Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Šnečí játra i hlemýždí kaviár. Polské delikatesy míří do celého světa

  12:38aktualizováno  12:38
Dominantou farmy v zapadlé vesnici na severu Polska je dřevěná, několik metrů vysoká maketa hlemýždě. Hned vedle ní stojí bistro U slimáka, v němž se servírují vyhlášené šnečí delikatesy. Vítejte v obci Krasin, kde žije a pracuje Grzegorz Skalmowski, největší propagátor hlemýžďů ve střední Evropě.

Zajímavý předkrm představují pečení šneci zabalení do plátku slaniny. | foto: Libor Budinský, pro iDNES.cz

„Tak co si dáte? Máme na menu deset jídel ze šnečího masa, ale můžete zkusit také šnečí játra či šnečí kaviár,“ vítá mě mladá servírka, zatímco manželka šnečího krále už se ohání za plotnou.

Chvilku vybíráme, než si domluvíme ochutnávku šesti degustačních porcí toho nejlepšího, co zde připravují. Včetně již zmíněných jater a kaviáru. Jenom na šnečí burger nás nepřemluvila, ten máme raději z hovězího.

Do Číny i do Japonska

„Málokdo ví, že 90 procent šneků, které zkonzumují Francouzi, pochází právě z Polska,“ chlubí se Grzegorz Skalmowski, jeden z největších producentů šnečího masa u našich severních sousedů, kterému se také přezdívá Král slimáků (v Polsku se hlemýžďům říká ślimak).

Fotogalerie

Už před patnácti lety založil v malé obci v oblasti Mazurských jezer, zhruba hodinu jízdy autem z krásného a hojně navštěvovaného města Gdaňsk, hlemýždí farmu nazvanou Šnečí zahrada.

Přitom prostor na pěstování šneků nemusí být vůbec velký – jemu stačí zhruba deset tisíc metrů čtverečních, tedy jeden hektar s produkcí půl milionu šneků.

Dnes už šnečí maso či šnečí kaviár nevyváží jen do Francie, ale také do Itálie, Španělska, Japonska i Číny, která je v současné době lačná po všech evropských delikatesách.

Zázračný šnečí sliz

„Když jsem začínal, byli jsme v Polsku jen tři chovatelé, dnes je nás několik desítek,“ vysvětluje Skalmowski, který udělal před několika lety zásadní rozhodnutí a začal šnečí maso také zpracovávat a vyrábět nejrůznější šnečí produkty, od kulinárních delikates až po kosmetické produkty, neboť šnečí „sliz“ má údajně téměř zázračné kosmetické účinky.

Šnečí král Grzegorz Skalmowski se chování šneků věnuje již patnáct let.

Šnečí král Grzegorz Skalmowski se chování šneků věnuje již patnáct let.

Pořádný plot je pro chov šneků nezbytný, jinak hlemýždi utečou.

Pořádný plot je pro chov šneků nezbytný, jinak hlemýždi utečou.

„Už po krátké době používání šnečích krémů můžete obnovit správnou funkci pokožky a významně zlepšit její regeneraci. Naše krémy mají ve svém složení také kyselinu hyaluronovou, která zpomaluje proces stárnutí pokožky,“ popisuje Skalmowski účinky krému.

Slavnější než vepřové

Bodrý Polák se však nejvíce proslavil v oblasti gastronomie, zvláště poté, co na své farmě otevřel slow foodové bistro U slimáka a začal spolupracovat s předními polskými šéfkuchaři.

„Šneci se v Polsku jedí už od 17. století a první velká kuchařka překvapivě obsahuje více jídel ze šneků než pokrmů z vepřového masa,“ tvrdí šnečí král Grzegorz Skalmowski, který sám vymyslel celou řadu nových a netradičních šnečích jídel.

Proto se před dvěma lety rozhodl, že vytvoří hlemýždí kuchařskou bibli a dá dohromady všechny dostupné šnečí recepty. Spojil se s nejlepšími kuchaři a vydal údajně nejrozsáhlejší hlemýždí kuchařku na světě s názvem „Velká kulinární cesta se šneky“ která obsahuje 120 receptů.

Pirohy plněné šneky

Ale pojďme zpátky ke stolu. Co všechno Grzegorz Skalmowski a jeho manželka ve svém bistru nabízejí? V menu nechybí šnečí polévka či klasika v podobě šneků po burgundsku, kde jsou šneci zapečeni ve svých ulitách s máslem, česnekem a bylinkami.

Šneci po burgundsku. Klasika, kterou známe z Francie.

Šneci po burgundsku. Klasika, kterou známe z Francie.

Tradiční pirohy se v Polsku plní vším možným. U slimáka jsou samozřejmě plněné...

Tradiční pirohy se v Polsku plní vším možným. U slimáka jsou samozřejmě plněné hlemýždím masem.

