Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Šlechtické zelinářství s cibulí a květákem

  20:47aktualizováno  20:47
Ke každému správnému zámku patří ohromný park se spoustou květin, okrasných keřů a na milimetry střižených trávníků a živých plotů. Ani u francouzského zámku Villandry taková zahrada nechybí. Hlavním lákadlem však nejsou růže, magnólie či tulipány, kdepak. Uvidíte tu jiné věci: například dýně, hlávkové zemí, fazole, květák, cibule nebo všelijaké bylinky. Jinde turisté obdivují zejména klasickou architekturu a vybavení šlechtitelských sídel. Tady je dominantní okolí zámku - jakési šlechtické zelinářství, dalo by se říci.

Přitom nechybělo mnoho a tento zámecký skvost s ovocnými stromy a zeleninou mohl být navždy ztracen. Zahradě vrátil původní renesanční podobu Španěl Joaquín Carvalla před sto lety, bylo to na počátku dvacátého století. Podle odborníků vytvořil jedno z nejvýznačnějších děl francouzského zahradního umění, které je srovnatelné třeba i s proslulým areálem ve Versailles."Óóó, skvělé! Ještě kousek doleva!" naviguje mladá americká turistka svou kamarádku, aby v hledáčku fotoaparátu byla vidět kapusta v popředí a zámek v pozadí.

Zahradní areál je souborem desítek, možná stovek malých zahrádek se záhony, vyrovnanými v pravidelných obrazcích jako skládanka. A mezi nimi se proplétají písčité pěšinky. Někde jsou rovné jako podle pravítka, jinde umně zatočené. O turisty tu není nouze. Posedávají na lavičkách, vyhřívají se na sluníčku a kochají se pohledem na ten zázrak okolo. Anebo se pomalu procházejí podél záhonů a zblízka zkoumají zahradnické výtvory, o které se musí neustále starat zástupy zahradníků a studentských brigádníků.

Španělu Carvallovi, který koncem 19. století vystudoval pařížskou Sorbonnu a pak strávil dvanáct let bádáním nad slinivkou břišní a žaludkem, posloužil jako podklad k jeho zahradnickému dílu plány francouzských benediktinských opatství ze 17. století. Objevil je poté, co se přestěhoval se svou mladou americkou ženou z Paříže na venkov a společně hledali dostatečně prostorné sídlo na své pokusy. Vybrali si zámek Villandry, který leží na břehu řeky Loiry, asi hodinu cesty od Paříže. Pak už byl jen krůček k tomu, aby zámku a zejména jeho okolí začal vracet původní podobu.

S tím, co tu Carvallovi předchůdci zanechali, se španělský badatel vyrovnal jednoduše. Různé nepřirozené kopečky, vyvýšeniny, umělé skály a jeskyně vyhodil do povětří. A na jejich místě začal vyrovnávat záhony se zeleninou a ovocnými stromy. Vznikla věrná kopie toho, jak to kdysi vypadalo v klášterních a zámeckých zelinářských zahradách.

Prakticky každá rostlina ve Villandry má svůj význam a nebyla zde vysazena jen tak nazdařbůh. Například dýně symbolizovala plodnost, hlávkové zelí zase sexuální a duševní zkaženost. Zahradníci mysleli rovněž na praktické použití: zelí byl lék na kocovinu, speciální odrůda papriky zase podporovala dobré trávení. Zelinářská zahrada je ovšem jen jednou z částí zahradního areálu. Stačí vyjít několik schodů a návštěvník se ocitne v druhé, vyšší úrovni, v takzvané okrasné zahradě.

Jedna její část, zahrada Amorova, původně sloužila jako místo, kde si dávali rande zamilovaní. Tomu ostatně odpovídají i tvary vysázených keřů: Například vějíře a motýli znázorňují lásku cizoložnou, srdce lásku něžnou, dýky a rudé květy lásku tragickou. V druhé části okrasné zahrady vytvářejí okrasné keře a květiny tvary hudebních nástrojů.

Carvall se při tvorbě této druhé vrstvy parku nechal inspirovat vyhledávanou zahradou Generalife ve španělské Alhambře, a dokonce si pozval na pomoc umělce ze Sevilly. V okrasné zahradě ovšem procházka parkem nekončí. Chce to vyšlápnout ještě jedno krátké schodiště a dostanete se do třetího, nejvyššího patra, do vodní zahrady. Její dominantou je jezírko, odkud vytéká voda, která protéká celým zahradním areálem.

Chybou by rozhodně bylo opomenout návštěvu zámku, i když většinu turistů to táhne spíše ven, do zahrad. Jenže právě ze zámku je výhled na celý zahradní areál nejpůsobivější. Jak návštěvník postupně stoupá z přízemí až na střechu zámku, která je upravena na vyhlídku, a vykukuje z oken ven, otevírá se mu park pod nohama jako mapa. Uvnitř zámku je na každém kroku poznat, že je "živý". Část bývalého šlechtického sídla je totiž stále obydlena. A tak například v jednom z "obýváků" je z krbu cítit kouř, protože se tam běžně rozdělává oheň.

Kousek dál, v kuchyni - i když je to nakašírované pro turisty - zase leží na starodávném stole v ošatce nefalšovaný čerstvý domácí chléb. A vedle něj jsou v košíku naskládány pravé papriky, cibule, mrkev, petržel a další "dary" zahrady. Svazek cibule, anebo hlávkové zelí na salát tu však nekoupíte.

Autor:




Nejčtenější

Tyrkysová hladina jezera Iskanderkul
Odpočívejte, vodky popijem. Tádžické Fanské hory překypují vstřícností

Fanské hory v severozápadní části Tádžikistánu jsou vyhlášené svými tyrkysovými jezery a dechberoucími scenériemi. Díky své kráse byly hojně navštěvovány již v...  celý článek

"V den mých pětadvacátých narozen jsem se ráno podíval na svou kočku a uvědomil...
Moje kočka si žila lépe než já, říká muž, který brázdí svět bez motorů

V pětadvaceti opustil dobře placenou práci a rozhodl se věnovat své vášni – pomalému cestování. Dave Cornthwaite ukrajuje kilometry na paddleboardu, kajaku,...  celý článek

Přistání na řece Hudson
Zázrak na řece Hudson. Přistání, které se zapsalo do letecké historie

Úžasná přirozená ranvej. Široká, rovná. Ne příliš rušná. Až na to, že její povrch tvoří vodní hladina, na níž neplánovaně přistál airbus se 150 pasažéry. Po...  celý článek

Další z rubriky

Pohled z Ostré na hřeben mezi Ostrou a Zadnou ostrou
Podzimní ráj bez lidí. Projděte si nejhezčí celodenní túru ve Velké Fatře

Slovenské pohoří Velká Fatra je opravdu velké. Naplánovat tady jednodenní výšlap, který by ukázal tyto pusté a divoké hory v celé své kráse není jednoduché....  celý článek

Sedlo Zbojská
Divoký výlet do historie. Malý Slovenský ráj zbojníka Jakuba Surovca

Ve stínu legendárního Juraje Jánošíka působil v 18. století na Slovensku zbojník nemilosrdného jména Jakub Surovec. Jeho domovským rajonem byla oblast...  celý článek

Přistání na řece Hudson
Zázrak na řece Hudson. Přistání, které se zapsalo do letecké historie

Úžasná přirozená ranvej. Široká, rovná. Ne příliš rušná. Až na to, že její povrch tvoří vodní hladina, na níž neplánovaně přistál airbus se 150 pasažéry. Po...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.