Nejvyšší hora Slezských Beskyd: Skrzyczne (1257 m)

Nejvyšší hora Slezských Beskyd: Skrzyczne (1257 m) | foto: Martin Janoška, pro iDNES.cz

Čantoryje, Stožek, Kubalonka. To NEJ z túry po horách na východě

  • 2
Ty hory jsou tak na východě, jak jen to v České republice jde. A jejich mnohem větší a zajímavější část se rozprostírá za naší hrací. To NEJ ze Slezských Beskyd se dá vidět za víkend. Trasa vede i po nejkrásnější české hřebenovce.

K mnoha karpatským pohořím nesoucím název Beskydy patří i hory vyplňující nejvýchodnější cíp České republiky při hranici s Polskem. Slezské Beskydy (Beskid Slaski) jsou překrásné pohoří, kde se na mnoha místech dochoval tradiční život beskydských horalů. Narazíte zde na samoty obklopené loukami s pasoucím se dobytkem, na úzkých kamenitých políčkách můžete ještě spatřit koně zapřažené do pluhu. Ze Slezských Beskyd dosud nezmizel původní člověk a jeho život, takže celá oblast dýchá osobitým geniem loci. Málokde v Česku na něco podobného narazíte.

Česká část Slezských Beskyd je opomíjená, jelikož většina turistů dává přednost mnohem známějším Moravskoslezským Beskydům s mnoha rekreačními středisky. V české části Slezských Beskyd turistická střediska chybí a hory vyhledávají k jednodenním výletům převážně jen obyvatelé blízkých měst (Třinec, Těšín, Ostravsko).

Hlavním lákadlem české části Slezských Beskyd je zhruba 12 kilometrů dlouhý česko-polský pohraniční hřeben spojující dvě významné hory, Velkou Čantoryji (995 m) na severu a Velký Stožek (978 m) na jihu. Trasa značená v celé délce českými modrými a polskými červenými značkami patří svou malebností k nejkrásnějším hřebenovkám u nás. Převládá na ní typický beskydský terén s charakteristickým střídáním lesních partií, otevřených luk a pastvin, na nichž jsou roztroušeny osamocené usedlosti. Na české straně jsou mnohdy přeměněny na rekreační chalupy, na polské však stále slouží trvalému bydlení. Z četných míst se otevírají daleké výhledy na vzdálené horizonty horských hřbetů i do hluboce zaříznutých údolí.

Hřebenovka Slezských Beskyd

Sestup z hřebenů Slezských Beskyd

Nejvýchodnější rozhledna u nás

Nejkrásnější rozhled na všechny strany nabízí v české části Slezských Beskyd 29 metrů vysoká rozhledna na vrcholu Velké Čantoryje. Jméno hory znamená v místním goralském dialektu bylinu zeměžluč.

Rozhledna se pyšní titulem "nejvýchodnější na území ČR" a byla postavena na podzim 2002 díky soukromé iniciativě bratrů Lubojackých z Třince. Z ochozu vyhlídkové věže lze snadno dohlédnout na protilehlé Moravskoslezské Beskydy s dominující Lysou horou, při dobré viditelnosti se v dálce rýsuje i plochý masív Hrubého Jeseníku s Pradědem, na opačné straně pak rozeklané vrcholy Malé Fatry a Tater.

Daní turistickému průmyslu je znetvořené okolí, ozdobené stánky se suvenýry a občerstvením a dokonce i trampolínami. O návštěvníky zejména z polské strany tu není rozhodně nouze, protože na Čantoryji vedou hned dvě sedačkové lanovky z letoviska Ustroň. Romantikou neoplývá ani necelý půlkilometr vzdálená česká chata, postavená na počátku 20. století německým turistickým spolkem Beskidenverei. Již dlouhá léta je obklopená neuspořádaným skanzenem všemožných vysloužilých motorových vozidel a slouží jen jako bufet.

Podstatně klidnější a mnohem autentičtější turistické prostředí nabízí Schronisko (chata) PTTK na Stožku, přestože i sem už vede sedačková lanovka. Hojně ji využívají například bikeři, na něž čeká na strmém východním svahu Velkého Stožku adrenalinová sjezdová dráha. Bytelnou chatu postavil v letech 1919–1922 polský turistický klub v Cieszyně.