Další specialitu představují šneci pečení v plátku slaniny či šneci po katalánsku, tedy jakési šnečí ragú s rajčaty a paprikou. Vedle známých mezinárodních specialit můžete ochutnat také šneky v typicky polských jídlech – třeba v pirohách.

A nechybí ani další delikatesy v podobě jemných šnečích jater či šnečího kaviáru, tedy hlemýždích vajíček (jen připomeňme, že hlemýžď je hermafrodit, takže vajíčka produkuje každý jedinec).

Slzy bohyně Afrodity

Právě šnečí kaviár je mimořádně ceněný. Každý šnek vyprodukuje jen nějakých třicet malých, téměř průsvitných vajíček, která se musejí velmi opatrně sbírat, což je samozřejmě náročná ruční práce. Šnečí kaviár je však nejen velmi chutný, ale také mimořádně zdravý, neboť obsahuje velké množství cenných minerálních látek.

Konzumace šnečího kaviáru však není nějaká rozmařilost posledních let, neboť byl populární již v době antiky, a to jak ve starověkém Egyptě, tak také v antickém Řecku a Římě, kde měl pověst silného afrodiziaka, a tudíž se mu říkalo Afroditiny slzy.

Bílé kuličky šnečího kaviáru jsou již od antiky ceněnou delikatesou.

Bílé kuličky šnečího kaviáru jsou již od antiky ceněnou delikatesou.

Hlemýždi se po staletí sbírali ve volné přírodě, ale už od antických dob se také chovali na speciálních farmách, o čemž svědčí zmínky v římských knihách z prvního století před Kristem.

V Česku byla konzumace hlemýždího masa běžná v době středověku, neboť šnečí maso představovalo důležité postní jídlo (hlavně v klášterních kuchyních). V 19. a 20. století však zájem o hlemýždě v českých postupně klesal a jejich konzumace úplně vymizela v druhé polovině minulého století – na rozdíl od Francie, Itálie, Řecka či Portugalska.

Kde šneky ochutnat?

Až v posledních letech se hlemýždi znovu vracejí na český stůl, byť samozřejmě jen velmi pomalu (hlavně v rámci vánočního menu v lepších restauracích). A tak zatímco v Paříži nabízí pečené šneky s bagetou snad každá druhá restaurace, v Česku se ve stálé nabídce objevují jen zcela výjimečně. V současné době je můžete ochutnat třeba v brněnské restauraci Pavillon či v malostranském Kočáru z Vídně.

Autor: pro iDNES.cz


Nejčtenější

V Paříži nainstalovali nové eko-pisoáry. Nechutné, bouří se místní

Pařížané si stěžují na výrazné pisoáry bez zástěn v centru města. (13. srpna...

Paříž přišla s novým nápadem, jak ekologicky využít lidskou moč. Nové červené pisoáry se slámou uvnitř dokážou vytvořit...

Izrael postavil své první mezinárodní letiště. Teroristé zde nemají šanci

Nové letiště postavili v Negevské poušti a pojmenovali po astronautu Ramonovi a...

První letadla s turisty tady sice mají začít přistávat v zimě, ale už je hotovo. Izrael nedávno slavnostně otevřel...



Musíte sebrat odvahu a se žralokem bojovat, řekl v Rozstřelu filmař žraloků

Steve Lichtag byl hostem pořadu Rozstřel.

Na začátku srpna usmrtil českého turistu v egyptském letovisku Marsá Alam žralok. V Egyptě nejde o ojedinělý útok, za...

Slovenský šerpa napsal historický milník, na vrchol Sněžky vynesl 165,5 kila

Slovenský šerpa pokořil sedmdesát let starý rekord (18. srpna 2018).

Tři padesátiletí extrémní vynašeči dohromady na zádech odnesli čtyři metráky vody. Čekala je kamenitá cesta i dvě stě...

Makarskou Češi milují, k nádherně zbarveným jezerům zabloudí málokterý

Modré jezero v Imotski

Krajina kolem Makarské si získala srdce českých turistů už v první polovině 20. století a dodnes patří mezi námi...

Další z rubriky

Soudruzi nás poslali rovnou pod rentgen. Trabanty dojely přes Čínu do Ruska

Expedice Dana Přibáně musela na čínské hranici projít důslednou kontrolou....

Dostat se do Číny letadlem je celkem snadné. Vjet tam autem je ale noční můrou. Pokud tedy není vaším snem...

Makarskou Češi milují, k nádherně zbarveným jezerům zabloudí málokterý

Modré jezero v Imotski

Krajina kolem Makarské si získala srdce českých turistů už v první polovině 20. století a dodnes patří mezi námi...

Bioplynka na Everestu. Nový projekt má odstranit tuny horolezeckých výkalů

Horolezci se kochají pohledem na Mount Everest

Mount Everest je výzva. Tisíce vášnivých horolezců se každým rokem snaží pokořit vrchol nejvyšší hory světa, ale jen...

Najdete na iDNES.cz