Diskuze

Slovensko bez turistů. Nejkrásnější dolina Nízkých Tater zeje prázdnotou

Za nejkrásnější dolinu Nízkých Tater bývá obvykle považována Demänovská dolina s turistickým střediskem Jasná a pohádkovými Demänovskými jeskyněmi. Avšak davy lidí a hlavně obrovské plochy polomů a holosečí na krásách a přitažlivosti spíše ubírají. Nejhezčí dolinu Nízkých Tater dnes proto hledejte jinde.
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
LP

Na Slovensku je mnoho krásných dolin a ani nemusí být v Tatrách. Třeba takové doliny na Oravě, Kysucích, to je blízko od naší hranice a nádhera sama. A k tomu přesahy do blízkého Polska, třeba Živěcké Beskydy, Slezské Beskydy, které jsou i v českém Slezsku, tedy i Trojmezný bod, okolo kterého dnes vede dálnice, takže už zde není tak krásně jako kdysi, kdy jsem se díval do tří států, do tří zelených dolin, kam oko dohlédlo. V Čadci k tomu je nově otevřené vyhřívané koupaliště s rakouskou technologií, nemá chybu, levnější jak v korunách zanedbaná pražská koupaliště. A okolo teče řeka Kysuce.

1 0
možnosti
LT

L63í91d75a 67T31i76c30h24á

8. 8. 2018 20:03

Jak se ty časy mění! Se svým otcem jsem ve dvanácti letech (1961) přešla po hřebenech celé Nízké Tatry. Stačilo nám k tomu pět dní, spali jsme pod stanem (tenkrát to ještě nebyl národní park), začali jsme na Prednej Holi, přes Kráľovu Hoľu, Veľkú Vápenicu a Čertovicu, kde jsme přenocovali ve společné noclehárně, pak jsme vystoupali na Lajštroch a po hřebeni došli na Štefánikovu chatu (tenkrát chatu SNP), pak na Kosodrevinu a lanovkou dolů na Tále, kde jsme spali na chatě u otcova přítele. Další den jsme opět vyjeli na Kosodrevinu (mezistanice lanovky na Chopok) a pokračovali dál na západ přes Dereše a Prašivou, končili jsme na Donovalech. Kromě úseku v okolí Chopku jsme tenkrát za celých pět dní potkali snad deset lidí, z toho ovšem osm bylo bačů s ovečkami. Už je to hodně dávno, ale jak vidíte, dodnes na to ráda vzpomínám. :-)

6 0
možnosti
RH

Ja som tam stravil posledneho Silvestra a tiez som bol prekvapeny, ze ani vtedy tam nebolo vela ludi.

0 0
možnosti
MK

Pre tých ktorí majú pocit, že u nás na horách je veľa ľudí. Áno, je ich veľa na hlavných a najznámejších ťahoch. Najmä teraz v lete. Ja som turista už odmalička, čo to mám pochodené a mám práve pocit úplne opačný. Že turistov je v lesoch stále menej. Uvediem pár príkladov.

Tento rok v marci som bol známi okruh z dedinky Blatnica vo Veľkej Fatre, Ostrá a Tlstá. Za celý deň ani jeden človek, iba stádo asi 16tich kamzíkov.

Začiatkom roka som robil prechody cez Strážovské vrchy (kde bývam) ponad dediny, a mesta cca 35 km a stretli sme jedného turistu zo psom. Na niektorých miestach ľudia neboli aj týždeň (čo sme zistili podľa stôp v snehu keďže sme vedeli kedy naposledy snežilo).

Minulý rok som robil prechod hrebeňa celej Malej Fatry. V prvý deň sme stretli štyroch ľudí, druhý tak 20 cca, tretí tak do 15 a štvrtý už trošku viac, predsa len, najznámejšia časť.

Čiže niekedy je naozaj problém v lese stretnúť človeka.

9 0
možnosti
JD

Myslím, že v termínech, které uvádíte (začátek roku, marec) byste nepotkal mnoho lidi ani na těch hlavních a nejznámějších tazích. Problém je ten, že většina lidí se koncentruje do pár dní, týdnů v roce (Velikonoce, letní prázdniny, Vánoce, prodloužené víkendy) a pak mají lidé pocit, že je všude přeplněno. A mají pravdu. Mám možnost porovnávat s Vysokými Tatrami, protože jsem v nich poměrně často a v mnou zmiňovaných termínech v nich není k hnutí. A to nehnutí se posouvá čím dál víc i od těch hlavních tahů. A naopak v termínech, o kterých píšete vy je i v těch Vysokých Tatrách hodně prázdno. Z pozorování můžu říct, že lidí naopak přibývá.

2 0
možnosti
JH

Za kolik tam maj langoše?

0 1
možnosti

Demänovská dolina se mi vůbec nelíbila. Pěšky jsem šla od dolní stanice lanovky až k zastávce autobusu u jeskyně Slobody, ale monotónní krajina, pokácené lesy, bagry. Nikdy více. Té rozhodně přívlastek "nejkrásnější" nepatří.

1 1
možnosti
ML

Článok je o Jánskej doline.;-)

5 1
možnosti
Foto

Byl jsem tam vloni v říjnu,prošli jsme s ženou celou Jánskou dolinu,pokračovali do Svidovského sedla pak na Ohniště a dále krásnou hřebenovkou na Slemä,kde jsou zbytky havarovaného letadla z 2 světové války.Odtud dále už jen z kopce přes Stanišovské sedlo ke Stanišovské jeskyni a zpět do penzionu Galanto kde jsme byli ubytování.Po celé trase jsme nepotkali ani jednoho člověka,ale viděli jsme čerstvé stopy medvěda,na Svidovském sedle asi stádo 15 laní i s jelenem a na poĺaně pod Ohništěm jsme pozorovali jak jeleny tak i orla.Můžu Všem doporučit.Letos jedeme znova.