Rozhledna na Čantoryji

Hřebenovka polské části Slezských Beskyd z Velké Čantoryje

Polskou částí Slezských Beskyd

Na Velkém Stožku obrací většina českých návštěvníků své kroky zpět do vnitrozemí – do nejvýchodnějšího Bukovce, do Nýdku, nebo do Jablunkova. Hlavní hřeben Slezských Beskyd však uhýbá do Polska a bylo by vážně škoda nezkusit jít po něm dál.

Červeně značená magistrála sleduje zpočátku státní hranici a až na vrch Kyčera, pod nímž stojí dvě hezké skály. Vypadají jako kazatelna a hřib. Pak už se jde převážně dolů kolem samot do rušného silničního sedla Kubalonka (761 m), kde nabízí služby hned několik restaurací. Beskydská idyla na vás dýchne opět v osadě Stecówka se soukromou turistickou chatou a čepovaným pivem za pouhé 4 zloté (1 zlotý je asi 6,60 Kč). Ideální místo pro ukončení jednodenního pochodu z Velké Čantoryje.

Další možnost noclehu nabízí 75 minut vzdálená Chata na Przyslopie pod Baraní horou, patřící polskému turistickému klubu PTTK. Socialistická stavba se sice do okolních lesů moc nehodí, atmosféra uvnitř je však tak jako na většině polských chat skvělá. V případě obsazených kapacit vás nechají přespat i v jídelně na podlaze.

Kolem pramenů Visly

Od Chaty na Przyslopie je to již jenom hodina mírného stoupání na plochý masiv Baraní hory (1 220 m), která je dominantou Slezských Beskyd. Významná je tím, že pod ní pramení řeka Visla, která zde má několik zdrojnic. Přitažlivost vrcholu zajišťuje nevysoká železná rozhledna z roku 1991, postavená vůbec jako první v polských Karpatech. Kdysi hustý les silně prořídl po náporu kůrovce a větrných kalamit a otevřel obzory dalekým výhledům.

Z Baraní hory lze pokračovat několika směry. Hřebenová trasa pokračuje přes Malinowskou skalu s přístupnou pseudokrasovou jeskyní (nutná vlastní baterka) na nejvyšší vrch pohoří Skrzyczne (1 257 m), který tvarem a siluetou televizního vysílače připomíná moravský Radhošť. Návrat do ČR (resp. Cieszyna) probíhá autobusem přes město Bialsko-Biala.

Velmi hezký je také sestup z Baraní hory po modré pralesem přírodní rezervace kolem vodopádů Bílé Viselky do rozlehlé rekreační obce Wisla.

Zajímavou výzvu představuje červená značka směřující z Baraní hory do obce Wegierska Górka a do dalších hor směrem na východ. Jde o nejdelší magistrálu v polských horách o délce 496 km nazvanou Glówny Szlak Beskidzki. Začíná v Ustroni ve Slezských Beskydech, vede přes Velkou Čantoryji, Stožek a Baraní horu a končí až v Bieszczadech poblíž ukrajinských hranic.

Může se hodit

Doprava:
Rychlé a časté spojení do Slezských Beskyd zajišťuje železniční trať Bohumín – Žilina. Obvyklým východiskem je Nýdek, kam jezdí autobusy z vlakového nádraží v Bystřici nad Olší. Z nádraží v Jablunkově jezdí autobusy do Bukovce. Přímo od vlaku lze vyrazit pěšky na Velký Stožek z Návsí. V případě individuální dopravy je nejvhodnější zaparkovat v Nýdku.

Hřebenovka české části Slezských Beskyd
Nýdek – Velká Čantoryje (červená a modrá), 4 km – Beskydské sedlo (modrá), 6 km – Velký Šošov (modrá), 8,5 km – Velký Stožek (modrá), 11,5 km – osada Zimný (žlutá), 13 km – Filipka (červená), 14,5 km – Nýdek (červená), 20 km.

Hřebenovka polské části Slezských Beskyd
Velký Stožek – Kubalonka (červená), 7 km – Stecówka (červená), 12 km – Chata na Przyslopie (červená), 16 km – Barania Góra (červená), 19 km – Malinowska Skala (zelená), 24 km – Skrzyczne (zelená), 28 km – Szczyrk (zelená), 33 km

Mapa
1 : 50 000 KČT č. 97 – Slezské Beskydy a Jablunkovsko

, pro iDNES.cz