Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Šlechtické zelinářství s cibulí a květákem

  20:47aktualizováno  20:47
Ke každému správnému zámku patří ohromný park se spoustou květin, okrasných keřů a na milimetry střižených trávníků a živých plotů. Ani u francouzského zámku Villandry taková zahrada nechybí. Hlavním lákadlem však nejsou růže, magnólie či tulipány, kdepak. Uvidíte tu jiné věci: například dýně, hlávkové zemí, fazole, květák, cibule nebo všelijaké bylinky. Jinde turisté obdivují zejména klasickou architekturu a vybavení šlechtitelských sídel. Tady je dominantní okolí zámku - jakési šlechtické zelinářství, dalo by se říci.

Přitom nechybělo mnoho a tento zámecký skvost s ovocnými stromy a zeleninou mohl být navždy ztracen. Zahradě vrátil původní renesanční podobu Španěl Joaquín Carvalla před sto lety, bylo to na počátku dvacátého století. Podle odborníků vytvořil jedno z nejvýznačnějších děl francouzského zahradního umění, které je srovnatelné třeba i s proslulým areálem ve Versailles."Óóó, skvělé! Ještě kousek doleva!" naviguje mladá americká turistka svou kamarádku, aby v hledáčku fotoaparátu byla vidět kapusta v popředí a zámek v pozadí.

Zahradní areál je souborem desítek, možná stovek malých zahrádek se záhony, vyrovnanými v pravidelných obrazcích jako skládanka. A mezi nimi se proplétají písčité pěšinky. Někde jsou rovné jako podle pravítka, jinde umně zatočené. O turisty tu není nouze. Posedávají na lavičkách, vyhřívají se na sluníčku a kochají se pohledem na ten zázrak okolo. Anebo se pomalu procházejí podél záhonů a zblízka zkoumají zahradnické výtvory, o které se musí neustále starat zástupy zahradníků a studentských brigádníků.

Španělu Carvallovi, který koncem 19. století vystudoval pařížskou Sorbonnu a pak strávil dvanáct let bádáním nad slinivkou břišní a žaludkem, posloužil jako podklad k jeho zahradnickému dílu plány francouzských benediktinských opatství ze 17. století. Objevil je poté, co se přestěhoval se svou mladou americkou ženou z Paříže na venkov a společně hledali dostatečně prostorné sídlo na své pokusy. Vybrali si zámek Villandry, který leží na břehu řeky Loiry, asi hodinu cesty od Paříže. Pak už byl jen krůček k tomu, aby zámku a zejména jeho okolí začal vracet původní podobu.

S tím, co tu Carvallovi předchůdci zanechali, se španělský badatel vyrovnal jednoduše. Různé nepřirozené kopečky, vyvýšeniny, umělé skály a jeskyně vyhodil do povětří. A na jejich místě začal vyrovnávat záhony se zeleninou a ovocnými stromy. Vznikla věrná kopie toho, jak to kdysi vypadalo v klášterních a zámeckých zelinářských zahradách.

Prakticky každá rostlina ve Villandry má svůj význam a nebyla zde vysazena jen tak nazdařbůh. Například dýně symbolizovala plodnost, hlávkové zelí zase sexuální a duševní zkaženost. Zahradníci mysleli rovněž na praktické použití: zelí byl lék na kocovinu, speciální odrůda papriky zase podporovala dobré trávení. Zelinářská zahrada je ovšem jen jednou z částí zahradního areálu. Stačí vyjít několik schodů a návštěvník se ocitne v druhé, vyšší úrovni, v takzvané okrasné zahradě.

Jedna její část, zahrada Amorova, původně sloužila jako místo, kde si dávali rande zamilovaní. Tomu ostatně odpovídají i tvary vysázených keřů: Například vějíře a motýli znázorňují lásku cizoložnou, srdce lásku něžnou, dýky a rudé květy lásku tragickou. V druhé části okrasné zahrady vytvářejí okrasné keře a květiny tvary hudebních nástrojů.