4 0
možnosti
SC

No on bude zasadni rozdil v tom, kdyz absolvujete tu turu v srpnu anebo prave v rijnu :-)

4 0
možnosti
VS

Nevím, kdy tam byl autor článku, ale já tam byl před pár týdny a prázdnotou to tam tedy rozhodně nezelo.

Před odjezdem jsem se nejvíc bál medvědů, ale nakonec ten nejstrašidelnější zážitek byl "ahoj". Vysvětlím. Čundráci, horolezci, alpinisti, vodáci a jiné skupiny se od pradávna při potkání v přírodě zdravili. Nic proti tomu, když člověk potká deset lidí za den. Tady jsem se ale s někým míjel každé 2 minuty a všichni nadšeně halekali "ahoooj", protože přece patříme do stejného gangu turistů s treking-keckama z pražského Tesca. Úplně největší trauma jsem měl ze skupin a rodinek čítajících 10 a více členů, kteří šli samozřejmě roztahaní s 5 metrovými rozestupy, takže je nešlo pozdravit jedním paušálním ahojem, ale hezky - krok, "ahoj", krok, "ahoj", krok, "ahoj" ... Když jsem během hodiny řekl své devadesáté "ahoj", už jsem z toho začínal mít fakt trauma.

Situace byla trochu lepší při výstupech na nějaký hodně zprofanovaný kopec, protože na hlavním tahu (třeba na ten Ďumbier) s houstnoucím provozem lidé přeci jen přestávali mít potřebu se individuálně zdravit (tj. 1 z 10 nezdravil). Na vrcholech, kde už byl většinou velký dav lidí dělajících selfíčka, pak už naštěstí panovala taková ta Václaváková atmosféra, kdy se lidé navzájem snaží spíš ignorovat.

Ovšem třeba na té hlavní magistrále (cesta SNP), kde je provoz jak na náměstí okresního města a není tam možné udělat fotku bez lidí, už se zase ahojuje do bezvědomí.

11 3
možnosti
VS

"Slovensko bez turistů" si tedy představuji poněkud jinak. Spíš bych to nazval Slovensko bez Slováků, protože tam courá tak 80 % Čechů, zbytek Poláci, Němci, Rusáci, sem tam Anglán.

O něco lepší je situace na nějakých těch bočních cestách, kam jsme se uchýlili, abychom se na chvíli zbavili davů. Liduprázdné to také nebylo, ale je to lepší. Ovšem tady plně potvrzuji zkušenost autora článku - polomy jsou místy opravdu nepříjemné. 2-3 stromy s větvemi se dají přelézt, ale v jednom prudkém kopci jsme narazili na skrumáž asi 15 stromů popadaných tak nešikovně přes sebe, že to přelézt nešlo a kvůli okolnímu terénu ani obejít, takže už to skoro vypadalo, že se budeme muset cca 10 km docela náročného terénu vracet. A to nejsem žádná slečinka, která to umí jenom po asfaltu z kopce. Horolezu do obtížnosti 6+. Rozhodně se na tyhle cesty nevydávat bez slušné GPS, pokud neumíte s mapou, protože značení i cesta se opravdu místy i na několik km ztrácí. V tomto také potvrzuji zkušenost autora. Turistické značky jsou (byly) převážně na stromech, kterých je opravdu hodně popadaných a samozřejmě značkami dolů :)

4 1
možnosti
  • Nejčtenější

Svezte se nostalgickými a zážitkovými vlaky, máme jejich soupis

1. října 2021,  aktualizováno  27.3 14:07

Aktualizujeme Máte rádi vlaky a chcete zažít něco extra? Vyzkoušejte mimořádné nostalgické a zážitkové jízdy. Po...

Vstup zakázán! Ostrovu Morgan vládnou tisícovky pokusných makaků

25. března 2024

Mohutné duby porostlé chomáči lišejníků, husté křoviny a šest úzkých písečných pláží. Morgan Island...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

KVÍZ: Poznáte země světa podle jediné fotografie?

22. března 2024

Existují místa, která jsou tak výjimečná, že se dají zařadit pouze do jedné konkrétní země. Poznáte...

Nejpomalejší rychlík světa. Ledovcový Express nabízí úchvatnou jízdu

25. března 2024

Tentokrát jsme se za švýcarskými panoramaty vydali s vlaky Rhétských drah, tedy typicky červenými...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Na palubě české La Grace: Vlny tu kradou jídlo a medúzy ucpávají kohoutky

26. března 2024

Dnes brzy ráno odstartoval ve Francii největší námořní festival ve Středozemním moři. Letos má i...

OBRAZEM: Nejdivnější armáda světa. Tisíce mužů chrání posmrtný klid císaře

29. března 2024

Až osm tisíc bojovníků bylo zrozeno z hlíny, podobně jako golem, aby chránili posmrtný klid jednoho...

Český výletník: Říkali mi, že v Kolíně nic není. Tak jsem tam vyrazil

29. března 2024

Všichni si myslí, že ho znají, protože přes něj jezdí každý někam vlakem. Ale doopravdy ho zná...

Děravé království v údolí Loiry. Nejen zámky, ohromí skalními domy i koktejly

28. března 2024

Premium V některých se pěstují houby, v jiných zpracovávají jablka, v dalších farmáři chovají bource...

Sedadlo v třinácté řadě v letadlech nehledejte. Chybí tu i další čísla

28. března 2024

Třináctka má v Evropě pověst smolného čísla. Pokud se vám ale podařilo zasednout v letadle na...