jen s jednou studní. Bez zděných domů, z příbytků stlučených ze dřeva. Našinec může být ze začátku šokován, když se však ubrání nesmyslnému porovnávání, musí uznat, že osada na druhý pohled působí klidně, samostatně a vyrovnaně. A jaký je všeobecný dojem z této nádherné části Slovenska? Slovenský ráj se změnil. Možná je to v důsledku získání zkušeností z jiných zemí, které nám byly kdysi nepřístupné a které můžeme nyní poměřovat. V Dobšinské ľadové jaskyni, první elektricky osvětlené v Evropě, se platí dvojí vstupné: zvlášť pro domorodce a zvlášť pro cizince, Hornád není průzračná říčka s hemžícími se pstruhy, ale podivně nazelenalý potok s pěnovými bublinkami a hluboké lesy, kterými bloudí medvědi, mizí přímo před očima. Přes tyto nedostatky však Slovenský ráj stále ještě zůstává uchvacující scenérií.

Autor:




Nejčtenější

Cyklovznášedlo Hydrofoiler XE-1 od novozélandské společnosti Manta5
Elektrokolo pro jízdu na vodě. Novozélanďani uvádí do předprodeje bombu

Novozélandská značka Manta5 vyvinula a začne brzy prodávat Hydrofoiler XE-1, speciální vodní e-kolo z karbonu, které využívá kombinaci technologií kluzáku či...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Léky, kosmetika, notebook. Jak zabalit kufr do letadla a projít kontrolou

Paříž, Řím, Barcelona. Podzim je ideálním obdobím pro cesty po evropských metropolích. Ve městech už není tolik turistů a počasí vybízí k bloumání v ulicích....  celý článek

Tyrkysová hladina jezera Iskanderkul
Odpočívejte, vodky popijem. Tádžické Fanské hory překypují vstřícností

Fanské hory v severozápadní části Tádžikistánu jsou vyhlášené svými tyrkysovými jezery a dechberoucími scenériemi. Díky své kráse byly hojně navštěvovány již v...  celý článek

Další z rubriky

"V den mých pětadvacátých narozen jsem se ráno podíval na svou kočku a uvědomil...
Moje kočka si žila lépe než já, říká muž, který brázdí svět bez motorů

V pětadvaceti opustil dobře placenou práci a rozhodl se věnovat své vášni – pomalému cestování. Dave Cornthwaite ukrajuje kilometry na paddleboardu, kajaku,...  celý článek

Pokuta za porušení zákazu kouření na thajských plážích může dosáhnout až 100...
Za cigaretu u moře pokuta 60 tisíc. Thajsko zakazuje kouření na plážích

Jedna z nejpopulárnějších turistických destinací zavádí od 1. listopadu zákaz kouření na vybraných plážích. Thajský turistický úřad k zákazu přistoupil poté,...  celý článek

Přistání na řece Hudson
Zázrak na řece Hudson. Přistání, které se zapsalo do letecké historie

Úžasná přirozená ranvej. Široká, rovná. Ne příliš rušná. Až na to, že její povrch tvoří vodní hladina, na níž neplánovaně přistál airbus se 150 pasažéry. Po...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.