Carvall se při tvorbě této druhé vrstvy parku nechal inspirovat vyhledávanou zahradou Generalife ve španělské Alhambře, a dokonce si pozval na pomoc umělce ze Sevilly. V okrasné zahradě ovšem procházka parkem nekončí. Chce to vyšlápnout ještě jedno krátké schodiště a dostanete se do třetího, nejvyššího patra, do vodní zahrady. Její dominantou je jezírko, odkud vytéká voda, která protéká celým zahradním areálem.

Chybou by rozhodně bylo opomenout návštěvu zámku, i když většinu turistů to táhne spíše ven, do zahrad. Jenže právě ze zámku je výhled na celý zahradní areál nejpůsobivější. Jak návštěvník postupně stoupá z přízemí až na střechu zámku, která je upravena na vyhlídku, a vykukuje z oken ven, otevírá se mu park pod nohama jako mapa. Uvnitř zámku je na každém kroku poznat, že je "živý". Část bývalého šlechtického sídla je totiž stále obydlena. A tak například v jednom z "obýváků" je z krbu cítit kouř, protože se tam běžně rozdělává oheň.

Kousek dál, v kuchyni - i když je to nakašírované pro turisty - zase leží na starodávném stole v ošatce nefalšovaný čerstvý domácí chléb. A vedle něj jsou v košíku naskládány pravé papriky, cibule, mrkev, petržel a další "dary" zahrady. Svazek cibule, anebo hlávkové zelí na salát tu však nekoupíte.

Autor:



Nejčtenější

Sovětské mapy světových měst byly jako Wikipedia a Google Maps v jednom

Sověti byli pečliví: takhle detailně zmapovali New York (vpravo) a přístavní...

Podle sovětských civilních map vlastních oblastí se spolehlivě bloudilo. A to byl záměr, měly totiž mást Západ i za...

Hitparáda turistických přešlapů. Čím zaručeně naštvete místní obyvatele

Turista si užívá krmení volně žijících hyen v Hararu v Etiopii.

Chtějí toho vidět co nejvíc a v neposlední řadě jsou důležitým zdrojem příjmů. Z pohledu místních obyvatel jsou však...



Nejkrásnější partie Krounky. Parádní výlet s ferratou, kterou zvládnou i děti

Krounka v Otradově

Doslova pohlazením po duši je putování údolím říčky Krounky na Chrudimsku. Nejhezčí pasáž pojmenovaná Šilinkův důl je...

Les nad Kateřinkami ukrývá tajemný pomník. Nikdo neví, kdo ho vztyčil

Vojtěch Mai objevil žulový pomník, který ve stráni nad Kateřinkami stojí...

Nikdo neví, proč tam je, ani kdo ho nechal postavit. Přitom ve stráni nad libereckými Kateřinkami stojí odhadem dobrých...

Český skialpinista nepřežil 300 metrů dlouhý pád ve Vysokých Tatrách

V Nízkých Tatrách zahynuli dva skialpinisté z Česka (26. listopadu 2017)

Český skialpinista ve čtvrtek nepřežil dlouhý pád ve Vysokých Tatrách na Slovensku. Informovala o tom horská záchranná...

Další z rubriky

Apokalypsa v dinosvětě: Největší Jurský park minulosti postraší i pobaví

Obří monstra před lety děsila návštěvníky, nyní hnijí v lese a člověk by nad...

Obří monstra před lety děsila návštěvníky, nyní hnijí v lese a člověk by nad nimi spíš zaplakal. Podívejte se na fotky...

Žlutý cirkus v Indii. Bez trabantů, ale s Leninem na každém kroku

Lenin vypouští své draky...tento kout Indie je zkrátka rudý - ovšem v mnoha...

Posádka žlutého cirkusu přistála v Indii, ale žlutý cirkus stále nemá. Jejich dva trabanti, maluch a jawa 250 se stále...

Genocida z blbosti. V roce 2025 budou nosorožci v Africe minulostí

V roce 2017 zabili pytláci v Jižní Africe 1 028 nosorožců. Vyfoceno v rezervaci...

Lidé v Asii stále věří, že prášek z rohů nosorožců má léčivé účinky. Údajně pomáhá od rakoviny i kocoviny. Ve...

Najdete na iDNES.cz